Středočeští zemědělci loni sklidili meziročně o tři procenta více obilovin, vyšší byl i hektarový výnos. Celkem sklizeň činila 1,63 milionu tun obilovin. Oproti předloňsku vzrostla u luskovin, brambor, cukrovky, chmele, vinné révy či jablek, naopak méně se sklidilo řepky a kukuřice na zeleno a siláž, informoval v tiskové zprávě vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.
Zemědělci loni v Plzeňském kraji sklidili méně obilovin i řepky, ale víc brambor. Průměrný hektarový výnos se meziročně snížil u obilovin, řepky a mírně také u brambor. Vyplývá to z definitivních údajů o loňské sklizni vybraných zemědělských plodin, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělci ve Zlínském kraji loni sklidili z hektaru v průměru 6,53 tuny obilovin, což byl spolu s Prahou druhý nejlepší výsledek mezi kraji České republiky. Vyšší, a to 6,86 tuny, byl pouze v Jihomoravském kraji, tuzemský průměr činil 6,11 tuny na hektar. Ve Zlínském kraji však byla čtvrtá nejnižší rozloha polí s obilím v ČR, na menší výměře rostlo jen v Praze, Karlovarském a Libereckém kraji. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji loni meziročně vzrostla o jedno procento na 512.183 tun a byla nejvyšší za posledních pět let. Důvodem růstu bylo zvýšení průměrného hektarového výnosu, protože plochy oseté obilovinami farmáři loni mírně snížili. Více farmáři sklidili i cukrovky, méně řepky. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělci na Vysočině loni sklidili z hektaru v průměru 5,51 tuny obilovin, nejméně mezi kraji. Průměrný hektarový výnos v Česku byl 6,11 tuny, v porovnání s Vysočinou byl vyšší o 600 kilogramů. Na Vysočině byla třetí největší rozloha polí s obilím v ČR, na větší výměře rostlo jen ve Středočeském kraji a na jižní Moravě. Na Vysočině se vypěstovalo nejvíc brambor a žita, zemědělci v tomto kraji se řadili také mezi největší producenty řepky. Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v roce 2021 zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Zemědělci loni v Olomouckém kraji sklidili více obilovin, cukrové řepy a chmele. Naopak množství sklizené řepky a brambor v meziročním srovnání kleslo. U obilovin, řepy, chmele a brambor se díky příznivému vývoji počasí loni v kraji zvýšil průměrný hektarový výnos. Vyplývá to z definitivních údajů o loňské sklizni vybraných zemědělských plodin, které zveřejnil Český statistický úřad.
Obilovin, luštěnin, cukrovky a chmele zemědělci sklidili v Česku loni více než v roce 2020. Nejvyšší meziroční nárůst úrody byl u chmele, jehož produkce stoupla o 40,2 procenta, zatímco u luskovin o pětinu, u cukrovky o 12,9 procenta a obilovin o 1,2 procenta. Vyšší sklizeň byla také u zeleniny a všech druhů olejnin s výjimkou řepky. Mírně nižší úroda byla u ovoce. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ), který loňské výsledky rostlinné výroby zveřejnil na svém webu.
Letošní sklizeň obilovin a řepky je u konce. Uvedlo ministerstvo zemědělství. Produkce obilovin činí 7,55 milionu tun, což je více než 7,4milionová predikce Agrární komory z konce srpna i více než předpověď Českého statistického úřadu, která hovořilo o zhruba sedmi milionech tun. Letošní průměrný výnos je 6,11 tuny na hektar, o 0,06 procenta více než loni.
Zemědělci na Vysočině v minulých dnech posekali poslední pole s obilovinami. Z hektaru odvezli průměrně 6,07 tuny obilí, v porovnání s loňskou sklizní měli výnos nižší o 700 kilogramů. Nejlepší úroda obilí a řepky byla na Třebíčsku. Vyplývá to z údajů, které poskytl ředitel jihlavské agrární komory Vlastimil Vaněk. Letošní žně skončily přibližně o týden později než před rokem.
Sklizeň obilí v Moravskoslezském kraji téměř skončila. Zemědělcům zbývá sklidit už jen přibližně 0,5 procenta polí. Průměrný výnos činí 5,7 tuny z hektaru, což je o 0,11 tuny méně než loni. Oproti celostátnímu průměru je výnos v kraji nižší o 0,41 tuny z hektaru. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Letošní žně ve Zlínském kraji skončily, a to zhruba o 14 dní později než loni. Zemědělci v uplynulém týdnu sklidili obiloviny z posledních stovek osetých hektarů, sklizeň řepky dokončili v srpnu. Úroda je u většiny plodin mírně lepší než loni. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe). Především začátek žní letos komplikovalo zemědělcům deštivé počasí.
