Vláda rozdělí mezi zemědělce, kteří čelí zdražování energií a surovin, 540 milionů korun ze státního rozpočtu. Dalších 270 milionů Kč získala ČR z EU na podpůrná opatření už na konci března. Peníze dostanou chovatelé prasat, drůbeže, výrobci mléka nebo pěstitelé jablek a brambor. Návrh ministerstva zemědělství schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha předali na úřadě vlády petici proti změnám v nastavení zemědělských dotací. Podepsalo ji 18.900 lidí a požaduje, aby vláda změnila nastavení tzv. redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Varují, že současné nastavení povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.
Působnost zákona o významné tržní síle a jejím zneužití se zřejmě rozšíří i na menší podniky než dosud a rozšíří se i seznam nekalých praktik, které tento zákon bude postihovat. Nově mají mít významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Počítá s tím novela zákona, kterou úvodním kole i přes výhrady opozičního hnutí ANO na třetí pokus podpořila Sněmovna.
Ekologické organizace v otevřeném dopise vyzývají ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a ministryni životního prostředí Alenu Hubáčkovou (oba KDU-ČSL), aby Česko výrazně posílilo ekologické ambice zemědělských politik. Shodují se tak s připomínkami Evropské komise (EK) k plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027, uvedly organizace v tiskové zprávě. Ekologové chtějí hlavně posílit ochranu půdy nebo biodiverzity.
Mezi lety 2000 a 2020 se výměra zemědělské půdy, na které hospodařili jihočeští zemědělci, zmenšila o 6,3 procenta, o 28.000 hektarů. O víc než třetinu ubylo v kraji ovocných sadů. Počet lidí pravidelně zaměstnaných v oboru klesl za dvacet let o 27 procent. Vyplývá to z výsledků výzkumu, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle Asociace soukromých zemědělců jsou jedním z faktorů, který změny ovlivnil, evropské dotace.
Slovenskí poľnohospodári a potravinári dôrazne odmietajú najnovší návrh poslanca Národnej rady SR Martina Fecka, ktorým chce obmedziť vývoz poľnohospodárskych komodít a potravín zo Slovenska. Ide o mimoriadne závažný zásah do podnikateľského prostredia, o ktorom nikto s výrobcami potravín dopredu nediskutoval. Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora spolu s Klubom 500 žiadajú, aby koaličná rada návrh regulovať vývozy nepodporila.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce, aby na podporu zemědělců zasažených vysokými cenami energií nebo hnojiv směřovalo 540 milionů korun ze státního rozpočtu jako spoluúčast na finanční pomoci z EU. Nekula uvedl, že podporu pro zemědělce vyjednal na středeční radě ekonomických ministrů, návrh musí ještě schválit vláda. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Půl miliardy korun na potraviny má také dostat Správa státních hmotných rezerv (SSHR).
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR stále požadují změnu v rozdělování plánovaných zemědělských dotací. Novinářům to řekli zástupci obou organizací. Změny v plánu vyplácení zemědělských dotací pro roky 2023 až 2027 podle nich mohou ohrozit příjmy všech zemědělců. Uvedli, že stále je ještě možnost plán dotací přepracovat a měla by o něm podle nich jednat i vládní koalice. Komora a svaz nevyloučily protesty.
Evropská komise (EK) minulý týden odeslala ministerstvu zemědělství komentář k návrhu pravidel vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027. Z dokumentu vyplývá, že Česko by mělo být více ambiciózní hlavně v oblasti ekologie. EK také vyzývá členské státy, aby kvůli válce na Ukrajině přehodnotily své plány a posílily odolnost zemědělského sektoru například snížením závislosti na fosilních palivech. Návrh kritizuje také ekologická organizace Hnutí Duha, podle které plán dotací dostatečně neřeší problémy české krajiny.
Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. V pořadu australské televize 60 Minutes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ministerstvo zemědělství později uvedlo, že Ukrajina formálně uzavřela čtyři přístavy v Černém a v Azovském moři, které obsadili Rusové.
