Aktivita hrabošů v dubnu klesla, jejich intenzita ale stále dosahovala čtyřnásobku tzv. prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. V průměru bylo v ČR 217 aktivních nor na hektar. Nejvíc hrabošů bylo v porostech řepky, vojtěšky nebo jetele, nejméně pak v obilninách. Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha řekl, že počty hrabošů jsou letos podobné jako loni.
V některých částech Jihočeského kraje jsou přemnožení hraboši, místy je až pětinásobně překročen daný práh škodlivosti, kdy je i 5000 aktivních děr na hektar. Zemědělci hlásí škody v milionech korun. K plošnému hubení zatím nepřistoupili. Místy je zničená vojtěška, řepka, škody jsou na jařinách, někde museli farmáři kvůli porostům, jež zničili hlodavci, zaorávat kmín. Řekli to jihočeští zemědělci a ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil nařízení umožňující na plochách zasažených kamalitou povrchově aplikovat přípravek proti hrabošům Stutox II. Nařízení vydal v březnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚS). Zmiňuje omezené a kontrolované použití Stutoxu rozhozem na pozemcích, kde je dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hrabošů pro konkrétní plodinu.
V březnu proti únoru celorepublikově klesly populace hrabošů o 27 procent, odborníci tak zjistili 478 aktivních východů z nor na hektar. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Stejně ale populace hrabošů přesahují desetinásobně tzv. jarní práh škodlivosti. Nárůst aktivity zaznamenali odborníci ve Středočeském, Olomouckém a hlavně v Pardubickém kraji.
Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zkontrolovali zhruba 100 000 hektarů půdy, na 78 000 hektarech je kalamitní výskyt hrabošů. Sdělila to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Zemědělci na nich můžou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu. Proti takovému využití jedu loni protestovaly ekologické organizace.
Škůdce hraboš z jihomoravských polí zatím nezmizel. Někteří sedláci kvůli tomu ještě zaorávali ozimy, jiní nechali například řepku na poli a čekají, jak bude vypadat na konci zimy. Už nyní ale někteří vidí, že část hraboši zlikvidovali, zjistila ČTK. Někteří pěstitelé se snažili získat povolení pro plošné rozmetání jedu na hraboše na vybraných pozemcích, získat povolení ale trvá čtvrt roku.
Kompenzace za škody způsobené hraboši může hradit podle kompetenčního zákona pouze ministerstvo zemědělství (MZe), sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Resort proto nabídl zemědělskému úřadu proplacení projektů zaměřených na péči o krajinu, které má připravené Státní pozemkový úřad, jenž spadá pod MZe. To by tak mohlo ušetřit až 1,5 miliardy korun, ze kterých by mohlo hlodavčí újmu zemědělcům hradit. Podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého úřad nabídku vítá, o dalších možnostech budou ministři jednat v příštím týdnu. Zda resort titul pro odškodnění zemědělců vypíše, zatím nezmínil.
