Vinohradům pod hradem Sádek na Třebíčsku zatím letošní chladné jaro neškodí, protože réva ještě nevyrašila. Řekl to majitel vinařství Lubomír Lampíř. Dubnové sněžení s mrazy zdržuje jarní práce na polích Vysočiny, v některých částech kraje ještě zemědělci nestihli dokončit setí jarních plodin. Později než v minulých letech budou nasázené brambory, jichž se na Vysočině pěstuje nejvíc v Česku.
Čeští pěstitelé brambor tratí stamiliony korun kvůli ztrátě odbytu způsobené zavíráním restaurací a jídelen během koronavirové epidemie a kvůli poklesu cen. Za kilogram brambor teď dostávají okolo dvou korun, jindy touto dobou se jejich ceny pohybovaly kolem čtyř pěti korun, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Špatné ekonomické výsledky loňské sklizně by podle něj mohly mít dopad na pěstování konzumních brambor v tomto roce.
Na chmelnicích na Žatecku pomalu začínají jarní práce. Složení brigádníků je kvůli pandemii koronaviru opět jiné než v předchozích letech. Převažují zahraniční pracovníci, ale pomohou i studenti a důchodci. Podmínky pro jarní vegetační období jsou prozatím dobré. Řekl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Ve Zlínském kraji za pět let ubylo pěstitelů vinné révy, rozloha vinic se ale zvětšila. Více než třetina vinic v kraji je starých od deseti do 29 let, tedy v plné plodnosti. Nejvíce zastoupenými odrůdami je Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezi pěstiteli vinné révy, kteří byli v červenci 2020 evidovaní v Registru vinic. Výsledky průzkumu, který se koná jednou za pět let, zveřejnil ČSÚ letos.
Zemědělský ústav znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na hraboše na povrch půdy. Schválení těchto postupů budou stejně jako loni znovu individuální, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav se obává přemnožení hrabošů jako v posledních několika letech. Nařízení ústav vyvěsil na úřední desce.
Sadařům v Plzeňském kraji zůstalo ještě ve skladech hodně jablek z loňské sklizně. Prodej jim výrazně zmrazila protiepidemická opatření, což ještě zhoršilo uzavření okresů. Řekli to spolumajitel sadů z Vranova na Rokycansku Richard Schwarz a Jana Zikmundová, vedoucí Sadů Nebílovy na Plzeňsku. V běžných letech mají v polovině dubna většinu produkce vyprodanou.
V sadech u Buchlovic na Uherskohradišťsku hořely dnes v noci a ráno ohně. Pěstitelé se jejich prostřednictvím snaží ochránit kvetoucí meruňky před mrazem. Zdali se díky zvyšování teploty mezi ovocnými stromy podaří zachránit letošní úrodu, bude jasné až později, řekl Karel Čadek, ředitel společnosti Lukrom plus, která sady vlastní.
Noční mrazy, které přišly o víkendu na jih Moravy, nejvíce ohrozily letošní úrodu meruněk a třešní, naopak réva vinná nejméně do poloviny dubna na jihu Moravy mrazy zvládne bez komplikací. Ovocnáři v sadech využívali teplovzdušné agregáty i parafínové svíce. Dnes to řekli ovocnáři a vinaři.
Počty hrabošů v březnu meziměsíčně znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se snížily o 34 tzv. aktivních východů z nor na 422. Loni v březnu to bylo 478 výlezů z nor. Podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové jsou v ČR ale stále lokality, kde jsou populace s až 2000 aktivních východů z nor na hektar.
Pěstitelé jablek ve Vilémově na Olomoucku s obavami sledují předpověď počasí na další dny, kdy má v Česku teplota v noci a ráno opět klesat pod bod mrazu. Chladné počasí by totiž mohlo poškodit rašící pupeny jabloní a ohrozit letošní úrodu. Preventivní zateplování sadaři ve Vilémově ale neprovádí, protože by se vzhledem k velké rozloze sadů a vysokým nákladům nevyplatilo. Řekl to vedoucí ovocnářské sekce ZD Senice na Hané Jaroslav Mačkal.
