Firma Farmtec, zaměřená na investice do zemědělství, plánuje růst výrobních kapacit o 20 procent. Rozvíjí také svůj nejúspěšnější výrobek, vyhřívané napájecí žlaby, jichž prodá tisíce ročně. Tržby společnosti s 238 zaměstnanci, jež patří do holdingu Agrofert, loni meziročně stouply zhruba o 12 procent na 933 milionů Kč. Rekl to generální ředitel Farmtecu Bohumil Belada.
Sucho a vysoké teploty čím dál víc trápí jihočeské zemědělce. Pokud nebude dostatečně pršet, mohou v regionu klesnout počty hospodářských zvířat, protože nebude možné zajistit jim zásoby píce na zimu. Kvůli suchu a kritickému nedostatku krmiva pro zvířata žádá Jihočeská agrární komora stát, aby zmírnil podmínku nechat tři až deset procent ploch neposečených u luk s výměrou nad 12 hektarů. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Jihočeské zemědělce trápí při jarních pracích sucho. Řada chovatelů dobytka má prázdné studny a vodu zvířatům vozí v cisternách. Řepka místy zasychá v květu. ČTK to řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Loňská sklizeň většiny plodin v kraji byla meziročně nižší.
V jižních Čechách loni výrazně stoupl počet skotu prodaného do zahraničí. Celkem se prodalo 101.833 zvířat. Nárůst je v desítkách tisíc kusů. Řekl to ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba. V kraji je 33 jatečných provozů. Největší je Maso Planá, kde se podle Kouby poráží nejvíc prasat v ČR, druhý největší je Maso Písek, kde se poráží nejvíc skotu v republice.
Zemědělci na Vysočině se koncem minulého roku starali o nejvíc skotu i prasat mezi kraji v Česku, početní stavy v uplynulém roce zvyšovali. Potvrdili také své dominantní postavení v dodávkách mléka. Menší zastoupení má na Vysočině chov drůbeže. Produkce konzumních vajec byla v tomto kraji za uplynulý rok v republikovém porovnání druhá nejnižší. Výsledky chovu hospodářských zvířat na Vysočině v roce 2017 zveřejnila krajská správa Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Množství prasat chovaných loni na jižní Moravě nadále klesalo. Po dramatických propadech v předchozích letech se tempo poklesu zpomalilo na jedno procento. Naopak čtvrtým rokem mírně rostl počet kusů skotu. Po dvou letech poklesu se znovu zvýšilo množství chované drůbeže, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
V Ústeckém kraji loni meziročně mírně přibylo skotu a prasat. V republikovém srovnání patří regionu nadále poslední příčky a podíl živočišné výroby je výrazně nižší než rostlinné. Produkce mléka v kraji byla loni menší než v roce 2016. Informovala o tom krajská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Chovatelé krav na Vysočině, kteří jsou největšími producenty mléka v zemi, zvýšili v prvním pololetí jeho výrobu o 1,1 procenta. Dodali 280,6 milionu litrů mléka, což představovalo 18,7 procenta celkové mléčné výroby v ČR. Ve větší části republiky přitom výroba mléka v meziročním porovnání klesla, navýšení vykázaly jen čtyři kraje. Vyplývá to z údajů Českého statického úřadu. Podle chovatelů krav v kraji odbyt na mléko je, ale chtěli by za něj dostat o něco víc zaplaceno.
Na výsypce lomu Vršany se pase dvacetihlavé stádo krav. Společnost Rekultivace, která s chovem začala, počítá s tím, že do budoucna by mohlo na místě po těžbě uhlí být až 100 kusů dobytka. Řekla to Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupin Czech Coal, do které Rekultivace patří. Chov krav je v Ústeckém kraji třetí nejnižší po Jihomoravském a Středočeském kraji.
