Na Vysočině se kvůli dešťům protahuje sázení brambor. Zatímco jindy touto dobou už bývají brambory v brázdách, teď je podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto kraji osázená teprve přibližně polovina bramborových polí. Kvůli chladnému jarnímu počasí také začne v Česku později sklizeň v oblastech mimo Vysočinu, kde se pěstují rané brambory, a to asi o dva týdny. Řekl to předseda svazu Josef Králíček.
Náklady na vypěstování jednoho hektaru brambor pro pěstitele jsou více než 100.000 Kč, u obilí je to zhruba 30.000 Kč. Na dnešním pražském kongresu o bramborách v gastronomii to řekl místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha. S pěstováním brambor se podle něj také pojí velká rizika, protože v případě špatné úrody je celá produkce prakticky nepoužitelná.
Sázení brambor v Česku zdržují deště. Na Vysočině, kde se jich tradičně pěstuje nejvíc, výsadba kvůli mokré půdě do dneška prakticky ještě nezačala, zatímco jindy touto dobou se už dělala naplno. Brambory bývají obvykle nasázené do 10. května, letos se sázení pravděpodobně protáhne do druhé poloviny příštího měsíce. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji loni sklidili 383.000 tun obilovin. Meziročně to bylo o 2500 tun, tedy 0,7 procenta, více. Za nárůstem stojí meziroční rozšíření sklizňových ploch o 1,3 procenta na 65.895 hektarů. Výtěžek totiž u obilovin poklesl o 0,03 tuny na 5,81 tuny z hektaru. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Výnosy cukrovky i brambor ve Zlínském kraji loni meziročně vzrostly. U technické cukrovky loni činily 68,22 tuny na hektar, o rok dříve byly 67,81 tuny. V případě brambor mimo raných a sadbových stouply hektarové výnosy z 27,93 tuny v roce 2021 na loňských 29,96 tuny. ČTK to zjistila z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V Pardubickém kraji byly vloni vyšší výnosy cukrovky, meziročně vzrostly o pět procent na 71,46 tuny z hektaru. Plocha, na které zemědělci plodinu pěstovali, se téměř nezměnila a činila 4186 hektarů. Výnosy brambor byly meziročně obdobné, poklesly výnosy kukuřice na krmení, pícnin a sena, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělci loni v Olomouckém kraji ve srovnání s rokem 2021 sklidili více pšenice, ječmene a řepky. Naopak loňská sklizeň brambor, kukuřice a cukrové řepy v meziročním srovnání klesla. ČTK informaci získala z odhadu loňské sklizně vybraných zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad.
Letošní sklizeň v jižních Čechách je mírně lepší než loni. Lehce stoupl výnos u obilí, u řepky pak průměrný výnos 3,36 tuny z hektaru představuje meziroční nárůst o 14 procent. Jihočeští zemědělci sklidí ale méně brambor a pícnin. Předpokládají, že bude lepší sklizeň jablek a švestek, ale horší u hrušek. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu a informací jihočeské agrární komory.
Cena brambor v obchodech i přímo u farmářů brzo stoupne hlavně kvůli růstu cen energií. Na pokrytí tuzemské poptávky bude potřeba dovézt zhruba 150.000 tun brambor ze zahraničí a dalších 100.000 tun v různých výrobcích z brambor. Novinářům to dnes řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Letošní úroda je podle posledních údajů Českého statistického úřadu zhruba 614.000 tun, což je o 8,6 procenta méně než loni. Svaz však odhaduje, že letošní úroda bude nižší o deset až 20 procent.
Při prodeji brambor z letošní sklizně teď pěstitelé nevydělávají. Prodávají je za ceny na úrovni výrobních nákladů nebo i mírně pod nimi, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček na odborném semináři v Havlíčkově Brodě. Při prodeji ve velkém dostávají zemědělci za kilogram brambor mezi čtyřmi až pěti korunami. Podle předsedy se dá očekávat zvýšení této ceny kvůli nižší sklizni nejen v Česku a růstu nákladů za energie při skladování brambor.
Obdrželi jsme vyjádření Agrární komory České republiky k odhadům výsledků sklizně, který vydal Český statistický úřad.
