Archiv rubriky: Komentujeme

Ceny zemědělských výrobců se snižují, za červen dokonce o nejvíce za poslední tři roky. Jestliže v květnu klesly o 2,7 procenta, v minulém měsíci to bylo už o 4,4 procenta. Svým způsobem jde o očekávaný vývoj. Po zahájení sklizně raných brambor u nás klesají vždy ceny této potraviny. Samozřejmě rok od roku je to jinak, ale nové brambory od domácích zemědělců znamenají zvýšení nabídky, a tím i snížení cen. Horší je to už se snižováním cen živočišných produktů, kdy zemědělci doplácejí hlavně na to, že jatka jsou v okolních státech z velké části uzavřená, o maso tedy není zájem. Propad těchto cen u nás dosáhl například u vepřového masa až pěti korun na kilogram a ani perspektiva nehovoří o tom, že by se tento trend měl změnit. Po loňském zotavení trhu po situaci v Číně tak nyní chovatelé zvláště prasat dostávají další ránu.Nepříjemný je i pokles cen většiny obilovin a olejnin. Na rozdíl od předpovědi komoditních »odborníků«, kteří se nechali při zveřejnění odhadů žní na začátku července slyšet, že nižší předpověď sklizně bude znamenat růst cen obilí, a také pečiva. Jak je vidět, trh se chová jinak, ceny se určují zcela jinde než u nás, jak jsem poznamenal minule, což potvrzuje i letošní rok. Nejde zatím o fatální propad, přesto pro zemědělce to také není dobrá zpráva. Na rozdíl o produktů živočišné výroby, obilovin a olejnin dál stoupají ceny zeleniny a ovoce. Opět dá se říct logický vývoj. To proto, že jsme pěstování těchto plodin u nás doslova obětovali, sady nezabírají ani polovinu výměry stavu…

První odhady příští sklizně předpokládají nižší sklizeň základních obilovin, než tomu bylo loni. Podle zkušeností z minulých let lze předpokládat, že skutečnost bude zcela jiná. Už proto, že v polovině června, ke kterému se tyto odhady dělají, lze opravdu obtížně vyslovit jednoznačný názor.Vzpomeňme třeba na minulý rok. Tehdy se v této době rozhodně nedalo předpokládat, že řepka jen sotva přesáhne ve výnosu třítunovou hranici, jaká byla nakonec skutečnost. Ještě v polovině června se zdálo, že výsledek bude lepší, jenže přišly doslova tropy, které řepkové šešule spálily, takže výsledek nakonec pěstitele hodně zklamal. Letos je ale situace zcela jiná. Vláhy je dostatek, takže by to mohlo mít na intenzitu nejen řepky, ale i obilovin příznivý vliv. Otázkou však je, jak se to promítne na kvalitě hlavně potravinářských odrůd. Jedna věc je výnos, druhá celkové plochy. U nich jsme v posledních letech svědky jejich snižování zejména u řepky, ale letos i ozimé pšenice, naopak vzrostla výměra žita a hlavně ovsa. Co se týká řepky, je to svým způsobem pochopitelné. Na jedné straně v posledních dvou třech letech klesla rentabilita jejího pěstování s ohledem na nižší výnosy, a také cenu. Na druhou stranu v části laické veřejnosti stále přetrvává odpor k této plodině, který je podle mě nezasloužený a pramení hlavně z neznalosti věci. Často to vypadá, že proti řepce jsou lidé jenom proto, že jim vadí žlutá barva v krajině. Bohužel do tohoto boje proti této olejnině se pustili i někteří politici, aby získali potřebné hlasy, takže lze předpokládat, že řepka nebude mít i nadále u nás na růžích ustláno. A protože podobná…