Ministerstvo zemědělství dostalo připomínky Evropské komise (EK) k návrhu pravidel vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027, který ČR odeslala koncem ledna. Podle komise by státy EU měly své strategické plány přehodnotit, aby posílily odolnost zemědělského sektoru i s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a snížit například závislost na syntetických hnojivech nebo zvýšit výrobu obnovitelné energie. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Evropská komise zaslala tento týden českému Ministerstvu zemědělství oficiální hodnocení vládního návrhu na rozdělení zemědělských dotací v letech 2023–2027. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz k ČR zaslaly tiskovou zprávu, ve které za uvádějí, že za nejpodstatnější považují výzvu Evropské komise členským zemím, aby přehodnotily své návrhy zemědělské politiky ve světle ekonomických dopadů války na Ukrajině. Původní návrhy byly připravovány ještě před ruskou invazí a dostatečně nereflektují otázky potravinové bezpečnosti a soběstačnosti.
Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nepovažuje marži u potravin za průkaznou hodnotu. Pokud chce ministerstvo zemědělství srovnávací veličinu, mělo by se zaměřit na ziskovost. Novinářům to dnes řekl prezident SOCR Tomáš Prouza. Prezidentka potravinářské komory Dana Večeřová upozornila, že zvláště u vysoce zpracovaných potravin marže činí i 150 procent a je prostor pro její snížení. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležela může sledování marží přimět obchodníky přirážky nezvyšovat, ale seznam sledovaných potravin by měl být mnohem širší.
Zatím jen několik ukrajinských uprchlíků se povedlo zaměstnat v jihočeských zemědělských podnicích. Nabízí sice několik desítek míst, ale ženy ve fyzicky náročné prvovýrobě často dělat nechtějí nebo nemohou. Pro matky s dětmi je problém i práce na směny. Zemědělci nabízí i ubytování, často ale v místech, která jsou daleko od center měst. Řekli to zástupci zemědělců.
Tržnicí Zahrady Čech prošlo bezmála 20.000 návštěvníků. Pětidenní jarní výstava pro zahrádkáře, pěstitele a milovníky přírody, která dnes skončila, se konala na litoměřickém výstavišti po dvouleté pauze. Návštěvnost byla zhruba na 60 procentech oproti roku 2019. Řekla to Michaela Mokrá, ředitelka Městských kulturních zařízení, pod které výstaviště patří.
Ruští pivovarníci se v příštích letech kvůli horšící se geopolitické situaci obávají nedostatku chmele, který dovážejí i z České republiky. Podle zprávy deníku Kommersant žádají o pomoc ministerstvo zemědělství.
Na lesnické a myslivecké veletrhy Silva Regina a na veletrh Biomasa, který se věnuje obnovitelným zdrojům, přišlo za čtyři dny na brněnské výstaviště 25.000 lidí. Akce se konala po čtyřech letech, což se odrazilo nejen na vysoké návštěvnosti, ale i na spokojenosti vystavovatelů a příchozích, uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Veletrhů Brno Tomáš Moravec. Před dvěma lety musely být veletrhy zrušené kvůli covidové pandemii.
Do čela dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) zamířil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Ve sněmovní volbě byl jediným kandidátem, jeho nominace koalicí Pirátů se Starosty vyvolala mezi poslanci debatu. Před tím dolní komora odvolala z pozice předsedy dozorčí rady fondu, který přerozděluje peníze zemědělcům, potravinářům a lesníkům na dotace, někdejšího poslance KSČM Pavla Kováčika. Sněmovna obměnila také dozorčí rady dalších státních fondů. Volební výsledky oznámil předseda příslušné sněmovní komise Martin Kolovratník (ANO).
Zemědělci mohou ode dneška podávat Jednotnou žádost pro rok 2022, pomocí které žádají o dotace. Pomocí univerzálního formuláře žádají na Přímé platby a neprojektová opatření Programu rozvoje venkova (PRV). Řádný termín pro podání končí 16. května. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).
Vládní novela zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, která rozšiřuje působnost zákona i na menší podniky než dosud, bude čelit ve Sněmovně návrhu na vrácení vládě k dopracování. Je to jen jiná forma zamítnutí. Návrh vznesl v dnešním prvním čtení novely stínový ministr zemědělství za hnutí ANO a poslanec Karel Tureček. Úvodní kolo debaty o předloze poslanci zatím nedokončili, protože se začali zabývat jinými, pevně zařazenými body.
