Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců.
Žně v Jihočeském kraji postupují pomaleji než v minulých letech. Zemědělci zatím sklidili čtvrtinu ploch obilovin. Loni to bylo ve stejnou dobu více než polovina, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství. Vývoj žní ovlivňuje nestabilní počasí.
Zemědělci v Česku zatím sklidili 477.200 hektarů obilovin, tedy téměř dvě pětiny ploch určených ke sklizni. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle něj v uplynulém týdnu díky příznivému počasí pokročily žně u všech sledovaných obilovin, nicméně proti loňskému roku jsou stále pomalejší. Před rokem bylo zpracováno zhruba 64 procent ploch.
Zemědělci ve Zlínském kraji již sklidili obiloviny z poloviny vysetých ploch. Výnosy jsou zatím vyšší než loni. Podobné výnosy jsou u řepky, která je již sklizena téměř z 94 procent, vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství.
Firma Eurofarms Agro-B z Vlastiboře na Táborsku používá při hospodaření technologie precizního zemědělství. Kombajny i traktory mají GPS. Díky tomu je přesně řízen pohyb strojů po pozemcích, postupy jsou šetrnější k půdě a u pšenice jsou díky tomu v průměru o 300 kilogramů vyšší výnosy. Firma spotřebuje i méně pesticidů a hnojiv. Do těchto technologií dosud společnost investovala zhruba deset milionů korun. Řekl to jednatel Eurofarms Agro-B Vojtěch Říha.
Produkce masa v Česku v letošním 2. čtvrtletí klesla o 2,2 procenta na 111.488 tun. Méně bylo hovězího i vepřového, drůbežího bylo zhruba stejně jako před rokem. Nákup mléka se zvýšil o 4,1 procenta na 799,97 milionu litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12.000 až 15.000 aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce je považováno již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky, řekl předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Žně v České republice díky příznivému počasí zintenzivnily a obilí a řepku sklízí zemědělci už ve všech krajích. Nicméně proti loňskému roku je průběh sklizně stále pomalejší. K pondělí bylo sklizeno 14,4 procenta ploch základních obilovin, před rokem to bylo 44,8 procenta. Řepky je zatím sklizeno 31,1 procenta, loni to bylo 67,6 procenta ploch. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Průměrný výnos u obilovin i řepky je podle něj zatím vyšší než loni, kdy bylo sucho.
Vzhledem k vysokým letním teplotám a menší intenzitě srážek se v severozápadních Čechách v minulém týdnu prohloubila intenzita zemědělského sucha, tedy v půdě do hloubky jednoho metru. Nejvíc suchem trpí Ústecký kraj a zemědělci zde sčítají ztráty, dále severozápadní část středních Čech, Karlovarský kraj a částečně také Plzeňský a Liberecký kraj. Nepříznivá situace panuje i v Krkonoších a částečně v Podkrkonoší, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho.
Situácia s nákazou afrického moru ošípaných (AMO) sa na Slovensku výrazne zhoršuje. Od prvého prípadu pozitívneho nálezu AMO na území SR už uplynul rok. Počas tohto obdobia sa nákaza rozšírila v poradí už do šiesteho okresu na Slovensku. K okresu Trebišov, Michalovce, Košice-okolie a Košice-mesto len pred týždňom veterinári zaznamenali pozitívny nález v okrese Rožňava a najnovšie pribudol okres Rimavská Sobota. Celkovo je na Slovensku evidovaných 221 prípadov AMO u diviačej zveri
Pokles počtu pracovníků v zemědělství byl loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99.000. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství (tzv. Zelená zpráva), kterou dostane v pondělí pro informaci vláda. Předloni to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou na vině i nižší mzdy, mladší ročníky hledají jinou práci než jejich dědové. Průměrný plat v zemědělství se loni podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1800 Kč na 27.200 Kč.
