Na Vysočině byla v polovině týdne v brázdách asi pětina brambor. Výsadba už byla prakticky ukončená v Polabí a na jižní Moravě, kde by mohli pěstitelé začít sklízet ranné brambory na přelomu května a června. Podle očekávání Českého bramborářského svazu osázejí letos zemědělci bramborami o něco méně polí, protože jim poslední dva roky ztěžovala prodej epidemie koronaviru. Řekl to předseda svazu Josef Králíček.
Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji loni většinou o něco vyšší než v roce 2020. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se meziročně u brambor snížily, kdežto u ostatních plodin mírně vzrostly nebo se téměř nezměnily.
Škrobárny Pelhřimov vykoupily přes 60.000 tun brambor z letošní sklizně, jejich zpracování dokončí v tomto měsíci. Zpracovatelská kampaň začala v závodech škrobáren o několik dnů později než obvykle, protože se kvůli chladnému a deštivému jaru zpozdilo sázení, ale v průběhu podzimu bylo dobré počasí a dodávky brambor z polí byly plynulé. Plánovanou výrobu škrobu se podaří mírně překročit, řekl předseda představenstva Josef Hadrava.
V jižních Čechách letos zemědělci sklidili méně obilovin, brambor a řepky než loni, kdy byl mimořádně úrodný rok. Rekordní byla naopak produkce ovsa, větší úroda jablek a zelí. Vyplývá to z odhadu, jejž zveřejnili statistici. Z dlouhodobého hlediska jde o slušné výsledky, pětinový propad je u řepky, řekli jihočeští zemědělci.
Akce, kdy se brambory prodávají pod osm korun za kilogram, poškozují zemědělce. Na tiskové konferenci to řekl za Agrární komoru předseda zelinářů Petr Hanka. Podle něj budou zemědělci místo brambor raději pěstovat pšenici, u které prodejní cena roste.
Letošní úroda řepky je nejnižší za posledních 14 let. Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sklidili zemědělci 1,027 milionu tun, což je o 17,5 procenta méně než loni. V meziročním srovnání si o 1,4 procenta pohoršily také obiloviny. Úroda brambor je ve srovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní nižší o 3,5 procenta, může za to zejména úbytek ploch. Polepší si naopak cukrovka, slunečnice či mák. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ.
U brambor z letošní sklizně mohou zákazníci poprvé najít známku jakosti Q CZ. Ministerstvo zemědělství ji začne vydávat pěstitelům, kteří plní podmínky šetrnějšího pěstování brambor určených na jídlo a firmám, které tyto brambory podle nastavených pravidel zpracují. Do režimu jakosti se zapojilo 106 subjektů, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Dodal, že zvýšené náklady na pěstování a zejména zpracování těchto brambor bude kompenzovat stát.
Na Vysočině podle odhadu Českého bramborářského svazu mají zemědělci sklizené brambory přibližně z třetiny polí. Hektarové výnosy jsou zatím průměrné, někde i mírně lepší. Místy jsou problémy s plísní, řekl předseda svazu Josef Králíček. V tomto kraji bylo opět přes 30 procent českých bramborových polí, pěstují se později sklízené odrůdy. V teplejším Polabí zbývá podle předsedy vybrat asi pětinu brambor.
Zemědělci si stěžují na praktiky obchodních řetězců. Agrární komora ČR na sociálních sítích upozornila na to, že pěstitelé brambor byli v minulých týdnech pod tlakem řetězců, které chtěly dát brambory do akčních nabídek. Podle komory by ale náklady nesli pěstitelé. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza sdělil, že jde o normální postup obchodníků, podobně jako v automobilovém průmyslu.
Pěstitelé brambor na Vysočině letos čekají nejvýš průměrné výnosy kvůli chladnému jaru, které sázení brambor zpozdilo. Na semináři v Havlíčkově Borové to řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. V tomto kraji je třetina českých bramborových polí, pěstují se později sklízené odrůdy. Počasí bude mít podle předsedy svazu vliv na bramborová pole Vysočiny až do druhé poloviny srpna.
