Politické strany se neshodnou, zda by se měly dotace na přímé platby v novém období zemědělské politiky od roku 2020 krátit u velkých farem, nebo by se měly dávat jen do určité výše a dále již ne. Proti tzv. dotačnímu stropu jsou například lidovci, naopak pro omezení jsou ODS, Piráti nebo Zelení. Hnutí ANO a ČSSD se konkrétně nevyjádřily.
Ministři členských zemí Evropské unie už uznávají existenci problému dvojí kvality potravin, na který poukazuje Česká republika a někteří další středoevropští členové EU. Českým novinářům to sdělil ministr zemědělství Marian Jurečka po dnešním jednání v Bruselu se svými resortními kolegy z unijních zemí. Stejný dojem z rokování má komisařka pro ochranu spotřebitelů Věra Jourová.
Za nedávnou nákazou divočáků na Zlínsku africkým morem prasat (AMP) je pravděpodobně odpovědný lidský faktor, řekl dnes svým kolegům ze zemí EU český ministr zemědělství Marian Jurečka. Případ je podle něj varováním pro další evropské země, které si nyní mohou jen těžko myslet, že jsou od stávajících ohnisek nákazy dostatečně daleko.
Na Vysočině začaly žně, sklizeň je však ještě v počátcích. Zemědělci do dneška posekali prvních 6705 hektarů ozimého ječmene. Z hektaru průměrně sklidili 5,53 tuny. Loni byl na Vysočině průměrný hektarový výnos ozimého ječmene 6,64 tuny. Obilí letos na Vysočině vyrostlo celkově na 131.660 hektarech polí, sklizeno je zatím 5,1 procenta těchto ploch. Vyplývá to u údajů společnosti Agrovenkov Vysočina.
Toto číslo, které vyšlo 13. července, obsahuje články
Agrární komora hodnotí ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) spíše kladně. Vyčítá mu však například, že nedokázal připravit fond těžko pojistitelných rizik. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) pak kritizuje, že nesnížil byrokratickou zátěž zemědělců. Úřad zvládl dokončit změnu téměř všech zákonů, u nichž si to předsevzal. Nejspíš ale nebude schválena novela mysliveckého zákona, která měla být podle plánu legislativních akcí vlády účinná od letošního roku.
Myslivci budou jednat s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o povolení odstřelu divočáků na Zlínsku zasaženém africkým morem prasat. V regionu nesmějí myslivci divočáky lovit od druhé poloviny června, kdy se mor objevil. O povolení usiluje Českomoravská myslivecká jednota, kromě Jurečky se jednání na Zlínsku zúčastní i šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Větší pěstitelé jablek v Plzeňském kraji budou mít letos maximálně poloviční úrodu oproti běžným letům. Zavinily to hlavně dubnové mrazy a dále sucho, které zřejmě negativně ovlivní ještě sklizeň v roce 2018. Jablka budou kvůli nedostatku vláhy menší, méně sladká a šťavnatá i hůře zabarvená. Řekli to Richard Schwarz, spolumajitel čtyřicetihektarových sadů z Vranova na Rokycansku, a Jana Zikmundová, vedoucí třicetihektarových Sadů Nebílovy. Zahrádkáři nemají téměř žádnou úrodu.
Slovenští zemědělci loni navzdory nižším dotacím zlepšili hospodaření a dosáhli nejvyššího zisku od roku 2014. Zaměstnanost v odvětví přitom opět klesla. Země také zaznamenala nejhorší výsledek zahraničního obchodu s potravinami a zemědělskými produkty za poslední roky. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo slovenské ministerstvo zemědělství.
Slovensku navzdory očekávanému výraznějšímu poklesu letošní úrody nedostatek obilí nehrozí, naopak část produkce obilovin bude třeba exportovat. Během kontrolního dne průběhu sklizně to dnes novinářům řekl šéf Slovenské zemědělské a potravinářské komory Milan Semančík.
V Česku začala sklizeň obilí, zemědělci zatím posekali 2,5 procenta ploch, výnos klesl proti loňsku o čtvrtinu. Je sklizena pětina ozimého ječmene. Vyplývá to z údajů, které poskytlo ministerstvo zemědělství. Průměrný výnos ječmene klesl na 5,34 tuny na hektar proti loňským 6,11. U ozimé pšenice, která se zatím sklidila z 1,3 procenta ploch, je výnos skoro poloviční, činí 3,24 tuny na hektar. Podobný pokles je i u řepky, která má letos zatím průměrný výnos 1,74 tuny na hektar, loni touto dobou činil 3,36. Agrární komora odhaduje, že letos bude nejnižší sklizeň za posledních pět let.
