Archiv pro štítek: Půda

V loňském roce se na pozemkové úpravy v Česku vynaložilo celkem 1,99 miliardy korun, meziročně o 59 procent více. Na úpravy cest šlo 1,14 miliardy korun, na vodohospodářská opatření 210 milionů Kč, na protierozní opatření 64 milionů Kč a na návrhy úprav 476 milionů korun. Údaje poskytl Státní pozemkový úřad (SPÚ) při příležitosti vyhlášení 11. ročníku soutěže Společné zařízení roku, od letoška přejmenované na Žít krajinou. Více peněz se podle úřadu na tyto účely vynaložilo pouze v roce 2014, kdy suma přesáhla 2,1 miliardy korun.

Průměrná tržní cena zemědělské půdy v Česku v roce 2017 meziročně stoupla o 15,2 procenta na 23,51 Kč za metr čtvereční, tempo růstu tak zpomalilo z předloňských více než 25 procent. Letos se očekává další zpomalení, ceny by se mohly zvýšit tempem pod deset procent. Uvedla to ve zprávě o trhu s půdou poradenská a realitní společnost Farmy.cz, jež se na prodej farem a zemědělských nemovitostí specializuje. Podle Jiřího Jaklína z konkurenční společnost Agro21 jde o průměrnou cenu, neboť medián cen se podle něj pohybuje kolem 20 Kč/m2.

Plánovaná účinnost tzv. protierozní vyhlášky se odkládá na polovinu příštího roku. V meziresortním připomínkovém řízení se objevily rozpory s ministerstvem zemědělství, sdělila za předkládající ministerstvo životního prostředí bez dalších podrobností Dominika Pospíšilová. Podle předpisu by mělo být od roku 2025 v ochranném režimu 45 procent zemědělské půdy. Proti vyhlášce se opakovaně postavila Agrární komora ČR.

Asociace soukromého zemědělství znovu odmítla snahy ministerstva zemědělství na vytvoření předkupního práva pro zemědělce, kteří na daných pozemcích hospodaří. Předseda asociace Josef Stehlík to uvedl na tiskové konferenci. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dlouhodobě říká, že předkupní právo zavádět nechce. Přeje si ale, aby měli vlastníci zemědělských pozemků povinnost informovat o prodeji půdy dotčeného zemědělce. Podle asociace jde ale o prakticky o tu samou věc, zvláště pokud by měl zemědělec následně ze zákona možnost nabídku dorovnat.

Státní pozemkový úřad (SPÚ) do pozemkových úprav, s jejichž pomocí se například chrání půda před erozí, dosud investoval zhruba 22 miliard korun. Na dvoudenní mezinárodní konferenci o pozemkových úpravách to dnes v Olomouci řekla ředitelka SPÚ Svatava Maradová. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se tempo pozemkových úprav mělo i kvůli hrozbě klimatických změn v budoucnu zrychlit.

Na boj proti povodním, na šetření dešťové vody a na likvidaci starých ekologických zátěží dostanou obce dotace z Operačního programu Životní prostředí. Celkem je na tyto účely vyhrazena miliarda korun. O peníze mohou obce žádat Státní fond životního prostředí od 16. října, pro dotace na likvidaci ekologických zátěží od 1. listopadu. Oznámilo to v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí.

Polovina zemědělské půdy v ČR je postižena erozí. Vláda již dala na opatření proti vysychání země sedm miliard a projedná koncepci boje se suchem včetně protierozní vyhlášky. Řekl to ministr životního prostředí (MŽP) Richard Brabec (ANO). Vláda chce připravit i „dvojče“ programu Dešťovka určené spolkům, když například zahrádkáři budou chtít nádrž pro zadržení dešťové vody. Již nyní vláda pomáhá obcím a městům, které si zřizují podobné nádrže.

Slovensko po schválení ústavní novely o ochraně půdy chystá zavedení předkupního práva státu na zemědělské pozemky a limity na výměru zemědělských parcel ve vlastnictví občanů a firem. Vyplývá to z návrhu novely zákona, kterou připravilo ministerstvo zemědělství. Předloha také počítá s tím, že země jen částečně vyhoví dřívějším námitkám Evropské komise ohledně pravidel nabývaní zemědělské půdy, která v současnosti zvýhodňují farmáře a znemožňují nákup půdy osobám bez alespoň desetiletého pobytu v zemi.

Za neodůvodněné omezení nakládání s pozemky zřejmě označí vláda snahu skupiny poslanců KSČM na zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu. Komunisté v návrhu argumentují nutností dostatečné ochrany zemědělské půdy i veřejným zájmem. Předkupní právo by podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání kabinetu ale nezaručilo, že noví vlastníci budou pozemky dál zemědělsky obhospodařovat.

Na pozemkové úpravy šlo loni meziročně o zhruba 15 procent méně peněz. Vynaložilo se 1,25 miliardy oproti předloňským 1,48 miliardy korun. Většina peněz byla na úpravy, menší na návrhy úprav. Vyplývá to z údajů, které při příležitosti vyhlášení desátého ročníku soutěže Společné zařízení roku poskytl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Mezi pozemkové úpravy patří například stavby polních cest, protierozní nebo protipovodňová opatření. Suma klesá od roku 2014, méně se investuje zejména do cest.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby farmáři získávali informace o prodeji polí, která mají v pronájmu, a mohli tak podat nabídku na odkup. Mělo by to podle ministra zlepšit pozici farmářů vůči investorům a developerům, kteří pole pořizují spekulativně, a na půdě pak nehospodaří. Farmáři nyní často ani nemají možnost předložit cenovou nabídku, řekl Jurečka na sněmu Agrární komory ČR v Olomouci. Komora se již delší dobu snaží pro zemědělce prosadit předkupní právo u pozemků, na nichž hospodaří.

Skupina poslanců KSČM ze sněmovního zemědělského výboru předložila návrh na zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu. Předkupní právo by měl mít stát zastoupený Státním pozemkovým úřadem nebo oprávnění uživatelé, tedy zemědělci, kteří jsou na dané půdě v nájmu nebo pachtu. Komunisté v návrhu argumentují nutností dostatečné ochrany zemědělské půdy i veřejným zájmem.