Nákupné ceny mlieka prepisujú svoje rekordy. Mliekarne totiž ešte nikdy neplatili za mlieko poľnohospodárom toľko ako v súčasnosti. Ceny drahého surového mlieka však do plnej miery nekopírujú ceny spracovaného mlieka a mliečnych výrobkov. Slovenské mliekarne tak skutočnú hodnotu bieleho zlata držia stále na uzde.
Rusko v letošním roce sklidilo rekordních 159 milionů tun obilí, řekl při vystoupení v ruském parlamentu ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. Údaj pravděpodobně zahrnuje také obilí z ukrajinských území anektovaných Ruskem. Ukrajina opakovaně obvinila Rusko z rozsáhlých krádeží obilí, informovala agentura DPA.
Na tuzemském trhu v příštích měsících kvůli slabší úrodě i nepříznivému počasí při sklizni zřejmě dál zdraží brambory a cibule. Lidé, kteří si mohou tuto základní zeleninu na zimu uskladnit, by si měli nakoupit brambory a cibuli na zimu do zásoby. „Cena půjde letos určitě nahoru. V jarních měsících pak ceny mohou být pro někoho docela problematické,“ řekl při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se odpoledne prodával zhruba za 8,44 USD (207 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků snížila poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Proč se ceny potravin zvyšují v Česku rychleji než jinde v Evropě? Proč je tuzemská sazba DPH na potraviny jedna z nejvyšších v EU? Proč čeští zemědělci a potravináři přestávají být konkurenceschopní v rámci evropského trhu? O tom diskutovali prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Profesní komory dnes uspořádaly Kulatý stůl k cenám potravin, na kterém vyzvaly vládu k řešení situace.
Ceny pšenice dnes prudce vzrostly, na obchodní burze v Chicagu se jeden bušl (27,2 kg) prodává zhruba za 7,86 USD, v přepočtu asi 6930 Kč za tunu. Proti pátku je to nárůst skoro o čtyři procenta. Sobotní raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa vyvolává obavy, zda bude možné z Ukrajiny vyvážet obilí na základě dohody uzavřené minulý týden s Ruskem. Pšenice tak smazala většinu ztrát z pátku, kdy její cena po podpisu zmíněné smlouvy klesla téměř o šest procent.
Cena potravinářské pšenice dnes klesá díky dohodě, která má umožnit vývoz ukrajinského obilí. Na burze Euronext v Paříži se ve večerních hodinách tuna pšenice prodávala za zhruba 327 eur (asi 8000 Kč). Oproti čtvrtečnímu závěru tak ztrácela téměř sedm procent. K jejímu poklesu přispívají rovněž vyhlídky na vysokou úrodu.
Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR dnes odmítly, že by prvovýrobci byli jediní zodpovědní za zdražování komodit. Cenu určují hlavně ceny na světových burzách, řekli mluvčí svazu Vladimír Pícha a tajemnice komory Gabriela Dlouhá. Ceny zemědělských výrobců podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu meziročně vzrostly o 42,5 procenta, což může naznačovat další vývoj cen pro spotřebitele. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na twitteru uvedl, že nejvíce ceny aktuálně zvyšují zemědělci, nikoliv obchodní řetězce.
Cena potravinářské pšenice se zotavuje ze čtyřměsíčního minima, na trhu Euronext v Paříži stojí dnes tuna asi 355 eur (8780 Kč). Proti pondělí je to nárůst skoro o 1,5 procenta. Podobně se začala zvyšovat i cena pšenice na komoditní burze CBOT v Chicagu, kde mají vliv hlavně technické faktory, uvedla agentura Reuters.
Cena pšenice na mezinárodním trhu po indickém zákazu vývozu prudce roste. Na burze v Chicagu stoupla o 5,9 procenta a je nejvýše za dva měsíce. Informuje o tom na svém webu BBC.
Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nepovažuje marži u potravin za průkaznou hodnotu. Pokud chce ministerstvo zemědělství srovnávací veličinu, mělo by se zaměřit na ziskovost. Novinářům to dnes řekl prezident SOCR Tomáš Prouza. Prezidentka potravinářské komory Dana Večeřová upozornila, že zvláště u vysoce zpracovaných potravin marže činí i 150 procent a je prostor pro její snížení. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležela může sledování marží přimět obchodníky přirážky nezvyšovat, ale seznam sledovaných potravin by měl být mnohem širší.
Velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Řekl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po dnešním jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Schůzka se konala poté, co ministr oznámil, že antimonopolní úřad (ÚOHS) začal minulý týden monitorovat ceny másla, vepřového a kuřecího masa a pečiva.
