Letošní úroda ovoce v sadech profesionálních pěstitelů by mohla být kvůli jarním mrazům nižší asi o desetinu. Zásadní poškození zaznamenali pěstitelé meruněk a broskví, u nichž bude úroda proti běžným letům sotva třetinová. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Přesná čísla k odhadům letošní sklizně by měli mít ovocnáři k dispozici ve druhé polovině června.
Na Vysočině se kvůli dešťům protahuje sázení brambor. Zatímco jindy touto dobou už bývají brambory v brázdách, teď je podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto kraji osázená teprve přibližně polovina bramborových polí. Kvůli chladnému jarnímu počasí také začne v Česku později sklizeň v oblastech mimo Vysočinu, kde se pěstují rané brambory, a to asi o dva týdny. Řekl to předseda svazu Josef Králíček.
Vládou chystané snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u potravin z 15 na 12 procent ceny ovoce v obchodech podle Ovocnářské unie ČR nesníží. Rozdíl skončí v maržích obchodníků, řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ohledně vládou navržených škrtů dotací pro zemědělství věří, že zůstane zachována podpora na obnovu sadů a budování kapkové závlahy. Změny daní a škrty dotací jsou součásti vládního souboru konsolidačních rozpočtových opatření.
Sady Schwarz z Vranova na Rokycansku, jeden z největších pěstitelů jablek v Plzeňském kraji, očekávají letos dobrou úrodu. Stromy nezasáhly kroupy ani mráz. Přesto se podnik kvůli konkurenci dotovaných levných jablek z Polska chystá po sklizni omezit plochu jabloní o čtvrtinu. Věří, že ovoce ze zbylých stromů prodá sám, ne přes velkoobchody. Řekl to spolumajitel firmy Richard Schwarz.
Metody k ochraně květů jabloní, které jsou nyní na poškození mrazem nejnáchylněkší, jsou pro sadaře příliš nákladné a nevyplatí se. Řekl to majitel společnosti Sady Tuchoraz a předseda družstva Bohemia Apple Robert Vyšata. V jablečných sadech v Tuchorazi na Kolínsku ráno teploty klesly na několika místech pod nulu. Škody už jsou podle Vyšaty patrné i z předešlých letošních mrazů. Přesný rozsah ale podle něj bude možné určit až na konci května nebo začátkem června.
Populace hrabošů na polích v České republice se v dubnu snížila, i když přemnožení těchto hlodavců trvá. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který stavy hrabošů na polích sleduje, klesly jejich počty díky chladnému počasí. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.
Náklady na vypěstování jednoho hektaru brambor pro pěstitele jsou více než 100.000 Kč, u obilí je to zhruba 30.000 Kč. Na dnešním pražském kongresu o bramborách v gastronomii to řekl místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha. S pěstováním brambor se podle něj také pojí velká rizika, protože v případě špatné úrody je celá produkce prakticky nepoužitelná.
Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4874 hektarů, což je mírně méně než loni v srpnu i než před rokem. Loni na konci dubna bylo chmelnic o 53 hektarů více, v srpnu o 69 hektarů více. Nižší jsou letos v porovnání s loňským srpnem také nové výsadby, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková. Letos na konci dubna ústav evidoval nově vysazených 204 hektarů chmelnic, loni v srpnu bylo nových výsadeb o 56 hektarů více.
Letošní zahájení sklizně jahod ve Vraňanech na Mělnicku pozdrželo chladné počasí. První plody pěstované ve fóliovnících dozrají zhruba za deset dní, loni to bylo už koncem dubna. Klasická sklizeň z polí a samosběr budou ještě o několik týdnů později, řekla za Farmu Hanč Dagmar Hančová.
V českých obchodech se zvyšuje podíl jablek od českých pěstitelů. Loni tvořila 65 procent nabídky, v roce 2021 to bylo 54 procent. Jejich cena jako jedna z mála potravin loni klesla o pět procent. Novinářům to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Upozornil na to, že pro sadaře je pěstovaní často nerentabilní kvůli nízkým výkupním cenám. Obchodní přirážka v řetězcích se podle Nekuly v posledních pěti letech pohybovala na 126 procentech. Obchodníci by podle něj měli zvážit svou obchodní politiku a být vstřícnější k zemědělcům.
