Ve Španělsku se v posledních dnech rozhořela debata o tamních velkochovech, zejména prasat. Diskuse, do níž se zapojili politici, chovatelé, ekologové i ochránci zvířat, vnesla napětí i do vládní koalice. Zažehl ji komunistický ministr pro otázky spotřebitele Alberto Garzón, který velkochovy kritizoval.
Společnost SZP Těšnovice, která je předním chovatelem prasat ve Zlínském kraji, loni z prodeje výrobků a služeb utržila zhruba 144,5 milionu korun, meziročně asi o 7,3 milionu korun méně. Loňský zisk podniku, který sídlí v místní části Kroměříže, dosáhl 6,7 milionu korun, o rok dříve činil téměř 23,8 milionu korun. Výsledky ovlivnil pokles výkupních cen. Vyplývá to z účetní závěrky a výroční zprávy společnosti, které jsou uloženy ve Sbírce listin.
Kritická situace v sektoru vepřového masa a příprava strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) jsou body, které Česká republika předložila na prosincovém jednání ministrů pro zemědělství v Bruselu. Ti se na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství (AGRIFISH) dohodli na společné pozici 27 zemí EU k pohotovostnímu plánu pro zajištění dodávek potravin a potravinové bezpečnosti v případě krize. Diskutovali také o nekalých obchodních praktikách v potravinovém řetězci. Českou delegaci vedl náměstek ministra Jiří Šír.
Do roku 2030 plánuje uzavřít své chovy 52 procent chovatelů prasat, 30 procent v příštím roce, uvádí průzkum Agrární komory ČR. Její zástupci to sdělili na tiskové konferenci. V průzkumu ze začátku prosince odpovídali lidé ze 143 zemědělských podniků. Podle prezidenta komory Jana Doležala je v ČR zhruba 300 chovatelských firem. Chovatelé dlouhodobě řeší prodej zvířat pod výrobními náklady. Zachovat chovy v současném rozsahu chce v příštím roce čtvrtina podniků, do roku 2030 pětina.
Dvě nové haly pro chov až 10.000 prasat se chystá stavět Zemědělská společnost Petřín ze Znojemska u obce Štítary. V době, kdy je chov prasat v Česku dlouhodobě na hranici rentability a za situace rostoucích cen energií se stává ještě problematičtější,jde o poměrně ojedinělý záměr. Firma, která je součástí zemědělského holdingu Rhea Holding, ke stavbě hodlá využít někdejší areál pro chov dojnic, který svému původnímu účelu již neslouží. Vyplývá to z dokumentu na portálu EIA.
Počty chovaných prasat v Česku klesly za posledních 20 let do roku 2020 o 56 procent na 1,5 milionu kusů, drůbeže o 15 procent na 25,6 milionu kusů a počty skotu se snížily o devět procent na 1,4 milionu kusů. Dnes to na tiskové konferenci na základě dat ze zemědělského sčítání, tzv. Agrocenzu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Cena prasat nevzrostla nad náklady už rok, uvedli dnes na tiskové konferenci zástupci Zemědělského svazu ČR. Podle předsedy svazu Martina Pýchy je výkupní cena prasete v živé hmotnosti kolem 27 korun za kilogram, náklady ale činí 34 Kč/kg. Předseda vyzval další části obchodního řetězce, aby platili za výkup masa alespoň evropský průměr, který činí kolem 32 Kč/kg.
Destinační společnost ZnojmoRegion nesouhlasí se záměrem výstavby výkrmny prasat ve Štítarech na Znojemsku, kterou plánuje Zemědělská společnost Petřín. Velkokapacitní výkrmna v bývalém statku z pohledu destinačního managementu sníží hodnotu rekreační oblasti a ohrozí cestovní ruch. V tiskové zprávě to uvedla za společnost Marie Tesařová. Ke zveřejněné dokumentaci záměru se mohou lidé či samosprávy vyjádřit do 2. června. Nesouhlasné stanovisko zašle i obec Štítary, řekla její starostka Pavla Rozsypalová. Podle investora nebude mít projekt na cestovní ruch negativní vliv.
V zemědělských chovech na Vysočině klesl v posledním roce počet skotu o dvě desetiny procenta na 218.200 kusů. I tak to byl druhý nejvyšší počet v zemi, o něco víc skotu měli k letošnímu 1. dubnu jen zemědělci na jihu Čech. Podle soupisu hospodářských zvířat, který zveřejnil Český statistický úřad, omezili farmáři na Vysočině od loňského jara nejvýrazněji chov ovcí, koz a koní. V meziročním porovnání přibylo v tomto kraji jen drůbeže a prasat.
