Česká republika je po téměř dvou letech oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP), ČR a další členské země o tom dnes informovala Evropská komise. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. ČR se tak podle veterinářů stala první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit. Zruší se proto mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
V Ústeckém kraji se loni meziročně zvýšil stav chovaných prasat o čtyři procenta. Méně je naopak skotu, na celkových stavech skotu v České republice se region podílel třemi procenty. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla krajská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V Mimoni na Českolipsku bourají zchátralé vepříny, které před více než dvěma lety město za 24 milionů korun koupilo. Město bude kupní cenu splácet do roku 2022. Za demolici nadzemních částí osmi vepřínů a jedné obslužné budovy zaplatí Mimoň dalších zhruba deset milionů korun. Náklady by se ale měly vrátit díky získanému železu, navíc by měla radnice ještě zhruba 2,5 milionu korun vydělat. ČTK to dnes řekl starosta Petr Král (ANO).
Veškerá mimořádná veterinární opatření přijatá v souvislosti s výskytem afrického moru prasat by mohla na Zlínsku skončit v únoru příštího roku. Novinářům to dnes ve Zlíně řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. V zamořené oblasti, tedy v okresu Zlín, nadále platí například zákaz konzumace masa z ulovených divočáků, povinnost udržovat pachové ohradníky nebo zákaz chovu domácích prasat v hospodářstvích, která nejsou zaregistrována podle takzvaného plemenářského zákona.
Veterináři od začátku října odebrali při plošných kontrolách 1133 vzorků dovozového vepřového masa, 809 je jich vyšetřených. U žádného z nich africký mor prasat nezjistili. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nejvíce vzorků bylo z Německa, dále pak z Polska, Španělska a Belgie, tedy ze států, ze kterých se do ČR vepřové nejvíce dováží. Jak dříve veterináři uvedli, kontrola jednoho vzorku stojí 1100 korun, stát tak na kontroly vynaložil přes 1,2 milionu korun.
Veterináři během dneška zkontrolovali 94 zásilek vepřového masa na africký mor prasat, výsledky by měli mít do jednoho dne. Jedno vyšetření stojí 1100 korun, kontroly tak vyšly stát na zhruba 100.000 korun. ČTK to dnes sdělil zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petr Majer. Plošné odběry byly zahájeny dnes. Původně ministerstvo zemědělství plánovalo, že kontroly budou provádět příjemci dovozového masa, nakonec ale kvůli tlaku Evropské komise přešlo na kontroly státu.
Choroba se vyskytuje například v Belgii nebo Polsku, které jsou třetím a čtvrtým největším dovozcem vepřového masa do ČR. Výrobky tak budou moci být uvolňovány rovnou na trh bez kontroly na mor.
Ministerstvo zemědělství zvažuje povinnost otestovat veškeré dovozové vepřové z evropských zemí, kde se vyskytuje africký mor prasat. Dnes to ČTK sdělili zástupci úřadu. Jde hlavně o Polsko a Belgii. Tyto státy byly podle údajů Českého statistického úřadu za uplynulý rok do července třetím a čtvrtým největším importérem tohoto masa do Česka. Povinnost by se nevztahovala na tepelně upravené produkty, protože teplo virus zabíjí.
Belgie kvůli výskytu prasečího moru preventivně porazí na jihu země tisíce zdravých zvířat, aby zabránila šíření nemoci. Oznámila to dnes belgická média, podle kterých ministr zemědělství již uvědomil příslušný úřad a patřičný výnos má být podepsán zhruba do tří dnů. Rozhodnutí vítá Evropská komise.
Africký mor prasat pronikl do západní Evropy, jeho výskyt ve čtvrtek oznámila Belgie. Francie posiluje kontroly v příhraničních regionech a do Belgie v pondělí přijede eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis. Informovala o tom agentura Reuters. Smrtelná nemoc již zasáhla východní Evropu a Čínu. Mezi prasaty se rychle šíří, ale není přenosná na jiné druhy zvířat ani na člověka.
