Ekologické organizace v otevřeném dopise vyzývají ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a ministryni životního prostředí Alenu Hubáčkovou (oba KDU-ČSL), aby Česko výrazně posílilo ekologické ambice zemědělských politik. Shodují se tak s připomínkami Evropské komise (EK) k plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027, uvedly organizace v tiskové zprávě. Ekologové chtějí hlavně posílit ochranu půdy nebo biodiverzity.
Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj velice znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drží spíše na nízkých hodnotách, uvedla agentura EFE.
Zlatou medaili v programu Pestrá krajina letos získaly tři farmy a jedno vinařství. Byly oceněny za odpovědné a šetrné hospodaření, které má pozitivní vliv na přírodu. Laureáti dnes převzali medaile v aule České zemědělské univerzity v Praze. Akci pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. Ocenění získaly farmy z Hodonínska, Nymburska a Vyškovska a vinařství z Břeclavska.
Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o 22 procent, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem na zveřejněnou vládní výroční zprávu o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady nelegální odlesňování potírají.
Náklady na provoz zemědělských strojů i kvůli dražším palivům stouply v posledních měsících až o třetinu. Sdělili to zástupci firmy Agdata, jež zemědělcům nabízí on-line systémy, které pomocí půdních senzorů, sledování strojů či satelitního snímkování jim pomáhají snižovat náklady. Podle ředitele firmy Jiřího Musila počet kilometrů, které musí stroje najezdit, zároveň za poslední roky stoupl asi o 12 procent. Důvodem je i legislativa, která nově například nařizuje pěstovat jednu plodinu maximálně na ploše 30 hektarů, což znamená větší množství cest strojů, které nemohou sklízet jednu plodinu na větší ploše.
České zemědělské organizace vyzvaly europoslance, aby odmítli části ekologické strategie Od vidlí po vidličku neboli Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to fork strategy). Obávají se zdražení a snížení produkce. Pod dopis europoslancům se podepsali představitelé Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR, Potravinářské komory ČR a Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků a Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory. Informovali o tom zástupci organizací. Hlasovat o strategii by měl europarlament zhruba za týden.
Emise skleníkových plynů z českého zemědělství klesly k roku 2019 o 48 procent proti roku 1990. Tvoří tak sedm až osm procent celkového množství emisí. U potravinářství pak jde zhruba o jedno procento. Na webináři ohledně snižování uhlíkové stopy to dnes uvedl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Petr Jílek.
Zlatou medailí organizátoři třetího ročníku programu Pestrá krajina odměnili čtyři farmáře. Akci organizuje Asociace soukromého zemědělství, oceněné rodinné farmy vytvářejí podle předsedy hodnotitelské komise Daniela Pitka mimořádný přínos pro českou krajinu.
Senátoři se shodli s vládou na kritice záměru Evropské komise, která chce kvůli zavedení udržitelného potravinového systému omezit v Evropě razantně používání hnojiv nebo léků pro zvířata. Ministerstvu zemědělství vadí, že Evropská komise nebyla schopna předložit dopady svého návrhu. Se senátory z evropského výboru se shodlo na tom, že cíle návrhu jsou ambiciózní a že Evropská komise nemá jak přimět producenty potraviny mimo EU, aby se k nim připojili.
