Na Vysočině začaly žně, sklizeň je však ještě v počátcích. Zemědělci do dneška posekali prvních 6705 hektarů ozimého ječmene. Z hektaru průměrně sklidili 5,53 tuny. Loni byl na Vysočině průměrný hektarový výnos ozimého ječmene 6,64 tuny. Obilí letos na Vysočině vyrostlo celkově na 131.660 hektarech polí, sklizeno je zatím 5,1 procenta těchto ploch. Vyplývá to u údajů společnosti Agrovenkov Vysočina.
Větší pěstitelé jablek v Plzeňském kraji budou mít letos maximálně poloviční úrodu oproti běžným letům. Zavinily to hlavně dubnové mrazy a dále sucho, které zřejmě negativně ovlivní ještě sklizeň v roce 2018. Jablka budou kvůli nedostatku vláhy menší, méně sladká a šťavnatá i hůře zabarvená. Řekli to Richard Schwarz, spolumajitel čtyřicetihektarových sadů z Vranova na Rokycansku, a Jana Zikmundová, vedoucí třicetihektarových Sadů Nebílovy. Zahrádkáři nemají téměř žádnou úrodu.
Slovensku navzdory očekávanému výraznějšímu poklesu letošní úrody nedostatek obilí nehrozí, naopak část produkce obilovin bude třeba exportovat. Během kontrolního dne průběhu sklizně to dnes novinářům řekl šéf Slovenské zemědělské a potravinářské komory Milan Semančík.
V Česku začala sklizeň obilí, zemědělci zatím posekali 2,5 procenta ploch, výnos klesl proti loňsku o čtvrtinu. Je sklizena pětina ozimého ječmene. Vyplývá to z údajů, které poskytlo ministerstvo zemědělství. Průměrný výnos ječmene klesl na 5,34 tuny na hektar proti loňským 6,11. U ozimé pšenice, která se zatím sklidila z 1,3 procenta ploch, je výnos skoro poloviční, činí 3,24 tuny na hektar. Podobný pokles je i u řepky, která má letos zatím průměrný výnos 1,74 tuny na hektar, loni touto dobou činil 3,36. Agrární komora odhaduje, že letos bude nejnižší sklizeň za posledních pět let.
Na Vysočině letos roste o něco méně plodin používaných na krmení zvířat a do bioplynových stanic, včetně kukuřice. Rozloha polí s bramborami na Vysočině je přes mírný meziroční pokles stále největší v Česku. V porovnání s uplynulým rokem zemědělci v tomto kraji letos naseli o něco více obilí, máku a kmínu, neubylo ani řepky. Vyplývá to z aktuálního soupisu ploch osevů Českého statistického úřadu.
Dlouhotrvající sucha a klesající hladina spodních vod významně ovlivní letošní úrodu zemědělců ve Zlínském kraji. Řekla to ředitelka krajské agrární komory Jana Brázdilová. Nižší výnosy než v předchozích letech se podle ní dají letos očekávat u obilí nebo řepky. „Výrazně nižší budou pravděpodobně u kukuřice,“ uvedla.
Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů klesne meziročně o 10,1 procenta na 6,945 milionu tun. Nižší bude i úroda řepky, a to o 7,7 procenta na 1,254 milionu tun. Oznámil to Český statistický úřad. Za poklesem sklizně základních obilovin i řepky je podle statistiků především snížení očekávaného výnosu.
Letošní úroda ovoce na Moravě bude kvůli jarním mrazům jedna z nehorších za posledních 11 let. Meruněk bude dokonce nejméně, jen přes 400 tun. V loňském roce, kdy ovocnáře také postihly mrazy, jich bylo 500 tun. Nejslabší bude také úroda jablek, pouhých 21.000 tun, loni to bylo téměř 29.000, vyplývá z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, které poskytl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Z celostátního pohledu bude sklizeň hlavního ovocného druhu jablek meziročně nižší o 22 procent, tedy kolem 98.000 tun.
Letošní úroda ovoce v sadech bude kvůli jarním mrazům meziročně nižší asi o 23 procent a bude druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území České republiky. Sklizeň by podle odhadu k polovině června měla klesnout na 115.031 tun z loňských 150.100 tun. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let bude očekávaný propad na úrovni 26 procent. Sdělil to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ztráty na tržbách ovocnáři již dříve odhadli za celou republiku téměř na půl miliardy korun.