Ceny zemědělských výrobců se snižují, za červen dokonce o nejvíce za poslední tři roky. Jestliže v květnu klesly o 2,7 procenta, v minulém měsíci to bylo už o 4,4 procenta. Svým způsobem jde o očekávaný vývoj. Po zahájení sklizně raných brambor u nás klesají vždy ceny této potraviny. Samozřejmě rok od roku je to jinak, ale nové brambory od domácích zemědělců znamenají zvýšení nabídky, a tím i snížení cen. Horší je to už se snižováním cen živočišných produktů, kdy zemědělci doplácejí hlavně na to, že jatka jsou v okolních státech z velké části uzavřená, o maso tedy není zájem. Propad těchto cen u nás dosáhl například u vepřového masa až pěti korun na kilogram a ani perspektiva nehovoří o tom, že by se tento trend měl změnit. Po loňském zotavení trhu po situaci v Číně tak nyní chovatelé zvláště prasat dostávají další ránu.Nepříjemný je i pokles cen většiny obilovin a olejnin. Na rozdíl od předpovědi komoditních »odborníků«, kteří se nechali při zveřejnění odhadů žní na začátku července slyšet, že nižší předpověď sklizně bude znamenat růst cen obilí, a také pečiva. Jak je vidět, trh se chová jinak, ceny se určují zcela jinde než u nás, jak jsem poznamenal minule, což potvrzuje i letošní rok. Nejde zatím o fatální propad, přesto pro zemědělce to také není dobrá zpráva. Na rozdíl o produktů živočišné výroby, obilovin a olejnin dál stoupají ceny zeleniny a ovoce. Opět dá se říct logický vývoj. To proto, že jsme pěstování těchto plodin u nás doslova obětovali, sady nezabírají ani polovinu výměry stavu…
Rybáři možná dostanou náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni, i v dalších třech letech. Počítá s tím poslanecká novela zákona, podle něhož mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Vláda podle podkladů tento návrh zřejmě neodmítne, i když proti jsou ministerstva financí a životního prostředí.
Stav žatvy je rôzny podľa aktuálnej kondície pôdy a porastov, na ktoré vplývalo extrémne jarné sucho a neskôr výdatné zrážky. Momentálne daždivé počasie predlžuje žatvu a v niektorých lokalitách môže spôsobiť aj poľahnutie porastov, respektíve zníženú kvalitu obilia. Uviedol to Matej Korpáš z tlačového oddelenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Toto číslo, které vyšlo 23. července 2020, obsahuje články.
Byrokratické prekážky či ničenie úrody poľovnou zverou patrili medzi hlavné témy piatkového stretnutia ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Jána Mičovského (OĽaNO) s malými aj veľkými poľnohospodármi regiónu Novohrad. Uskutočnilo sa v areáli družstva Agrospol Boľkovce v Lučeneckom okrese.
Vydanie dodatkov k nájomným zmluvám na poľnohospodársku pôdu zo strany Slovenského pozemkového fondu (SPF) a ich rozposlanie bolo v súlade s tým, čo nám ukladá Európska komisia (EK). Uviedol to pre TASR prostredníctvom svojej hovorkyne Anežky Hrdej minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Ján Mičovský (OĽaNO) v reakcii na dopoludňajší piatkový brífing Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Situáciu v Pôdohospodárskej platobnej agentúre (PPA) možno zlepšiť buď zvýšením personálnych kapacít, alebo komplexnou digitalizáciou platobnej agentúry. Uviedla hovorkyňa Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka (MPRV) SR Anežka Hrdá v reakcii na závery Najvyššieho kontrolného úradu (NKÚ) SR.
Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora (SPPK) pripravuje verejnú výzvu politikom, ktorá súvisí s návrhom dodatkov Slovenského pozemkového fondu (SPF) o zmene výšky nájmu za poľnohospodársku pôdu. Informoval o tom predseda SPPK Emil Macho a členovia predstavenstva SPPK. Výzvu podľa Macha za uplynulých 24 hodín podpísalo už 100 štatutárov poľnohospodárskych podnikov.
