V noci se podlahy stodol ztrácejí pod vrstvou myších tělíček. Stropy zdánlivě ožívají, ozývá se z nich škrábání. Jedna rodina tvrdí, že za požár jejího domu můžou myši, které přehryzaly elektrické dráty, píše agentura AP. Rozsáhlé oblasti australského státu Nový Jižní Wales ohrožuje invaze myší, která podle tamní vlády nemá obdoby. Kolik milionů hlodavců se usadilo na obhospodařovaných pláních v tomto státu, nikdo netuší.
Zemědělský ústav znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na hraboše na povrch půdy. Schválení těchto postupů budou stejně jako loni znovu individuální, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav se obává přemnožení hrabošů jako v posledních několika letech. Nařízení ústav vyvěsil na úřední desce.
Počty hrabošů v březnu meziměsíčně znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se snížily o 34 tzv. aktivních východů z nor na 422. Loni v březnu to bylo 478 výlezů z nor. Podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové jsou v ČR ale stále lokality, kde jsou populace s až 2000 aktivních východů z nor na hektar.
Hrabošů na polích na Lounsku díky mrazům ubylo, část z nich však zachránil sníh, kvůli kterému mrazy nepronikly hlouběji pod zem. Podle Tomáše Jonáše, předsedy představenstva zemědělského družstva Peruc, jich letos může být daleko víc.
Aktivita hrabošů klesla v únoru meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 456 používaných východů z nor na jeden hektar. U ozimých plodin jde však stále o 2,3násobek tzv. prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Jde o další pokles, v lednu aktivita klesla meziměsíčně rovněž zhruba o čtvrtinu, jejich počty dosahovaly trojnásobku prahu škodlivosti. Stále ale podle ní existují lokality, kde jsou i dva tisíce používaných nor na hektar.
Hraboši byli v prosinci aktivnější než v listopadu, když pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) zjistili v průměru 817 tzv. aktivních východů z nor na jeden hektar půdy, což bylo meziměsíční navýšení o pět procent. Ústav tak v tuzemsku v současnosti eviduje 31 okresů ohrožených kalamitním výskytem hraboše. Řekla to mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Zemědělské družstvo Klapý na Litoměřicku bude žádat Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) o náhradu ve výši zhruba tří milionů korun za ušlý zisk. Zemědělci kvůli výskytu chráněných opeřenců nemohli plošně aplikovat Stutox II, prostředek na hubení přemnožených hrabošů. Řekl to ředitel družstva Otakar Šašek.
Počty přemnožených hrabošů klesly v říjnu meziměsíčně o 37 procent. Stále ale výzkumníci zaznamenali 664 aktivních východů z nor na hektar, loni jich touto dobou bylo 764. Současné hodnoty odpovídají u ozimých plodin 3,3násobku tzv. podzimního prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Hlodavců je stále nejvíce v Ústeckém a Středočeském kraji, nárůst v říjnu zaznamenal Jihočeský kraj, dodala.
Za měsíc a půl, kdy je to znovu povolené, zemědělci v Česku nahlásili rozhoz jedu proti hrabošům Stutox v 59 případech na zhruba 9000 hektarech půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který hlášení eviduje, zatím nezjistil pochybení proti předepsaným podmínkám. Jeho inspektoři ale řešili případ, kdy někdo donesl zřejmě přejeté zajíce na místa, odkud následně ornitologové hlásili podezření na úhyn zvířat kvůli jedu. Sdělila to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Aktivita přemnoženého hraboše polního na Chomutovsku neustává. Vyřizování výjimek k použití přípravků na hubení hlodavců je podle zemědělců zdlouhavé. Řeší proto budoucnost, možnost návratu k chovu zvířat. Informovala o tom Okresní agrární komora Chomutov. Krajská agrární komora požádala o pomoc stát. Ornitologové dříve upozornili, že jed se aplikuje na místech, kde žije kriticky ohrožený sýček.
Hraboši byli v září přemnoženi více než loni. Vyplývá to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), podle kterých intenzita dosáhla 1059 aktivních východů z nor na hektar. Loni v září ústav zjistil 678 aktivních nor na hektar.
Hrabošů od května přibývá a dál škodí jihomoravským zemědělcům. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) potvrdil extrémní skok v počtech obydlených východů z nor na jižní Moravě v okresech Blansko a Znojmo. Celorepublikově v srpnu zaznamenal průměrně 1168 aktivních východů z nor na hektar. Nárůstu si všímají někteří jihomoravští zemědělci.
Populace hrabošů podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v srpnu opět vzrostla. Kontinuálně stoupá již od května. Celorepublikový průměr intenzity hrabošů přitom v srpnu meziměsíčně stoupl o 68 procent a zjištěno bylo 1168 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídá 5,8násobku prahu škodlivosti. Ústav proto ve čtvrtek vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. V září by tak jejich počet i vlivem zemědělských prací a dalších faktorů měl významně klesnout. Na konci měsíce se ale očekává jejich přesun na plochy se zasetými ozimými plodinami. ÚKZÚZ to uvedl v tiskové zprávě.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. Sdělila tio mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin.
Zemědělci nebudou muset vysévat ohlášené meziplodiny kvůli přemnoženým hrabošům v 11 okresech, většinou v severních a středních Čechách. Sdělili to zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Státu budou zemědělci hlásit zásah vyšší moci, tedy hrabošů. Ve čtvrtek zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) doporučení, aby zemědělci v místech s přemnoženými hraboši meziplodiny nevysévali, pro hraboše by sloužily porosty jako potrava a útočiště.
Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se nepotvrdily. Dnes to s odkazem na údaje od státních veterinářů a ornitologů sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, byla prokázána u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245krát.