Jihomoravští chovatelé letos v prvním čtvrtletí o čtvrtinu rozšířili stavy drůbeže na 3,817 milionu kusů. Zredukovány však byly chovy prasat, jejichž počet meziročně klesl o 17.000 na 132.400 kusů. Mírný propad zaznamenaly i stavy skotu, také ubylo ovcí, naopak rozšíření svých stád vykázali chovatelé koní a koz. Vyplývá to z informací, které zveřejnila na svém webu brněnská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zveme na akci
Každý šestý chovatel hospodářských zvířat a každý pátý zájmový chovatel neprošel v loňském roce kontrolou veterinářů týkající se pohody zvířat. Zatímco u zájmových chovatelů podíl meziročně mírně klesl, u hospodářských vzrostl o šest procentních bodů. Mezi nejčastější chyby zájmových chovatelů patří nevhodné podmínky chovu a omezování výživy a napájení. U hospodářských zvířat pak chovatelé nejčastěji zanedbávají přiměřenou ochranu zvířat před větrem nebo predátory. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Ministerstvo zemědělství plánuje zvýšit a sjednotit limit pro denní množství mléka zpracovaného na farmách na 500 litrů. Toto množství budou moci farmáři nově dodávat na maloobchodní trh. Sdělila to mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Vyhláška, která by to umožnila, však podle ní není ještě hotová a připravuje se. Zástupci asociace soukromého zemědělství si v úterý stěžovali, že ministerstvo plánuje přesný opak. Podle mluvčí se k nim dostala nesprávná informace.
Zemědělci na Vysočině loni znovu potvrdili své dominantní postavení ve výrobě mléka, na jeho republikové produkci se podíleli téměř 19 procenty. V meziročním porovnání zvýšili dodávky mléka o pět procent na 558,7 milionu litrů. V Kraji Vysočina byla v minulém roce rovněž nejpočetnější stáda skotu v Česku, uvedl Český statistický úřad.
Povinnosti účastníků plemenářského programu zpřesňuje novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu dnes informoval Hrad. Norma mimo jiné stanoví, že k plemenitbě včel bude moci být využívána včela medonosná kraňská, který je původem ze Slovinska. Protestovali proti tomu zastánci včely medonosné tmavé jako původního českého druhu včel.
Čeští zemědělci, kteří chovají krávy na mléko, mnohdy neumějí podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) efektivně spojit síly. Mají vytvářet odbytová družstva a ještě víc zakládat družstevní mlékárny, aby nemuseli prodávat mléko tak lacino. Podle ministra nemá žádnou logiku, že se velmi kvalitní české mléko vykupuje za nejnižší ceny v EU a výrobci mléčných produktů přitom mají stále vyšší zisky.
Veterináři letos do konce srpna našli chybu při každé zhruba sedmé kontrole zaměřené na životní pohodu zvířat. V polovině případů šlo o týrání ve smyslu zákona na ochranu zvířat. Od začátku roku provedli asi 4800 kontrol, nadpoloviční většina byla v zájmových chovech. Prověřili více než šest milionů zvířat, z toho 5,2 milionu hospodářských. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Podle něho se však situace v ČR postupně zlepšuje.
O český strakatý skot má v posledních dvou letech největší zájem Turecko. Čeští chovatelé tam už poslali desítky tisíc zvířat – jalovice, býčky na výkrm a poslední dobou se rozběhl obchod i s jatečnými býky. V tuzemských chovech je toto tradiční české plemeno nyní druhé nejrozšířenější. Na 13. národní výstavě českého strakatého skotu v Radešínské Svratce to řekl Pavel Král, ředitel pořadatelského svazu chovatelů.
Jihomoravští zemědělci zvýšili v prvním pololetí stavy skotu o necelou tisícovku na 61.077 zvířat. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila brněnská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ). Rozšíření chovů vykázaly jen tři kraje, kromě Jihomoravského ještě Ústecký a Karlovarský.
Zemědělský podnik Zemos Lesná ze Znojemska se chystá postavit nové stáje pro chov dojnic a opravit stáje pro výkrm skotu v obci Podmyče u Vranova nad Dyjí. Při maximálním stavu by zde mohlo být ustájeno až 1600 kusů dobytka, vyplývá z oznámení pro posuzování vlivů na životní prostředí v informačním portálu EIA.
