V sadech společnosti Lukrom plus u Buchlovic na Uherskohradišťsku hořely v noci na dnešek a ráno ohně. Pěstitelé se jejich prostřednictvím snaží ochránit kvetoucí meruňky před mrazem. Zdali se díky zvyšování teploty mezi ovocnými stromy podaří zachránit letošní úrodu, bude jasné v příštích dnech, řekl ráno vedoucí sadů Jaromír Tabarka. Další ovocné stromy v regionu většinou ještě nerozkvetly.
Zemědělská bioplynová stanice v Herálci u Humpolce začne vyrábět biometan, tedy plyn s vlastnostmi zemního plynu. Sloužit bude k pohonu městských autobusů v Jihlavě, dopravovaný tam bude stlačený ve vysokotlakových láhvích od letošního července. Vyplývá to z informací společnosti Prodeval, která je dodavatelem technologie úpravy bioplynu, a Dopravního podniku města Jihlavy.
Zemědělci loni v Olomouckém kraji snížili početní stavy prasat téměř o čtvrtinu. Jejich chov je kvůli rostoucím nákladům a nízké ceně vepřového masa pro farmáře nerentabilní. Na konci loňského roku bylo v kraji evidováno 49.582 prasat, meziročně o 15.250 méně. Početní stavy prasat se v kraji snížily výrazně rychleji než v celé ČR, kde byl roční úbytek vyčíslen na 11 procent. Informace je z údajů Českého statistického úřadu.
Riziko, že úrodu ovocných stromů, které už stihly vykvést, poničí mrazy, je poměrně velké. Vyplývá to jak z předpovědi počasí, tak z webu AgroRisk, který je podpůrným projektem pro zemědělce a na mapě zobrazuje míru různých rizik včetně mrazů. Riziko hrozí v noci na úterý a ještě větší v noci na středu. Po krátkém oteplení se mrazy mají vrátit i na začátku příštího týdne, přičemž předpověď je zatím do úterý, ale mrazy mohou přijít až do poloviny května. Jak velké bude případné poškození, se ukáže až později.
Africký mor prasat potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku. Uhynulé kusy našli myslivci o víkendu v katastru Horní Řasnice. Od objevení nákazy v Česku se už mor potvrdil u devíti divokých prasat, v osmi případech šlo o prasata uhynulá, v jednom případě o uloveného divočáka. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nové nálezy podle něj spadají stále do vymezeného pásma, mimořádná veterinární opatření se proto v tuto chvíli nijak nemění.
Jihočeští veterináři loni odbavili z kraje 2911 zásilek skotu mířících do zahraničí, šlo o 72.865 zvířat. Jedna zásilka je většinou jeden kamion zvířat. Z toho 92 procent zásilek bylo do zemí Evropské unie, zbytek jinam. Počet zvířat prodaných do třetích zemí, tedy neunijních, rychle roste. Loni jich bylo meziročně zhruba o třetinu víc. Často míří do Turecka nebo do Afriky. Jihočeský kraj patří spolu s Vysočinou k těm, odkud se z Česka vyveze do ciziny nejvíc skotu. Řekli to jihočeští veterináři.
Obchodní řetězce v ČR podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) podporují velké průmyslové producenty potravin. Předseda asociace Jaroslav Šebek v tiskové zprávě uvedl, že obchodníci velmi zřídka odebírají produkci od drobných farmářů, které asociace sdružuje. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pak řekl, že mezi obchodníky je po regionálních potravinách velká poptávka, ale u nejmenších dodavatelů je problém s nevyvážeností dodávek a obchody si nemohou dovolit mít prázdné regály. Zemědělci se s obchodníky v poslední době přou o to, kdo může za současné vysoké ceny potravin.
Zisk českého zemědělského sektoru – takzvaný podnikatelský důchod – loni vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 27,9 miliardy Kč. Produkce se zvýšila o 19 procent na téměř 200 miliard. Vyplývá to z odhadů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zemědělský svaz ČR v tomto týdnu uvedl, že zemědělským podnikům v ČR loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun. Upozornil ale na to, že tento výsledek nelze zaměňovat s podnikatelským důchodem, který kromě zisku započítává také prostředky na investice nebo mzdy. Údaje, se kterými pracuje svaz, vychází z hospodářských výsledků po zdanění.
Farmáři, kteří nemohou hubit hraboše jedem, mohou získat kompenzaci za zničenou úrodu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V tiskové zprávě na to upozornila Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle rozsahu zničení úrody mohou získat od 2000 do 20.000 Kč. Přípravky na hubení hrabošů se nesmějí používat v oblastech, kde se vyskytuje kriticky ohrožený sýček obecný a sova pálená.
