Pěstitelé na Vysočině přepokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože se jich urodilo víc. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.
Farmáři v Plzeňském kraji letos po letech zvětšili plochy pro pěstování konzumních brambor. Důvodem tohoto kroku byla vyšší výkupní cena a jejich nedostatek v minulých dvou letech, řekl Viktor Kopačka, ředitel podniku VESA Velhartice, jednoho ze dvou největších šlechtitelů brambor v ČR.
Jihočeští zemědělci očekávají podle odhadu výnosů a sklizně k 15. září ve srovnání s loňskem lepší úrodu všech základních druhů obilovin i kukuřice na zrno. Zřejmě sklidili víc řepky, máku, brambor, pícnin, ale také jablek a švestek. Podle odhadu sklidili 769.961 tun obilovin, meziročně o necelých sedm procent víc. Výnos z hektaru byl loni 5,45 tuny, letos 5,85 tuny. Ubývá ale osevních ploch. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Letošní sklizeň brambor ještě neskončila, jejich vybírání z brázd zdržují deště. Hektarové výnosy jsou podle Českého bramborářského svazu nadprůměrné, poptávku po bramborách ale snižuje zavření mnoha jídelen kvůli koronavirové epidemii. Pěstitelé teď při prodeji ve velkém dostávají za kilogram okolo 2,50 koruny, což je pro ně cena pod výrobními náklady, řekl předseda svazu Josef Králíček.
Bramborářské dny v Havlíčkově Brodě chystané na příští týden se kvůli vládním opatřením proti covidu-19 neuskuteční. Odborné příspěvky, které měly zaznít v Kulturním domě Ostrov, chce Český bramborářský svaz vysílat on-line. Řekl topředseda svazu Josef Králíček. Otevřený zatím není ani dýňový svět v Nové Vsi u Leštiny, tamní pěstitelé pouze zahájili prodej dýní ze dvora svého statku. Víkendová výstava ovoce v Novém Městě na Moravě zrušena nebyla.
Zemědělské a obchodní družstvo (ZOD) Podhradí Choustník na Táborsku čeká při letošní sklizni brambor výnos kolem 30 tun z hektaru, tedy až o polovinu více než loni. Asi polovinu porostů ale zasáhly plísně. ZOD pěstuje brambory na 140 hektarech. Dodává je škrobárnám i výrobci lupínků Intersnack. Řekl to místopředseda představenstva ZOD Jaroslav Kazda. V celém Česku se letos podle prvních výsledků urodilo brambor meziročně více. Místy se však vyskytnou problémy s kvalitou, řekl již dříve předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček.
Na Vysočině se v tomto týdnu začala naplno rozbíhat sklizeň brambor. Podle prvních výsledků se jich urodilo víc než vloni, ale kvůli častým a vydatným dešťům lze čekat větší problémy s kvalitou. Někde nemohli pěstitelé včas postřikovat proti plísni, na pole totiž nemohla vjet technika, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Voda stála místy v brázdách i v tomto týdnu.
Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Pěstitelé brambor od příštího roku možná získají novou dotaci. Ministerstvo zemědělství chce spustit program jakosti Q CZ, podobně jako je tomu u podpory mlékárenského průmyslu, kam letos šlo 400 milionů korun. Na nový program pro bramboráře by měly jít ze začátku desítky milionů korun, uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka. Ministerstvo poslalo návrh programu Evropské komisi k notifikaci.
Koronakríza spôsobila prudký pokles spotreby zemiakov v Belgicku. Pre veľký prebytok hrozí, že sa vyhodí vyše 750.000 ton zemiakov. Združenie Belgapom preto vyzýva Belgičanov, aby dvakrát do týždňa jedli hranolky.
Sázení raných brambor v Česku nabralo kvůli mrazům asi týdenní zpoždění. Podle předpokladu předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka by to na termín jejich sklizně nemělo mít vliv, důležitější bude vývoj počasí v dalších týdnech. Obchody teď většinou prodávají dovážené brambory, protože domácí z loňské produkce jsou vyprodány. To se touto dobou ale opakuje pravidelně, řekl Králíček.