Toto číslo, které vyšlo 10. července, obsahuje články Půda je pro zemědělce nejdůležitější Základem je svobodná volba Nepříznivý rok pro mák K poľnohospodárskemu podniku zvieratá patria Péče o půdu V Kostomlatech otevřeli vrata Kompaktní diskový podmítač Slovenská potravina – ohrozený druh
Africký mor prasat byl k dnešku potvrzen už u 24 uhynulých divočáků, oproti pátku tak přibyly dva nové případy. Celkem byl ve Zlínském kraji od doby vypuknutí nákazy před více než dvěma týdny nahlášen nález 38 uhynulých divokých prasat. U deseti z nich byly výsledky testů negativní, ve čtyřech případech nejsou zatím k dispozici. Řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Zdroj nákazy se dosud nenašel.
Páteční bouřky, které místy provázelo krupobití, způsobily některým zemědělcům v Česku škody na úrodě. Situace v jednotlivých regionech se ale značně liší. Zatímco třeba Zlínskému kraji se rozmary počasí prakticky vyhnuly, naopak sadařům ve východočeských Libčanech poškodily veškeré ovoce. Celkem krupobití způsobilo zemědělcům škody za více než půl miliardy korun, uvedl v sobotu ředitel Agra pojišťovny Marek Hrubý. Nejvíce poškozené bylo obilí, řepka, kukuřice a cukrová řepa.
V budoucnu počet zaměstnanců v českém zemědělství klesne kvůli zvyšující se produktivitě práce a technologiím o čtvrtinu na 75.000. Průměrný zaměstnanec by ale měl mít plat okolo 40.000 korun hrubého, řekl šéf zemědělských odborářů Bohumír Dufek. V zemědělství včetně rybářství a lesnictví předloni podle Zprávy o stavu zemědělství rostly v průměru platy o 1,3 procenta na 21.478 korun. Loňské údaje zatím nejsou známé. Zemědělců v předloňském roce znovu ubylo, jejich počet se meziročně snížil o 1,2 procenta na 100.900. Více než polovina z nich byla ve věku nad 45 let.
Páteční krupobití způsobilo zemědělcům v Čechách škody přes půl miliardy korun. Sdělil to ředitel Agra pojišťovny Marek Hrubý. Podle něj jsou nejvíce zasažená pole na Jičínsku, Hradecku, Pardubicku a Mladoboleslavsku. Kroupy větší než tři centimetry a přívalové srážky v pátek poničily více než 60.000 hektarů zemědělské půdy. Nejvíce poškozeno je obilí, řepka, kukuřice a cukrová řepa. Likvidátoři pojišťoven jsou ode dneška v terénu.
Na Vysočině letos roste o něco méně plodin používaných na krmení zvířat a do bioplynových stanic, včetně kukuřice. Rozloha polí s bramborami na Vysočině je přes mírný meziroční pokles stále největší v Česku. V porovnání s uplynulým rokem zemědělci v tomto kraji letos naseli o něco více obilí, máku a kmínu, neubylo ani řepky. Vyplývá to z aktuálního soupisu ploch osevů Českého statistického úřadu.
Dlouhotrvající sucha a klesající hladina spodních vod významně ovlivní letošní úrodu zemědělců ve Zlínském kraji. Řekla to ředitelka krajské agrární komory Jana Brázdilová. Nižší výnosy než v předchozích letech se podle ní dají letos očekávat u obilí nebo řepky. „Výrazně nižší budou pravděpodobně u kukuřice,“ uvedla.
Toto číslo, které vyšlo 29. června 2017, obsahuje články Strategie – VIII. (Diagnóza je základ) Jednání představenstva AK ČR Součástí je příloha MTH 2/2017 s články Technologie zpracování půdy Dokonalé zpracování půdy Novinka z České Skalice Kverneland Kultistrip 6000F Kypřiče BEDNAR plečkují cukrovku Ruchadlo bratranců Veverkových Nářadí pro precizní seťové lůžko
Sklizeň základních obilovin letos podle prvních odhadů klesne meziročně o 10,1 procenta na 6,945 milionu tun. Nižší bude i úroda řepky, a to o 7,7 procenta na 1,254 milionu tun. Oznámil to Český statistický úřad. Za poklesem sklizně základních obilovin i řepky je podle statistiků především snížení očekávaného výnosu.