Výroba mléka ve Zlínském kraji loni vzrostla o 7,1 procenta. Ve srovnání s rokem 2019 to byl nejvyšší nárůst mezi všemi kraji. V celé České republice meziročně stoupla o 3,5 procenta. Nárůst se týkal všech krajů. Loni se ve Zlínském kraji vyrobilo téměř 165,3 milionu litrů mléka, o rok dříve to bylo zhruba 154,3 milionu litrů, vyplývá z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.
V jižních Čechách loni stouplo množství chovaných prasat o 2,6 procenta na 87.918 kusů. O necelá čtyři procenta vzrostla meziročně také výroba mléka na 363,9 milionu litrů. Loni stoupla i průměrná roční dojivost krav. V zemědělských podnicích naopak klesly stavy skotu, o 4851 zvířat na 206.900 kusů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Firma Rhea holding otevře v létě farmu na kuřata, kde by mělo být v jednom turnusu 312.000 kusů. Na jaře začne budovat i farmu pro 600 prasnic na Třebíčsku a výkrmny prasat, do nichž investuje 180 milionů korun. Hospodářské výsledky holdingu byly loni meziročně asi o pět procent vyšší, v roce 2019 měla skupina tržby 2,2 miliardy korun a zisk EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) 480 milionů Kč. Řekl to majitel Rhea holdingu Josef Kolář.
Chov drůbeže na jižní Moravě loni proti předešlému roku vzrostl o více než třetinu na 4,3 milionu kusů. Meziroční propad o 4,6 procenta zaznamenaly chovy prasat a o 0,8 procenta ubylo chovu skotu. O 13,4 procenta poklesla produkce konzumních vajec, o necelých šest procent naopak vzrostla výroba mléka. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Chovatelé prasat prodávají půl roku pod náklady a začínají uzavírat chovy, uvedli na tiskové konferenci předsedové Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a Svazu chovatelů prasat Josef Luka. Výkupní ceny prasat klesly v posledním loňském čtvrtletí meziročně o 27 procent, nyní jsou 24 až 25 Kč za kilogram v živé váze či zhruba 33 Kč za kilogram jatečně upraveného trupu. V obchodech ale podle chovatelů cena tolik neklesla, snížení bylo šestiprocentní. Podle Pýchy tak za poslední čtvrtletí obchodníci vydělali navíc miliardu Kč. Je to nemorální, dodal.
Někteří jihočeští chovatelé prasat zřejmě zruší chovy kvůli nové povinnosti mít do konce roku areály oplocené. Problém mají hlavně ti, kteří jsou v nájmu a vlastníci jim nedovolí stavební úpravy. V jižních Čechách ubylo za posledních 20 let téměř 80 procent prasat, jež zemědělci chovají, na letošních 85.000 kusů. Řekli to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná a chovatel Jan Šťovíček.
Ekologické chovy prasat čelí problémům, mnohé z nich budou muset zavřít, obává se PRO-BIO Svaz ekologických podnikatelů. Na vině je podle nich novela vyhlášky, podle které se musí od příštího roku všechny chovy dvojitě oplotit. Na řadě míst to nebude možné, navíc to bude drahé. Novela se neprojednala s odbornou veřejností, uvádí manažerka svazu Kateřina Urbánková. Negativně se to může dotknout také chovů přeštického černostrakatého prasete, dodala. Podle ministerstva zemědělství se vyhláška schválila transparentně a obvykle, chovatelé měli dost času se na změny připravit.
Společnost SZP Těšnovice, která je předním chovatelem prasat ve Zlínském kraji, loni utržila téměř 151,9 milionu korun, meziročně o 28,1 milionu korun více. Loňský zisk podniku, který sídlí v místní části Kroměříže, dosáhl zhruba 23,8 milionu korun, o rok dříve činil necelých sedm milionů korun. Vyplývá to z účetní závěrky a výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Na jižní Moravě se za prvních devět měsíců letošního roku vyrobilo 22.500 tun masa, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 713 tun méně. Vzrostla produkce hovězího a telecího masa, ubylo naopak vepřového a skopového. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Zveme na akci.
Zemědělská výstava s prohlídkou odrůdových pokusů, chovatelským dnem, výstavou a předváděním mechanizace, doplněná bohatým doprovodným programem.
