Na jižní Moravě se zastavil desetiletý pokles počtu chovaných prasat a zvýšil se meziročně poprvé od roku 2007. K 1. dubnu jich letos zemědělci chovali 137.000, což je o 4600 více než o rok dříve. Současný stav je však jen polovinou ve srovnání s rokem 2010 a je také menší než na začátku druhého čtvrtletí v roce 2016, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
V jižních Čechách loni výrazně stoupl počet skotu prodaného do zahraničí. Celkem se prodalo 101.833 zvířat. Nárůst je v desítkách tisíc kusů. Řekl to ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba. V kraji je 33 jatečných provozů. Největší je Maso Planá, kde se podle Kouby poráží nejvíc prasat v ČR, druhý největší je Maso Písek, kde se poráží nejvíc skotu v republice.
Zemědělci na Vysočině se koncem minulého roku starali o nejvíc skotu i prasat mezi kraji v Česku, početní stavy v uplynulém roce zvyšovali. Potvrdili také své dominantní postavení v dodávkách mléka. Menší zastoupení má na Vysočině chov drůbeže. Produkce konzumních vajec byla v tomto kraji za uplynulý rok v republikovém porovnání druhá nejnižší. Výsledky chovu hospodářských zvířat na Vysočině v roce 2017 zveřejnila krajská správa Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Množství prasat chovaných loni na jižní Moravě nadále klesalo. Po dramatických propadech v předchozích letech se tempo poklesu zpomalilo na jedno procento. Naopak čtvrtým rokem mírně rostl počet kusů skotu. Po dvou letech poklesu se znovu zvýšilo množství chované drůbeže, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
V Ústeckém kraji loni meziročně mírně přibylo skotu a prasat. V republikovém srovnání patří regionu nadále poslední příčky a podíl živočišné výroby je výrazně nižší než rostlinné. Produkce mléka v kraji byla loni menší než v roce 2016. Informovala o tom krajská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Počet chovaných prasat na jižní Moravě dále klesá. Po loňském dramatickém propadu o 15 procent je aktuální meziroční propad k 31. červenci mírnější. o jedno procento na 141.659. Ještě před deseti lety se v kraji chovalo prasat zhruba 430.000, vyplývá z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Chov se zemědělcům ekonomicky nevyplácí.
Spotřeba antibiotik v českých chovech prasat se od roku 2010 do roku 2015 snížila o čtvrtinu, činila tak kolem 80 miligramů na zvíře. Česko tak na tom bylo lépe než státy, ze kterých se do republiky vepřové hlavně dováží, jako je Německo, Polsko nebo Španělsko, uvedli dnes na tiskové konferenci zástupci ministerstva zemědělství. Zastupitelé státu i chovatelských svazů mluví o tom, že čím menší spotřeba antibiotik v chovech, tím nižší možnost vytváření rezistence proti nim.
Jihomoravští chovatelé letos v prvním čtvrtletí o čtvrtinu rozšířili stavy drůbeže na 3,817 milionu kusů. Zredukovány však byly chovy prasat, jejichž počet meziročně klesl o 17.000 na 132.400 kusů. Mírný propad zaznamenaly i stavy skotu, také ubylo ovcí, naopak rozšíření svých stád vykázali chovatelé koní a koz. Vyplývá to z informací, které zveřejnila na svém webu brněnská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Každý šestý chovatel hospodářských zvířat a každý pátý zájmový chovatel neprošel v loňském roce kontrolou veterinářů týkající se pohody zvířat. Zatímco u zájmových chovatelů podíl meziročně mírně klesl, u hospodářských vzrostl o šest procentních bodů. Mezi nejčastější chyby zájmových chovatelů patří nevhodné podmínky chovu a omezování výživy a napájení. U hospodářských zvířat pak chovatelé nejčastěji zanedbávají přiměřenou ochranu zvířat před větrem nebo predátory. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Povinnosti účastníků plemenářského programu zpřesňuje novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu dnes informoval Hrad. Norma mimo jiné stanoví, že k plemenitbě včel bude moci být využívána včela medonosná kraňská, který je původem ze Slovinska. Protestovali proti tomu zastánci včely medonosné tmavé jako původního českého druhu včel.