V Pardubickém kraji skončily žně obilovin a řepky. Průměrné výnosy u obou komodit meziročně mírně klesly. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Na výsledcích se projevilo nestálé počasí a pozdní příchod jara, sklizeň také skončila později, řekl ředitel pardubické agrární komory Josef Štěpanovský.
Zemědělci v Libereckém kraji využívají slunečného počasí k dokončení sklizně. Ještě v neděli byly podle informací ministerstva zemědělství v kraji zcela sklizená jen pole s řepkou a ozimým ječmenem, posekat bylo třeba ještě více než 5180 hektarů obilí. Práce ale rychle postupují a pokud počasí vydrží, mělo by být do konce týdne hotovo, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje. Loni touto dobou zbývalo sklidit už jen 650 hektarů.
Žně v Ústeckém kraji končí. Zbývají sklidit menší plochy, do konce týdne bude všechno pod střechou. Výnos je u řepky stejně špatný jako loni. Se sklizní obilí jsou pěstitelé spokojeni. Hraboši zemědělce po loňské kalamitě letos netrápí. Práce na polích se zpozdily kvůli dešťům zhruba o dva týdny, zkomplikovalo se tak setí řepky. Řekl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Žně ve středních Čechách téměř končí, i přes komplikovanější průběh sklizně kvůli špatnému počasí jsou výnosy slušné. Především ozimy budou mít zřejmě meziročně vyšší výnosy, řekl Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství, který hospodaří v Chodouni na Berounsku. Řepka je v regionu sklizená kompletně, obiloviny jsou pod střechou z více než 92 procent, ještě zbývá například sklidit téměř polovinu ploch osetých ovsem, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství.
Na Vysočině ještě zbývá sklidit sedm procent polí s obilovinami což představuje 9280 hektarů. Po přestávce způsobené dešti mohly kombajny znovu vyjet v minulých dnech. Sklizená je řepka. Všechno obilí zatím v tomto kraji dostali pod střechu jen zemědělci na Třebíčsku, nejpomaleji postupují žně na Pelhřimovsku. Vyplývá to z údajů, které poskytla jihlavská okresní agrární komora. Průměrný výnos u obilovin se zatím pohybuje okolo 6,1 tuny a je srovnatelný s minulým rokem.
Letošní sklizeň základních obilovin a řepky se díky současnému příznivému počasí blíží ke konci. Podle ministerstva zemědělství chybí sklidit přes šest procent polí s obilím, loni touto dobou však už bylo prakticky sklizeno. Nejblíže ke konci žní základních obilovin jsou ve Zlínském kraji, kde je sklizeno 99,9 procenta. Naopak výrazně zaostávají Liberecký a Karlovarský kraj, kde sklizeň zkomplikovaly výrazné srážky. Řepka je sklizená skoro ve všech krajích, výjimkou jsou Karlovarský a Pardubický kraj. Sdělilo to ministerstvo zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji jsou téměř u konce. Zemědělci k 5. září sklidili 94 procent ploch osetých obilovinami. Dosavadní hektarový výnos činí 6,7 tuny a je nadále nejvyšší v ČR. Proti roku 2020 mají žně v kraji zhruba týdenní zpoždění. Celá ČR má zatím hektarový výnos 6,19 tuny a posekáno přes 93 procent ploch. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Žně v Libereckém kraji postupují kvůli deštivému počasí pomalu, kvalita obilí se zhoršuje. Posekáno je 73 procent polí s obilím a řepkou, zcela sklidit se zatím podařilo jen řepku a ozimý ječmen. Obilí zůstává na 6400 hektarech, kvůli vlhku se ale začínají objevovat plísně. Některá pole jsou podmáčená a je otázka, zda se je podaří sklidit, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje. Loni touto dobou už byly žně v kraji u konce, sklidit zbývalo posledních 60 hektarů obilí.
Žně na jižní Moravě jsou téměř u konce, zbývá sklidit poslední asi čtyři procenta ploch. Zemědělci už sklidili všechen ozimý ječmen a řepku a téměř všechnu ozimou pšenici, jarní ječmen i triticale. Žita zbývá sklidit posledních osm procent ploch a jarní pšenice posledních 11 procent. Nejpomalejší je sklizeň ovsa, na polích ho zůstává asi čtvrtina. V předchozích letech bývala sklizeň touto dobou již u konce, ale letos ji zbrzdilo studené a deštivé počasí. Vyplývá to z pondělních údajů, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
