Agrární zahraniční obchod by za loňský rok mohl vykázat rekordní schodek, odhadl na základě říjnových dat Zemědělský svaz ČR. Přesáhl by tak 36 miliard korun, což byl zatím nejhorší výsledek v roce 2011. Do ČR se od ledna do října dovezlo agrární zboží za 186,9 miliardy korun, naopak vyvezlo za 154,3 miliardy korun. Schodek tak na konci října činil téměř 32,7 miliardy Kč.
Vláda na svém pondělním zasedání zřejmě podpoří poslanecký návrh, který přesouvá agendu spojenou s vyřizováním národních dotací zemědělcům z ministerstva zemědělství plně na Státní zemědělský intervenční fond. Stojí to v návrhu stanoviska pro jednání vlády zveřejněném na vládním webu. Změna v agendě by měla nastat od roku 2020.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) potvrdil, že od 2. srpna neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí, sdělila dnes ČTK mluvčí SZIF Vladimíra Nováková a potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo koncernu 42,7 milionu korun, celkově 430,6 milionu Kč. Fond se nyní připravuje na auditní misi Evropské unie, která bude kontrolovat projekty z programu od roku 2012 a dále výdaje od loňského roku. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky nemá koncern zatím dopady vyčíslené.
Standardy hospodaření na zemědělské půdě se od roku 2020 zpřísní. Vyplývá to z vládního nařízení, které dnes kabinet schválil. Pokud bude podle materiálu půda ohrožená erozí, budou moci zemědělci v létě pěstovat jednotlivé plodiny maximálně na 30 hektarech, jinak přijdou o část dotací. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách.
Slovensko v příštím roce obnoví poskytování podpory farmářům na pohonné hmoty, takzvanou zelenou naftu. Oznámilo to místní ministerstvo zemědělství, které projekt připravilo. Nárok na vrácení části zaplacené spotřební daně z pohonných hmot ale nebudou mít všichni farmáři. Podobnou podporu dostávají i zemědělci v České republice.
Od roku 2007 získalo dotaci Pardubického kraje na pořízení základního vybavení pro chov včel 555 lidí. Za dobu trvání dotačního programu bylo vyplaceno víc než 6,5 milionu korun. V posledních dvou letech se počet žádostí snižuje, sdělil ČTK mluvčí hejtmanství Dominik Barták.
Státní zemědělský intervenční fond bude mít v příštím roce příjmy 38,96 miliardy korun, meziročně se tak zvýší proti letošnímu rozpočtu o více než čtyři miliardy korun. Návrh, podle kterého přesto bude fondu chybět 410,5 milionu korun na investice, projedná ve středu vláda.
Zemědělci a pěstitelé stromů budou mít k dispozici dvě miliardy korun jako kompenzaci za letošní sucho. Návrh dnes schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Více než 1,1 miliardy korun získá ministerstvo ze státního rozpočtu nově, zbylých 850 milionů Kč má k dispozici z peněz určených na nevybrané odškodnění za loňské sucho. Na to vláda původně vyčlenila dvě miliardy korun, zemědělci si však nakonec řekli o menší částku.
České republice se nelíbí plán Evropské komise definovat pro potřeby budoucí společné zemědělské politiky po roce 2020, kdo je takzvaný „skutečný zemědělec“ . Na dnešním jednání se svými resortními kolegy z dalších zemí EU takovou snahu odmítl český ministr zemědělství Miroslav Toman.
Za zachování stávajících evropských peněz vydávaných na zemědělství i v příštím víceletém rozpočtu EU se dnes v Bruselu bude přimlouvat český ministr zemědělství Miroslav Toman. Na jednání s komisařem pro zemědělství Philem Hoganem také nejspíš zdůrazní, že při tvorbě nové podoby společné zemědělské politiky unie pro roky 2021 až 2027 by měly být zohledňovány odlišnosti jednotlivých zemí bloku.
Po škrtech, které navrhla Evropská komise (EK) v zemědělské politice a politice soudržnosti v letech 2021 až 2027, by české zemědělství přišlo příští rok o 4,1 procenta plateb z EU. Na přímé platby je pro příští rok vyčleněno 839 milionů eur (asi 21,5 miliardy Kč), což je 236 eur (asi 6000 Kč) na hektar, v porovnání s letošním rokem o 4,1 procenta méně. Řekl to dnes prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka při konferenci o českém zemědělství a potravinářství po roce 2020.
