Zatímco ještě minulý týden pěstitelé jahod na jihu Moravy předpovídali začátek samosběru v polovině příštího týdne nebo v půli června, už od pátku se na jejich facebookových profilech začala objevovat oznámení o zahájení samosběru jahod už o tomto víkendu. Také Jakubčíkovi, kteří pěstují jahody v Šakvicích na Břeclavsku, odhadovali začátek samosběru po 10. červnu, nakonec ale otevřeli už dnes, Miroslava Jakubčíková.
Populace hraboše polního v posledních týdnech klesá, ale stále překračuje práh škodlivosti. Celostátní průměr je 127 aktivních východů z nor na hektar, což je 2,5krát více, než je stanovený práh škodlivosti. Nejhorší situace zůstává na Moravě v Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji, kde je práh škodlivosti překročen v průměru sedmkrát. Hraboši tak zůstávají rizikem v porostech krmných plodin a ohrožují i výsadbu mladých stromků, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Svaz chovatelů prasat žádá vládu o udržení výše dotací pro chovy prasat. Bez zachování podpory se podle svazu nepodaří sektoru vyrovnat se se ztrátami z posledních dvou let, které dosáhly dvou miliard korun. Svaz chovatelů prasat to sdělil v tiskové zprávě. „Chápeme sice nutnost konsolidace státního rozpočtu, ale jsme přesvědčeni, že je velký prostor pro racionalizaci mnohých nákladů státní správy,“ uvedl předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka.
Firmy z koncernu Agrofert podaly žalobu na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který rozhodl neproplatit dotace u jejich 21 předjednaných projektů. Server iROZHLAS.cz dnes uvedl, že jde o dotace pro společnosti Penam, Olma či Kostelecké uzeniny. Fond žádosti o dotace pozastavil a poté ukončil kvůli unijnímu auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert je součástí Babišových svěřenských fondů.
Tři desítky finalistů z regionálních kol soutěže v jízdě zručnosti na traktoru s vlekem se utkalo v deseti disciplínách v průmyslovém areálu v Hlubanech u Podbořan. Akci, která má za cíl propagaci práce v zemědělství organizoval Zemědělský svaz ČR společně s Gymnáziem a SOŠ Podbořany. Soutěž v jízdě zručnosti odstartovala letošní Dny českého zemědělství, jejichž vrcholem budou dny otevřených dveří a akce pro veřejnost, které se budou konat po celé České republice ve dnech 16. a 17. června 2023.
Agrární komora ČR v připomínkách k vládnímu balíčku na konsolidaci veřejných financí nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což se týká i zemědělské půdy. Prezident komory Jan Doležal řekl, že běžnou praxí je zvyšovat pachtovní smlouvy o daň, a změna by tedy vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.
U řady produktů na českém trhu existují u obchodníků dohody, které jsou ale velmi obtížně prokazatelné. Jinak však nelze vysvětlit například vývoj cen cukru, díky kterému obchodníci loni vydělali zhruba 500 milionů korun navíc. Řekl to ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier. Podle něho je nutné brát v úvahu i současnou situaci na trhu, která je kvůli ruské invazi na Ukrajinu velmi rozkolísaná a nemá v české novodobé historii obdobu od liberalizace trhu v roce 1991, kdy se uvolnily maloobchodní ceny. Upozornil, že trh s potravinami se do normálu vrací v delším časovém horizontu.
Zemědělci potřebují od státu jistotu podpory produkce domácích potravin. Závisí na tom i rozhodování o investicích do modernizace, řekl předseda Zemědělského družstva Hrotovice Bohumír Hutař. Hrotovické družstvo si během návštěvy Vysočiny prohlédl prezident Petr Pavel. Prezident s manželkou pokračují v dvoudenní návštěvě kraje. Ráno přijeli do Jemnice, kde na ně čekaly stovky lidí. Po návštěvě radnice prošli městem a prohlédli si opravovaný jemnický zámek. Odpoledne návštěvu ukončí prohlídkou farmy na pěstování rajčat v Kožichovicích.
Tuzemští zemědělci kvůli prudkému poklesu cen zemědělských komodit a rostoucím skladovým zásobám, které souvisí s jejich vyšším exportem z Ukrajiny do států Evropské unie, letos zřejmě přijdou na tržbách o více než 30 miliard korun. „Evropa je v současnosti zaplavena zemědělskými komoditami z Ukrajiny, které měly původně směřovat k tradičním odběratelům této produkce ve třetích zemích,“ stojí v dokumentu Olomoucká výzva, který projednal sněm Agrární komory (AK) ČR v Olomouci. Podle prezidenta AK Jana Doležala lze před letošní sklizní očekávat další výrazný pokles cen zemědělských komodit a tím i tržeb zemědělců.
