Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude příští rok hospodařit s 38,9 miliardy korun, meziročně jde o snížení o zhruba 800 milionů korun. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, který schválila Sněmovna. Většinu peněz by měl zemědělský fond získat z evropských fondů, a to téměř 29 miliard korun.
Zemědělci mají dostat příští rok na národních dotacích 2,5 miliardy korun. Částka je ve srovnání s letošním rokem o 239 milionů korun nižší. Návrh podpůrných programů na rok 2024 schválila Sněmovna. Jednací den dolní komory tím skončil.
Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona dnešní jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.
Hospodářská komora (HK) kritizuje plánovaný plošný zákaz stavby větších skladů, obchodních center a solárních elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. Zahustí se pak síť menších skladů, což povede k větší dopravní zátěži, uvedla komora v tiskové zprávě. Proti novele se staví také Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), logistická centra podle něj přinášejí mimo jiné nová pracovní místa. Se zákazem počítá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou nyní projednávají poslanci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve Sněmovně řekl, že Česko další sklady nepotřebuje.
Ministerstvo zemědělství stanovilo sazby mimořádné podpory, kterou letos dostanou pěstitelé ovoce, zeleniny, chmele a chovatelé dojnic. Rozdělí mezi ně 243 milionů korun. Z toho 163 milionů korun je z rozpočtu EU a 80 milionů ze státního rozpočtu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dostal 2575 žádostí o mimořádnou podporu. Zemědělci by měli všechny peníze dostat do konce ledna příštího roku, výplaty fond zahájí v prosinci. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.
V České republice je jedna prodejna na 1681 obyvatel, v Německu je to na 5700 lidí. V ČR je tedy hustota obchodů více než trojnásobná. Na tiskové konferenci k novele zákona o ochraně půdního fondu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zákon podle něj neomezí důležité infrastrukturní stavby ani rozvoj například vědeckých center. Má ale zakázat stavbu velkých logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Česko podle ministra nepotřebuje další skladovací prostor.
Holding Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) dokončil převzetí většinového podílu ve firmě Krow, která je mateřskou společností zemědělského podniku Ciz-Agro z Cizkrajova na Jindřichohradecku. Ciz-Agro chová skot a prasata, má také rostlinnou výrobu. Obhospodařuje zhruba 2400 hektarů. Zdroje ze zemědělského trhu odhadly už dříve hodnotu transakce na 200 milionů korun. Napsal to server Hospodářské noviny (HN).
Chovatelé hospodářských zvířat a pěstitelé zemědělských plodin podle Agrární komory ČR zvažují zapojení do protestních akcí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) v pondělí 27. listopadu. Komora to uvedla v tiskové zprávě spolu se Zemědělským svazem ČR. Uvedla, že svazy nepodporují protest formou stávky ve firmách.
Na dotacích ze státního rozpočtu by se příští rok v zemědělství mělo rozdělit 2,5 miliardy korun. Je to zhruba o 240 milionů méně, než bylo v rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na národní dotace letos. Materiál projednala vláda. MZe o tom informovalo v tiskové zprávě. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) zůstane hlavní struktura dotací a výše podpor stejná. Ministerstvo letos zrušilo program pro potravinářské firmy, ve kterém se mělo rozdělit 230 milionů korun.
Zemědělská skupina Úsovsko, ve které působí jako předseda představenstva bývalý ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO), kupuje spolu s firmou Agro 2000 podíl v zemědělském podniku Rolnická Králíky v Královéhradeckém kraji. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svých internetových stránkách.
Společnosti Zevos z Uherského Hradiště, která podniká především v zemědělství a také ve stavebnictví, vzrostly loni meziročně tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží asi o 186,7 milionu korun zhruba na 648,7 milionu. Podnik za rok 2022 vykázal čistý zisk téměř 31,8 milionu korun, o rok dříve byl přibližně 9,5 milionu korun.
Česko může dosáhnout cíle EU mít do roku 2030 čtvrtinu půdy v ekologickém zemědělství, vyžaduje to ale větší podporu odbytu od státu. Řekla to manažerka svazu organizace PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Nyní se ekologicky hospodaří na zhruba 15 procent zemědělské půdy a většinu tvoří trvalé travnaté porosty. Spotřebu lze podle svazu podpořit zařazením biopotravin z ekologického zemědělství do veřejného stravování.
Na přímých platbách pro zemědělce, které dostávají na hektar obhospodařované půdy, se letos rozdělí 20 miliard Kč. Loni to bylo téměř 23 miliard Kč, letos však začalo nové dotační období Společné zemědělské politiky EU. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Přímé platby jsou hrazené zcela ze zdrojů EU.
Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce usilovat o navýšení částky určené na pozemkové úpravy a hledat volné peníze ve vlastním rozpočtu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) souvisí pozemkové úpravy s prioritami ministerstva, jako je zadržení vody v krajině a opatření reagující na změnu klimatu. Letos se navýšil rozpočet o 200 milionů Kč a je na něj k disposici 2,35 miliardy. Příští rok by to mělo být 1,7 miliardy Kč.
Zemědělskému podniku Agro Brno-Tuřany se loni podařilo zvýšit tržby o sedm milionů na 145 milionů korun a také zvýšit zisk o dva miliony na 11,5 milionu korun. Po obtížných letech, kdy se pohyboval ve ztrátě nebo vykazoval jen nízký zisk, jde o třetí rok po sobě, kdy se mu dařilo lépe. Do budoucna chce v nastoupeném trendu pokračovat a zvyšovat zisk díky organizačním změnám i investicím a zároveň tak snižovat zadlužení, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin.
Český holding Agrofert získá 65 procent kapitálu rumunského obchodníka s obilím a olejninami East Grain. Píše to dnes s odkazem na prohlášení rumunské firmy server Romania-Insider. Hodnotu operace firmy nezveřejnily, podle samotné firmy by se mohlo jednat o jednu z největších zahraničních investic do rumunského zemědělského a potravinářského odvětví za uplynulý rok.
V Česku stále klesají ceny placené zemědělcům, spotřebitelské ceny potravin naopak stále rostou, řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle něj vzniká paradoxní situace i vzhledem k tomu, že produkty ze zemědělství tvoří zpravidla pět až 30 procent ceny finálních produktů. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že souhrnně za první tři čtvrtletí roku se ceny v rostlinné výrobě snížily o 12 procent, spotřebitelské ceny potravin se proti tomu zvýšily o 15 procent, uvedl.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil podnikatelům Jaromíru Tesařovi a Liboru Švábovi koupit podíl v zemědělském podniku ZOS Jedlová ze Svitav. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě zveřejněné na svých internetových stránkách.
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy USD (74,6 miliardy Kč). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Asi pět stovek francouzských zemědělců dnes na jihu Francie u hranic se Španělskem zastavilo provoz na dálnici, kde postavili zátarasy z pneumatik a některé z nich zapálili. Posléze se protestující vrhli na španělské kamiony se zemědělskými produkty a zboží házeli na silnici, informovala dnes španělská média.
