Pěstitelé brambor od příštího roku možná získají novou dotaci. Ministerstvo zemědělství chce spustit program jakosti Q CZ, podobně jako je tomu u podpory mlékárenského průmyslu, kam letos šlo 400 milionů korun. Na nový program pro bramboráře by měly jít ze začátku desítky milionů korun, uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka. Ministerstvo poslalo návrh programu Evropské komisi k notifikaci.
Koronakríza spôsobila prudký pokles spotreby zemiakov v Belgicku. Pre veľký prebytok hrozí, že sa vyhodí vyše 750.000 ton zemiakov. Združenie Belgapom preto vyzýva Belgičanov, aby dvakrát do týždňa jedli hranolky.
Sázení raných brambor v Česku nabralo kvůli mrazům asi týdenní zpoždění. Podle předpokladu předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka by to na termín jejich sklizně nemělo mít vliv, důležitější bude vývoj počasí v dalších týdnech. Obchody teď většinou prodávají dovážené brambory, protože domácí z loňské produkce jsou vyprodány. To se touto dobou ale opakuje pravidelně, řekl Králíček.
K záveru 44. týždňa bolo pozberaných už 73 % výmery kukurice, čo je veľký posun v zberových prácach za uplynulé tri týždne. Cukrová repa je po 44. týždni pozberaná na 49 % výmery. Zber slnečnice je ukončený na 99 % výmery, zber zemiakov na 94 % výmery. Informoval o tom Matej Korpáš z tlačového oddelenia Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK).
Výnos brambor, které se zavlažují kapkovou závlahou v suchém roce, může být téměř až trojnásobný. Ve vlhčím roce to může být o 30 až 90 procent více, vychází dosud z výzkumu, který provádějí vědci z brněnské Mendelovy univerzity na pozemcích Školního zemědělského podniku v Žabčicích na Brněnsku. Studují, jak ideálně brambory zavlažovat, řekl ČTK ředitel podniku Radomil Měřínský
Výnosy konzumních brambor na Vysočině budou kvůli letošnímu suchu nižší zhruba o pětinu. ČTK to dnes řekl tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině je třetina bramborových polí v ČR, hlavní sklizeň odrůd určených na jídlo teprve začne. Zemědělci v kraji pěstují později zrající odrůdy sklízené obvykle od září. Teď vybírají z brázd především brambory na sadbu. V příštím týdnu by mohli začít zásobovat i pelhřimovskou škrobárnu.
Zemědělci na Vysočině letos rozšířili pěstování řepky, ale méně než loni mají na polích máku i brambor. Obiloviny podle údajů Českého statistického úřadu v tomto kraji vyrostly skoro na 130.000 hektarech orné půdy, žně už začaly. Podle zemědělských podniků, které oslovila ČTK, dozrává obilí i řepka v porovnání s jinými roky i v dvoutýdenním předstihu. Výnosy očekávají menší než obvykle kvůli suchu
Pěstební plochy brambor se letos snížily meziročně o 2,3 procenta na 22.889 hektarů. V ČR dlouhodobě klesá výměra brambor, v roce 1948 byly na deseti procentech osevních ploch, letos jen na necelém procentu. Máku letos meziročně ubylo o 18,3 procenta, nyní se pěstuje na 26.608 ha, uvedl dnes na tiskové konferenci ředitel odboru zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek. O 3,6 procenta ubylo meziročně také jarního ječmene, který se využívá ve sladovnictví.
Čeští bramboráři, kteří používají minimální množství hnojiv a chemických přípravků, možná získají novou podporu. Ministerstvo zemědělství ji ještě ale musí notifikovat u Evropské komise, návrh by měl podávat až ministr v nové vládě, řekl dnes předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Podle něj jsou zatím odhadované náklady 65 milionů korun ročně. Pěstitelé by chtěli české populaci vysvětlit, že české brambory, zvláště pak rané, jsou zdravé a bez stabilizátorů. Na druhou stranu nevydrží na pultech obchodů tak dlouho. Brambory se loni v ČR včetně zahrádek pěstovaly na více než 26.500 hektarech, meziročně se výměra prakticky nezměnila.