Sníh a mráz, které mají být v Plzeňském kraji do čtvrtka, by neměly poškodit zemědělské plodiny na polích. Zpozdí se setí jarního obilí. Sněhová „peřinka“ by měla rostliny ochránit. Teploty nejsou tak nízké, do minus dvou tří stupňů Celsia. Sněhový poprašek do dvou centimetrů zajistí další vláhu. Jarní práce ale ještě hotové nejsou, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, který je předsedou představenstva Osecké zemědělské a obchodní společnosti.
Zemědělské práce na jižní Moravě jsou již v plném proudu. Podmínky po zimě jsou na většině míst příznivé, podmáčená půda se postupně vysušuje a zemědělce na rozdíl od předchozích let netrápí ani hraboši. Nejdůležitější je nenakazit se koronavirem a zůstat zdraví. Pracovníků není nadbytek, vyplývá z odpovědí zemědělců.
Návrh protierozní vyhlášky je vyváženým kompromisem mezi požadavky ochránců přírody a zemědělskou praxí, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. To, že vyhláška nepočítá s pokutami při první erozní události, je podle něj v pořádku, neboť zemědělec je trestán už samotným smyvem půdy a znehodnocením půdy do budoucna. Také hodnota přípustného smyvu devět tun na hektar u hlubokých půd a dvě tuny na hektar u mělkých půd je podle svazu v pořádku, i když původně svaz navrhoval 12 tun z hektaru. Vyhlášku, kterou roky připravovalo ministerstvo životního prostředí, kritizuje například Hnutí Duha nebo Piráti, kterým se zdá málo ambiciózní.
V Pardubickém kraji začaly v těchto dnech jarní práce na polích. V zimě bylo víc sněhu a pole mají na rozdíl od minulých let dost vláhy. Podniky sejí jarní obiloviny a další plodiny, řekli zástupci okresních agrárních komor a zemědělců.
Sklizeň chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku začne oproti loňsku později, důvodem je studená zima. Sklízení má společnost Český chřest zahájit v nejbližších týdnech, minulý rok to bylo na začátku dubna. Záležet bude na počasí. Sezonní pracovníky má firma předběžně zajištěné, loni se v důsledku pandemie potýkala s jejich nedostatkem. Preventivní opatření proti šíření koronaviru včetně testování pracovníků znamenají významný růst nákladů, uvedl Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
Olomoučtí vědci přispěli k rozluštění genomu žita. Mezinárodní tým pracoval na výzkumu čtyři roky, než získal přesnou referenční sekvenci genomu. Výsledky pomohou rychlejšímu šlechtění odrůd žita s lepšími vlastnostmi. O objevu za Akademii věd ČR (AV) informovala Eliška Zvolánková v dnešní tiskové zprávě.
Výnosy brambor, kukuřice na krmení i pícnin byly loni ve Zlínském kraji ve srovnání s rokem 2019 vyšší. Meziročně se v regionu snížily hektarové výnosy cukrovky, ale pouze nepatrně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy v kraji se v loňském roce změnily jen mírně. Výjimkou byly plochy s krmnou kukuřicí, ubylo jich o více než tisíc hektarů.
Celková sklizeň obilovin loni v Olomouckém kraji díky vyšším hektarovým výnosům meziročně vzrostla o 4,6 procenta na 591.200 tun. Lepší výsledky ve srovnání se suchým rokem 2019 farmáři zaznamenali také u většiny ostatních zemědělských plodin, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji vloni většinou vyšší než v roce 2019. O jedno procento se meziročně snížily jen hektarové výnosy cukrovky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se změnily jen mírně.
Podmáčená půda posune setí jarního obilí v Plzeňském kraji na začátek dubna. V regionu zatím nikdo nesil. Začátek žní, zahajovaných v regionu tradičně počátkem července, to nijak neovlivní. Zemědělci vítají, že po čtyřech suchých letech je na polích více vláhy, tedy spodní vody. Jařin budou letos sít více, protože někteří z nich nestihli na podzim zasít všechny plochy, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Šíma, který je předsedou představenstva Osecké zemědělské a obchodní společnosti.
