V okrese Nové Zámky sa stretli poľnohospodári na 9. ročníku celoslovenských dní poľa. Tohtoročné prehliadky odrôd, výživy a ochrany rastlín sa v nadväznosti na súčasnú epidemiologickú situáciu v Slovenskej republike konajú netradične – formou poľných dní, ktoré prebiehajú od 3. júna a potrvajú do 3. júla. Do Dvorov nad Žitavou zavítal aj minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky Ján Mičovský.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji loni meziročně vzrostla o 16,7 procenta na 494.199 tun. Důvodem růstu bylo zvýšení průměrného hektarového výnosu a rozšíření ploch osetých obilovinami. V dlouhodobějším srovnání však byla loňská úroda druhou nejnižší za posledních šest let. V roce 2018 byla úroda obilovin v kraji mimořádně nízká na úrovni 424.000 tun kvůli tehdejšímu velkému suchu. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad.
Z polí na severovýchode Slovenska sa monokultúra repky olejnej, ale i iných tradičných poľnohospodárskych plodín vytráca. „Repka je jedna z najrizikovejších plodín,“ uviedla riaditeľka Regionálnej poľnohospodárskej a potravinárskej komory v Humennom Jana Špuntová.
Slovensko pestuje ročne repku olejnú na ploche asi 140.000 až 145.000 hektárov (ha). Pri hektárovej úrode, ktorá je v poslednom období stabilná na úrovni asi 3 tony na ha, je tak celková produkcia približne 420.000 ton. Uviedol to predseda Slovenského zväzu olejninárov Jozef Rebro.
Produkcia repky olejnej presahuje 2,5-násobne potrebu Slovenska. Jej produkcia je symbolom doby, ktorá musí odísť do minulosti. Uviedol to pred rokovaním vládneho kabinetu minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Ján Mičovský (OĽaNO).
Repka olejná nemá vyššiu podporu ako iné plodiny, jej pestovateľ poberá iba najnižšiu podporu (jednotnú platbu na plochu). V SR nemá nárok na ďalšie podpory, ak nie je pestovaná v ekologickom poľnohospodárstve, ale to majú aj iné plodiny, takže absolútne nie je zvýhodnená. Informoval o tom v pondelok predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK) Emil Macho na repkovom poli vo Vajnoroch v reakcii na mýty medializované v posledných týždňoch, ktoré z tejto plodiny podľa Macha urobili „žlté zlo“.
KWS OSIVA s.r.o. si Vás dovolují pozvat na DEN ŘEPKY KWS 2019
Zemědělci v Moravskoslezském kraji už mají sklizenu téměř veškerou řepku. Z celkových 20.987 hektarů je aktuálně sklizeno asi 20.029 hektarů, tedy více než 95 procent. Také sklizeň obilovin výrazně postoupila, když z 60.484 je sklizeno zhruba 40.297 hektarů, tedy téměř 67 procenta. Ještě v minulém týdnu to nebylo ani 30 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Zemědělci v Pardubickém kraji už sklidili obiloviny zhruba ze čtvrtiny a řepku téměř ze tří čtvrtin osetých ploch. Zcela již skončily žně ozimého ječmene. Průměrné výnosy obilovin jsou zatím nižší než vloni, naopak u řepky jsou ve srovnání s minulým rokem lepší. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Jihočeští zemědělci mají sklizeno třetinu základních obilovin a téměř 80 procent řepky. Průměrný výnos u obilovin je 5,58 tuny na hektar. Pokud vydrží dosavadní počasí, mohli by zemědělci v Jihočeském kraji do dvou týdnů slavit dožínky. ČTK to dnes řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Zemědělci na Vysočině už sklidili 77 procent řepky. Její výnosy jsou prozatím vyšší než v loňském roce. Srovnatelné výnosy mají obiloviny, kterých je prozatím posečena čtvrtina. Pouze ozimý ječmen už je ve všech okresech sklizený. Jeho letošní hektarový výnos je 5,86 tuny, loni byl 5,83 tuny. Žně postupují plynule, jen lokálně je zbrzdily bouřky, řekl ČTK ředitel Agrární komory Jihlava Vlastimil Vaněk.