Kvůli teplé zimě a mimořádně teplému a slunečnému počasí posledních dnů už na jihu jižní Moravy, převážně na Znojemsku a Břeclavsku, vykvetly meruňky. Velmi časné kvetení je již téměř pravidlem, proto se z tohoto ovoce stává v podmínkách jižní Moravy velmi riziková plodina. Podle předpovědi počasí hrozí příští týden výrazné ochlazení, které může již nyní potenciální úrodu z velké části zlikvidovat. Ovocnáři však žádná opatření nechystají, protože jsou nákladná a riziko mrazů trvá až do poloviny května, řekl ředitel Pomony Těšetice na Znojemsku a předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
Dovoz ukrajinské pšenice negativně ovlivňuje evropský trh a panují obavy, aby zemědělci dokázali prodat svoji produkci z loňské sklizně a měli kam uskladnit letošní úrodu. Novinářům to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Uvedl, že na to upozorňují také zemědělci z Polska nebo Slovenska.
Vláda schválila pět nařízení týkajících se podmínek vyplácení hlavních zemědělských dotací včetně plateb, které dostávají farmáři na hektar půdy. Na přímé platby je do roku 2027 určeno 98 miliard Kč z peněz EU. Ministerstvo zemědělství to uvedlo v tiskové zprávě. Nová dotační politika podle úřadu motivuje farmáře k hospodaření šetrnému k přírodě. Od letošního roku se nově zavádí například platba pro malé zemědělce nebo takzvaná ekoplatba.
Zemědělským podnikům v Česku loni stoupl zisk o 142 procent na 22 miliard korun, v roce 2021 to bylo 9,1 miliardy korun. Údaje zveřejnil Zemědělský svaz ČR na základě interního průzkumu, podle kterého podniky loni dosahovaly průměrného čistého zisku 6242 korun na hektar. Zisk podle svazu ovlivnil růst výkupních cen komodit. Letos očekává dramatický propad hospodářského výsledku, protože se do něj promítne loňský růst nákladů.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v pondělí na schůzce s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowskim požádal o použití zemědělské rezervy EU na podporu odvětví nejvíce zasažených růstem energií a dalších nákladů. Loni dostali mimořádnou podporu 831 milionů korun chovatelé prasat, krav nebo pěstitelé jablek a brambor. Ministerstvo zemědělství to uvedlo v tiskové zprávě.
Do jara vstupují čeští zemědělci s mírným deficitem vláhy proti průměru z let 1961 až 2010. Podle jednoho z tvůrců projektu Intersucho Miroslava Trnky chybí v půdě do jednoho metru zhruba 20 až 40 milimetrů. Není to podle něj nic dramatického, ale na jižní Moravě a v části Poohří to už může znamenat horší podmínky pro vzcházení rostlin, řekl. Střednědobá předpověď zatím přináší spíše průměrné či nadprůměrné teploty a spíše podprůměrné srážky. Zásadní zlepšení situace se tak spíše nedá očekávat.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji loni sklidili 383.000 tun obilovin. Meziročně to bylo o 2500 tun, tedy 0,7 procenta, více. Za nárůstem stojí meziroční rozšíření sklizňových ploch o 1,3 procenta na 65.895 hektarů. Výtěžek totiž u obilovin poklesl o 0,03 tuny na 5,81 tuny z hektaru. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) totiž odhalili, proč se u některých kříženců trav časem ztrácí genom jednoho z rodičů a druhý naopak začíná dominovat. Zjištění olomouckých vědců pomůže šlechtitelům pěstovat plodiny i ve ztížených klimatických podmínkách, uvedla v tiskové zprávě AV ČR.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal vydávat rozhodnutí o zálohách na opatření na podporu ozdravení chovů. Vyplácí se až 50 procent dotace, chovatelé dostanou až 800 milionů Kč. Podpora se zaměřuje proti šíření nákaz u prasat a na ozdravení chovů drůbeže. Fond to uvedl v tiskové zprávě.
Zemědělci ve Zlínském kraji v minulém roce sklidili 319.971 tun obilovin, meziročně o 17.275 tun méně, což je pokles přibližně o 5,1 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 klesl také hektarový výnos. Zatímco předloni u obilovin činil 6,53 tuny, loni 6,13 tuny. Loňská úroda obilovin v regionu se na celkové sklizni v České republice podílela zhruba z 3,9 procenta. Zatímco v roce 2021 pěstovali zemědělci v kraji obiloviny na 51.642 hektarech, loni to bylo na 52.230 hektarech, zjistila ČTK z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V České republice loni ukončilo činnost 13 pěstitelů tržní zeleniny a jejich počet se tak snížil na 354 z 367 v roce 2021. Pěstební plocha se zeleninou klesla na 11.319 hektarů z předloňských 12.066 hektarů. Další úbytek farmářů zabývajících se tržní produkcí zeleniny lze kvůli rostoucím nákladům a problematické situaci na trhu očekávat i letos na jaře. Informace je ze situační a výhledové zprávy, kterou zpracovalo ministerstvo zemědělství společně se Zelinářskou unií Čech a Moravy.
