Stav zemědělského sucha je letos na podzim výrazně lepší než loni, zasahuje pouze tři procenta území, přičemž třemi nejhoršími stupni trpí necelé procento. Zatímco na Moravě je dostatečně naplněná nejen horní vrstva půdy, ale i spodní vrstva od 40 centimetrů do jednoho metru, v Čechách jsou místa, kde přetrvává nedostatek vláhy ve spodní vrstvě, řekl ČTK bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka.
Mexická metropole, která byla před stoletími vybudována na jezeře a v níž ročně spadne více srážek než v Londýně, se už léta potýká s nedostatkem vody. Nové vedení radnice, které nastoupilo loni v prosinci, začalo tento problém řešit projektem nazvaným Sklizeň dešťové vody, který má využít toho, že metropoli s 22 miliony obyvatel trápí část roku záplavy. Informoval o tom španělský deník El Mundo.
Zásoba půdní vláhy je letos na střední a jižní Moravě a také v severozápadních Čechách výrazně nižší než loni. V některých místech těchto oblastí už panuje podle bioklimatologů nejvyšší stupeň zemědělského sucha, které se označuje jako extrémní. I v případě normálního průběhu jarního a letního počasí se dá očekávat slabší sklizeň, v případě opakování loňského charakteru počasí budou v těchto oblastech výnosy plodin citelně snížené, řekl ČTK jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka. Projekt několika vědeckých institucí zajišťuje již několik let pro zemědělce informace ohledně stavu a předpovědi zemědělského sucha.
Obce v Česku potřebují poprvé kvůli suchu cisterny na pitnou vodu ze skladů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) i v zimě. Voda chybí například v Nedašově Lhotě na Zlínsku, která o zapůjčení techniky ze skladů SSHR požádala. V příštím týdnu ji dostane i sousední Nedašov a řeší se žádosti dalších tří obcí v Česku, řekl dnes novinářům předseda správy Pavel Švagr. V Česku nyní sedm obcí využívá 13 cisteren SSHR.
Úroda českých dýní je letos kvůli suchu až o dvě třetiny nižší než obvykle. Uvedli to dnes pěstitelé na dotaz ČTK. Podle obchodů je velkých dýní, které se vydlabávají na Halloween, který připadne na středu, nedostatek. Zájem o dýně dlouhodobě stoupá, lidé znají především druh hokaido, která se nemusí loupat. Například v řetězci Albert jde o každou čtvrtou prodanou dýni, oblíbené jsou také dýně máslová, tykev okrasná a dýně špagetová.
Jako druhý vrchol letošního sucha označuje vědecký tým projektu InterSucho nynější situaci na konci teplého podzimu. Výrazný deficit srážek v minulých týdnech a nadprůměrně vysoké teploty způsobily na 83 procentech území sucho ve vrstvě půdy do jednoho metru, 92 procent území má sníženou zásobu vody. Extrémní sucho, tedy nejvyšší stupeň sucha, je na 48 procentech území, uvedl v tiskové zprávě za tým vědců bioklimatolog Miroslav Trnka.
Zemědělci v České republice budou zřejmě kvůli nedostatku krmiva snižovat stavy chovaných zvířat, ukázal průzkum Zemědělského svazu ČR (ZSČR). Nedostatek sena, senáže, ale i slámy a siláže je výsledkem letošního sucha. S vyplácením kompenzací za sucho začne stát zřejmě na konci roku. Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu dnes na konferenci této organizace ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku odhadl, že zemědělci budou muset stáda zmenšit o desítky tisíc kusů.
Zemědělci kvůli suchu možná začnou kosit i na loukách, kde dosud nesmějí. Jde o jedno z opatření, které by měla projednat vláda, mělo by pomoci tomu, aby bylo víc krmení pro dobytek. Podniky by si také mohly začít budovat jen na takzvané ohlášení vlastní rybníky. Zásadní je udržet vodu v půdě, podporovat živočišnou výrobu, aby byly v půdě organické látky. Novinářům to dnes na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.
Výnosy konzumních brambor na Vysočině budou kvůli letošnímu suchu nižší zhruba o pětinu. ČTK to dnes řekl tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině je třetina bramborových polí v ČR, hlavní sklizeň odrůd určených na jídlo teprve začne. Zemědělci v kraji pěstují později zrající odrůdy sklízené obvykle od září. Teď vybírají z brázd především brambory na sadbu. V příštím týdnu by mohli začít zásobovat i pelhřimovskou škrobárnu.