I když zejména v posledních letech se u nás zvyšuje výměra zemědělské půdy, která patří těm, kteří na ní hospodaří, stále většina pozemků používaných k zemědělské výrobě je pronajata. Není to ale nic divného, platí to i o původních členských zemích unie. I v nich je zřejmý úbytek počtu zemědělských podniků, zvyšování jejich výměry, a tudíž i podílu pronajaté půdy. Ti, kteří skončí s hospodařením, si totiž půdu většinou nechávají a svým sousedům ji raději pronajímají. A proč by ne! Pachtovné je tam totiž už mnoho let na poměrně slušné úrovni a znamená příjemný pravidelný příjem. Jenže to samé už začíná platit i u nás. Jestliže ještě před několika málo lety se nájemné v řadě případů vyplácelo většinou naturálně, třeba v podobě několika pytlů obilí nebo poražených prasat, v současné době to je již zcela jinak. Podle údajů Agrární komory dokonce nyní roční nájemné, které zemědělci v celém Česku zaplatí majitelům půdy, dosáhlo úrovně, kterou podniky obdrží za stejnou dobu na dotacích. Jinými slovy, aby mohli hospodařit, musí vše, co dostanou z unie a ze státního rozpočtu, odevzdat majitelům půdy. Příčina této, dá se říct radikální změny za poměrně krátkou dobu, je jasná. Cena půdy hlavně v posledním desetiletí rapidně vzrostla a podle různých údajů už dosáhla vyšší úrovně, než je průměr unie. Důvod je nutné spatřovat zejména v přístupu těch, kteří přijali pravidla, která u nás v současné době platí pro prodej zemědělské půdy. Ve většině vyspělých zemí totiž platí určitá ochrana zemědělců, kteří na půdě hospodaří a mají ji pronajatu. Majitel, pokud ji chce prodat, to musí…

Na začátku prázdnin vždy informujeme o našich záměrech na druhé pololetí, nejinak je tomu i dnes. Za svou novinářskou éru jsem zažil řadu veletočů, to, co se děje letos, je ale něco ojedinělého, unikátního, co se zřejmě už v budoucnu, alespoň doufám, nebude opakovat. Zemědělství sice naštěstí není obor, jako například cestovní ruch či různé služby, ve kterých se koronavirová krize podepíše snad nejvíce, přesto cítíme napětí z toho, jak se celá situace vyvine. Vycházíme ale z toho, že zemědělci budou dále zakládat úrodu, k tomu budou potřebovat pracovní prostředky, a také informace o tom, co je v oboru nového. A to je úkol nás, odborných novinářů. Myslím ale, že by to měl být úkol také pro marketing firem, které jsou se zemědělstvím úzce spojeny, tedy pro banky, společnosti prodávající techniku, osiva, chemické přípravky apod. První informace se týká naší ankety Traktor roku. Hlasování nyní vrcholí, jak jsme uveřejnili zhruba před měsícem, bude uzavřeno k půlnoci 3. července. Poté hlasy zpracujeme a uveřejníme výsledky. Počítáme, že se tak stane v druhé polovině tohoto měsíce. Bohužel chybějí hlasy z veletrhu Techagro, přesto počet hlasujících bude podle nás reprezentativní, jejich počet se blíží tisícovce. Těší nás, že účast díky internetu je doslova mezinárodní. Své hlasy totiž poslali nejen čeští milovníci zemědělské techniky, ale i slovenští, a také například z Maďarska nebo dokonce z Bosny či Francie. Původně jsme počítali s tím, že cenu pro traktor s nejvyšším počtem hlasů předáme místo v Brně náhradně na výstavě Země živitelka, jenže ta byla rovněž letos zrušena, takže tento akt bude komornější, pouze při návštěvě nominující společnosti. Mohu…

