Rusko na konci dubna zmírnilo zákaz dovozu českých kuřat a násadových vajec. Dříve byl kvůli výskytu ptačí chřipky v ČR zákaz dovozu z 10 krajů, nyní jde o 25 okresů. Informoval o tom za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Objem vyvezených vajec stoupl sedminásobně. Omezení dovozu české drůbeže nadále platí v jiných státech mimo Evropskou unii.
Na jižní Moravě se stále více daří chovu drůbeže. Několik let roste počet chovaných kusů a letos v prvním čtvrtletí to bylo 3,82 milionu, což je meziročně téměř o čtvrtinu více. Jde o nejvyšší počet od roku 2010, kdy měli chovatelé zhruba čtyři miliony kusů drůbeže. Naopak se stále zmenšují chovy prasat, trend se nedaří zvrátit více než deset let, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Jihomoravští chovatelé letos v prvním čtvrtletí o čtvrtinu rozšířili stavy drůbeže na 3,817 milionu kusů. Zredukovány však byly chovy prasat, jejichž počet meziročně klesl o 17.000 na 132.400 kusů. Mírný propad zaznamenaly i stavy skotu, také ubylo ovcí, naopak rozšíření svých stád vykázali chovatelé koní a koz. Vyplývá to z informací, které zveřejnila na svém webu brněnská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Společnost Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, kde veterináři v zimě zlikvidovali kvůli ptačí chřipce téměř 60.000 násadových vajec a utratili přes 27.000 kachen, obnovuje chov. Firma požádala stát o náhradu škody, měla by dostat čtyři miliony korun. Řekl to ředitel společnosti Jiří Bláha. Firma s 80 zaměstnanci měla loni tržby 136 milionů Kč, zisk zatím nezveřejnila.
Obchodní řetězce mají na tuzemských vejcích, jejichž odbyt jde před Velikonocemi nahoru, více než 60procentní marži. Obchodníci vykupují česká vejce za necelé dvě koruny a prodávají je za zhruba 3,5 Kč za kus bez slevové akce. Některé řetězce neprodávají česká vejce dokonce vůbec. Na tiskové konferenci to řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Firma Vodňanské kuře chce příští rok rozšířit chov kuřat-brojlerů na farmě v Mikulovicích na Znojemsku. V současnosti je chová v šesti halách s kapacitou přes 250.000 kusů a chce stavět další dvě haly pro 80.000 kuřat, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA. Stavbu chce firma patřící do holdingu Agrofert zvládnout příští rok.
Počet drůbeže v jižních Čechách meziročně klesl o 30,5 procenta. V kraji se loni chovalo 1,8 milionu drůbeže, stavy se snížily o 813.000 kusů. Snížil se i počet chovaných prasat a skotu. Informace zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ředitelky Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hany Šťastné je živočišná výroba ztrátová, momentálně je výhodnější rostlinná, řekla.
Čeští drůbežáři zaznamenali po nalezení salmonely ve vejcích z Polska růst poptávky po českých vejcích. Nemají ale dost nosnic, aby zájmu využili. Řekla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie ČR Gabriela Dlouhá. Podle ní byli chovatelé slepic v minulosti nuceni kvůli přebytkům z polského trhu zmenšovat chovy. Veterináři zakázali v tomto týdnu prodej přibližně 3,5 milionu vajec z Polska. Vejce mohla obsahovat bakterie salmonelózy.
Zemědělský podnik Sušárna Pohořelice se chystá obnovit živočišnou výrobu v opuštěném statku v Šumicích na Brněnsku. V první etapě chystá stavbu čtyř hal pro výkrm brojlerových kuřat, později má přibýt pátá a celková kapacita má dosáhnout 302.000 kuřat. Stavět by chtěla firma příští rok, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.
