Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců.
Žně v Jihočeském kraji postupují pomaleji než v minulých letech. Zemědělci zatím sklidili čtvrtinu ploch obilovin. Loni to bylo ve stejnou dobu více než polovina, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství. Vývoj žní ovlivňuje nestabilní počasí.
Zemědělci v Česku zatím sklidili 477.200 hektarů obilovin, tedy téměř dvě pětiny ploch určených ke sklizni. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle něj v uplynulém týdnu díky příznivému počasí pokročily žně u všech sledovaných obilovin, nicméně proti loňskému roku jsou stále pomalejší. Před rokem bylo zpracováno zhruba 64 procent ploch.
Zemědělci ve Zlínském kraji již sklidili obiloviny z poloviny vysetých ploch. Výnosy jsou zatím vyšší než loni. Podobné výnosy jsou u řepky, která je již sklizena téměř z 94 procent, vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství.
Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12.000 až 15.000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Žně v České republice díky příznivému počasí zintenzivnily a obilí a řepku sklízí zemědělci už ve všech krajích. Nicméně proti loňskému roku je průběh sklizně stále pomalejší. K pondělí bylo sklizeno 14,4 procenta ploch základních obilovin, před rokem to bylo 44,8 procenta. Řepky je zatím sklizeno 31,1 procenta, loni to bylo 67,6 procenta ploch. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Průměrný výnos u obilovin i řepky je podle něj zatím vyšší než loni, kdy bylo sucho.
Vzhledem k vysokým letním teplotám a menší intenzitě srážek se v severozápadních Čechách v minulém týdnu prohloubila intenzita zemědělského sucha, tedy v půdě do hloubky jednoho metru. Nejvíc suchem trpí Ústecký kraj a zemědělci zde sčítají ztráty, dále severozápadní část středních Čech, Karlovarský kraj a částečně také Plzeňský a Liberecký kraj. Nepříznivá situace panuje i v Krkonoších a částečně v Podkrkonoší, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho.
Na šlechtitele a pěstitele chmele čekají nové zákonné podmínky. Zrušena bude například povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu. Změny přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou schválil Senát.
Letošní žně se mohou jevit jako pomalejší proti minulým suchým rokům, vzhledem k chladnějšímu létu se ale o výrazné zpoždění nejedná. Sdělila to tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Obilí se možná bude muset dosoušet. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy je letošní doba sklizní návratem k normálu. Zemědělci podle něj nebudou muset investovat do nových sušiček obilí – ti kteří je potřebují, je většinou mají. Díky vlhkému počasí to vypadá, že bude dostatek krmiva pro dobytek.
Osevní plocha máku se letos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40.255 hektarů. Činí tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. Ještě však není jisté, že se o tolik zvýší také úroda. Pěstitelé se obávají plísňových chorob spojených s letošní větší vlhkostí, řekl na tiskové konferenci předseda spolku Český modrý mák Jaromír Gec.
Výnosy z letošních žní v Ústeckém kraji jsou podle předsedy krajské agrární komory Jaroslava Brožky pod průměrem České republiky. Na webu komory uvedl, že jsou o 15 až 20 procent nižší než v extrémně suchých letech 2018 a 2019. K letošnímu o něco menšímu suchu se totiž přidali hlodavci ničící úrodu, řekl ředitel zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Žně na Vysočině začaly kvůli dešti s víc než týdenním zpožděním
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji kvůli deštivému počasí zaostává za minulými roky. Zemědělci v kraji do dneška zatím sklidili necelých šest procent ploch s obilím, zatímco loni touto dobou to bylo asi 13 procent a předloni přes 30 procent ploch. Nejdál zatím pokročila sklizeň ozimého ječmene. Ostatní obiloviny na posekání čekají, vyplývá z dnešních průběžných dat ke sklizni ministerstva zemědělství.
Deštivé počasí výrazně brzdí žně ve Zlínském kraji. Zemědělci v regionu zatím sklidili obilí jen z necelých sedmi procent ploch, na nichž je letos vyseté. Řepku se jim podařilo sklidit z necelých 27 procent polí, na kterých roste. Výnosy u obilí budou pravděpodobně lepší než loni, zvýšená vlhkost se však může podepsat na jeho kvalitě, řekl předseda Agrární komory Zlínského kraje Jindřich Šnejdrla.
Jihočeští zemědělci sklidili zatím méně než deset procent veškerých obilovin. Žně na jihu Čech brzdí lokální deště a půda nasycená vodou. V kraji zbývá požnout pětina z téměř 16.000 hektarů osetých ozimým ječmenem. Jeho výnos je zatím průměrný, kolem šesti tun z hektaru. Jiná plodina na zrno se zatím nesklízí. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Dnes to s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát.
Zvýšení kompenzace za loňské mrazy by se mohli dočkat ovocnáři. Vláda se bude v pondělí zabývat návrhem ministerstva zemědělství, místo loni schválených 50 milionů korun chce přerozdělit ovocnářům 64 milionů korun.
Úroda základních obilovin, tedy pšenice, ječmene, žita, ovsa a tritikale, bude letos o 1,6 procenta nižší než v loňském roce. Podle aktuálně zveřejněných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) sklidí zemědělci v kraji 795.579 tun obilovin. Odhady vycházejí z údajů k 10. červnu.
Středočeští zemědělci v uplynulých dnech začali sklízet ozimou pšenici a ječmen. Zatím jsou sklizené desítky hektarů ploch, v některých částech regionu ještě sklizeň nezačala, ale stroje by měly do polí ve větším počtu vyjet příští týden, kdy má být i dobré počasí, řekli oslovení zemědělci.