Není to tak dávno, co jsem psal o suchu. Neutekly ani dva měsíce, a už tu máme druhý extrémní stav, rozsáhlé záplavy. Někdo si může říct, zase brečí. Napřed mu vadí málo vody, teď zase její nadbytek. Jsem však přesvědčen, že příčina těchto doslova kotrmelců ve vývoji počasí je stále stejná. Jde o rozsáhlé klimatické změny, kterých jsme svědky už řadu let a jejichž příčinou je mnoho důvodů, podle mě z drtivé většiny mimo zemědělství. Kdo si tedy vzpomene na to, jaké závěry byly vysloveny někdy v dubnu, musí uznat, že jsou konzistentní, bez příslovečných veletočů, na rozdíl od počasí. Často slyšíme, že za aktuální situaci, co se týká povodní, v řadě míst může údajně mrtvá zemědělská půda, jak se například nechala slyšet jedna často citovaná meteoroložka, která se živí předpovědí počasí. Když jsem si tato její slova přečetl, napadlo mě, že by se radši měla držet svého kopyta než hodnotit to, jak zemědělci obdělávají půdu. Je to prachsprosté zevšeobecňování, které je doslova hloupé. Ano, zemědělci mají, ostatně jako většina odvětví, své problémy, rozhodně však o nich nelze říct, že jsou to kořistníci, kteří by půdu jen plundrovali. Neznám totiž zemědělce, který by uvažoval ve stylu: po mě potopa, abych to přenesl k tématu tohoto komentáře. Když se nejmenovaná televizní hlasatelka ptala jednoho pedologa, kdo za současné záplavy může, odpověděl jí, že hledat viníky je dnes moderní.A v tomto případě se to právě často svede na zemědělce. To, že je to mnohem složitější, ukázal na příkladu zalévání na zahrádce. Tu kropíme citlivě, abychom výpěstky nezničili….

A je to tady opět. Prý chudáčci slepice, které krvelační zemědělci stále trápí v klecích. Alespoň to tvrdí někteří aktivisté a s nimi i poslanci, kteří navrhují úplně zrušit tento způsob chovu těchto opeřenců od roku 2027. Přitom před osmi lety prošla většina chovů modernizací na takzvané obohacené klece. Musím říct, že jsem si v této souvislosti trošku opravil názor na členy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, kteří minulý týden proti tomuto kroku byli a zamítli ho. Jenže rozhodující bude plénum tohoto orgánu a mám obavy, že s ohledem na jeho složení můžeme čekat další restrikci zemědělského podnikání. Jedním z argumentů předkladatelů návrhu mimo jiné je to, že stejně obchodní řetězce nebudou už brát od zemědělců vajíčka z klecových chovů. Osobně to nepovažuji za bernou minci. Určitě to totiž není od nich tak »zvířemilovný« krok, jak se tváří. Obchodním řetězcům totiž vždy šlo, jde a v budoucnu určitě i půjde jen a jen o zisk, platí to i v tomto případě. Stačí se totiž podívat, za kolik jim zemědělci prodávají v současné době vajíčka a za kolik si je spotřebitel potom koupí v obchodě. Rozdíl více než 1,5 koruny mluví za vše A v případě vajec z voliérového odchovu bude tento rozdíl podle mě ještě větší. To proto, že uslyšíme, chtěli jste tato vajíčka, tak plaťte. Samozřejmě ne takto přímo, ale zaobaleně, třeba s poukazem na údajně zdravější produkty. To z hlediska marketingu je velký tahák, i když to vůbec pravda být nemusí jako právě v případě vajec získaných od slepic chovaných v obohacených klecích. Jak totiž poukazují odborníci, na život slepic to prakticky nemá žádný…

Podle všeho, zemědělství se vyvolaná ekonomická krize pandemií až na některé výjimky zřejmě příliš nedotkne. Tou výjimkou je především nedostatek sezónních pracovníků při sklizni ovoce a zeleniny. Při této příležitosti nemůžu nevzpomenout nedávná slova prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka, že sběr jahod je pro Čecha nedůstojná práce. A pro koho důstojná je? Pro Ukrajince nebo příslušníka jiného národa? Musím říct, že mě takové kastování rozčiluje. Chápu, prezident z oboru, kde se lidem platí vysoce nadprůměrné platy, mám na mysli hlavně automobilový průmysl, těžko pochopí, že někdo se jde shrbit nad keříčky jahod a celý den na slunci trhá sladké plody za pár šupů. Jenže i tato práce je potřebná a nutná. To jako pěstitelé mají nechat úrodu shnít a nenabízet třeba na samosběr, protože si pan prezident myslí, že je to nedůstojné? Naštěstí tisíce lidí mají jiný názor, na jahodové plantáže jezdí a pro sebe a pro své rodiny si zajistí toto chutné ovoce možná na celý rok, aby tak nahradili hlavně cizince. Ostatně kdo ví, kolik budou jahody stát za několik měsíců, že? Zemědělství tedy pracuje dál a naštěstí i zpracovatelé u nás na rozdíl od některých zemí stále plynule nakupují zejména živočišné produkty a zužitkovávají je. Se zájmem jsem si na našich webových stránkách přečetl zprávu o tom, jaká je na rozdíl od nás situace například v USA. Tam díky naprosto zpackanému přístupu ke koronavirové pandemii je v tomto oboru hluboká krize, zpracování masa se tam takřka zastavilo. Došlo to tak daleko, že chovatelé třeba prasat si sami musí…

