V Jihočeském kraji začíná sklizeň brambor, které se zde letos pěstují na výměře 3500 hektarů, což je zhruba o 13 procent větší plocha než loni. Výnosy by mohly být kolem 30 tun na hektar. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Letošní produkce žita nedokáže podle Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů ČR zcela uspokojit domácí spotřebu. Zemědělci sice letos podle ministerstva zemědělství sklidili 117.357 tun žita, tedy přibližně stejně jako loni, dovézt se však bude muset zhruba 20.000 tun, odhadl Filip. Češi přitom dlouhodobě spotřebují ročně kolem 11 kilogramů výrobků s žitem, což je přibližně desetina spotřeby pšenice.
Omezení přímých plateb podle velikosti zemědělské podniky by mělo být pro firmy s výměrou i menší než tisíc hektarů. Na tiskové konferenci to řekl předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Strana chce více podporovat malé zemědělce a omezit vliv zahraničních obchodních řetězců prostřednictvím možnosti alternativní distribuce potravin od zemědělců přímo ke konzumentům.
Farmáři v Nové Vsi u Leštiny na Havlíčkobrodsku začali v těchto dnech ve velkém sklízet dýně, které pěstují skoro na osmi hektarech polí. Mezi desítkami odrůd jsou zastoupeny jak dýně určené na vaření, tak čistě dekorativní druhy. Úroda je dobrá, srovnatelná s minulými roky, řekla Jaroslava Pipková ze Statku u Pipků. Lidé se na statku mohou stavovat od soboty, kdy se tam otevře Dýňový svět s dekoracemi z tisíců dýní.
Toto číslo, které vyšlo 14. září 2017, obsahuje články.
Chovatelé krav na Vysočině, kteří jsou největšími producenty mléka v zemi, zvýšili v prvním pololetí jeho výrobu o 1,1 procenta. Dodali 280,6 milionu litrů mléka, což představovalo 18,7 procenta celkové mléčné výroby v ČR. Ve větší části republiky přitom výroba mléka v meziročním porovnání klesla, navýšení vykázaly jen čtyři kraje. Vyplývá to z údajů Českého statického úřadu. Podle chovatelů krav v kraji odbyt na mléko je, ale chtěli by za něj dostat o něco víc zaplaceno.
Počet chovaných prasat na jižní Moravě dále klesá. Po loňském dramatickém propadu o 15 procent je aktuální meziroční propad k 31. červenci mírnější. o jedno procento na 141.659. Ještě před deseti lety se v kraji chovalo prasat zhruba 430.000, vyplývá z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Chov se zemědělcům ekonomicky nevyplácí.
Pěstitelé řeší problém, jak chránit chmelnice před houbami, když k tomu nebudou moci používat měďnaté sloučeniny v množství větším než čtyři kilogramy čisté mědi na hektar. Snížení limitu na používání měďnatých sloučenin na chmelnicích platí podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele ČR Michala Kovaříka částečně už nyní. Od příštího roku se nařízením EU sníží z nynějších osmi kilogramů na čtyři. Chmelaři tak hledají nové účinné látky a přípravky, řekl Kovařík.
Problém se zdroji vody pro pěstitele chmele na Žatecku by mohla vyřešit nádrž u obce Kryry. Voda a zavlažování chmelnic jsou důležité pro vyšší výnos chmele, řekl dnes ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Sklizeň obilí a řepky v Libereckém kraji skončila. Sklidit sice ještě zbývá posledních deset hektarů v podhorských oblastech Semilska, na celkový výsledek už to ale nebude mít zásadní vliv. Úroda je lepší, než zemědělci očekávali, řekl Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou. Podle předběžných informací ze Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) sklidili letos zemědělci v kraji 121.226 tun obilí a 20.945 tun řepky.
Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Česká republika tzv. zastropování plateb odmítá, považuje je za diskriminační, a to i kvůli tomu, že jsou v ČR v průměru největší zemědělské podniky. Vyplývá to z informace pro vládu o východiscích budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020. Vláda dnes materiál schválila, informovalo ministerstvo zemědělství.
Cukrovary vyrobily v uplynulé sezoně do letošního února nejvíce cukru od vstupu do Evropské unie. Meziročně šlo o zvýšení o téměř třetinu na 592.700 tun, v loňském roce však došlo k propadu o 140.000 tun, uvádí ministerstvo zemědělství na svém webu.
Chovatelé dojných krav v Plzeňském kraji nemají zatím z rostoucích cen másla ani desetihaléře navíc. Mlékárnám prodávají za cenu lepší než loni, ale stále jen na úrovni výrobních nákladů, které se pohybují kolem 8,50 koruny na litr. Z vysoké ceny másla, jehož čtvrtkilogramové balení nyní stojí 50 korun a více, těží podle farmářů zatím jen obchodní řetězce. Řekli to předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, šéf Zemědělského družstva vlastníků Štichovice Václav Bulín a František Krofta z Odbytového a obchodního družstva v Potvorově.
Z výrazně zdražujícího másla, kdy čtvrtka už stojí v řadě obchodů přes 50 korun, nemají zemědělci, tedy chovatelé mléčného skotu nic. Mlékárnám prodávají za cenu lepší než loni, avšak stále jen desetihaléře nad výrobními náklady, shodli se jihomoravští chovatelé. Z vysoké ceny a poptávky těží podle ředitele Pooslaví Nová Ves Lukáše Jurečky řetězce. Jejich marže byla v prvním pololetí 25 procent, když ještě před deseti lety podle údajů Zemědělského svazu ČR byla poloviční.
Toto číslo, které vyšlo 7. září 2016, obsahuje články.
Na Vysočině se v těchto dnech naplno rozbíhá sklizeň brambor, výnosy jsou dobré a místy i velmi dobré. V kraji, kde je třetina českých polí s touto plodinou, neškodilo sucho tolik jako jinde, řekl tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Ve zbývajících částech republiky, pokud nejde o zavlažovaná pole v Polabí a na jižní Moravě, předpokládá pokles výnosů proti minulému roku o 15 až 20 procent.
V Jihočeském kraji skončily žně, průměrný výnos sklizených obilovin je nižší než loni. Zbývá sklidit posledních pár desítek hektarů ovsa na Strakonicku. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Podle statistik ministerstva zemědělství připadá na hektar 5,21 tuny obilovin, loni to bylo 5,94 tuny. S obilovinami se zatím příliš neobchoduje. Jižní Čechy podle Šťastné trápí nedostatek píce pro dobytek.
Žně v Královéhradeckém kraji v minulých dnech skončily, průměrný hektarový výnos obilovin 6,96 tuny z hektaru byl mezi kraji nejvyšší. Celorepublikový průměr je 5,5 tuny z hektaru. Meziročně byl hektarový výnos v kraji nižší o čtyři procenta, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství. Podle ředitelky Agrární komory Královéhradeckého kraje Jaroslavy Nekvasilové k letošnímu velmi dobrému výsledku žní pomohlo příznivé počasí.
Škody způsobené suchem na obilovinách, řepce, trvalých travních porostech a kukuřici jsou mezi 7,2 až 7,7 miliardy korun. Ve Sněmovně to dnes při debatě o kompenzacích za dopady sucha řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jde o odhad, dodal. Celkové kompenzace by podle něj mohly představovat až čtyři miliardy korun.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) podporuje myšlenku sloučení ministerstev životního prostředí a zemědělství. Ekologické organizace jsou naopak proti. Nápad představilo hnutí ANO o víkendu ve svém předvolebním programu. Nápad na sloučení není nový, například v roce 2002 již o něm mluvila ODS, před volbami v roce 2010 i třeba Věci veřejné.