Obchodní řetězce podle viceprezidenta Agrární komory ČR (AK) a generálního ředitele společnosti Úsovsko Jiřího Milka dlouhodobě diskriminují tuzemské výrobce potravin pomocí přemrštěných obchodních přirážek, nevýhodného umístění v regálech či nedoplňováním jejich zboží na puty. „Každá novou smlouva znamená další slevu a vyšší marži pro obchod. Nikoliv nižší cenu pro zákazníka,“ řekl dnes Milek na sněmu AK v Olomouci. Obchodní řetězce dnes kritizoval také prezident AK Jan Doležal, který je ve vztahu k zemědělcům označil za „žábu na prameni“.
Jan Doležal obhájil pozici prezidenta Agrární komory České republiky a povede ji další tři roky. Do čela této organizace, jejíž členové produkují 80 procent tuzemských zemědělských komodit, jej zvolil 32. Sněm Agrární komory České republiky a získal 94,5 procenta hlasů. Ve vedení působí od června 2020 a ve svých 37 letech je dosud nejmladším prezidentem.
Farmáři budou letos moci čerpat dotaci na sázení stromů na zemědělské půdě. Opatření, které rozdělí přes 127 milionů Kč, schválila vláda. Ministerstvo zemědělství o tom informovalo v tiskové zprávě. Na orné půdě nebo travních porostech budou moci zemědělci sázet zhruba 70 druhů dřevin. Na založení jednoho hektaru takzvaného agrolesnického systému budou moci čerpat 105.000 korun, na následnou péči pak 18.000 korun ročně.
Stovky poľnohospodárov z Poľska, Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska dnes protestujú v Bruseli proti bezcolným dovozom ukrajinských agropotravinárskych komodít.
Růst cen placených zemědělským výrobcům se v meziročním srovnání zpomaluje. Hovoří tak data Českého statistického úřadu, podle kterých je vývoj cen výraznější u rostlinných komodit, kde v dubnu již došlo k poklesu o 12 % ve srovnání s dubnem předchozího roku. U živočišné výroby pak dochází ke zpomalení růstu cen, v dubnu byly ceny v meziročním srovnání o 20,4 % vyšší, zatímco v březnu to bylo téměř 30 %. Zemědělský svaz očekává, že s nástupem sklizně lokálních produktů, zejména zeleniny, budou tyto komodity spotřebitelům přístupnější. Upozorňuje však, že po celou dobu inflační krize ceny zemědělských produktů rostly méně než inflace.
Stovky zemědělců z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska a dalších zemí východní Evropy budou protestovat před budovou Evropské komise proti nefunkčním kontrolám dovozů zemědělských komodit, které končí na evropském trhu. Následkem toho je Evropa zaplavena obilovinami a olejninami, které měly původně směřovat k zákazníkům do třetích zemí. Zásoby obilovin a olejnin tak činí 150 procent oproti evropskému průměru předešlých let a v Česku jsou zásoby o 40 procent vyšší ve srovnání se stejným obdobím loni. Za necelé dva měsíce začínají žně a reálně hrozí, že evropští zemědělci nebudou mít komu prodat a kde uskladnit úrodu z blížící se sklizně. Agrární komora České republiky a Zemědělský svaz České republiky proto vyzvaly své členy, aby se dnešního protestu od 11 do 13 hodin na Schumannově náměstí zúčastnili.
Letošní úroda ovoce v sadech profesionálních pěstitelů by mohla být kvůli jarním mrazům nižší asi o desetinu. Zásadní poškození zaznamenali pěstitelé meruněk a broskví, u nichž bude úroda proti běžným letům sotva třetinová. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Přesná čísla k odhadům letošní sklizně by měli mít ovocnáři k dispozici ve druhé polovině června.
Výroba masa v Královéhradeckém kraji loni mírně klesla. Zastavil se tak trend trvalého růstu produkce trvající od roku 2012 do roku 2021. Bez drůbežího vyrobily loni masokombináty v regionu 34.761 tun masa, meziročně to bylo o jedno procento méně. V celé zemi výroba masa loni klesla o 4,3 procenta na 277.400 tun. Hradecký kraj byl mezi kraji loni třetím největším producentem masa v ČR, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Na Vysočině se kvůli dešťům protahuje sázení brambor. Zatímco jindy touto dobou už bývají brambory v brázdách, teď je podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto kraji osázená teprve přibližně polovina bramborových polí. Kvůli chladnému jarnímu počasí také začne v Česku později sklizeň v oblastech mimo Vysočinu, kde se pěstují rané brambory, a to asi o dva týdny. Řekl to předseda svazu Josef Králíček.
Žádost o zemědělské dotace podalo v řádném termínu 28.807 zájemců. Termín pro podání byl do 15. května, další žádosti mohou přibýt do 9. června se sankcí ve výši jednoho procenta z požadované částky. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), podle kterého jsou počty žadatelů podobné jako loni. Farmy se podle fondu kvůli změnám v nastavení dotační politiky účelově nerozdělují.
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje malé farmáře, souhlasí se škrty neinvestičních dotací v plánu na snižování schodku státního rozpočtu. Předsednictvo asociace v tiskové zprávě uvedlo, že národní dotace jsou v ČR páté nejvyšší v EU a díky lobbingu je v minulých letech čerpaly největší firmy. Podle asociace by dotace měly mít limit, který zatím vláda nezavedla.
