Zemědělství je nejstarší a nejdůležitější obor na světě. V průběhu času lidstvo urazilo dlouhou cestu ve způsobu hospodaření a pěstování plodin díky zavedení různých zemědělských technologií. Tento trend bude pokračovat, protože robotické systémy a umělá inteligence (AI) umožňují zemědělským podnikům být ziskovější, efektivnější, bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Nizozemští zemědělci s traktory znovu zablokovali dálnice na protest proti vládním návrhům na omezení emisí oxidů dusíku a čpavku, napsala agentura AP. Úřady vyzvaly motoristy na silnících k obzvláštní opatrnosti a sledování informací o dopravě.
Letošní sklizeň ovoce v České republice by měla meziročně vzrůst o 17 procent na nadprůměrných 156.155 tun. Měla by tak být nejvyšší od roku 2018. Proti průměru sklizní předchozích pěti let by měla být vyšší o 11 procent. Výrazný meziroční nárůst sklizně se čeká u třešní a švestek. Vyplývá to z odhadu, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Vláda by podle Agrární komory ČR a dalších organizací měla během českého předsednictví v Radě EU prosazovat zejména nastavení spravedlivých podmínek v rámci celé unie. Požadují také odklad začátku dalšího dotačního období zemědělské politiky EU o rok do 1. ledna 2024 hlavně kvůli dopadům války na Ukrajině a zajištění potravinové bezpečnosti členských zemí. Komora o tom informovala v tiskové zprávě. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) řekl, že takový odklad neočekává.
Sady Nebílovy na Plzeňsku zahájily sklizeň třešní. Úroda všech druhů ovoce by měla být letos velmi vysoká. Nemrzlo, bylo zatím dost vody, včely létaly, takže ovoce bude určitě rekordní množství, řekla Jana Zikmundová, vedoucí Sadů Nebílovy, jednoho z nejvýznamnějších pěstitelů v Plzeňském kraji. Obává se už jen toho, aby nepřišly kroupy. Doufá, že nebude dlouhé sucho, aby mělo ovoce atraktivní velikost. Žádné druhy letos nezdraží.
V zemědělství našlo od vypuknutí konfliktu na Ukrajině práci zhruba 2500 uprchlíků. V tiskové zprávě o tom informoval Zemědělský svaz ČR. V Česku si podle pondělního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) již našlo práci téměř 77.000 Ukrajinců. Podle svazu nelze očekávat dlouhodobé uplatnění uprchlíků v zemědělství, protože kvůli válce odešlo mnoho kvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny zpět do vlasti a v ČR jsou nyní hlavně ženy s dětmi, pro které není tato práce vhodná.
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v ČR loni meziročně klesla o 2,7 procenta. Proti roku 2020 se tak snížila zhruba o 300.000 kilogramů. V tiskové zprávě o tom informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který data o používání prostředků shromažďuje ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy je pro zemědělce i statistiku důležitá spotřeba účinných látek, které se v pomocných látkách ředí, a jejich spotřeba se meziročně zásadně nezměnila.
Země Evropské unie by do roku 2030 měly na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. V zájmu ochrany vymírajících druhů i lidského zdraví by také zemědělci měli do konce desetiletí omezit využívání pesticidů na polovinu. Počítá s tím zveřejněný návrh Evropské komise, která předložila první celounijní pravidla k ochraně přírodních druhů.
Minulý týden vyšel v týdeníku Reflex rozhovor s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou. Tento rozhovor se zcela vymyká standardům odpovědného politika a je daleko od prohlášení státníka. Ukazuje, že ministr si vlastně vůbec neváží práce zemědělců, tedy těch, které má zastupovat a vytvářet jim podmínky pro to, aby byli schopni naplňovat své poslání, tj. živit náš národ. Některá prohlášení jsou nepochopitelná. Rozhodli jsme se reagovat na některé svérázně podané informace.
Vláda v následujících týdnech rozhodne o dalším postupu ve věci auditu, který se týká střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Jednou z variant je možnost, že stát bude vymáhat vrácení veškerých dotací vyplacených společnosti Agrofert za období, kdy byl Babiš ve vládě a platil zákon o střetu zájmů. Řekl to mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Celkový objem dotací byl podle resortu zhruba 4,5 miliardy korun. Podle mluvčího Agrofertu Pavla Heřmanského holding získal všechny dotace v souladu s pravidly ČR i EU.
