Ode začátku října začíná platit novela zákona o ochraně chmele, která modernizuje evidenci chmelnic. Budou se v ní vést podrobnější informace než doposud, například údaje o skladbě chmelových odrůd. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude mít možnost při kontrolách ověřovat údaje v evidenci a kontroloři budou mít jasně vymezené pravomoci.
Sklizeň brambor na Vysočině zdržely deště, na polích jich podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto týdnu zbývala možná i víc než polovina. Hektarové výnosy budou kvůli letnímu suchu o desetinu nižší, někde může být pokles až o pětinu. Řekl to předseda svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v zemi, sklízet je zemědělci začali koncem srpna, jako obvykle.
Na tuzemském trhu v příštích měsících kvůli slabší úrodě i nepříznivému počasí při sklizni zřejmě dál zdraží brambory a cibule. Lidé, kteří si mohou tuto základní zeleninu na zimu uskladnit, by si měli nakoupit brambory a cibuli na zimu do zásoby. „Cena půjde letos určitě nahoru. V jarních měsících pak ceny mohou být pro někoho docela problematické,“ řekl při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Sady Schwarz z Vranova na Rokycansku, jeden z největších pěstitelů jablek v Plzeňském kraji, letos očekávají mírně nadprůměrnou sklizeň. Mohla být ještě vyšší, kdyby před měsícem nepoškodily zhruba čtvrtinu z třicetihektarových sadů kroupy. Počasí zatím sklizni nepřeje. Za posledních 14 dnů, kdy už bylo možné česat podzimní jablka, mohli brigádníci sklízet jen šest dnů, dnes opět prší, řekl spolumajitel sadů Richard Schwarz. Sklizeň potrvá do začátku listopadu.
Sklizeň v Pardubickém kraji dopadla meziročně lépe. Výnosy u obilovin a řepky, dvou hlavních plodin, vzrostly. Zemědělci se ale musejí vyrovnávat s rostoucími cenami, nevědí třeba, jaké budou dotační podmínky. Novinářům to řekl viceprezident Agrární komory ČR a ředitel zemědělské firmy Klas Nekoř Leoš Říha.
Úroda brambor v Česku by mohla být letos zhruba o deset až 20 procent nižší než loni. Řekl to místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha. Podle něj se nižší výnosy očekávají v celé Evropě. Sklizeň brambor na uskladnění je teprve na začátku. Zástupci svazu, ministerstva zemědělství a velkoobchodního řetězce Makro ČR podepsali memorandum, které má podpořit české producenty brambor. Podle údajů Českého statistického úřadu zemědělci letos osázeli bramborami o pět procent menší plochu než loni, zhruba 21.680 hektarů.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133.895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145.000 tun. Hrušek bude letos méně než loni. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se odpoledne prodával zhruba za 8,44 USD (207 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků snížila poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Někteří z moravských pěstitelů ovoce, především jablek, se rozhodli, že příští týden otevřou své sady zájemcům o samosběr. Letošní úroda je totiž proti minulým letům velmi slušná, protože jablka ve většině případů nepomrzla, řekla tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová. Sbírat lidé mohou od pondělí 26. září do soboty 1. října.
Deště z druhé poloviny srpna na jihu Moravy ovlivnily kvalitu hroznů u raných odrůd révy vinné, jejich cukernatost je nižší než obvykle. Kvalita hroznů v hlavní části sklizně, která zatím plošně nezačala, bude záviset na dalším vývoji počasí. Nejhorší variantou by bylo deštivé a chladné počasí bez slunečního svitu, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Slovensko snížilo výhled letošní úrody základních obilovin, sklizeň by ale i tak měla být mírně vyšší než loni. Naopak kukuřice bude nejméně za poledních 15 let. Nový odhad sklizně poskytl statistický úřad. Slovenští zemědělci už dříve upozornili, že letošní sklizeň ovlivní výrazné sucho a vysoké teploty společně s dřívějším nedostatkem srážek. Vyšší úrodu obilí očekává i Česká republika.
Prudce rostoucí ceny elektřiny a plynu vážně ohrožují tuzemskou produkci zeleniny, jelikož energie patří mezi hlavní nákladové položky pěstitelů. Kvůli extrémně vysokým cenám energií pěstitelé v zimě omezí produkci zeleniny ve sklenících, rychle rostoucí náklady sehrají také důležitou roli při rozhodování zelinářů, zda zasejí ozimou zeleninu pro jarní sklizeň. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka, podle kterého je regulace cen energií pro pěstitele zeleniny otázkou přežití.
Společnost Český chřest z Hostína u Vojkovic na Mělnicku, která je největším producentem chřestu v ČR, letos kvůli nedostatku pracovníků z Ukrajiny nesklidila zhruba pětinu ploch. Z odhadovaných asi 360 tun chřestu sklidila zhruba 280 tun. Převážná část produkce míří do obchodních řetězců. Na tiskové konferenci v Praze to řekl jednatel společnosti Jiří Šafář. Uvedl, že už třetí rok firma nedodává žádné zboží do zahraničí.
V Pardubickém kraji se stále více rozšiřuje pěstování sóji. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo touto plodinou letos oseto 4018 hektarů, což je o 87 procent více než před rokem, v roce 2014 to bylo 316 hektarů. Pěstuje se hlavně v níže položených oblastech Pardubicka a Chrudimska. Podobný trend lze sledovat v celé zemi.
Ukrajinský zemědělský vývoz by v říjnu díky postupnému znovuotevírání přístavů mohl stoupnout na šest až 6,5 milionu tun. To je dvojnásobek oproti červenci. Podle agentury Reuters řekl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj.
Letošní žně jsou v České republice u konce, k 25. srpnu zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Sklizeň letos výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zemědělci letos sklidili 7,8 milionu tun obilí a 1,16 milionu tun řepky.
Výnos chmele bude letos menší, jeho kvalita je ale dobrá, vyplývá podle předsedy Zemědělského družstva Kokory Vladimíra Lichnovského z prvních dnů sklizně. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji. Pěstuje ho na 193 hektarech, což je třetina z celkové plochy. Po dvouletém výpadku kvůli pandemii covidu-19 sezonní práce při sklizni opět obstarávají především cizinci, doplnil Lichnovský.
V Německu se v letošním roce sklidí asi 43 milionů tun obilí, což je sice více než loni, ale výrazně méně než průměr let 2014 až 2021. Na tiskové konferenci to prohlásil šéf Svazu německých zemědělců (DBV) Joachim Rukwied, který za velkou nejistotu kvůli dlouhodobému suchu označil sklizeň kukuřice. Sucho ohrožuje i chovatele hospodářských zvířat, kteří už nemohou spoléhat na pastvu. Rukwied kritizoval návrh Evropské unie plošně snížit užívání přípravků na ochranu rostlin, což by podle něj mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost v Evropě.
Vývoz klíčových zemědělských komodit z Ukrajiny klesl od začátku ruské invaze téměř o polovinu ve srovnání se stejným obdobím loni. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na data ukrajinského ministerstva zemědělství. Export zemědělských produktů podle něj od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi, do 15. srpna klesl na deset milionů tun z přibližně 19,5 milionu tun ve stejném období loni.
Žně v Česku jsou téměř u konce, sklizeno je 99,4 procenta ploch základních obilovin a 99,8 procenta ploch řepky. Minulý rok bylo touto dobou sklizeno 76 procent výměry obilovin a 95 procent řepky. Zemědělci letos zatím sklidili 7,77 milionu tun obilovin a 1,16 milionu tun řepky. Vyplývá to z žňového zpravodajství ministerstva zemědělství.