Kvůli šíření afrického moru prasat začínají veterináři vyšetřovat na tuto chorobu vepřové maso z Rumunska. Od 10. června tam přibylo 195 ohnisek, zejména v domácích chovech v regionu Tulcea na východě státu. Na začátku července tam byla potvrzena nákaza v komerčním chovu se skoro 44.000 domácími prasaty. ČTK to dnes sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Zemědělci v Česku dostávají podle Zemědělského svazu ČR málo zaplaceno za prasata a čelí tlaku na snižování výkupních cen mléka. U obilovin jejich ceny zaostávají za světovými, problémy se týkají i dalších produktů, včetně brambor a cukrovky. Na dnešním zasedání výboru svazu ve Větrném Jeníkově to řekl jeho předseda Martin Pýcha. Zemědělci, které oslovila ČTK, mluvili o dopadech sucha na letošní sklizeň a o nezvykle časném začátku žní.
Ministerstvo zemědělství vyplatilo dosud na náhradách souvisejících s africkým morem prasat na Zlínsku přes 17,7 milionu korun. Peníze získaly zemědělské podniky, myslivecké a honební společnosti a uživatelé honiteb na základě podaných žádostí. Na dotaz ČTK to uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Náhrady jsou vypláceny podle veterinárního zákona především na náklady spojené s vybudováním a udržováním pachových a elektrických ohradníků či likvidaci ulovených a nalezených uhynulých prasat ze zamořené oblasti v kafileriích.
Na jižní Moravě se zastavil desetiletý pokles počtu chovaných prasat a zvýšil se meziročně poprvé od roku 2007. K 1. dubnu jich letos zemědělci chovali 137.000, což je o 4600 více než o rok dříve. Současný stav je však jen polovinou ve srovnání s rokem 2010 a je také menší než na začátku druhého čtvrtletí v roce 2016, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
V jižních Čechách loni výrazně stoupl počet skotu prodaného do zahraničí. Celkem se prodalo 101.833 zvířat. Nárůst je v desítkách tisíc kusů. Řekl to ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba. V kraji je 33 jatečných provozů. Největší je Maso Planá, kde se podle Kouby poráží nejvíc prasat v ČR, druhý největší je Maso Písek, kde se poráží nejvíc skotu v republice.
Zemědělci na Vysočině se koncem minulého roku starali o nejvíc skotu i prasat mezi kraji v Česku, početní stavy v uplynulém roce zvyšovali. Potvrdili také své dominantní postavení v dodávkách mléka. Menší zastoupení má na Vysočině chov drůbeže. Produkce konzumních vajec byla v tomto kraji za uplynulý rok v republikovém porovnání druhá nejnižší. Výsledky chovu hospodářských zvířat na Vysočině v roce 2017 zveřejnila krajská správa Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Množství prasat chovaných loni na jižní Moravě nadále klesalo. Po dramatických propadech v předchozích letech se tempo poklesu zpomalilo na jedno procento. Naopak čtvrtým rokem mírně rostl počet kusů skotu. Po dvou letech poklesu se znovu zvýšilo množství chované drůbeže, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
V Ústeckém kraji loni meziročně mírně přibylo skotu a prasat. V republikovém srovnání patří regionu nadále poslední příčky a podíl živočišné výroby je výrazně nižší než rostlinné. Produkce mléka v kraji byla loni menší než v roce 2016. Informovala o tom krajská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Počet chovaných prasat na jižní Moravě dále klesá. Po loňském dramatickém propadu o 15 procent je aktuální meziroční propad k 31. červenci mírnější. o jedno procento na 141.659. Ještě před deseti lety se v kraji chovalo prasat zhruba 430.000, vyplývá z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Chov se zemědělcům ekonomicky nevyplácí.
Spotřeba antibiotik v českých chovech prasat se od roku 2010 do roku 2015 snížila o čtvrtinu, činila tak kolem 80 miligramů na zvíře. Česko tak na tom bylo lépe než státy, ze kterých se do republiky vepřové hlavně dováží, jako je Německo, Polsko nebo Španělsko, uvedli dnes na tiskové konferenci zástupci ministerstva zemědělství. Zastupitelé státu i chovatelských svazů mluví o tom, že čím menší spotřeba antibiotik v chovech, tím nižší možnost vytváření rezistence proti nim.
