Evropská komise dnes schválila strategické zemědělské plány Česka a Slovenska, na jejichž základě vyplatí oběma zemím v letech 2023 až 2027 dotace ze zemědělských fondů Evropské unie. Česko v příštích pěti letech dostane 5,6 miliardy eur (zhruba 136 miliard Kč), Slovensko 3,3 miliardy (80 miliard Kč). Komise o tom informovala v tiskové zprávě.
Po vyše ročnej intenzívnej príprave a rokovaniach s domácim agrosektorom a zástupcami Európskej únie dnes Európska komisia schválila finálnu podobu slovenského Strategického plánu Spoločnej poľnohospodárskej politiky (SP SPP) na nasledujúce eurofondové obdobie. Pre našich pôdohospodárov, rozvoj vidieka i štátnu správu sa Strategický plán stane kľúčovým ,,manuálom“ na najbližšie roky.
Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop, která ji ve svém produktu Status chce příští rok uvést na český trh a považuje jí za zásadní objev.
Nízké výkupní ceny jablek povedou k tomu, že pěstitelé v Česku po letošní sezoně zlikvidují 1000 až 1500 hektarů ovocných sadů. Novinářům to řekl předseda Ovocnářské unie Čech a Moravy Martin Ludvík. Rozloha produkčních sadů letos byla 11.437 hektarů, z české krajiny by tedy mohlo zmizet až deset procent sadů, které nahradí pěstování obilnin nebo řepky. Za minulou zimu se rozloha sadů snížila o 6,5 procenta. Cenu jablek podle Ludvíka sráží hlavně levný dovoz z Polska.
Spotřeba veterinárních antibiotik v ČR loni meziročně klesla o 11 procent na 50 mg/PCU, což je evropské měřítko hodnot na populaci, do kterých se například započítávají hmotnosti zvířat v době léčení. Spotřeba dlouhodobě klesá a Česko je v současnosti pod průměrem spotřeby v EU, která je na hodnotě 84,4 50 mg/PCU. V tiskové zprávě o tom informovala Státní veterinární správa (SVS), která v rámci monitoringu reziduí antibiotik loni odhalila překročení limitu u tří vzorků z 1810. Letos ze 1751 vzorků byl limit překročen ve dvou případech.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude příští rok hospodařit zřejmě s 39,7 miliardy korun, meziročně jde o snížení zhruba o 2,9 miliardy Kč. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, jehož schválení dnes podpořil sněmovní zemědělský výbor. Většinu peněz by měl fond získat z evropských fondů, a to 29,2 miliardy korun.
Zemědělci a potravináři mají dostat příští rok z národních dotací 2,7 miliardy korun. Schválení návrhu podpůrných programů doporučil Sněmovně její zemědělský výbor. Navržená částka je asi o 2,3 miliardy korun nižší než na letošní rok. Zemědělský výbor proto vyzval ministerstvo zemědělství, aby v příštím roce posílilo národní dotační programy o nespotřebované výdaje a hledalo pro tyto účely další úspory.
Firma Zemědělské služby Dynín zprovoznila u Hvozdna na Českobudějovicku novou halu na 40.000 kuřat. Stavba vyšla na 30 milionů korun. Ročně z haly dodá firma asi 910.000 kuřat. Firma, která vyrábí hlavně krmné směsi pro hospodářská zvířata a ryby, musela letos meziročně zdražit směsi o 35 procent, čeká obrat 1,3 miliardy korun. Řekl to předseda představenstva Petr Pokorný. Skupina, pod niž spadá desítka firem, denně produkuje i 30.000 litrů mléka, má kolem 230 zaměstnanců.
V toto číslo, které vyšlo 18. listopadu 2022, obsahuje články
Aktuální ceny jablek v českých obchodech jsou v meziročním porovnání nejnižší za poslední dva roky, zcela se tak vymykají výraznému zdražování potravin v posledním roce. Důvodem zlevnění jablek je zahlcení trhu polskými jablky, která kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nelze vyvézt na východ. Čeští ovocnáři kvůli nízkým cenám a ztrátovosti pěstování chystají další kácení sadů. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Jablka jsou v Česku ovocem, kterého lidé spotřebují nejvíc.
