Za nedávnou nákazou divočáků na Zlínsku africkým morem prasat (AMP) je pravděpodobně odpovědný lidský faktor, řekl dnes svým kolegům ze zemí EU český ministr zemědělství Marian Jurečka. Případ je podle něj varováním pro další evropské země, které si nyní mohou jen těžko myslet, že jsou od stávajících ohnisek nákazy dostatečně daleko.
Myslivci budou jednat s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o povolení odstřelu divočáků na Zlínsku zasaženém africkým morem prasat. V regionu nesmějí myslivci divočáky lovit od druhé poloviny června, kdy se mor objevil. O povolení usiluje Českomoravská myslivecká jednota, kromě Jurečky se jednání na Zlínsku zúčastní i šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Africký mor prasat byl k dnešku potvrzen už u 24 uhynulých divočáků, oproti pátku tak přibyly dva nové případy. Celkem byl ve Zlínském kraji od doby vypuknutí nákazy před více než dvěma týdny nahlášen nález 38 uhynulých divokých prasat. U deseti z nich byly výsledky testů negativní, ve čtyřech případech nejsou zatím k dispozici. Řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Zdroj nákazy se dosud nenašel.
Zástupci Státní veterinární správy (SVS) budou testovat prasata chovaná ve společnosti Zemet na Zlínsku. Řekl to Petr Majer ze SVS. Opatření souvisí s potvrzeným výskytem afrického moru prasat u dvou divočáků nalezených u zlínské nemocnice. Zveřejněním na úřední desce SVS dnes také začala platit mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nákazy.
Chovatelé prasat ve Zlínském kraji zatím žádné oficiální informace o africkém moru prasat od státní veterinární správy nemají. Řekla to ředitelka zlínské agrární komory Jana Brázdilová. Potvrdili to také oslovení chovatelé, kteří zatím neznají ani rozsah případných opatření.
Africký mor prasat byl zjištěn u dvou uhynulých divočáků na okraji Zlína. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). V blízkosti nálezu je podnik, který na dvou místech chová 5000 prasat. Zpřísní se v něm hygienické podmínky a prasata budou vyšetřena. V případě, že by se tam objevil úhyn na mor, veterináři by nařídili vybití celého chovu. V Česku se africký mor prasat objevil poprvé. Nemoc může mít dopad na obchod s vepřovým masem i živými prasaty.
Přímo na farmách se bude moci zpracovávat po 500 litrech kozího, ovčího i kravského mléka denně. Počítá s tím vyhláška ministerstva zemědělství, která je nyní v připomínkovém řízení. Toto množství se pak bude moci dávat na maloobchodní trh.
Sněmovna schválila zákaz kožešinových farem v Česku k závěru ledna 2019. Snahy části poslanců o prodloužení lhůty až do konce roku 2022 neuspěly. Podle kritiků povede zákaz ke vzniku černých farem. V Česku je podle poslanců devět kožešinových farem, hlavně zaměřených na norky a lišky. Ročně jich je kvůli kožešinám usmrceno plynem asi 20.000. Provozovatelé farem se kvůli zákazu obávají krachu a odkládají investice. Normu nyní posoudí Senát.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebude nakonec žádat vládu o peníze navíc na kompenzaci výdajů za ptačí chřipku. Původně úřad mluvil o 70 milionech korun, ty bude muset pokrýt z resortních úspor, řekl Jurečka.
Sněmovní zemědělský výbor podpořil novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která zakazuje chov zvířat na kožešinových farmách. Dal souhlasné stanovisko k návrhu poslance Josefa Kotta (ANO), podle kterého by měl zákaz platit od konce roku 2022. Podle něj by měli chovatelé také dostat náhrady za ukončení chovu. Předkladatelé zákona chtějí zákaz od ledna 2021.
Během 25 let se rodinná kozí farma rodiny Sedlákových ze Šošůvky na Blanensku v Moravském krasu rozrostla až na dvousethlavé stádo. Každý den kozy vydojí 400 litrů mléka, z nichž se dělají sýrové a mléčné výrobky a stále oblíbenější tvarohové. Posbíraly už řadu ocenění v soutěžích Regionální potravina a Zlatá chuť jižní Moravy, manželé Sedlákovi se však snaží každoročně přicházet na trh s něčím novým. Letos je to například sýr na grilování či čerstvý sýr a také balkánský sýr, řekl Jan Sedlák. Každoročně se výroba mírně zvyšuje, postupně však naráží na prostorové možnosti pozemků i budov.
Stát chce jako kompenzaci od Evropské komise více než 44 milionů korun za odškodňování chovatelů a náklady spojené s ptačí chřipkou. Novinářům to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Jde zatím o předběžné vyhodnocení nákladů.
Na jižní Moravě se stále více daří chovu drůbeže. Několik let roste počet chovaných kusů a letos v prvním čtvrtletí to bylo 3,82 milionu, což je meziročně téměř o čtvrtinu více. Jde o nejvyšší počet od roku 2010, kdy měli chovatelé zhruba čtyři miliony kusů drůbeže. Naopak se stále zmenšují chovy prasat, trend se nedaří zvrátit více než deset let, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Na výsypce lomu Vršany se pase dvacetihlavé stádo krav. Společnost Rekultivace, která s chovem začala, počítá s tím, že do budoucna by mohlo na místě po těžbě uhlí být až 100 kusů dobytka. Řekla to Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupin Czech Coal, do které Rekultivace patří. Chov krav je v Ústeckém kraji třetí nejnižší po Jihomoravském a Středočeském kraji.
Jihomoravští chovatelé letos v prvním čtvrtletí o čtvrtinu rozšířili stavy drůbeže na 3,817 milionu kusů. Zredukovány však byly chovy prasat, jejichž počet meziročně klesl o 17.000 na 132.400 kusů. Mírný propad zaznamenaly i stavy skotu, také ubylo ovcí, naopak rozšíření svých stád vykázali chovatelé koní a koz. Vyplývá to z informací, které zveřejnila na svém webu brněnská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Na jižní Moravě pokračoval i v prvním čtvrtletí dlouhodobý pokles výroby masa bez započtení drůbežího, který je zapříčiněný poklesem výroby vepřového. Výroba hovězího v posledních letech mírně roste či stagnuje. Celkem se za čtvrtletí vyprodukovalo v kraji 7955 tun masa, což je o šest procent meziročně méně, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
V Česku již několik let přibývá minimlékáren, které prodávají mléko a mléčné výrobky obvykle ze dvora, v automatu či na farmářských trzích. Zatímco před čtyřmi lety jich bylo 106, letos už jich je 241 a předpokládá se, že budou dále přibývat. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda je to dáno zájmem spotřebitelů o regionální potraviny, řekl na zemědělských veletrzích v Brně. Zásadní přidanou hodnotou potravin z minimlékáren je jejich čerstvost.
Holding Rybářství Třeboň mělo v posledním obchodním roce čistý zisk 57 milionů korun, meziročně o 16 milionů méně. Rybáři vylovili 3436 tun ryb, za něž utržili 146 milionů korun. Letos plánují produkci 3200 tun ryb. Řekla to místopředsedkyně představenstva holdingu Rybářství Třeboň Magdalena Herdová.
Produkce masa v letošním 1. čtvrtletí meziročně klesla o 3,5 procenta na 105.770 tun. Nákup mléka se zvýšil o 0,3 procenta na téměř 712 milionů litrů, jeho cena rostla o 7,6 procenta na průměrných 7,85 Kč/l. Zdražila také jatečná prasata a kuřata, ceny jatečného skotu stagnovaly. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory dochází i přes vyšší dotace k poklesu výroby v živočišném odvětví.
Společnost Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, kde veterináři v zimě zlikvidovali kvůli ptačí chřipce téměř 60.000 násadových vajec a utratili přes 27.000 kachen, obnovuje chov. Firma požádala stát o náhradu škody, měla by dostat čtyři miliony korun. Řekl to ředitel společnosti Jiří Bláha. Firma s 80 zaměstnanci měla loni tržby 136 milionů Kč, zisk zatím nezveřejnila.