K záveru 44. týždňa bolo pozberaných už 73 % výmery kukurice, čo je veľký posun v zberových prácach za uplynulé tri týždne. Cukrová repa je po 44. týždni pozberaná na 49 % výmery. Zber slnečnice je ukončený na 99 % výmery, zber zemiakov na 94 % výmery. Informoval o tom Matej Korpáš z tlačového oddelenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Výnos brambor, které se zavlažují kapkovou závlahou v suchém roce, může být téměř až trojnásobný. Ve vlhčím roce to může být o 30 až 90 procent více, vychází dosud z výzkumu, který provádějí vědci z brněnské Mendelovy univerzity na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích na Brněnsku. Studují, jak ideálně brambory zavlažovat, řekl ČTK ředitel podniku Radomil Měřínský
Výnosy konzumních brambor na Vysočině budou kvůli letošnímu suchu nižší zhruba o pětinu. ČTK to dnes řekl tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině je třetina bramborových polí v ČR, hlavní sklizeň odrůd určených na jídlo teprve začne. Zemědělci v kraji pěstují později zrající odrůdy sklízené obvykle od září. Teď vybírají z brázd především brambory na sadbu. V příštím týdnu by mohli začít zásobovat i pelhřimovskou škrobárnu.
Zemědělci na Vysočině letos rozšířili pěstování řepky, ale méně než loni mají na polích máku i brambor. Obiloviny podle údajů Českého statistického úřadu v tomto kraji vyrostly skoro na 130.000 hektarech orné půdy, žně už začaly. Podle zemědělských podniků, které oslovila ČTK, dozrává obilí i řepka v porovnání s jinými roky i v dvoutýdenním předstihu. Výnosy očekávají menší než obvykle kvůli suchu
Pěstební plochy brambor se letos snížily meziročně o 2,3 procenta na 22.889 hektarů. V ČR dlouhodobě klesá výměra brambor, v roce 1948 byly na deseti procentech osevních ploch, letos jen na necelém procentu. Máku letos meziročně ubylo o 18,3 procenta, nyní se pěstuje na 26.608 ha, uvedl dnes na tiskové konferenci ředitel odboru zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek. O 3,6 procenta ubylo meziročně také jarního ječmene, který se využívá ve sladovnictví.
Čeští bramboráři, kteří používají minimální množství hnojiv a chemických přípravků, možná získají novou podporu. Ministerstvo zemědělství ji ještě ale musí notifikovat u Evropské komise, návrh by měl podávat až ministr v nové vládě, řekl dnes předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Podle něj jsou zatím odhadované náklady 65 milionů korun ročně. Pěstitelé by chtěli české populaci vysvětlit, že české brambory, zvláště pak rané, jsou zdravé a bez stabilizátorů. Na druhou stranu nevydrží na pultech obchodů tak dlouho. Brambory se loni v ČR včetně zahrádek pěstovaly na více než 26.500 hektarech, meziročně se výměra prakticky nezměnila.
Ochrana Švihova a s tím spojená omezení prodražují zemědělské hospodaření v širším okolí této vodárenské nádrže. Po návštěvě premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a některých ministrů to novinářům řekl předseda představenstva Senagra Senožaty Jiří Nevosád. Uvedl, že v ochranném pásmu nelze používat řadu přípravků na ochranu rostlin. Omezují se možnosti pro pěstování brambor, jež firma dodává i balené do supermarketů.
Zemědělci na Vysočině začínají sázet brambory, jichž tradičně dodávají nejvíc v Česku. Březnové mrazy nezpůsobily větší zpoždění. Dopad na příští sklizeň odrůd určených na jídlo by ale mohla mít nynější situace na trhu s bramborami. Vzhledem k velkým zásobám v zahraničí je mohou obchodníci dovézt za ceny, které jsou pro domácí pěstitele ztrátové. Řekl to Josef Králíček z Českého bramborářského svazu.
V Pardubickém kraji se v roce 2017 urodilo méně brambor, kukuřice a cukrovky z hektaru než rok předtím. ČTK to zjistila z údajů Českého statistického úřadu. Určující pro výnosy bylo počasí.