Letošní ročník naší ankety o nejpopulárnější značku Traktor roku to nemá vůbec jednoduché. Od prosince minulého roku jsme sice až do března postupovali podle plánu, uveřejnili jsme nominace, charakteristiky i plakáty přihlášených typů, jenže pak se vše zaseklo s ohledem na známou věc, koronavirovou pandemii, a my musíme neustále improvizovat. Původně jsme chtěli celou akci zakončit na veletrhu Techagro, kde jsme počítali nejen s hlasováním návštěvníků, ale také se slavnostním vyhlášením jak vítězů, tak i vylosováním výherců. Po oznámení, že tato akce se přesouvá na příští rok, jsme se rozhodli, že ji přeložíme na akci Naše pole, která se každý rok koná v Nabočanech. Jenže i v tomto případě jsme museli svůj záměr poněkud upravit vzhledem k tomu, že se pořádá v jiném, náhradním scénáři, který to ale neumožňuje. Ve hře bylo i hlasování a vyhlášení ankety v souvislosti s výstavou Země živitelka, jenže ta také byla nakonec zrušena. O hlasování přesto nepřijdete. O příštím vítězi se sice nerozhodne hlavně vložením klasického hlasovacího lístku do urny, jak to bylo v minulosti zvykem, ale tentokrát pouze elektronicky. V případě, že budete chtít poslat svůj hlas, na úvodní stránce našeho webu, na který se dostanete z vašeho počítače i mobilu, se před vámi objeví zelené pole a jednoduchým způsobem, kliknutím na odkaz Hlasuj, budete přesměrováni na lístek se zúčastněnými traktory. Ten je třeba podle návodu vyplnit a opět díky jednoduchému pokynu Odeslat poslat váš hlas. Podotýkám, že do soutěže bude započítán pouze jeden váš hlas, všechny duplicitní budou vyřazeny. Jak už jsme avizovali, hlavním partnerem akce je společnost Moneta Monye Bank, která…

Kdybych například na facebooku uviděl fotku, kterou dnes máme na titulní stránce našeho Ekotech magazínu, určitě by pod ní byl komentář nějakého »balkónového odborníka« o tom, kam to dotáhlo dnešní hospodaření velkovýrobního zemědělství. Její uveřejnění v odborném časopisu je ale podle mě něco jiného. Jak dokazujeme uvnitř přílohy, naši zemědělci rozhodně nechtějí připustit, aby takové fotografie vůbec byly, a pokud ano, aby jich bylo co nejméně. Oni už to vlasttně dělají poměrně dlouho. Mimo jiné proto, že už řadu let plní požadavky DZES a dalších opatření, která mají přispět k řešení právě hlavně ochrany proti erozi, ale také úrodnosti půd, šetření s vláhou, zvyšování organické hmoty v půdě a podobně. Hlavním článkem dnešního vydání této přílohy je řešení úrodnosti půdy na východě naší republiky. Kdysi platilo: Kritizovat můžete, ale pokud možno pozitivním příkladem. Nevím proč, ale opět se mi tato věta vybavila, když jsem tento článek redigoval. Opravdu, jde o pozitivní příklad toho, jak by se mělo k řešení všestranné úrodnosti půdy přistupovat. Je navíc doplněn o výsledky výzkumných výstupů, včetně doporučení pro praxi. Jedním z nich je využívání technologií se snížením intenzity zpracování půdy. Na to reaguje náš rozhovor s Tomášem Javorem z Agroeko Žamberk, který se půdoochrannými technologiemi zabývá řadu let a doslova programově. Mimochodem, jeho článek na toto téma jste si mohli přečíst už v loňském prvním čísle Ekotech magazínu. Tentokrát jsme hovořili speciálně o technologii strip-till. A rozhovor jsme opět doplnili reportáží ze zemědělského podniku, který už ji využívá při pěstování kukuřice. Tedy další pozitivní příklad toho, že zemědělci to myslí s řešením ochrany…

