Nejvhodnější metodu pěstování čiroku hledají výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze. Čirok podle nich může být plodinou budoucnosti, potřebuje totiž méně vody než kukuřice. Zároveň ale patří k erozně nebezpečným plodinám. Vědci tak testují, jaký způsob pěstování nejvíce omezí vodní erozi. Uvedla to mluvčí ČZU Karla Mráčková.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) má výhrady k návrhům Evropské komise (EK) na plošné snižování užívání pesticidů v příštích letech. Nechci poslat zemědělství, potažmo celý venkov do útlumu, řekl na tiskové konferenci. Podle něj ČR již nyní používá méně pesticidů a umělých hnojiv, než je průměr Evropské unie a také méně než některé západní evropské státy.
Část jihočeských zemědělců předpokládá, že sklizeň pícnin bude letos kvůli suchu proti průměrným rokům o třetinu až o polovinu nižší. Propad hrozí zejména u sena. Zemědělci už posekali a zakonzervovali takzvané žito na zeleno, sejí kukuřici a v níže položených oblastech sečou jeteloviny a jetelotravní směsky. Na těžších půdách jsou výsledky lepší než na půdách lehčích, písčitých. Místy se projevují škody, které způsobili hraboši. Řekli to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná a zemědělci.
Nejhorší zemědělské sucho první poloviny roku má Česko patrně za sebou. V komentáři k aktuální mapě sucha to uvedli tvůrci portálu InterSucho. Tři nejhorší stupně sucha ze šesti zůstaly v neděli ráno pouze na šesti procentech území republiky díky intenzivním dešťům. Při podrobnějším pohledu je však situace extrémně odlišná ve vrstvě půdy do 40 centimetrů a v hlubší vrstvě od jednoho metru. Zatímco v horní vrstvě sucho v Česku prakticky není, hlouběji zůstává situace velmi vážná, vyplývá z dat, která dnes vědci na portálu www.intersucho.cz zveřejnili.
Slovensko pestuje ročne repku olejnú na ploche asi 140.000 až 145.000 hektárov (ha). Pri hektárovej úrode, ktorá je v poslednom období stabilná na úrovni asi 3 tony na ha, je tak celková produkcia približne 420.000 ton. Uviedol to predseda Slovenského zväzu olejninárov Jozef Rebro.
Brazílsky Kongres rokuje v týchto dňoch o návrhu zákona, ktorý by umožnil privatizáciu takmer 65 miliónov hektárov Amazonského dažďového pralesa. Uvádza to internetová stránka Poslaneckej snemovne (dolnej komory Kongresu) a agentúra Reuters.
Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou dnes EK zveřejnila a v jejímž rámci se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.
Letošní sklizeň meruněk v Evropě bude především kvůli jarním mrazům nejnižší za posledních 17 let. Bude to znamenat jejich zdražení, a to i na pultech českých obchodů. V Itálii, která je největším pěstitelem meruněk v Evropě, by se sklizeň měla meziročně propadnout téměř o 60 procent na 136.000 tun. Mrazy zdecimovaly i úrodu meruněk v Česku. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Výroba sladu loni v českých 28 sladovnách meziročně klesla o 0,8 procenta na 543.000 tun. Jeho export klesl o deset procent, do zahraničí ho zamířilo 223.000 tun, tedy 41 procent z celkové produkce. Sdělili to zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.
Sucho v České republice je viditelné z vesmíru. Vědci totiž situaci monitorují prostřednictvím satelitů Evropské vesmírné agentury. Z nich získaná data za poslední měsíc ukazují, že v ČR je zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. V některých oblastech je rozdíl oproti průměru až 30 procent. Nejhorší je situace na Olomoucku a Ústecku. Informovala o tom Evropská vesmírné agentura (ESA). Satelitní data mohou využívat i zemědělci k pojištění a ochraně proti škodám způsobených suchem.