Na Vysočině zemědělci posekali pětinu obilí a 30 procent řepky, zatímco před rokem se touto dobou žně v kraji teprve rozbíhaly a do řepky sklizňové stroje ještě nezajely. Letošní hektarový výnos u obilí se v průměru pohybuje kolem 5,7 tuny a je zatím o čtyři desetiny vyšší než výsledek za minulý rok, který byl poznamenaný suchem. O něco lepší úroda je také u řepky. Vyplývá to z dnešních informací ministerstva zemědělství a společnosti Agrovenkov Vysočina.
Výnosy ze sklizně základních obilovin, mezi něž se neřadí kukuřice pěstovaná na zrno, budou na jižní Moravě letos srovnatelné s loňským rokem. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnila brněnská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ). Odhady vycházejí z údajů k 10. červnu a předpokládají, že z osevní plochy 154.900 hektarů se sklidí 756.500 tun zrna. Průměrné hektarové výnosy by tak v kraji byly proti loňsku mírně vyšší.
Zemědělci na Vysočině letos rozšířili pěstování řepky, ale méně než loni mají na polích máku i brambor. Obiloviny podle údajů Českého statistického úřadu v tomto kraji vyrostly skoro na 130.000 hektarech orné půdy, žně už začaly. Podle zemědělských podniků, které oslovila ČTK, dozrává obilí i řepka v porovnání s jinými roky i v dvoutýdenním předstihu. Výnosy očekávají menší než obvykle kvůli suchu
Pěstební plochy brambor se letos snížily meziročně o 2,3 procenta na 22.889 hektarů. V ČR dlouhodobě klesá výměra brambor, v roce 1948 byly na deseti procentech osevních ploch, letos jen na necelém procentu. Máku letos meziročně ubylo o 18,3 procenta, nyní se pěstuje na 26.608 ha, uvedl dnes na tiskové konferenci ředitel odboru zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek. O 3,6 procenta ubylo meziročně také jarního ječmene, který se využívá ve sladovnictví.
Sklizeň základních obilovin podle prvních odhadů letos meziročně klesne o 8,2 procenta na 6,298 milionu tun. Úroda řepky by měla být naopak vyšší, a to o 6,5 procenta, sklidí se 1,221 milionu tun. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Za poklesem sklizně základních obilovin je podle statistiků především snížení očekávaného výnosu. Za vyšší úrodou řepky je rozšíření osevní plochy i vyšší hektarový výnos.
Letošní suché a teplé jaro negativně ovlivnilo stav zemědělských plodin v Pardubickém kraji. Nižší bude zřejmě sklizeň obilí, které vyhnalo málo odnoží, zčásti i pícnin, uvedli zástupci zemědělských podniků a agrární komory, kteří byli osloveni. Porosty ale nejsou v kritickém stavu a vývoj počasí během léta ještě může situaci změnit k lepšímu.
Ozimé obiloviny a řepka ve výše položených oblastech Pardubického kraje přežily velké mrazy v únoru a březnu díky sněhu na polích. V nížinách, kde sníh nebyl, nízké teploty škody na rostlinách nejspíš napáchaly.
Jihomoravští zemědělci zatím rozmary počasí nepocítili. Týden trvající tuhé mrazy na přelomu února a března, které v noci klesaly pod minus deset stupňů Celsia, nepoškodily díky solidní sněhové pokrývce ozimé porosty obilí a řepky. Zemědělci očekávají, že by na pole mohli vyjet koncem března.
Mrazy kolem minus 20 stupňů Celsia bez pokrytí půdy sněhem nejsou dobré pro ozimy jako pšenice, ječmen nebo řepka, uvedl dnes Zemědělský svaz ČR. Klimatické změny budou podle něho ovlivňovat zemědělství stále více. Podle Agrární komory ČR se však musí počkat, až mrazy skončí, pak se teprve budou sčítat škody.
