Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.
Obchodníci s krmivy a jejich výrobci asi získají zákonné právo žádat finanční náhradu za odebrané kontrolní vzorky. Lhůta pro uchovávání těchto vzorků kontrolním ústavem se zkrátí z šesti měsíců na dva. Změny má přinést novela o krmivech, kterou dnes Sněmovna v prvním čtení podpořila. Předlohu nyní projedná sněmovní zemědělský výbor.
Problém se zrušením Českem žalované zbraňové směrnice by mohl být v tom, že řada zemí ji už implementovala, říká Jiří Pospíšil. V rozhovoru pro EURACTIV.cz se rozhovořil o koalici se Zelenými, kauze s polským masem nebo dilematu evropských lidovců s Viktorem Orbánem.
Liberecký kraj rozdělí šest milionů korun na projekty zaměřené na zmírnění dopadů sucha a zadržení vody v krajině. Opoziční zastupitelé Změny pro Liberecký kraj sice žádali pro nový dotační program kraje víc peněz, zastupitelé to však nepodpořili. Podle krajského radního pro životní prostředí Jiřího Löffelmanna (Starostové pro Liberecký kraj) má letošní rok ověřit potřeby obcí. Pokud se ukáže, že je peněz třeba víc, je kraj připraven je přidat. Zájemci mohou o dotaci žádat od 1. dubna do 31. července, na projekty od 70.000 korun do milionu.
Ministerstvo zemědělství dá letos na vědu a výzkum meziročně o 100 milionů korun více na vědecké projekty a na rozvoj výzkumných organizací. Půjde o skoro 980 milionů korun, vyplývá z údajů, které ČTK poskytl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni meziročně prohloubil o zhruba 7,88 miliardy korun, dosáhl 40,3 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek. ČTK o tom dnes informovali zástupci Zemědělského svazu ČR. Do Česka se v minulém roce dovezlo agrární zboží za 228,6 miliardy korun, což je meziroční navýšení o přibližně dvě miliardy korun, naopak vyvezlo za 186,1 miliardy korun, což je meziročně méně o více než deset miliard korun. Podle svazu se tak ukazuje závislost ČR na zahraničních výrobcích. Podle ministerstva zemědělství se prohloubila hlavně bilance se státy EU, meziročně o 43 procent na 24,2 miliardy korun.
Slova ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) o luxusních restauracích, které nabízejí polské maso místo argentinského, poškozují český trh restaurací. ČTK to dnes řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Zákazníci se však podle něj řídí spíše chutí než slovy ministra.
Ještě v první polovině letošního roku by se země EU mohly shodnout, že dvojí kvalita potravin je nekalou obchodní praktikou, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. V prosinci věc nečekaně smetlo Rakousko jako tehdejší předsednická země, nyní ale podle Tomana tlak České republiky a dalších zemí visegrádské skupiny (V4) vedl nynější rumunské předsednictví k tomu, aby se záležitost na jednání unijních ministrů vrátila. Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Maďarsko a Polsko.
Agrární zahraniční obchod by za loňský rok mohl vykázat rekordní schodek, odhadl na základě říjnových dat Zemědělský svaz ČR. Přesáhl by tak 36 miliard korun, což byl zatím nejhorší výsledek v roce 2011. Do ČR se od ledna do října dovezlo agrární zboží za 186,9 miliardy korun, naopak vyvezlo za 154,3 miliardy korun. Schodek tak na konci října činil téměř 32,7 miliardy Kč.
Vláda na svém pondělním zasedání zřejmě podpoří poslanecký návrh, který přesouvá agendu spojenou s vyřizováním národních dotací zemědělcům z ministerstva zemědělství plně na Státní zemědělský intervenční fond. Stojí to v návrhu stanoviska pro jednání vlády zveřejněném na vládním webu. Změna v agendě by měla nastat od roku 2020.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) potvrdil, že od 2. srpna neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí, sdělila dnes ČTK mluvčí SZIF Vladimíra Nováková a potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo koncernu 42,7 milionu korun, celkově 430,6 milionu Kč. Fond se nyní připravuje na auditní misi Evropské unie, která bude kontrolovat projekty z programu od roku 2012 a dále výdaje od loňského roku. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky nemá koncern zatím dopady vyčíslené.
Standardy hospodaření na zemědělské půdě se od roku 2020 zpřísní. Vyplývá to z vládního nařízení, které dnes kabinet schválil. Pokud bude podle materiálu půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách.
Slovensko v příštím roce obnoví poskytování podpory farmářům na pohonné hmoty, takzvanou zelenou naftu. Oznámilo to místní ministerstvo zemědělství, které projekt připravilo. Nárok na vrácení části zaplacené spotřební daně z pohonných hmot ale nebudou mít všichni farmáři. Podobnou podporu dostávají i zemědělci v České republice.
Od roku 2007 získalo dotaci Pardubického kraje na pořízení základního vybavení pro chov včel 555 lidí. Za dobu trvání dotačního programu bylo vyplaceno víc než 6,5 milionu korun. V posledních dvou letech se počet žádostí snižuje, sdělil ČTK mluvčí hejtmanství Dominik Barták.
Státní zemědělský intervenční fond bude mít v příštím roce příjmy 38,96 miliardy korun, meziročně se tak zvýší proti letošnímu rozpočtu o více než čtyři miliardy korun. Návrh, podle kterého přesto bude fondu chybět 410,5 milionu korun na investice, projedná ve středu vláda.
Zemědělci a pěstitelé stromů budou mít k dispozici dvě miliardy korun jako kompenzaci za letošní sucho. Návrh dnes schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Více než 1,1 miliardy korun získá ministerstvo ze státního rozpočtu nově, zbylých 850 milionů Kč má k dispozici z peněz určených na nevybrané odškodnění za loňské sucho. Na to vláda původně vyčlenila dvě miliardy korun, zemědělci si však nakonec řekli o menší částku.
České republice se nelíbí plán Evropské komise definovat pro potřeby budoucí společné zemědělské politiky po roce 2020, kdo je takzvaný „skutečný zemědělec“ . Na dnešním jednání se svými resortními kolegy z dalších zemí EU takovou snahu odmítl český ministr zemědělství Miroslav Toman.
Za zachování stávajících evropských peněz vydávaných na zemědělství i v příštím víceletém rozpočtu EU se dnes v Bruselu bude přimlouvat český ministr zemědělství Miroslav Toman. Na jednání s komisařem pro zemědělství Philem Hoganem také nejspíš zdůrazní, že při tvorbě nové podoby společné zemědělské politiky unie pro roky 2021 až 2027 by měly být zohledňovány odlišnosti jednotlivých zemí bloku.
Po škrtech, které navrhla Evropská komise (EK) v zemědělské politice a politice soudržnosti v letech 2021 až 2027, by české zemědělství přišlo příští rok o 4,1 procenta plateb z EU. Na přímé platby je pro příští rok vyčleněno 839 milionů eur (asi 21,5 miliardy Kč), což je 236 eur (asi 6000 Kč) na hektar, v porovnání s letošním rokem o 4,1 procenta méně. Řekl to dnes prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka při konferenci o českém zemědělství a potravinářství po roce 2020.
Evropská komise ve snaze pomoci farmářům postiženým nynějšími suchy v Evropě oznámila uvolnění pravidel pro čerpání přímých plateb tak, aby zemědělci mohli peníze využívat už dříve. Mění se také podmínky využívání půdy, více ji bude možné využít k pěstování krmiva pro zemědělská zvířata.
