Pěstitelé brambor na Vysočině letos čekají nejvýš průměrné výnosy kvůli chladnému jaru, které sázení brambor zpozdilo. Na semináři v Havlíčkově Borové to řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. V tomto kraji je třetina českých bramborových polí, pěstují se později sklízené odrůdy. Počasí bude mít podle předsedy svazu vliv na bramborová pole Vysočiny až do druhé poloviny srpna.
Letošní sklizeň raných brambor začala kvůli chladnějšímu jaru oproti jiným rokům zhruba o dva týdny později. Obchodníci je začnou prodávat tento týden. Výraznější pokles cen pěstitelé nepředpokládají. Kvalita sklízených brambor je dobrá. Novinářům to při dnešním oficiálním zahájení sklizně raných brambor v Zálezlicích na Mělnicku řekl člen představenstva Agrární komory ČR Petr Hanka, který v okolí Zálezlic pěstuje kromě brambor například mrkev a další zeleninu.
Zemědělci v Plzeňském kraji sklidili loni téměř 36.000 tun brambor ze sklizňové plochy 1140 hektarů. Produkce se meziročně zvýšila o 12,5 procenta, osázená plocha se o procento zmenšila. Za posledních pět let byla loňská sklizeň nejvyšší, nejnižší byla v roce 2018, a to 30.100 tun. Loňská produkce řepky olejky v regionu byla meziročně také vyšší, stejně jako kukuřice a trvalých travních porostů, tedy pícnin. Plochy pro pěstování všech plodin se mírně zmenšily. Informace zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Sázení brambor na Vysočině nabralo kvůli dešťům asi dvoutýdenní zpoždění. Většinou s ním pěstitelé končili v prvním květnovém týdnu, letos podle odhadu Českého bramborářského svazu ještě není v brázdách pětina až čtvrtina hlíz. Jinde v Česku, kde se pěstují rané brambory, výsadba skončila před 14 dny, řekl předseda svazu Josef Králíček. Zemědělci na Vysočině produkují třetinu českých brambor, pěstují později sklízené odrůdy.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně prozkoumají, jak ekologicky šetrně chránit brambory proti houbovým a bakteriálním patogenům. Využít chtějí pěstitelské zásahy, ale také biopesticidy, jako jsou různé rostlinné silice a výluhy. Botanické pesticidy patří mezi perspektivní alternativní ochranu rostlin, avšak mezi českými zemědělci nejsou tak známé a používají je spíše jen ekologičtí pěstitelé, uvedl v tiskové zprávě mluvčí univerzity Filip Vrána.
Čeští pěstitelé brambor tratí stamiliony korun kvůli ztrátě odbytu způsobené zavíráním restaurací a jídelen během koronavirové epidemie a kvůli poklesu cen. Za kilogram brambor teď dostávají okolo dvou korun, jindy touto dobou se jejich ceny pohybovaly kolem čtyř pěti korun, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Špatné ekonomické výsledky loňské sklizně by podle něj mohly mít dopad na pěstování konzumních brambor v tomto roce.
Výnosy brambor, kukuřice na krmení i pícnin byly loni ve Zlínském kraji ve srovnání s rokem 2019 vyšší. Meziročně se v regionu snížily hektarové výnosy cukrovky, ale pouze nepatrně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy v kraji se v loňském roce změnily jen mírně. Výjimkou byly plochy s krmnou kukuřicí, ubylo jich o více než tisíc hektarů.
Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji vloni většinou vyšší než v roce 2019. O jedno procento se meziročně snížily jen hektarové výnosy cukrovky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se změnily jen mírně.
Pěstitelé na Vysočině přepokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože se jich urodilo víc. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.
Farmáři v Plzeňském kraji letos po letech zvětšili plochy pro pěstování konzumních brambor. Důvodem tohoto kroku byla vyšší výkupní cena a jejich nedostatek v minulých dvou letech, řekl Viktor Kopačka, ředitel podniku VESA Velhartice, jednoho ze dvou největších šlechtitelů brambor v ČR.
Jihočeští zemědělci očekávají podle odhadu výnosů a sklizně k 15. září ve srovnání s loňskem lepší úrodu všech základních druhů obilovin i kukuřice na zrno. Zřejmě sklidili víc řepky, máku, brambor, pícnin, ale také jablek a švestek. Podle odhadu sklidili 769.961 tun obilovin, meziročně o necelých sedm procent víc. Výnos z hektaru byl loni 5,45 tuny, letos 5,85 tuny. Ubývá ale osevních ploch. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Letošní sklizeň brambor ještě neskončila, jejich vybírání z brázd zdržují deště. Hektarové výnosy jsou podle Českého bramborářského svazu nadprůměrné, poptávku po bramborách ale snižuje zavření mnoha jídelen kvůli koronavirové epidemii. Pěstitelé teď při prodeji ve velkém dostávají za kilogram okolo 2,50 koruny, což je pro ně cena pod výrobními náklady, řekl předseda svazu Josef Králíček.
Bramborářské dny v Havlíčkově Brodě chystané na příští týden se kvůli vládním opatřením proti covidu-19 neuskuteční. Odborné příspěvky, které měly zaznít v Kulturním domě Ostrov, chce Český bramborářský svaz vysílat on-line. Řekl topředseda svazu Josef Králíček. Otevřený zatím není ani dýňový svět v Nové Vsi u Leštiny, tamní pěstitelé pouze zahájili prodej dýní ze dvora svého statku. Víkendová výstava ovoce v Novém Městě na Moravě zrušena nebyla.
Zemědělské a obchodní družstvo (ZOD) Podhradí Choustník na Táborsku čeká při letošní sklizni brambor výnos kolem 30 tun z hektaru, tedy až o polovinu více než loni. Asi polovinu porostů ale zasáhly plísně. ZOD pěstuje brambory na 140 hektarech. Dodává je škrobárnám i výrobci lupínků Intersnack. Řekl to místopředseda představenstva ZOD Jaroslav Kazda. V celém Česku se letos podle prvních výsledků urodilo brambor meziročně více. Místy se však vyskytnou problémy s kvalitou, řekl již dříve předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček.
Na Vysočině se v tomto týdnu začala naplno rozbíhat sklizeň brambor. Podle prvních výsledků se jich urodilo víc než vloni, ale kvůli častým a vydatným dešťům lze čekat větší problémy s kvalitou. Někde nemohli pěstitelé včas postřikovat proti plísni, na pole totiž nemohla vjet technika, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Voda stála místy v brázdách i v tomto týdnu.
Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Zveme na akci
Zveme na akci
Zveme na akci
Zveme na akci. Pozvánka
