Tribunál Soudního dvora Evropské unie potvrdil platnost omezení při užívání tří pesticidů, které mají podle vědců škodlivý vliv na včely. Soud v Lucemburku uznal, že Evropská komise dostatečně prokázala riziko, které látky ze skupiny takzvaných neonikotinoidů představují pro včelí populaci. Zároveň také podpořil stížnost chemického koncernu BASF na opatření proti užívání insekticidu fipronil, informovala agentura Reuters.
Na rekordních 2,254 miliardy korun loni vzrostla tuzemská produkce květin, která se meziročně zvýšila o 3,8 procenta. Prodej květin díky teplému počasí i vyšší ochotě Čechů utrácet vrostl čtvrtým rokem po sobě. Zároveň se zvýšil dovoz květin. Řekl to předseda Svazu květinářů a floristů ČR Jiří Horák.
Výměra, na které se pěstují v Česku luskoviny jako hrách nebo lupina, se v posledních letech zvětšuje. Podle nové publikace ministerstva zemědělství se výměra nejdřív snížila v roce 2013 na 17.851 hektarů, v roce 2015 ale stoupla na 33.000 ha a loni již byly luskoviny vysety na výměře 43.000 hektarů, což představovalo 1,7 procenta orné půdy. Podle Agrární komory ČR stojí za zvýšením výměry evropská dotace na bílkovinné plodiny. Její loňská sazba byla zhruba 2990 korun na hektar.
Nezvykle vysoké teploty v dubnu, spíše teplá zima s nedostatkem sněhu a k tomu loňské sucho jsou důvody současného sucha, které se začíná projevovat stále silněji. ČTK to řekl bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka.
Země Evropské unie se dohodly na zákazu užívání tří pesticidů na venkovních zemědělských plochách. Látky ze skupiny takzvaných neonikotinoidů mají podle vědeckých studií škodlivý vliv na včely. Pro zákaz dnes hlasovalo šestnáct členských zemí EU, čtyři včetně Česka byly proti a osm se jich hlasování zdrželo. Česko požadovalo udělení výjimky pro cukrovou řepu, podle ministerstva zemědělství bude totiž bez neonikotinoidů výrazně ohrožena rentabilita jejího pěstování. Zákaz by mohl po formálním schválení Evropskou komisí začít platit ještě na konci letošního roku, informovala agentura AP.
Jihomoravské zemědělce na začátku vegetačního období trápí nedostatek vody. Ozimé plodiny jsou relativně v pořádku, i když i ty se v růstu přizpůsobují suchu. Hůře jsou na tom jařiny či zasetá kukuřice. Navíc se sedláci obávají ranních mrazů, protože vysoké teploty výrazně uspíšily dobu květu, ovocné stromy už jsou často i odkvetlé, vyplývá z vyjádření zemědělců.
Německý chemický a farmaceutický koncern Bayer se dohodl se skupinou BASF na prodeji části svého zemědělského podnikání firmě BASF za 1,7 miliardy eur (43,3 miliardy Kč). Dohoda má pomoci firmě splnit požadavky regulátorů pro schválení spojení s americkou společností Monsanto.
V Německu se naplno rozbíhá sezóna chřestu. Výhonky této zeleniny s bramborami a máslem nebo populární holandskou omáčkou si v příštích dvou měsících opakovaně dají prakticky všichni obyvatelé spolkové republiky. V průměru do 24. června – kdy sezóna chřestu tradičně končí – každý z nich zkonzumuje zhruba 1,5 kila této pochutiny.
Zemědělci na Vysočině začínají sázet brambory, jichž tradičně dodávají nejvíc v Česku. Březnové mrazy nezpůsobily větší zpoždění. Dopad na příští sklizeň odrůd určených na jídlo by ale mohla mít nynější situace na trhu s bramborami. Vzhledem k velkým zásobám v zahraničí je mohou obchodníci dovézt za ceny, které jsou pro domácí pěstitele ztrátové. Řekl to Josef Králíček z Českého bramborářského svazu.
