Štítek: Sucho

Čeští zemědělci po dvou poměrně dobrých letech znovu s obavami sledují nastupující sucho v době, kdy by potřebovali na polích a v sadech dostatek vláhy k tomu, aby rostliny dobře rostly. Aktuálně jsou tři nejhorší stupně zemědělského sucha z šesti na 16 procentech území republiky. V dalších deseti dnech se neočekávají žádné významné deště, ale převážně slunečné a do pátku i velmi teplé počasí, které by mohlo situaci výrazně zhoršit. Tři nejhorší stupně by se mohly v polovině příštího týdne rozvinout až na 40 procentech území, vyplývá z informací projektu Intersucho.

Minulý týden s minimem srážek opět zintenzivnil zemědělské sucho v Česku. Jelikož rostliny už zahájily svůj růst a průměrné teploty stoupají, ubývá nyní vody v krajině rychleji. S výjimkou Šumavy je sucho zejména v jižních Čechách, středním Polabí, na Hané a v Poohří, vyplývá z pondělní mapy zveřejněné na webu Intersucho. V dalších deseti dnech by se rozšíření a intenzita sucha příliš měnit neměly. Předpovědní modely sice nepředpovídají období beze srážek, ale deště nemá být zdaleka tolik, aby současné sucho ustoupilo.

V březnu letos spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. Třeba v Libereckém kraji byl objem srážek dokonce jen na pětině obvyklé míry pro březen. Na svém webu to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Průměrný měsíční úhrn srážek činil letos v březnu 16 milimetrů, tedy 16 litrů na metr čtvereční. To je podle ústavu jen 35 procent dlouhodobého průměru pro měsíc březen za roky 1991 až 2020.

Zásadní vliv na letošní sklizeň bude mít podle ministerstva zemědělství (MZe) počasí v následujících týdnech. Pokud přijdou pravidelné srážky, není důvod obávat se významnějších škod. Resort v současné době nemá od zemědělců hlášeny významné podněty o škodách způsobených suchem. Řekl to mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Ministerstvo v posledních třech letech na ochranu před následky sucha vynaložilo zhruba 26 miliard korun. Šlo o vodohospodářská opatření, ale i ta v programu rozvoje venkova.

S nadějí vzhlížejí k nadcházejícímu ochlazení zemědělci v Olomouckém kraji, kteří se letos na jaře stejně jako jejich kolegové v celé zemi potýkají se suchem a nočními mrazíky. Pokud v následujících dnech výrazně zaprší a vyprahlá pole nepokryje vrstva sněhu, tak by dosavadní jarní sucho porostům ozimů i jařin nemělo výrazně uškodit.

Zemědělci v Ústeckém kraji doufají, že meteorologům vyjde předpověď a začne pršet. Delší sucho už by se podle nich negativně podepsalo na úrodě. Zaseté jsou jarní obiloviny, nyní se seje cukrová řepa a za dva týdny se bude sít kukuřice. Řekl to předseda Krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brožka.

Počasí posledních týdnů trápí zemědělce. Sešla se totiž kombinace faktorů, z nichž ani jeden neprospívá kondici ozimů a nedává dobrou perspektivu jařinám, které zemědělci začínají sít v teplejších oblastech. Únor a březen jsou srážkově velice slabé, někde už řadu týdnů s výjimkou úterý nepršelo. Půda je do 40 centimetrů hloubky vyschlá téměř v celé republice. K tomu se přidává dlouhé období s nočními, místy i silnějšími mrazy, a také s větrem, což napomáhá vysušování půdy a oslabuje ozimy, vyplývá z hlášení sedláků na webu Intersucho. Aby se nepříznivá situace zlepšila, muselo by začít pršet a přestat mrznout.

Už 85 procent území Česka je nyní zasaženo nějakou úrovní zemědělského sucha. Řadu týdnů totiž na většině území nepršelo ani nesněžilo, výjimkou jsou hory. Nasycení půdy je ještě na většině území poměrně dobré, ale zásoba vody je na mnoha místech výrazně nižší, než je pro tuto dobu obvyklé. Nedoplňují se totiž zásoby z tajícího sněhu, který už v nížinách a středních polohách několik týdnů není. Vyplývá to z údajů, které zveřejnili vědci na webu Intersucho.

Některý z pěti stupňů sucha je momentálně na 12 procentech území České republiky, což je o 10 procent víc než před týdnem. V aktuální analýze to uvádí portál Intersucho.cz. Počínající sucho je na aktuální mapě vidět zejména v jižních Čechách a na severu jižní Moravy, na jihu Čech se objevují i území s mírným a výrazným suchem, jde ale o 1,4 procenta, respektive 0,4 procenta celkového území Česka.

Sucho v hlubokých podzemních vrstvách pokračuje, upozornil dnes na tiskové konferenci vedoucí oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adam Vizina. Letošní zima byla podle něj na sníh standardní, nasycené jsou tak svrchní vrstvy půdy i mělké vrty. Podle ředitele Českého svazu ochránců přírody Petra Stýbla je potřeba zadržovat více vody krajině, například budovat mokřady na úkor zemědělské půdy.

Letní zemědělské sucho v letech 2015 až 2018 bylo v souhrnu ve střední Evropě závažnější než kterákoli jiná suchá období za uplynulých 2110 let. Na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů to zjistili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a Univerzity v Cambridge. Z 13.500 letokruhů dokázali rovněž pro každý rok určit míru nedostatku nebo nadbytku vláhy, uvedl v tiskové zprávě spoluautor odborné studie Miroslav Trnka.

Půdní profil na 95 procentech území České republiky je na tom nyní z pohledu nasycenosti velmi dobře. Do nové vegetační sezony je to výborný výchozí stav, řekl dnes na webináři organizovaném projektem Intersucho Zdeněk Žalud. Vyšší vlhkost půdy se vyskytuje především na Vysočině a ve vyšších polohách, nižší v nížinách v severozápadních a západních Čechách a na jihu Moravy.

Vodohospodářská opatření k ochraně před suchem se zřejmě budou moci provádět ve více na sebe navazujících katastrálních územích. Jednoduché pozemkové úpravy nebudou v širší míře vyžadovat výměny nebo převody vlastnictví pozemků. Předpokládá to novela o pozemkových úpravách, kterou dnes schválila Sněmovna. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Vzhledem k vysokým letním teplotám a menší intenzitě srážek se v severozápadních Čechách v minulém týdnu prohloubila intenzita zemědělského sucha, tedy v půdě do hloubky jednoho metru. Nejvíc suchem trpí Ústecký kraj a zemědělci zde sčítají ztráty, dále severozápadní část středních Čech, Karlovarský kraj a částečně také Plzeňský a Liberecký kraj. Nepříznivá situace panuje i v Krkonoších a částečně v Podkrkonoší, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho.