Poslanec ANO a spoluautor pozměňovacích návrhů k vládní novele zákona o významné tržní síle Josef Kott se ohradil proti tvrzení Svazu obchodu a cestovního ruchu, že výsledná sněmovní podoba předlohy zvýhodňuje koncern Agrofert. Kott pokládá taková vyjádření za nesmyslná, sdělil. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Novela zákona o významné tržní síle podle prezidenta Agrární komory ČR Jan Doležala přispěje k nastavení spravedlivějších podmínek mezi dodavateli a odběrateli. Stále ale podle něj neřeší některé nekalé praktiky, které považují čeští zemědělci za nespravedlivé. Jde například o odběr zboží za podnákladové ceny. Sdělila to mluvčí komory Barbora Pánková. Novelu schválila Sněmovna, ještě ji musí přijmout Senát a podepsat prezident..
Finální podoba novely zákona o významné tržní síle zvýhodňuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) holding Agrofert. Novelu schválila Sněmovna. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy na poslední chvíli prosazené pozměňovací návrhy poslanců hnutí ANO směřují proti původnímu záměru zákona, který má chránit menší firmy před tržní silou větších společností. Svaz to uvedl v tiskové zprávě. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek sdělil, že původně novela naopak nahrávala obchodním řetězcům. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Zákon o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před jejich nekalými praktikami, se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení se také zpřísní. Novelu zákona, která mění definici významné tržní síly podle evropských předpisů, dnes schválila Sněmovna. Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu ji ještě rozšířila. Nově mají mít podle vládního návrhu významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok.
Chovatelé prasat, drůbeže a dojnic a pěstitelé brambor a jablek dostali 831 milionů korun mimořádné podpory. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) peníze vyplácel od konce srpna a vyřídil 2559 žádostí. Dotace má zemědělcům pomoci hlavně kompenzovat růst cen vstupních nákladů na energie, krmiva nebo hnojiva. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo životního (MŽP) prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke strategickému plánu zemědělských dotací na další období mezi lety 2023 až 2027. Připojilo k němu připomínky, které může ministerstvo zemědělství do finální podoby plánu zapracovat před tím, než ho předloží ke schválení vládě. Hnutí Duha v tiskové zprávě upozornilo na to, že požadavky MŽP se shodují s připomínkami ekologů, kteří upozorňují na to, že bez přísnější ochrany biodiverzity v krajině vláda nemůže splnit svůj programový cíl vyčlenit do roku 2030 desetinu zemědělské půdy pro meze, remízky nebo nesečená místa na loukách.
Na tuzemském trhu v příštích měsících kvůli slabší úrodě i nepříznivému počasí při sklizni zřejmě dál zdraží brambory a cibule. Lidé, kteří si mohou tuto základní zeleninu na zimu uskladnit, by si měli nakoupit brambory a cibuli na zimu do zásoby. „Cena půjde letos určitě nahoru. V jarních měsících pak ceny mohou být pro někoho docela problematické,“ řekl při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Ministerstvo zemědělství (MZe) by příští rok mělo hospodařit s rozpočtem 57,44 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 procenta, tedy 2,24 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválila vláda. Po letošní novele rozpočtu ministerstvo hospodaří s výdaji 59,64 miliardy korun, výdaje oproti původně schválenému rozpočtu letos stouply o zhruba miliardu.
Zatím asi 5,3 milionu tun zemědělských produktů vyvezla Ukrajina na palubě 231 lodí od dohody o odblokování ukrajinských přístavů, kterou v červenci zprostředkovalo Turecko a OSN. Uvedlo to ukrajinské ministerstvo infrastruktury. Dnes podle něj opustilo ukrajinské černomořské přístavy devět lodí s 345.300 tunami zemědělských plodin, informovala agentura Reuters. Ruský prezident Vladimir Putin mezitím prohlásil, že letos očekává v Rusku rekordní sklizeň 150 milionů tun obilí.
Evropská unie bude nadále podporovat vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny, který stále komplikuje ruská okupace ukrajinského území. Prohlásil to český ministr zemědělství Zdeněk Nekula po jednání s kolegy z ostatních unijních zemí, které řídil v Bruselu za české předsednictví bloku. Nekula poznamenal, že unie by mohla řadu věcí týkajících se přepravy ukrajinských potravin vylepšit. Ukrajinský ministr Mykola Solskyj mluvil o konkrétních krocích, jako je vybudování překladových terminálů na hranicích jeho země s EU.
Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se odpoledne prodával zhruba za 8,44 USD (207 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků snížila poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Evropská unie chce více podporovat rozvoj moderních technologií a postupů v zemědělství. Půjde například o využití navigačních zařízení, dronů nebo genomických technik, což by mělo přispět ke zvýšení produkce potravin a omezení negativních vlivů klimatických změn. Evropská komise by k tomu měla vypracovat návrh předpisů pro nové postupy ve šlechtitelství rostlin. Po dnešním neformálním jednání ministrů zemědělství zemí EU v Praze to řekl český ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Ministři budou na konci září jednat také o rozšíření koridorů pro převoz obilí z Ukrajiny.
Proti dotační politice vlády a Evropské unie v Česku protestovala část zemědělců. Žádali přehodnocení unijních cílů v zemědělství a kritizovali přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se konal během neformálního setkání unijních ministrů zemědělství a rybolovu v Praze. Kromě hlavního města dali farmáři najevo nespokojenost i v krajích, kde vyjeli na silnice s traktory a další zemědělskou technikou. S protesty, které pořádaly Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR, nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR. Ta sdružuje hlavně malé farmáře a vládní změny ve financování podporuje.
Část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená. Na protestním setkání Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR to novinářům řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle něj jsou ovocnáři ve složité situaci, protože nevědí, kolik je bude skladování stát. Uvedl, že situace zneužívají obchodní řetězce, které odmítají kupovat od pěstitelů produkci za vyšší ceny.
Před pražským kongresovým se konal protest zemědělců proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). Zúčastnily se ho nižší desítky lidí, akce skončila před polednem. Zemědělci žádali přehodnocení unijních cílů v zemědělství a kritizovali přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se konal během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU, protestními jízdami zemědělci demonstrovali i v krajích. S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády ohledně změn ve financování podporuje.
Zemědělci budou ve čtvrtek během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU protestovat proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). V krajích se uskuteční protestní jízdy zemědělské techniky a v Praze u Kongresového centra, kde budou ministři jednat, protestní shromáždění. Akci pořádá Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Ministerstvo zemědělství k protestu uvedlo, že nelze rezignovat na dlouhodobé environmentální cíle. Protest kritizuje Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) dnes spustil další kolo žádostí o podporu na splátky úvěrů pro potravináře. Příjem žádostí byl však ukončený krátce po spuštění, kdy se vyčerpal limit 50 žádostí. Firmy mohly žádat až o 1,25 milionu korun. Ve čtvrtek od devíti hodin ráno pak mohou zemědělci žádat o další podporu až 250 tisíc Kč, limit je 350 žádostí. Fond tak ve druhém kole rozdělí celkem až 150 milionů Kč mezi malé a střední firmy. Informovala o tom mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Stanovení maximálních cen energií (tzv. zastropování) by se mělo týkat jak domácností, tak i zemědělských nebo potravinářských firem. Sdělili to představitelé Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR i Potravinářské komory ČR, která zároveň apeluje na vládu, aby také zvážila například odpuštění některých daní. Pro podnikatele je podle svazů důležité vědět, co je čeká v následujících měsících.
Ministerstvo zemědělství (MZe) k plánovaným protestům Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR proti dotační politice české vlády a EU uvedlo, že oba svazy se se mohly podílet na přípravě plánů Společné zemědělské politiky EU. Na dlouhodobé ekologické cíle, ke kterým mají svazy výhrady, nelze podle MZe rezignovat. Protesty považuje resort za legitimní způsob vyjádření názoru v demokratické společnosti. Sdělil to mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozdělil 70 procent z 831 milionů korun určených na mimořádnou pomoc chovatelům prasnic, drůbeže, dojeného skotu a pěstitelům jablek a brambor. K dnešnímu dni vyplatil 587 milionů Kč a vydal téměř 1200 kladných rozhodnutí o poskytnutí dotace, která má firmám pomoci kompenzovat rostoucí vstupní náklady na energie, krmiva a pohonné hmoty. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Největší část podpory dostali chovatelé prasnic a kuřat.
