Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců.
Žně v Jihočeském kraji postupují pomaleji než v minulých letech. Zemědělci zatím sklidili čtvrtinu ploch obilovin. Loni to bylo ve stejnou dobu více než polovina, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství. Vývoj žní ovlivňuje nestabilní počasí.
Zemědělci v Česku zatím sklidili 477.200 hektarů obilovin, tedy téměř dvě pětiny ploch určených ke sklizni. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle něj v uplynulém týdnu díky příznivému počasí pokročily žně u všech sledovaných obilovin, nicméně proti loňskému roku jsou stále pomalejší. Před rokem bylo zpracováno zhruba 64 procent ploch.
Zemědělci ve Zlínském kraji již sklidili obiloviny z poloviny vysetých ploch. Výnosy jsou zatím vyšší než loni. Podobné výnosy jsou u řepky, která je již sklizena téměř z 94 procent, vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství.
Firma Eurofarms Agro-B z Vlastiboře na Táborsku používá při hospodaření technologie precizního zemědělství. Kombajny i traktory mají GPS. Díky tomu je přesně řízen pohyb strojů po pozemcích, postupy jsou šetrnější k půdě a u pšenice jsou díky tomu v průměru o 300 kilogramů vyšší výnosy. Firma spotřebuje i méně pesticidů a hnojiv. Do těchto technologií dosud společnost investovala zhruba deset milionů korun. Řekl to jednatel Eurofarms Agro-B Vojtěch Říha.
Produkce masa v Česku v letošním 2. čtvrtletí klesla o 2,2 procenta na 111.488 tun. Méně bylo hovězího i vepřového, drůbežího bylo zhruba stejně jako před rokem. Nákup mléka se zvýšil o 4,1 procenta na 799,97 milionu litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12.000 až 15.000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Žně v České republice díky příznivému počasí zintenzivnily a obilí a řepku sklízí zemědělci už ve všech krajích. Nicméně proti loňskému roku je průběh sklizně stále pomalejší. K pondělí bylo sklizeno 14,4 procenta ploch základních obilovin, před rokem to bylo 44,8 procenta. Řepky je zatím sklizeno 31,1 procenta, loni to bylo 67,6 procenta ploch. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Průměrný výnos u obilovin i řepky je podle něj zatím vyšší než loni, kdy bylo sucho.
Vzhledem k vysokým letním teplotám a menší intenzitě srážek se v severozápadních Čechách v minulém týdnu prohloubila intenzita zemědělského sucha, tedy v půdě do hloubky jednoho metru. Nejvíc suchem trpí Ústecký kraj a zemědělci zde sčítají ztráty, dále severozápadní část středních Čech, Karlovarský kraj a částečně také Plzeňský a Liberecký kraj. Nepříznivá situace panuje i v Krkonoších a částečně v Podkrkonoší, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho.
Pokles počtu pracovníků v zemědělství byl loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99.000. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství (tzv. Zelená zpráva), kterou dostane v pondělí pro informaci vláda. Předloni to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou na vině i nižší mzdy, mladší ročníky hledají jinou práci než jejich dědové. Průměrný plat v zemědělství se loni podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1800 Kč na 27.200 Kč.
Rybáři možná dostanou náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni, i v dalších třech letech. Počítá s tím poslanecká novela zákona, podle něhož mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Vláda podle podkladů tento návrh zřejmě neodmítne, i když proti jsou ministerstva financí a životního prostředí.
Byrokratické prekážky či ničenie úrody poľovnou zverou patrili medzi hlavné témy piatkového stretnutia ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Jána Mičovského (OĽaNO) s malými aj veľkými poľnohospodármi regiónu Novohrad. Uskutočnilo sa v areáli družstva Agrospol Boľkovce v Lučeneckom okrese.
Na šlechtitele a pěstitele chmele čekají nové zákonné podmínky. Zrušena bude například povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu. Změny přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou schválil Senát.
Africký mor prasat se na Slovensku po prvním potvrzeném případu před necelým rokem nyní rozšířil do dalšího regionu. Laboratorní testy v úterý zjistily nový případ nákazy u uhynulého divočáka v okrese Rožňava na východě země. Jde už o pátý okres, kde se africký mor prasat na Slovensku vyskytl. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zemědělství.
Letošní žně se mohou jevit jako pomalejší proti minulým suchým rokům, vzhledem k chladnějšímu létu se ale o výrazné zpoždění nejedná. Sdělila to tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Obilí se možná bude muset dosoušet. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy je letošní doba sklizní návratem k normálu. Zemědělci podle něj nebudou muset investovat do nových sušiček obilí – ti kteří je potřebují, je většinou mají. Díky vlhkému počasí to vypadá, že bude dostatek krmiva pro dobytek.
Osevní plocha máku se letos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40.255 hektarů. Činí tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. Ještě však není jisté, že se o tolik zvýší také úroda. Pěstitelé se obávají plísňových chorob spojených s letošní větší vlhkostí, řekl na tiskové konferenci předseda spolku Český modrý mák Jaromír Gec.
Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Žně na Vysočině začaly kvůli dešti s víc než týdenním zpožděním
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uznala, že v ČR již není ptačí chřipka. S odkazem na web organizace to oznámili zástupci Státní veterinární správy (SVS). Některé mimoevropské státy zrušily vůči ČR obchodní omezení, která v souvislosti s chřipkou přijaly. Letos v únoru se zlikvidovalo druhé ze dvou ohnisek ve Slepoticích na Pardubicku.