Čeští farmáři využívají moderní trendy v zemědělství. Takzvaný smart farming zahrnuje mimo jiné vyhodnocování dat přes počítač. Uplatňuje se například při dávkování hnojiv a pesticidů. Ve výsledku je tento způsob šetrnější k životnímu prostředí a farmář také ušetří na hnojivu. Na veletrhu Techagro řekl Vojtěch Lukas z Mendelovy univerzity.
Zemědělcům se jako poměrně nová meziplodina nabízí lnička setá. Novou odrůdu se podařilo vyšlechtit Výzkumnému ústavu pícninářskému v Troubsku na Brněnsku. Kromě toho, že plní svou základní funkci a zlepšuje vlastnosti půdy v době, kdy by pole leželo po sklizni ladem, ji lze využít jako olejninu pro výrobu potravinářského oleje, lze z ní vyrobit teplo a dobře prospívá i v období sucha, řekl novinářům na brněnském veletrhu Techagro Jan Hofbauer z výzkumného ústavu.
Začátek jarních prací brzdí zemědělcům v jižních Čechách podmáčená půda a studené počasí. Se setím jařin čekají na lepší počasí. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Loňská sklizeň většiny plodin byla meziročně nižší.
Loňská sklizeň obilovin a řepky v Libereckém kraji patřila k těm horším. Podle definitivních údajů o sklizni, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), se loni v kraji sklidilo 109.856 tun obilí, což bylo o 5,6 procenta méně než v roce 2016. Osetých ploch přitom bylo víc. Informovala o tom Stanislava Riegerová z Krajské správy ČSÚ v Liberci. Jde o šestou nejhorší sklizeň obilí od roku 2004.
Ozimé obiloviny a řepka ve výše položených oblastech Pardubického kraje přežily velké mrazy v únoru a březnu díky sněhu na polích. V nížinách, kde sníh nebyl, nízké teploty škody na rostlinách nejspíš napáchaly.
Loňská neúroda jablek v hlavních pěstitelských zemích v Evropě by se mohla v létě projevit velkým nedostatkem tohoto ovoce v obchodech. K začátku února bylo v Evropě ve skladech jen 2,4 milionu tun jablek, což bylo meziročně o 1,1 milionu tun méně. Byla to nejnižší zásoba v Evropě za posledních deset let. Česko je na jablkách z ciziny závislé, dovoz zajišťuje přes polovinu české spotřeby. Nízké zásoby se odrazily v meziročním zdražení jablek v obchodech o pětinu. Řekl to předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Jihomoravští zemědělci zatím rozmary počasí nepocítili. Týden trvající tuhé mrazy na přelomu února a března, které v noci klesaly pod minus deset stupňů Celsia, nepoškodily díky solidní sněhové pokrývce ozimé porosty obilí a řepky. Zemědělci očekávají, že by na pole mohli vyjet koncem března.
Pěstitelé vína v Česku letos zažádali o možnost nově vysadit vinnou révu na 226 hektarech, překročili tak roční kvótu o 48 hektarů. Informovala o tom mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Naprostá většina ze 194 žadatelů je z Moravy, pouze deset z Čech. Prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray řekl, že je to dobrá zpráva, protože je vidět, že o obor je zájem. Možnost vysazovat vinnou révu na nových plochách měli vinaři letos třetím rokem, dříve platil evropský zákaz.
Novou posklizňovou linku se sušárnou a moderními sklady na obilí a řepku staví ZOD Brniště (dříve Zemědělské obchodní družstvo Brniště) na Českolipsku. Investice za 40 milionů korun je největší ve firmě za posledních deset let. Umožnit by měla zrychlit a tím i zlevnit sklizeň plodin a také zajistit vyšší kvalitu skladování. Do provozu ji chtějí dát ještě před letošní sklizní v polovině července. Informoval o tom ředitel ZOD Brniště Otto Forman.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji loni meziročně klesla o devět procent na 503.593 tun. V porovnání sklizní posledních pěti let šlo o druhou nejnižší úrodu. V celé ČR se úroda obilovin loni propadla ve srovnání s rokem 2016 výrazněji, a to o 13,3 procenta na zhruba 7,5 milionu tun. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad.
V Pardubickém kraji se v roce 2017 urodilo méně brambor, kukuřice a cukrovky z hektaru než rok předtím. ČTK to zjistila z údajů Českého statistického úřadu. Určující pro výnosy bylo počasí.