Během nadcházejících dvou nocí budou teploty v Česku klesat pod nulu. Přízemní mrazíky mohou v polohách pod 600 metrů nad mořem poškodit vegetaci, hlavně teplomilnější plodiny, brambory a zeleninu. V aktuální výstraze to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Sázení brambor v Česku zdržují deště. Na Vysočině, kde se jich tradičně pěstuje nejvíc, výsadba kvůli mokré půdě do dneška prakticky ještě nezačala, zatímco jindy touto dobou se už dělala naplno. Brambory bývají obvykle nasázené do 10. května, letos se sázení pravděpodobně protáhne do druhé poloviny příštího měsíce. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
Farma Kožichovice u Třebíče začne v příštím týdnu znovu prodávat rajčata ze svých skleníků, jichž má celkem přes tři hektary. V předchozích letech se tam rajčata sklízela celoročně, poslední zimu farma pěstování přerušila kvůli drahým energiím. I tak skleníky přitápěla, protože byly nově osázené v lednu. Temperovat je musí i teď, protože pořád hrozí nízké noční teploty. Řekl to jednatel Leoš Zahrádka.
Sklizeň chřestu v Hostíně u Vojkovic letos začala zhruba o deset dní později než loni, nebyly slunečné dny. Nyní je ideální počasí. Export kvůli zvýšeným nákladům na dopravu nebude. Pracovníků má nyní společnost Český chřest dostatek, část vypadla, ale podařilo se najít další, řekl při dnešním oficiálním zahájení sklizně jednatel společnosti Jiří Šafář.
Španělsko zažívá rekordně suchý duben. Oznámila to meteorologická služba Aemet. Kvůli nepříznivému počasí se zemědělci obávají velkých ztrát na sklizni obilí či ovoce a zeleniny, jejichž je Španělsko přední evropským producentem. Vážnost situace připustil i premiér Pedro Sánchez, podle kterého se sucho stane v příštích letech jedním z hlavních politických témat, píše dnes agentura AP.
Zajištění produkce zemědělských plodin v požadovaném množství a kvalitě, v podmínkách změny klimatu a při snaze o naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu, tj. snížení spotřeby pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent do roku 2030 nebude možné bez nové generace plodin. Jejich získání je obtížným úkolem, na který tradiční metody šlechtění nestačí, zejména pokud je nutné těchto náročných cílů dosáhnout v co nejkratší době.
Přemnožení hraboši od začátku letošního roku způsobili zemědělcům v ČR škody za miliardu korun. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR, podle kterého hraboši poškodili přes 76.000 hektarů porostů. Nejvíce škod způsobili na ozimé pšenici, řepce a víceletých plodinách jako je vojtěška a jetel. Nejpostiženější jsou oblasti na střední a jižní Moravě. Svaz požaduje, aby ministerstvo zemědělství povolilo plošnou aplikaci přípravků na hubení hrabošů na pozemky schválené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ).
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora spustila monitoring jarných prác na poliach. Z pravidelných informácií naprieč celým Slovenskom získa postupne ucelený pohľad na to, ako sa vyvíja tohtoročná úroda. Priebežne bude zisťovať aj škody na poľnohospodárskych plodinách, ktoré budú mať vplyv na výšku tohtoročných úrod.
Hraboší populace se v březnu udržela na únorové úrovni, nejhorší situace přetrvává ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byl průměrný práh škodlivosti překročen šestatřicetkrát, v Olomouckém dvaatřicetkrát. Pro zemědělce extrémní přemnožení hlodavců znamená ztrátu úrody, kterou hraboši zkonzumují, a zároveň jsou tím značně ohroženy přeživší plodiny pro krmné i potravinářské využití, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková.
Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou novinářům představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.