Ochrana Švihova a s tím spojená omezení prodražují zemědělské hospodaření v širším okolí této vodárenské nádrže. Po návštěvě premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a některých ministrů to novinářům řekl předseda představenstva Senagra Senožaty Jiří Nevosád. Uvedl, že v ochranném pásmu nelze používat řadu přípravků na ochranu rostlin. Omezují se možnosti pro pěstování brambor, jež firma dodává i balené do supermarketů.
Zemědělci na Vysočině začínají sázet brambory, jichž tradičně dodávají nejvíc v Česku. Březnové mrazy nezpůsobily větší zpoždění. Dopad na příští sklizeň odrůd určených na jídlo by ale mohla mít nynější situace na trhu s bramborami. Vzhledem k velkým zásobám v zahraničí je mohou obchodníci dovézt za ceny, které jsou pro domácí pěstitele ztrátové. Řekl to Josef Králíček z Českého bramborářského svazu.
V Pardubickém kraji se v roce 2017 urodilo méně brambor, kukuřice a cukrovky z hektaru než rok předtím. ČTK to zjistila z údajů Českého statistického úřadu. Určující pro výnosy bylo počasí.
Letošní úroda domácích brambor bude v porovnání s loňskem nižší o deset až 15 procent, protože část polí trpěla suchem. Předpoklad Českého bramborářského svazu se shoduje s odhadem statistiků, kteří u brambor čekají pokles produkce o 12 procent na 615.000 tun. Cena brambor v obchodech by přesto výrazně růst neměla, výpadek nahradí dovoz. Na semináři pěstitelů brambor v Havlíčkově Brodě to novinářům řekl předseda svazu Miloslav Chlan.
Letošní úroda brambor v ČR by měla převýšit 600.000 tun a kvůli suchu a tropickým dnům tak bude o 15 až 17 procent nižší než loni. Výnosy se budou lokálně výrazně lišit. Kvalita je velmi dobrá a v obchodech budou kvalitní české brambory až do jara, řekl předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Farmářská cena je zatím na loňské úrovni do čtyř korun za kilogram, ze dvora je zemědělci prodávají zhruba za dvojnásobek.
Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě vyšlechtil novou odrůdu brambor s tmavomodrou slupkou i dužninou. Je to jeho druhá odrůda s nezvyklou barevností hlíz, dříve už ústav představil fialovou Valfi. Nová odrůda s hlízami ve tvaru rohlíčku, která dostala název Val Blue, se v kuchyni dá použít jako příloha, ale i do salátů, řekla Jaroslava Domkářová, která se v ústavu tímto šlechtěním zabývá.
V Jihočeském kraji začíná sklizeň brambor, které se zde letos pěstují na výměře 3500 hektarů, což je zhruba o 13 procent větší plocha než loni. Výnosy by mohly být kolem 30 tun na hektar. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Na Vysočině se v těchto dnech naplno rozbíhá sklizeň brambor, výnosy jsou dobré a místy i velmi dobré. V kraji, kde je třetina českých polí s touto plodinou, neškodilo sucho tolik jako jinde, řekl tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Ve zbývajících částech republiky, pokud nejde o zavlažovaná pole v Polabí a na jižní Moravě, předpokládá pokles výnosů proti minulému roku o 15 až 20 procent.
Letošní úroda brambor zřejmě nebude tak kvalitní jako loni, brambory poškodilo jarní sucho. Největší propad je u raných brambor. Loni pěstitelé sklidili přibližně 689.000 tun brambor, letos lze očekávat úrodu přibližně o 85.000 tun nižší. Při dnešním Polním dnu o bramborách v Olešné na Havlíčkobrodsku to řekl předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. V příštích letech by se podle něj mělo začít prosazovat ekologické pěstování brambor s cílem vytvořit cenově dostupnou produkci.
Plocha bramborových polí včetně pozemků drobných pěstitelů se loni zvětšila o necelá tři procenta na 29.500 hektarů. Předloni výměra klesla o necelých pět procent z 30.089 hektarů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, které dnes poskytlo novinářům ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) u příležitosti začátku sklizně raných brambor uvedl, že se stát bude snažit o podporu bramborářství, chtěl by, aby hektarů s touto plodinou přibylo.
Zveme na akci