Evropská komise ve snaze pomoci farmářům postiženým nynějšími suchy v Evropě oznámila uvolnění pravidel pro čerpání přímých plateb tak, aby zemědělci mohli peníze využívat už dříve. Mění se také podmínky využívání půdy, více ji bude možné využít k pěstování krmiva pro zemědělská zvířata.
Koncern Agrofert získal loni podle Hospodářských novin (HN) na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun, upozornil deník. Koncern Agrofert vlastnil ještě na začátku loňského roku současný premiér Andrej Babiš (ANO). V únoru 2017 vložil své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
Vinohradníci budou moci dostávat v následujících pěti letech až zhruba 133 milionů korun ročně na restrukturalizaci a přeměnu vinic a na investice. Návrh vládního nařízení, které to umožní, projedná ve středu kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Jde o pokračování programu, který funguje od roku 2014.
Slovensko po podezřeních z protiprávního čerpání dotací na půdu zveřejnilo na internetu informace o žadatelích o takzvané přímé platby, které jsou jedním z nástrojů společné zemědělské politiky EU. Projekt připravilo slovenské ministerstvo zemědělství ve spolupráci s úřadem geodezie, kartografie a katastru, který již dříve umožnil elektronický přístup k údajům o parcelách či stavbách na Slovensku. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná.
Firmy patřící do holdingu Agrofert podle Pirátů neoprávněně čerpaly miliony korun z dotací pro malé firmy na pojištění proti škodám způsobeným počasím i škůdci. Česká pirátská strana dnes vyzvala dopisem Agrofert, aby peníze i s úroky vrátil, oznámila mluvčí strany Karolína Sadílková v tiskové zprávě. Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který dotace udělil, případy prověřuje, píšou dnešní Hospodářské noviny (HN). Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka deníku řekl, že firmy měly i přes vstup do koncernu na dotace nárok.
Česká republika i Slovensko chtějí prosazovat zachování silného rozpočtu Evropské unie pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020 a rychlejší vyrovnávání výše přímých plateb pro farmáře. Vyplynulo to ze společné schůzky ministrů zemědělství ČR a Slovenska, předsedů zemědělských výborů sněmoven a šéfů agrárních komor obou států. Český ministr zemědělství Jiří Milek se také vyslovil pro regulaci obchodních řetězců
Slovenské úřady zpřísní kontrolu stávajícího systému poskytování dotací zemědělcům, na jehož nedostatky spolu s problémy ohledně přístupu k půdě upozornily desítky drobných farmářů protestní jízdou na traktorech po Slovensku. Po schůzce s protestujícími zemědělci to dnes řekl šéf sněmovny a koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko. Farmáři, kteří přijeli v úterý večer do Bratislavy, chtějí setrvat v protestu do podpisu memoranda s vládou ohledně naplnění svých požadavků.
Ministerstvo zemědělství vyplatilo dosud na náhradách souvisejících s africkým morem prasat na Zlínsku přes 17,7 milionu korun. Peníze získaly zemědělské podniky, myslivecké a honební společnosti a uživatelé honiteb na základě podaných žádostí. Na dotaz ČTK to uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Náhrady jsou vypláceny podle veterinárního zákona především na náklady spojené s vybudováním a udržováním pachových a elektrických ohradníků či likvidaci ulovených a nalezených uhynulých prasat ze zamořené oblasti v kafileriích.
Vláda dnes odsouhlasila možnost státní podpory pojištění i pro velké zemědělské podniky. Program, který bude pod Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, ještě musí notifikovat Evropská komise. Na příští rok se v něm počítá s výdaji 115 milionů korun. Ministerstvo zemědělství počítá také s rozšířením podpory pojištění pro malé a střední podniky, státní podpora by měla stoupnout až na 65 procent ze současných 50 procent u hospodářských zvířat, mák by pak měl být zařazen mezi speciální plodiny. V tomto programu by mohli zemědělci dostat až 530 milionů korun.