Zemědělec Bohumír Rada před ministerstvem financí a Úřadem vlády protestoval proti způsobu, jakým ministr financí Andrej Babiš (ANO) řídí své firmy na Znojemsku. Tvrdí, že Babiš, s nímž má dlouhodobé spory, lže a likviduje česká prasata. Na zavírání chovů prasnic upozorňoval mrtvým prasetem, které do Prahy přivezl. Ministr financí o Radovi říká, že je lhář a podvodník.
Celkový počet prasat se v Česku ke konci července meziročně zvýšil o 0,7 procenta na 1,57 milionu. Chovných prasat ale ubylo o 4,1 procenta na 136.254. Ukazují to data Českého statistického úřadu. Zemědělský svaz ČR dnes v tiskové zprávě poukázal na to, že se během léta snížil počet prasnic o 4,1 procenta na 93.000. Podle svazu budou mít podniky letos za jatečná prasata nízké tržby hlavně kvůli poklesu prodejní ceny.
Veterináři letos do konce srpna našli chybu při každé zhruba sedmé kontrole zaměřené na životní pohodu zvířat. V polovině případů šlo o týrání ve smyslu zákona na ochranu zvířat. Od začátku roku provedli asi 4800 kontrol, nadpoloviční většina byla v zájmových chovech. Prověřili více než šest milionů zvířat, z toho 5,2 milionu hospodářských. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Podle něho se však situace v ČR postupně zlepšuje.
Kvůli dlouhodobě ztrátovým výkupním cenám vepřového masa končí akciová společnost Meclovská zemědělská s chovem prasat. V obci se nebudou chovat po 68 letech. Jeden z největších producentů na západě Čech prodělal na prasatech od roku 1989 přes 40 milionů korun. Řekl to předseda představenstva a ředitel Jaroslav Hána.
Českým chovatelům krav se kvůli špatným výkupním cenám letos sníží tržby za mléko o sedm až devět miliard korun. O další tři miliardy korun podle odhadu Zemědělského svazu ČR přijdou zemědělci při prodeji vepřového masa, které je rovněž málo placené. Tržby za rozhodující zemědělské komodity celkově klesnou proti minulému roku minimálně o 11 procent zhruba na 75 miliard korun. Předseda svazu Martin Pýcha to řekl na zasedání výboru a kontrolní komise svazu ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku.
Sněmovní zemědělský výbor požádal premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby neprodleně svolal mimořádné jednání vlády k situaci v zemědělství. Cílem tohoto jednání má být podle výboru schválení balíčku pomoci zemědělcům. Důvodem je podle přijatého usnesení mimořádně závažná situace způsobená dramatickým poklesem cen živočišných komodit. Chovatelé krav a prasat dlouhodobě prodávají maso a mléko pod cenou a hrozí jim zavírání chovů.
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) udělila Česku status země prosté klasického moru prasat. Obchodníkům by to mohlo zjednodušit vývoz masa i živých prasat. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. V ČR se nákaza nevyskytla od roku 1999.
Největší chovatel prasat v Plzeňském kraji, společnost Maňovická zemědělská, si zachovává produkci vepřového masa i mléka jen díky dotacím a vlastní výrobě krmiv. Řekl to předseda představenstva firmy se sídlem v Milči na Plzeňsku Pavel Raška. Výrobní cena mléka je nyní podle zemědělců pod náklady a farmáři kvůli nerentabilitě často omezují také chovy prasat.
Tuzemští chovatelé prasat podají podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. Česká potravinová soběstačnost u vepřového totiž stále klesá a nyní je na 50 procentech. Na tiskové konferenci to řekl ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Chovatelé podle něho řeší zavírání chovů a ke konci roku by produkce vepřového mohla klesnout až o pětinu. Loni klesla o 3,5 procenta.
Ministerstvo zemědělství začalo diskutovat o další mimořádné podpoře pro producenty vepřového masa a mléka, mohli by z českého rozpočtu získat až 15.000 eur, tedy přibližně 407.000 korun, na farmu. Počet podniků, které by na podporu dosáhly, ale ještě není známý. Tak velkou krizi u vepřového nepamatuji, řekl na dnešním Žofínském fóru ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). V loňském roce poklesla produkce vepřového masa v ČR o 3,5 procenta. Může za to hlavně levný dovoz.