Cena jarní pšenice poprvé od roku 2012 stoupla nad deset dolarů (220 Kč) za bušl (27,2 kg). Horko a sucho v pěstitelských oblastech od severoamerických stepí po ruský Ural způsobily, že svět má nedostatek obilí používaného pro výrobu řady různých potravin, od croissantů až po pizzu, upozornila agentura Bloomberg.
Snižující se výkupní ceny jsou pro zemědělce problematické. Jde hlavně o vepřové, kde klesly v posledním čtvrtletí loňského roku o čtvrtinu, sdělila tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. U drůbežího masa podle ní cena dlouhodobě stagnuje, výrobci ale řeší navýšení cen krmných směsí. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý připomněl, že stát už požádal u chovu prasat o pomoc Evropskou komisi.
Výroba masa do budoucna klesne na úkor produkce rostlinných komodit. Sdělili to zástupci Zemědělského svazu ČR v reakci na zveřejněné údaje Českého statistického úřadu. Podle nich sice produkce ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,6 procenta, ceny jatečných zvířat však meziročně klesly o 14 procent. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou důvodem slevové akce maloobchodních řetězců, které cenově tlačí na prvovýrobce. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že vyzvalo Evropskou komisi o zvážení současné situace a o případnou pomoc chovatelům prasat.
Letošní úroda byla dobrá, není důvod ke zvyšování cen potravin, shodují se analytici a Zemědělský svaz ČR. Podle Agrární komory ČR mají zemědělci problémy s novými osevy ozimých obilovin kvůli přetrvávajícím dešťům a přemnoženým hrabošům. Podle údajů Českého statistického úřadu se letos v ČR sklidilo 7,98 milionu tun obilovin, meziročně jich je tak o 4,5 procenta více. O více než desetinu se zvětšila úroda brambor a o zhruba čtvrtinu máku.
Produkce masa v Česku v letošním 2. čtvrtletí klesla o 2,2 procenta na 111.488 tun. Méně bylo hovězího i vepřového, drůbežího bylo zhruba stejně jako před rokem. Nákup mléka se zvýšil o 4,1 procenta na 799,97 milionu litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ceny v průmyslu v červnu zpomalily meziroční pokles na 0,3 procenta z květnových 0,9 procenta. Zemědělské ceny se ale snížily o 4,4 procenta, což byl nejhlubší meziroční propad od července 2018. Naopak ceny stavebních prací zrychlily růst na 4,3 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 2,1 procenta. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé je pokles cen u zemědělských výrobců spojený s koronavirovou krizí, trh se jen pomalu oživuje.
Súčasná vláda počas pandémie ochorenia COVID-19 slovenským poľnohospodárom finančne nepomohla, naopak, ide im cez Slovenský pozemkový fond (SPF) zvyšovať nájomné za prenajatú pôdu. Uviedli to na pondelkovej tlačovej besede poslanci Národnej rady (NR) SR za opozičnú stranu Smer-SD Robert Fico (predseda) a Richard Takáč. „Vláda SR v prvom rade chce pomáhať len bankám, ruší im odvod a ide im vracať stovky miliónov eur. Na druhej strane ide poškodzovať a zvyšovať náklady pre slovenských poľnohospodárov. Aktuálne sa z úradu SPF rozposielajú dodatky k nájomným zmluvám pre poľnohospodárov na Slovensku. Ide približne o vyše 1200 subjektov, ktorým sa zvyšuje nájomné,“ spresnil Takáč. Iné krajiny EÚ podľa jeho slov vyčlenili počas pandémie nového koronavírusu desiatky až stovky miliónov eur na podporu svojich poľnohospodárov. „Napríklad v Maďarsku to bolo vyše 400 miliónov eur, Francúzsko vyčlenilo vyše 7 miliárd eur, na Slovensku vláda pre poľnohospodárov nevyčlenila ani euro. Na druhej strane ide slovenským poľnohospodárom zvyšovať nájomné,“ priblížil poslanec NR SR. Navýšenie nájomného predstavuje podľa neho niekoľko miliónov eur. Pozemkový fond v návrhoch dodatkov zmlúv o zvýšení nájomného podľa jeho slov „tlačí poľnohospodárov do kúta“ tým, že ak do 15 dní nepodpíšu navrhovaný dodatok, tak SPF odstúpi od nájomnej zmluvy s nimi. „SPF a Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR mení tak poľnohospodárom pravidlá počas roka, a to ešte počas takého roka, keď sme boli zasiahnutí pandémiou koronavírusu,“ podčiarkol. „Chcem z tohto miesta vyzvať ministra pôdohospodárstva pána (Jána) Mičovského (OĽaNO), aby v tejto veci rázne zakročil a zastavil rozposielanie spomínaných dodatkov pre poľnohospodárov na Slovensku….