Letošní sklizeň raných brambor začala kvůli chladnějšímu jaru oproti jiným rokům zhruba o dva týdny později. Obchodníci je začnou prodávat tento týden. Výraznější pokles cen pěstitelé nepředpokládají. Kvalita sklízených brambor je dobrá. Novinářům to při dnešním oficiálním zahájení sklizně raných brambor v Zálezlicích na Mělnicku řekl člen představenstva Agrární komory ČR Petr Hanka, který v okolí Zálezlic pěstuje kromě brambor například mrkev a další zeleninu.
Zemědělci v Plzeňském kraji sklidili loni téměř 36.000 tun brambor ze sklizňové plochy 1140 hektarů. Produkce se meziročně zvýšila o 12,5 procenta, osázená plocha se o procento zmenšila. Za posledních pět let byla loňská sklizeň nejvyšší, nejnižší byla v roce 2018, a to 30.100 tun. Loňská produkce řepky olejky v regionu byla meziročně také vyšší, stejně jako kukuřice a trvalých travních porostů, tedy pícnin. Plochy pro pěstování všech plodin se mírně zmenšily. Informace zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Sázení brambor na Vysočině nabralo kvůli dešťům asi dvoutýdenní zpoždění. Většinou s ním pěstitelé končili v prvním květnovém týdnu, letos podle odhadu Českého bramborářského svazu ještě není v brázdách pětina až čtvrtina hlíz. Jinde v Česku, kde se pěstují rané brambory, výsadba skončila před 14 dny, řekl předseda svazu Josef Králíček. Zemědělci na Vysočině produkují třetinu českých brambor, pěstují později sklízené odrůdy.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně prozkoumají, jak ekologicky šetrně chránit brambory proti houbovým a bakteriálním patogenům. Využít chtějí pěstitelské zásahy, ale také biopesticidy, jako jsou různé rostlinné silice a výluhy. Botanické pesticidy patří mezi perspektivní alternativní ochranu rostlin, avšak mezi českými zemědělci nejsou tak známé a používají je spíše jen ekologičtí pěstitelé, uvedl v tiskové zprávě mluvčí univerzity Filip Vrána.
Čeští pěstitelé brambor tratí stamiliony korun kvůli ztrátě odbytu způsobené zavíráním restaurací a jídelen během koronavirové epidemie a kvůli poklesu cen. Za kilogram brambor teď dostávají okolo dvou korun, jindy touto dobou se jejich ceny pohybovaly kolem čtyř pěti korun, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Špatné ekonomické výsledky loňské sklizně by podle něj mohly mít dopad na pěstování konzumních brambor v tomto roce.
Výnosy brambor, kukuřice na krmení i pícnin byly loni ve Zlínském kraji ve srovnání s rokem 2019 vyšší. Meziročně se v regionu snížily hektarové výnosy cukrovky, ale pouze nepatrně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy v kraji se v loňském roce změnily jen mírně. Výjimkou byly plochy s krmnou kukuřicí, ubylo jich o více než tisíc hektarů.
Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji vloni většinou vyšší než v roce 2019. O jedno procento se meziročně snížily jen hektarové výnosy cukrovky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se změnily jen mírně.
Pěstitelé na Vysočině přepokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože se jich urodilo víc. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.
Farmáři v Plzeňském kraji letos po letech zvětšili plochy pro pěstování konzumních brambor. Důvodem tohoto kroku byla vyšší výkupní cena a jejich nedostatek v minulých dvou letech, řekl Viktor Kopačka, ředitel podniku VESA Velhartice, jednoho ze dvou největších šlechtitelů brambor v ČR.
Jihočeští zemědělci očekávají podle odhadu výnosů a sklizně k 15. září ve srovnání s loňskem lepší úrodu všech základních druhů obilovin i kukuřice na zrno. Zřejmě sklidili víc řepky, máku, brambor, pícnin, ale také jablek a švestek. Podle odhadu sklidili 769.961 tun obilovin, meziročně o necelých sedm procent víc. Výnos z hektaru byl loni 5,45 tuny, letos 5,85 tuny. Ubývá ale osevních ploch. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
