Evropská komise dnes schválila strategické zemědělské plány Česka a Slovenska, na jejichž základě vyplatí oběma zemím v letech 2023 až 2027 dotace ze zemědělských fondů Evropské unie. Česko v příštích pěti letech dostane 5,6 miliardy eur (zhruba 136 miliard Kč), Slovensko 3,3 miliardy (80 miliard Kč). Komise o tom informovala v tiskové zprávě.
Po vyše ročnej intenzívnej príprave a rokovaniach s domácim agrosektorom a zástupcami Európskej únie dnes Európska komisia schválila finálnu podobu slovenského Strategického plánu Spoločnej poľnohospodárskej politiky (SP SPP) na nasledujúce eurofondové obdobie. Pre našich pôdohospodárov, rozvoj vidieka i štátnu správu sa Strategický plán stane kľúčovým ,,manuálom“ na najbližšie roky.
Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop, která ji ve svém produktu Status chce příští rok uvést na český trh a považuje jí za zásadní objev.
Nízké výkupní ceny jablek povedou k tomu, že pěstitelé v Česku po letošní sezoně zlikvidují 1000 až 1500 hektarů ovocných sadů. Novinářům to řekl předseda Ovocnářské unie Čech a Moravy Martin Ludvík. Rozloha produkčních sadů letos byla 11.437 hektarů, z české krajiny by tedy mohlo zmizet až deset procent sadů, které nahradí pěstování obilnin nebo řepky. Za minulou zimu se rozloha sadů snížila o 6,5 procenta. Cenu jablek podle Ludvíka sráží hlavně levný dovoz z Polska.
Spotřeba veterinárních antibiotik v ČR loni meziročně klesla o 11 procent na 50 mg/PCU, což je evropské měřítko hodnot na populaci, do kterých se například započítávají hmotnosti zvířat v době léčení. Spotřeba dlouhodobě klesá a Česko je v současnosti pod průměrem spotřeby v EU, která je na hodnotě 84,4 50 mg/PCU. V tiskové zprávě o tom informovala Státní veterinární správa (SVS), která v rámci monitoringu reziduí antibiotik loni odhalila překročení limitu u tří vzorků z 1810. Letos ze 1751 vzorků byl limit překročen ve dvou případech.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude příští rok hospodařit zřejmě s 39,7 miliardy korun, meziročně jde o snížení zhruba o 2,9 miliardy Kč. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, jehož schválení dnes podpořil sněmovní zemědělský výbor. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 29,2 miliardy korun.
Zemědělci a potravináři mají dostat příští rok z národních dotací 2,7 miliardy korun. Schválení návrhu podpůrných programů doporučil Sněmovně její zemědělský výbor. Navržená částka je asi o 2,3 miliardy korun nižší než na letošní rok. Zemědělský výbor proto vyzval ministerstvo zemědělství, aby v příštím roce posílilo národní dotační programy o nespotřebované výdaje a hledalo pro tyto účely další úspory.
Firma Zemědělské služby Dynín zprovoznila u Hvozdna na Českobudějovicku novou halu na 40.000 kuřat. Stavba vyšla na 30 milionů korun. Ročně z haly dodá firma asi 910.000 kuřat. Firma, která vyrábí hlavně krmné směsi pro hospodářská zvířata a ryby, musela letos meziročně zdražit směsi o 35 procent, čeká obrat 1,3 miliardy korun. Řekl to předseda představenstva Petr Pokorný. Skupina, pod niž spadá desítka firem, denně produkuje i 30.000 litrů mléka, má kolem 230 zaměstnanců.
Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 16,2 milionu tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles o 31,7 procenta. S odvoláním na údaje, které dnes zveřejnilo ukrajinské ministerstvo zemědělství, o tom informovala agentura Reuters.
Rusko se v první polovině fiskálního roku 2022-2023 poprvé stalo největším dodavatelem hnojiv do Indie. Nabídlo totiž slevy oproti převládajícím světovým cenám, a získalo tak více než pětinový podíl na trhu. S odvoláním na vládní a průmyslové zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.