Na jižní Moravě už začala sklizeň ječmene. Letos zhruba o deset dní dříve než obvykle. Důvodem je sucho, zemědělci očekávají nízké výnosy. Kombajny vyjely zejména na Břeclavsku, ale také kolem Pohořelic a na Znojemsku.
Sklizeň ovoce v rozlehlých sadech ve státě Washington vyžaduje každoročně tisíce pracovníků. A mnoho z nich pracuje ve Spojených státech nelegálně. Tento systém by se ale mohl výrazně změnit, protože nejméně dvě společnosti se snaží co nejdříve dostat na trh robotický stroj na sbírání ovoce. Robotický sběrač se neunaví a může pracovat 24 hodin denně, píše agentura AP.
Brazilský úřad pro biologickou bezpečnost (CTNBio) schválil komerční využívání geneticky modifikované cukrové třtiny. Jde o významný milník pro brazilské odvětví výroby třtinového cukru, který se na světovém obchodu s cukrem podílí asi polovinou, uvedla agentura Reuters. Jinde na světě zatím geneticky upravená třtina k masovému pěstování schválena nebyla.
Plocha bramborových polí včetně pozemků drobných pěstitelů se loni zvětšila o necelá tři procenta na 29.500 hektarů. Předloni výměra klesla o necelých pět procent z 30.089 hektarů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, které dnes poskytlo novinářům ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) u příležitosti začátku sklizně raných brambor uvedl, že se stát bude snažit o podporu bramborářství, chtěl by, aby hektarů s touto plodinou přibylo.
V Jihočeském kraji začal samosběr jahod. Na farmě v Bavorově na Strakonicku, kde je pěstují téměř na osmi hektarech, je o první jahody velký zájem. Na jiných místech v kraji zatím samosběr nespustili. Úrodu poškodily jarní mrazy a nynější sucho.
V Šakvicích na Břeclavsku a v Brně ve Slatině dnes začal samosběr jahod. Majitelé dvou velkých plantáží letos hlásí, že úroda je kvůli jarním mrazům velice slabá. V Brně ji aktuálně odhadují na poloviční proti běžnému roku, řekla majitelka Eva Dostálová. Možná i proto přijelo na obě místa velké množství lid
V loňském roce se plocha jahodníků pěstovaných na plantážích i na zahrádkách meziročně zvětšila o 11,2 procenta na 1878 hektarů, výnos klesl na necelých pět tun na hektar. Uvedli to zástupci ministerstva zemědělství. Profesionální pěstitelé mají plochy s jahodami na zhruba 700 hektarech, zbytek tvoří zahrádkáři, kteří si je pěstují pro vlastní spotřebu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se bude snažit přesvědčit vládu, aby uvolnila jako kompenzaci pro ovocnáře poškozené letošními mrazy 200 milionů korun. Dnes to uvedl na tiskové konferenci. Škody způsobené jarními mrazy jsou za necelé půl miliardy. Mrazy poškodily ovoce i v loňském roce, kdy stát nakonec pro ovocnáře uvolnil 133 milionů korun.
Letošní jarní mrazy, které poškodily vinnou révu, zřejmě povedou ke zvýšení cen hroznů. Svaz vinařů odhaduje, že by se mohla posunout až ke 20 korunám za kilogram. Také firmy růst očekávají, cenu ale zatím odhadovat nechtějí.
Veterináři evidují zvýšený počet hlášených podezření na otravu včelstev. V posledním měsíci, kdy se začala stříkat řepková pole přípravky na ochranu rostlin, jich je 14. Loni jich bylo celkem 22, v osmi se podezření na otravu potvrdilo, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
Očekávaná slabá úroda ovoce v Česku, jejíž příčinou byly nečekané jarní mrazy, zdraží české meruňky. U ostatního ovoce bude záležet na tom, jaká bude úroda v zemích, z nichž se ovoce do Česka dováží. Hlavní dovozové země Polsko, Nizozemsko, Itálie a Belgie přitom již citelné ztráty z mrazů ohlásily. Zdražení ovoce z těchto zemí proto není vyloučeno. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