Sucho letos způsobilo škody v českém zemědělství za devět až 11 miliard Kč, řekl dnes na tiskové konferenci na agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Zemědělci budou chtít od státu odškodnění dvě až 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu. Největší škody budou na obilovinách, u cukrové řepy, chmele i na krmných plodinách, řekl. Zemědělci by chtěli odškodnění do konce roku.
Týdny trvající sucho způsobilo německým zemědělcům škody v odhadované výši 1,1 miliardy eur (28,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes agentura DPA. V pondělí budou o ztrátách způsobených nepřízní počasí jednat zástupci spolkového ministerstva zemědělství se zástupci jednotlivých spolkových zemí.
Jihomoravští zemědělci letos nemají problém s krmením pro zvířata i přes to, že je sucho a tráva, vojtěška či kukuřice neroste jako za normálních podmínek. Někteří říkají, že se z dřívějších let poučili a raději oseli větší plochy s krmnými plodinami. Navíc například na Znojemsku byl loňský rok výrazně horší než letošní, řekli ČTK oslovení zemědělci.
Žně v Moravskoslezském kraji oproti dalším regionům v Česku postupují spíše pomaleji. Zemědělci zatím sklidili 27,53 procenta obilovin a 69,85 procenta řepky. Méně je v obou případech sklizeno už jen v Karlovarském kraji. Výnosy jsou zatím vyšší než v loňském roce. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Zemědělci podali žádosti o odškodnění za loňské sucho za 1,16 miliardy korun, stát měl vyčleněné miliardy dvě. Dnes o tom informoval Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Odškodnění chce 3232 zemědělců, podle dřívějších odhadů ministerstva zemědělství si o peníze mělo říct mezi 10.000 a 15.000 zemědělských farem. Vyjádření ministerstva ČTK shání. Nárok na odškodnění mají pěstitelé tržních a krmných plodin, kterým se v důsledku sucha snížila produkce plodin o více než 30 procent v porovnání s průměrem posledních tří let.
Úroda hlavních obilovin na Slovensku letos podle odhadu stoupne proti loňsku o 7,1 procenta na 2,59 milionu tun. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Loni mělo na úrodu negativní vliv mimo jiné sucho.
Až škody ve výši miliardy eur (25,8 miliardy korun) mohou podle německých zemědělců způsobit několikatýdenní sucha, která panovala zejména na severovýchodě spolkové republiky. Dopady výjimečného počasí, které má v jiných částech Německa protiklad ve vydatných srážkách a místních záplavách, budou ale cítit i v řadě dalších oblast
Letošní suché a teplé jaro negativně ovlivnilo stav zemědělských plodin v Pardubickém kraji. Nižší bude zřejmě sklizeň obilí, které vyhnalo málo odnoží, zčásti i pícnin, uvedli zástupci zemědělských podniků a agrární komory, kteří byli osloveni. Porosty ale nejsou v kritickém stavu a vývoj počasí během léta ještě může situaci změnit k lepšímu.
Letošní sucho na jižní Moravě na sedláky dopadá poměrně tvrdě. Už nyní je zřejmé, že nižší budou výnosy pšenice a jarních ječmenů, bude málo slámy pro hospodářská zvířata, špatně prospívají i travní porosty i některé méně obvyklé plodiny jako ostropestřec. Nedostatek deště decimuje také mladé ovocné sady, protože stromy ještě nemají dost hluboké kořeny, řekl ředitel Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík.
Sucho a vysoké teploty čím dál víc trápí jihočeské zemědělce. Pokud nebude dostatečně pršet, mohou v regionu klesnout počty hospodářských zvířat, protože nebude možné zajistit jim zásoby píce na zimu. Kvůli suchu a kritickému nedostatku krmiva pro zvířata žádá Jihočeská agrární komora stát, aby zmírnil podmínku nechat tři až deset procent ploch neposečených u luk s výměrou nad 12 hektarů. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Nezvykle vysoké teploty v dubnu, spíše teplá zima s nedostatkem sněhu a k tomu loňské sucho jsou důvody současného sucha, které se začíná projevovat stále silněji. ČTK to řekl bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka.