Letošní úrodu chmele výrazně ovlivnily výkyvy počasí v letních měsících, pro které byly charakteristické dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Vyplývá to z dat projektu PRO CHMEL, který na šesti chmelnicích na Žatecku instaloval senzory sledující množství vláhy i živin v půdě. Pavel Donner ze soukromého výzkumného Chmelařského institutu uvedl, že výkyvy počasí vedly ke změnám v růstu rostlin, což mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii.
Společnost SZP Těšnovice, která je předním chovatelem prasat ve Zlínském kraji, utržila loni z prodeje výrobků a služeb zhruba 114,3 milionu korun, meziročně o 30,2 milionu korun méně. Zatímco předloni vykázal podnik sídlící v místní části Kroměříže zisk 6,7 milionu korun, loni skončil ve ztrátě přes 21,1 milionu korun. Výsledky ovlivnil pokles výkupních cen. Vyplývá to z účetní závěrky a výroční zprávy společnosti, které jsou uloženy ve Sbírce listin.
Německu se nadále nedaří zastavit šíření nákazy africkým morem prasat (AMP). Sasko, které je touto virovou infekcí výrazně postiženo, rozšířilo uzavřené oblasti i podél hranic s Českem. Velké naděje Sasko vkládá do vybudování další linie plotů, které mají pomoci nakažená zvířata zastavit. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit, mor je tak velkou hrozbou pro hospodářské chovy prasat. Na člověka se choroba nepřenáší.
Toto číslo, které vyšlo 10. listopadu 2022, obsahuje články.
Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat ve 3. čtvrtletí meziročně stouply o více než čtvrtinu. Ceny výrobců mléka se zvedly o 30 procent. Produkce masa na jatkách ve stejném období klesla o 4,6 procenta na 110.278 tun, pokles se týkal hovězího, vepřového i kuřecího. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Na jihomoravských jatkách se za letošní první tři čtvrtletí propadla výroba masa bez drůbežího meziročně o 1200 tun na 21.109 tun. Trend, který je daný dlouhodobým úbytkem chovu prasat, se tak nezastavil. Ještě v roce 2011 se na jižní Moravě vyrobilo přes 31.000 tun masa. Zatímco množství vepřového se snižuje, hovězího naopak několik let po sobě přibývá, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělské podniky nemají příliš velký prostor pro rychlé úspory energií, protože hlavně v živočišné výrobě nelze omezit topení v budovách nebo chlazení hospodářských zvířat. Šetření by v takovém případě vedlo ke zhoršení životních podmínek zvířat a kvality potravin, sdělili zástupci firem. Podle ankety Agrární komory ČR firmám stoupají náklady na energie meziročně až o stovky procent.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) dostane příští rok ze státního rozpočtu dvě miliardy korun, letos to bylo 1,5 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zemědělství. Fond poskytuje jak přímé nevratné podpory, tak úvěry či jejich kombinaci například na nákup zemědělské techniky. Loni poskytl firmám podpory za 1,82 miliardy korun, část financoval z vlastních zdrojů.
V Plzeňském kraji poslední rok stagnovaly stavy skotu. K letošnímu 1. dubnu byl jejich počet téměř 160.000 kusů, meziročně o 0,3 procenta nižší. V celé ČR se zvýšily o 1,1 procenta na více než 1,42 milionu kusů. Stavy prasat v regionu se meziročně zvedly o 5,8 procenta téměř na 108.000 kusů, předchozí rok byl přitom v kraji v desetiletém horizontu nejslabší. V ČR jejich počty klesly o 5,6 procenta na 1,43 milionu prasat. O 25 procent meziročně klesly stavy drůbeže, uvedla plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ). V regionu se zvýšila produkce mléka o 1,1 procenta na 355.000 litrů a byla čtvrtá nejvyšší mezi 14 kraji.
Letošní sklizeň v jižních Čechách je mírně lepší než loni. Lehce stoupl výnos u obilí, u řepky pak průměrný výnos 3,36 tuny z hektaru představuje meziroční nárůst o 14 procent. Jihočeští zemědělci sklidí ale méně brambor a pícnin. Předpokládají, že bude lepší sklizeň jablek a švestek, ale horší u hrušek. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu a informací jihočeské agrární komory.