Britský princ Charles podpořil kampaň, s jejíž pomocí se vláda snaží přesvědčit obyvatele, aby v koronavirové krizi podpořili farmáře a pomohli jim se sezónním sběrem vypěstovaného ovoce a zeleniny. Kvůli cestovním restrikcím budou britskému zemědělství letos chybět desetitisíce dělníků, kteří dříve do Británie jezdili za prací zejména z východní Evropy. Podle následníka trůnu je potřeba, aby nyní přiložili ruku k dílu Britové.
Deště, které minulý týden zasáhly téměř celou republiku, výrazně dosytily půdu do hloubky 40 centimetrů a sucho v této vrstvě už panuje pouze v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Jeseníkách. V hlubší vrstvě zůstává často velmi intenzivní sucho prakticky v celé republice. Při zprůměrování sucha na celý půdní profil do jednoho metru panují tři nejhorší stupně sucha na 15 procentech území. O týden dřív to bylo téměř čtyřikrát více, vyplývá z dnes aktualizované mapy na portálu InterSucho.
Repka olejná nemá vyššiu podporu ako iné plodiny, jej pestovateľ poberá iba najnižšiu podporu (jednotnú platbu na plochu). V SR nemá nárok na ďalšie podpory, ak nie je pestovaná v ekologickom poľnohospodárstve, ale to majú aj iné plodiny, takže absolútne nie je zvýhodnená. Informoval o tom v pondelok predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK) Emil Macho na repkovom poli vo Vajnoroch v reakcii na mýty medializované v posledných týždňoch, ktoré z tejto plodiny podľa Macha urobili „žlté zlo“.
Ministerstvo zemědělství dokončí v červnu analýzu melioračních a závlahových systémů. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl náměstek ministra pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč. Podle něj většina melioračních systémů nefunguje, hlavně ty, které jsou starší 30 let. S tím nesouhlasil soukromý zemědělec Daniel Pitek, podle kterého by měly být systémy, které odvádějí vodu z krajiny, zlikvidovány.
Priemerná veľkosť poľa na Slovensku je podľa satelitov až 12 hektárov (ha), čo je najviac v EÚ. Priemer v EÚ je 3,9 ha. Vyplýva to z analýzy Inštitútu environmentálnej politiky (IEP), o ktorej informoval Martin Haluš, hlavný ekonóm a riaditeľ inštitútu
Ceny jablek na pultech českých obchodů v dubnu meziročně vzrostly v průměru o 40 procent na více než 36 korun za kilogram z loňských 26 korun. Vyplývá to z dat ČSÚ. Podle ovocnářů je důvodem zvýšení ceny loňská podprůměrná úroda jablek v Evropě a z ní plynoucí současné velmi nízké zásoby jablek. Jablka jsou ovocem s nejvyšší spotřebou v ČR.
Farmáři asi budou muset vést nejen evidenci hnojiv, ale i výnosů sklizených plodin. Pokud hospodaří na více než 200 hektarech, budou muset evidenci vést v elektronické podobě. Sedmiletá lhůta na uchovávání evidence se nemění. Novinky zavede od roku 2022 novela o hnojivech, kterou doporučil Sněmovně schválit její zemědělský výbor.
Pokles teplot provázející v současné době svátky „ledových mužů“ vinohrady na jihu Moravy zatím výrazněji neohrožuje. Mnohem větší problém je zejména pro vinice mladší pěti let sucho. Řekli to zástupci Svazu vinařů.
Sklizňové plochy chmelnic letos meziročně klesly o 1,13 procenta na 4947,4 hektaru. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav údaje aktualizuje ke konci dubna a poté v srpnu, podle Krškové se dá předpokládat, že budou po získání srpnových dat podobně rozsáhlé jako loni. Největší nárůst plochy ústav zaznamenal u minoritní odrůdy Sládek. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je s převahou Žatecký poloraný červeňák.
Dosavadní suché počasí se začíná projevovat i v jihomoravských vinohradech. Podle ankety Vinařské unie se vinaři obávají hlavně o nově vysazené rostliny. Unie o tom informovala v tiskové zprávě.