Zemědělský podnik Zemas Čejč z Hodonínska se chystá v nejbližší letech více než zdvojnásobit chov slepic pro násadová vejce, tedy ta, z nichž se líhnou kuřata. Po rekonstrukci dvou starších hal v areálu v Šardicích, které sloužily jiným účelům, se má na farmě v Šardicích chovat 30.000 nosnic, vyplývá z dokumentu na portálu EIA
Polská vejce se do ČR podle ministerstva zemědělství vozí za dumpingové ceny. Prodávají se hlavně v Kauflandu a v Aholdu. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zákazníci by podle něho měli kupovat především česká vejce, která mají na skořápce natisknutý český kód. „Budou čerstvá a chovy jsou řádně zkontrolované,“ dodal ministr.
Stav drůbeže v Jihočeském kraji strmě klesá. V prvním čtvrtletí letošního roku evidoval Český statistický úřad 1,65 milionu kusů drůbeže, což je téměř o 30 procent méně než ve stejném období loni. Přitom ještě v roce 2001 zemědělci v Jihočeském kraji chovali 4,3 milionu kusů drůbeže. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso za české. Přitom jej dovážel z Polska, zjistili veterináři. Další maso dovážel z Nizozemí, což veterinářům nenahlásil, i když měl. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Veterináři s prodejcem zahájili správní řízení. Teoreticky tak provozovateli hrozí za klamání spotřebitele pokuta ve výši až 50 milionů korun, většinou je ale její výše řádově nižší.
Na jižní Moravě se v posledních dvou letech výrazně zvýšilo množství chované drůbeže. Zatímco v roce 2013 to bylo 2,8 milionu kusů, loni a předloni zhruba 3,3 milionu. Naopak po krátkodobé stagnaci opět nastal propad v chovu prasat. Stavy skotu nadále stagnují, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělský svaz ČR se obává dopadů snižování emisí skleníkových plynů na živočišnou výrobu. Požaduje, aby ministerstvo zemědělství k možným dopadům zpracovalo analýzu. Skot je jedním z hlavních producentů metanu, takže snahy omezovat emise by mohly vést ke snižování počtu krav. Po dnešním jednání svazového výboru to řekl jeho předseda Martin Pýcha.
Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat se v posledních letech zvýšila. Na tiskové konferenci to řekl prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel. Za roky 2012 až 2015 vzrostl prodej antibiotik až o pět procent, v letech 2010 až 2012 přitom prodeje výrazně klesaly. Nevhodné či nadměrné užívání antibiotik může podle Státní veterinární správy (SVS) způsobit, že se bakterie stanou proti antibiotikům odolné, což přináší riziko pro lidi i pro zvířata.
Husí farma Byňov u Nových Hradů na Českobudějovicku, jediná šlechtitelská stanice hus v republice, letos zvýšila počet chovaných housat zhruba o 5000 na 57.000. Asi 52.000 z nich zamířilo k chovatelům v ČR, Rakousku a Německu. Nejlepší doplnili do chovného hejna, které má teď více než 5500 hus a houserů. Řekla to vedoucí chovu hus Rybářství Nové Hrady Naďa Hrvolová.
Salmonelóza v chovech drůbeže prakticky zmizela. Od roku 2007, kdy se začal výskyt nemoci kontrolovat v rámci Národního programu tlumení salmonel, klesla více než desetinásobně na současných 1,4 procenta pozitivních hejn. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejcha
Počty kuřat chovaných na maso loni v tuzemsku klesly o necelých 25 milionů kusů. Uvádí to Zpráva o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2014, kterou dnes zveřejnila Státní veterinární správa (SVS). Loni podle ní bylo v Česku 120,973 milionu masných kuřat, zatímco o rok dříve 145,257 milionu. Celkem bylo loni chováno a zkontrolováno 133,871 milionu kurů.
Zemědělci budou moci využít dalších 350 milionů korun na ozdravení chovů prasat a drůbeže. Z takzvaného nákazového fondu tak budou moci letos čerpat celkem 950 milionů korun. ČTK o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Podle ministra Mariana Jurečky peníze pocházejí z úspor z minulých let. Chovatelé je mohou použít na dezinfekci, deratizaci, laboratorní rozbory či na ošetření krmiva a vody.