Úroda základních obilovin bude letos v Česku o 4,7 procenta vyšší než loni. Zemědělci jich sklidí 7,563 milionu tun. Více bude také řepky, její úroda vzrostla téměř o 13 procent na 1,156 milionu tun. Nižší bude naopak úroda brambor, cukrovky, máku nebo kukuřice. Vyplývá to ze třetího odhadu sklizně k 15. září, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ve středních Čechách zbývají zemědělcům zhruba dva týdny do konce sklizně pozdních brambor, které jdou zejména na uskladnění. Celorepublikové výnosy pozdních brambor budou kvůli chladnějšímu a deštivému podzimu nižší, kolem 30 tun z hektaru. Celková úroda by měla být zhruba o deset procent nižší, řekl novinářům předseda Zelinářské unie Čech a Moravy a majitel společnosti, která v okolí Zálezlic na Mělnicku pěstuje brambory a zeleninu, Petr Hanka. Cena, za kterou se budou brambory prodávat na jaře, se podle něj zatím odhadnout nedá, rozhodně ale bude vyšší kvůli nižší evropské úrodě.
Sklizeň brambor na Vysočině zdržely deště, na polích jich podle odhadu Českého bramborářského svazu v tomto týdnu zbývala možná i víc než polovina. Hektarové výnosy budou kvůli letnímu suchu o desetinu nižší, někde může být pokles až o pětinu. Řekl to předseda svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v zemi, sklízet je zemědělci začali koncem srpna, jako obvykle.
Na tuzemském trhu v příštích měsících kvůli slabší úrodě i nepříznivému počasí při sklizni zřejmě dál zdraží brambory a cibule. Lidé, kteří si mohou tuto základní zeleninu na zimu uskladnit, by si měli nakoupit brambory a cibuli na zimu do zásoby. „Cena půjde letos určitě nahoru. V jarních měsících pak ceny mohou být pro někoho docela problematické,“ řekl při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Úroda brambor v Česku by mohla být letos zhruba o deset až 20 procent nižší než loni. Řekl to místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha. Podle něj se nižší výnosy očekávají v celé Evropě. Sklizeň brambor na uskladnění je teprve na začátku. Zástupci svazu, ministerstva zemědělství a velkoobchodního řetězce Makro ČR podepsali memorandum, které má podpořit české producenty brambor. Podle údajů Českého statistického úřadu zemědělci letos osázeli bramborami o pět procent menší plochu než loni, zhruba 21.680 hektarů.
Na Vysočině přibývají oblasti, kde bramborovým polím začíná škodit sucho. Pomoci by jim ještě mohl déšť, pokud přijde přibližně do dvou týdnů, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Nedostatek vláhy se podle něj tolik neprojevuje v Polabí a na jižní Moravě, kde se pěstují ranější brambory sklízené od konce května. Z Vysočiny je třetina českých brambor, jejich sklizeň ale začne později.
V ranobramborářských oblastech začala tento týden hlavní sklizeň raných odrůd brambor. Loni to bylo kvůli špatnému počasí o týden později. Pěstitelé očekávají průměrnou sezonu. Ve středních Čechách pěstují brambory na více než 5000 hektarech, výměrou se přibližují k Vysočině, kde se pěstují později sklízené odrůdy. Letos zemědělci bramborami osázeli asi o šest procent méně polí, přesné údaje oznámí statistický úřad zhruba v polovině června. Novinářům to dnes při zahájení sklizně v Předměřicích nad Jizerou řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.
Na Vysočině byla v polovině týdne v brázdách asi pětina brambor. Výsadba už byla prakticky ukončená v Polabí a na jižní Moravě, kde by mohli pěstitelé začít sklízet ranné brambory na přelomu května a června. Podle očekávání Českého bramborářského svazu osázejí letos zemědělci bramborami o něco méně polí, protože jim poslední dva roky ztěžovala prodej epidemie koronaviru. Řekl to předseda svazu Josef Králíček.
Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji loni většinou o něco vyšší než v roce 2020. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se meziročně u brambor snížily, kdežto u ostatních plodin mírně vzrostly nebo se téměř nezměnily.