Ministerstvo zemědělství od roku 2007 do současnosti vyplatilo přes 292 milionů korun na kompenzacích chovatelům drůbeže, kteří museli likvidovat zvířata ve svých chovech kvůli ptačí chřipce. Nákaza se v ČR poprvé objevila před 15 lety v Tisové na Orlickoústecku. Dodnes muselo být utraceno více než 600.000 kusů drůbeže. Vyplývá to z informací ministerstva a Státní veterinární správy.
Do české legislativy by se podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) měl dostat pojem rodinná farma. Řekl to na čtvrteční valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která o to dlouhodobě usiluje. Tento koncept by podle znovuzvoleného předsedy asociace Jaroslava Šebka měl výrazně zjednodušit podnikání velkého množství malých farmářů například jednoduššími podmínky pro zpracování jejich produkce, a stát by tak rozlišoval mezi malými farmáři a velkými podniky, uvedl.
Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a organizace Čmelák – Společnost přátel přírody. Podle ministerstva je nastavení výsledkem dohody se zemědělci.
Vybudování nových skladišť hnojiv a jejich údržba bude v letošním a příštím roce stát 933 milionů korun. Náklady souvisí s plněním evropské směrnice, kterou musí dodržovat zemědělci hospodařící v oblastech, kde je velké riziko uniku dusičnanů do půdy a následně do vodních toků. Odhad nákladů dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství.
Celkem osm párů tažných koní s oráči dnes v Nabočanech na Chrudimsku soutěžilo v orbě. Účastníci přijeli z různých míst Česka i Slovenska. Porota hodnotila jejich výkony podle 12 kritérií, deset z nich je zaměřeno na kvalitu orby. Většinu soutěžící splnili, řekl novinářům předseda rozhodčí komise Jozef Ďuďák.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice na dobu nejméně tří pěstitelských sezon. Velká část ukrajinské úrody se kvůli ruské agresi nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Ukrajině, které se přezdívá obilnice Evropy, Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz obilí. Země ale má řadu dalších problémů – od zaminovaných pšeničných polí po nedostatek skladovacích prostor.
Všechna orná půda, která je nyní v České republice k dispozici, by se měla osít. Řekl to novinářům v Nabočanech na Chrudimsku během výstavy Naše pole zemědělský ekonom Martin Sedláček, který akci pořádá. Zároveň by bylo podle něj prospěšné, posunout některá další opatření vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, o jeden až tři roky. Pomohlo by to v současné situaci, kdy Ukrajina válčí s Ruskem, jsou ohroženy dodávky potravinářských komodit ze zahraničí a zvyšují se ceny energií i dalších zemědělských vstupů, uvedl.
V Krkonoších začíná po zimě pastva hospodářských zvířat. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádají návštěvníky hor, aby dbali pokynů pastevce při přehánění stád, neplašili zvířata, nestavili se stádům do cesty a v případě útěku zvířat či jakéhokoli problému správu parku kontaktovali. Pastva a péče hospodářů o krkonošské louky pomáhají navracet do přírody druhovou pestrost rostlin i živočichů, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Mezi nejvýznamnější luční krkonošské enklávy patří Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy louky nebo Sklenářovice.
Nizozemská vláda představila plány snížení emisí oxidů dusíku o 70 procent, v některých oblastech až o 95 procent. Podle vlády jde o „nevyhnutelnou změnu“. Zemědělci plány označují za nerealistické a chystají protesty, napsala agentura AP. Nizozemské provinční vlády mají teď rok na to, aby představily konkrétní plány, kterými docílí požadovaného snížení.
Kvůli suchu a nedostatku srážek je v Česku nutno letos počítat s nižšími výnosy řepky, letos by produkce mohla být jeden až 1,1 milionu tun. V ČR jsou nyní nejnižší osevní plochy řepky za posledních 15 let, v roce 2021 bylo oseto přes 342.000 hektarů. Sdělil to ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala se odhaduje, že hektarový výnos klesne o jednotky procent a podobná situace je v ostatních zemích EU. Loni produkce řepky činila 1,02 milionu tun.