Tradiční výstava Naše pole – celostátní přehlídka odrůd zemědělských plodin, ochrany a výživy rostlin a výstava zemědělské techniky – měla mít letos svůj 20. ročník. Dvacátý ročník oslavíme až příští rok, na oslavy to v dnešní těsně postcovidové době není. Celkem 789, to je přesný počet políček, která byla, a hlavně jsou od loňského srpna do dnešních dnů vysetá, ošetřovaná a připravená představit se odborné zemědělské veřejnosti. Přemýšleli jsme, jak to udělat, aby úsilí naše i vystavovatelů nepřišlo vniveč a mohli se s touto přehlídkou seznámit zemědělci samotní, přičemž abychom vyhověli současným či budoucím epidemiologickým opatřením a vyhnuli se rizikům nebo i obavě lidí z dvoudenní hromadné akce. Myslím, že jsme na to přišli, a výstava Naše pole 2020 bude mít tři formáty. Ten první … když vás nemůžeme pozvat na Naše pole najednou, pozveme vás na výstavní plochu postupně. Společně se šlechtiteli odrůd a firmami majícími pokusy na ochranu a výživu rostlin pro vás připravíme individuální polní dny maximálně tří firem, čímž dodržíme všechna nařízení vlády či ministerstva zdravotnictví. Sledujte prosím www.nasepole.cz, tam se dotváří harmonogram individuálních polních dnů v areálu výstavy Naše pole v Nabočanech. Ten druhý … všechny prezentované odrůdy a všechny pokusy ochrany a výživy rostlin a novinky ze světa zemědělské techniky pro vás natočíme na TV Zemědělec a připravíme reportáže do časopisů. Opravdu všechny a o novinkách zvláště. Ten třetí … celý areál bude jako otevřená výstavní plocha pro zemědělskou veřejnost přístupný kdykoli v období od pondělí 1. 6. do pátku 3. 7. Políčka budou označená, názvy odrůd a…

V souvislosti s aktuální situací se stále více hovoří o zvýšení soběstačnosti, nejen například zdravotnických potřeb, ale také potravin. S tímto požadavkem, jak informujeme v dnešním čísle, opět vystoupili minulý týden zástupci Zemědělského svazu. Osobně to považuji nejen za potřebný, ale doslova nutný krok. Musím říct, že mě docela rozčílila reakce prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, bývalého tajemníka vlády pro evropské záležitosti, který pro agenturu ČTK uvedl, že na prvním místě musí být kvalita, dostupnost a cena a teprve potom až to, zda jde o české nebo jiné potraviny. Proč rozčílila? Jako by neviděl, co se nyní děje v našich obchodech s potravinami, konkrétně se zeleninou a ovocem. Cena i u těch druhů, které by se daly pěstovat u nás, doslova vyšplhala do astronomických výšek. Asi neví, že díky likvidační politice vlád hlavně v devadesátých letech a v první dekádě tohoto století se snížily plochy zeleniny v Česku na třetinu a sadů více než o polovinu. To samé se dá napsat i o zakrytých plochách, o fóliovnících a sklenících. Například v této zemi byl velkorysý program pro jejich výstavbu u kompresorových stanic plynovodu, kde vznikalo odpadní teplo. Přiznám se, že nevím, kolik těchto objektů zůstalo doteď v provozu, ale pochybuji, že by to platilo o všech. Tato politika likvidace je základní příčinou toho, že česká zelenina či ovoce nejsou nyní dostupné, a nikoli neschopnost našich zemědělců zajistit patřičné dodávky! Ano, současná situace by zemědělským podnikům mohla za určitých podmínek i nahrát. Stačí se podívat, kolik je v nich bioplynových stanic, kde toto odpadní teplo také vzniká a mohlo by…