Kvůli dalšímu výraznému přibývání hrabošů mohou sedláci od pátku pokládat do nor vyšší než běžně povolené množství jedu. Rozhodl tak Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ), napsala v tiskové zprávě jeho mluvčí Ivana Kršková. Ústav v první polovině září evidoval nejvyšší hodnoty populace hraboše na Moravě. Opatření je platné do 20. ledna 2024.
Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Mimo tyto kraje žijí vysoké populace hrabošů také na Třebíčsku, Kolínsku a Ústeckoorlicku, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Populace tak neklesala ani po sklizni hlavních plodin.
Populace hrabošů polních se v červenci v České republice ve srovnání s červnem téměř ztrojnásobila. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě informoval, že průměrný počet aktivních nor na hektar vzrostl na 542 z červnových 208, což představuje 2,7 násobek takzvaného prahu škodlivosti. Ten stanoví hranici, kdy škody způsobené hraboši přinášejí ekonomické ztráty.
Hrabošů polních na polích v České republice v červnu mírně přibylo, jejich populace tak páchá na polích ekonomické škody. Počet aktivních východů z nor na hektar se v červnu zvýšil na 208 z květnových 127. Nejhorší situace je v Olomouckém a Zlínském kraji, zjistil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). V tiskové zprávě o tom informovala tisková mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Populace hraboše polního v posledních týdnech klesá, ale stále překračuje práh škodlivosti. Celostátní průměr je 127 aktivních východů z nor na hektar, což je 2,5krát více, než je stanovený práh škodlivosti. Nejhorší situace zůstává na Moravě v Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji, kde je práh škodlivosti překročen v průměru sedmkrát. Hraboši tak zůstávají rizikem v porostech krmných plodin a ohrožují i výsadbu mladých stromků, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Populace hrabošů na polích v České republice se v dubnu snížila, i když přemnožení těchto hlodavců trvá. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který stavy hrabošů na polích sleduje, klesly jejich počty díky chladnému počasí. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.
Přemnožení hraboši od začátku letošního roku způsobili zemědělcům v ČR škody za miliardu korun. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR, podle kterého hraboši poškodili přes 76.000 hektarů porostů. Nejvíce škod způsobili na ozimé pšenici, řepce a víceletých plodinách jako je vojtěška a jetel. Nejpostiženější jsou oblasti na střední a jižní Moravě. Svaz požaduje, aby ministerstvo zemědělství povolilo plošnou aplikaci přípravků na hubení hrabošů na pozemky schválené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ).
Hraboší populace se v březnu udržela na únorové úrovni, nejhorší situace přetrvává ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byl průměrný práh škodlivosti překročen šestatřicetkrát, v Olomouckém dvaatřicetkrát. Pro zemědělce extrémní přemnožení hlodavců znamená ztrátu úrody, kterou hraboši zkonzumují, a zároveň jsou tím značně ohroženy přeživší plodiny pro krmné i potravinářské využití, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková.
Farmáři, kteří nemohou hubit hraboše jedem, mohou získat kompenzaci za zničenou úrodu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V tiskové zprávě na to upozornila Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle rozsahu zničení úrody mohou získat od 2000 do 20.000 Kč. Přípravky na hubení hrabošů se nesmějí používat v oblastech, kde se vyskytuje kriticky ohrožený sýček obecný a sova pálená.
Za naprosto nedostatečné opatření považuje předseda Zemědělského družstva Těšetice na Olomoucku Petr Kopecký rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytnout zemědělcům na cílenou likvidaci přemnožených hrabošů příspěvek 500 korun na jeden hektar. Podle Kopeckého je nutné povolit plošné hubení přemnožených hrabošů, jinak ZD Těšetice letos kvůli těmto hlodavcům opět vzniknou milionové škody. „Pokud nám mimořádně nepovolili plošnou aplikaci, tak je to (příspěvek MŽP na cílenou likvidaci) úplně k ničemu,“ řekl Kopecký.
Na snížení počtu přemnožených hrabošů přispěje ministerstvo životního prostředí (MŽP) zemědělcům 500 korun na jeden hektar, celkově plánuje uvolnit 40 milionů korun. Řekl to na tiskové konferenci náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zároveň uvedl, že jeho úřad se spolu s ministerstvem zemědělství (MZ) dohodl na cíleném, nikoli plošném hubení hrabošů.
Populace hrabošů na polích se v Česku od loňského podzimu do současnosti významně zvýšila. Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar celostátně stoupl z 439 v listopadu 2022 na 661 v lednu 2023, což představuje 3,3násobek prahu škodlivosti. Před rokem v lednu bylo v průměru 342 nor na hektar. V tiskové zprávě o tom informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který vyzval zemědělce, aby využili všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu hrabošů.
Červencové počty hrabošů nedosahují kalamitních stavů. Pracovníci zemědělského ústavu vysledovali 86 aktivních východů z nor na hektar, což znamená meziměsíční snížení o 23 procent. Ústav proto výhledově sníží monitoring těchto škůdců. Od srpna také neuděluje ústav možnost pokládání jedu proti hlodavcům přímo na zemědělskou půdu rozhozem, nadále se tak smí dávat pouze do nor, sdělila za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková.
V noci se podlahy stodol ztrácejí pod vrstvou myších tělíček. Stropy zdánlivě ožívají, ozývá se z nich škrábání. Jedna rodina tvrdí, že za požár jejího domu můžou myši, které přehryzaly elektrické dráty, píše agentura AP. Rozsáhlé oblasti australského státu Nový Jižní Wales ohrožuje invaze myší, která podle tamní vlády nemá obdoby. Kolik milionů hlodavců se usadilo na obhospodařovaných pláních v tomto státu, nikdo netuší.
Zemědělský ústav znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na hraboše na povrch půdy. Schválení těchto postupů budou stejně jako loni znovu individuální, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav se obává přemnožení hrabošů jako v posledních několika letech. Nařízení ústav vyvěsil na úřední desce.
Počty hrabošů v březnu meziměsíčně znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se snížily o 34 tzv. aktivních východů z nor na 422. Loni v březnu to bylo 478 výlezů z nor. Podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové jsou v ČR ale stále lokality, kde jsou populace s až 2000 aktivních východů z nor na hektar.
Hrabošů na polích na Lounsku díky mrazům ubylo, část z nich však zachránil sníh, kvůli kterému mrazy nepronikly hlouběji pod zem. Podle Tomáše Jonáše, předsedy představenstva zemědělského družstva Peruc, jich letos může být daleko víc.
Aktivita hrabošů klesla v únoru meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 456 používaných východů z nor na jeden hektar. U ozimých plodin jde však stále o 2,3násobek tzv. prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Jde o další pokles, v lednu aktivita klesla meziměsíčně rovněž zhruba o čtvrtinu, jejich počty dosahovaly trojnásobku prahu škodlivosti. Stále ale podle ní existují lokality, kde jsou i dva tisíce používaných nor na hektar.
Hraboši byli v prosinci aktivnější než v listopadu, když pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) zjistili v průměru 817 tzv. aktivních východů z nor na jeden hektar půdy, což bylo meziměsíční navýšení o pět procent. Ústav tak v tuzemsku v současnosti eviduje 31 okresů ohrožených kalamitním výskytem hraboše. Řekla to mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Zemědělské družstvo Klapý na Litoměřicku bude žádat Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) o náhradu ve výši zhruba tří milionů korun za ušlý zisk. Zemědělci kvůli výskytu chráněných opeřenců nemohli plošně aplikovat Stutox II, prostředek na hubení přemnožených hrabošů. Řekl to ředitel družstva Otakar Šašek.
