Politické strany se neshodnou, zda by se měly dotace na přímé platby v novém období zemědělské politiky od roku 2020 krátit u velkých farem, nebo by se měly dávat jen do určité výše a dále již ne. Proti tzv. dotačnímu stropu jsou například lidovci, naopak pro omezení jsou ODS, Piráti nebo Zelení. Hnutí ANO a ČSSD se konkrétně nevyjádřily.
Agrární komora hodnotí ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) spíše kladně. Vyčítá mu však například, že nedokázal připravit fond těžko pojistitelných rizik. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) pak kritizuje, že nesnížil byrokratickou zátěž zemědělců. Úřad zvládl dokončit změnu téměř všech zákonů, u nichž si to předsevzal. Nejspíš ale nebude schválena novela mysliveckého zákona, která měla být podle plánu legislativních akcí vlády účinná od letošního roku.
Slovenští zemědělci loni navzdory nižším dotacím zlepšili hospodaření a dosáhli nejvyššího zisku od roku 2014. Zaměstnanost v odvětví přitom opět klesla. Země také zaznamenala nejhorší výsledek zahraničního obchodu s potravinami a zemědělskými produkty za poslední roky. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo slovenské ministerstvo zemědělství.
Výše dotací na jeden projekt v evropském rozvojovém programu by měla být do 40 milionů korun, sdělil prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mahr. V současnosti je dotační limit 150 milionů korun. Společnost by si také přála zavedení hranice přímých plateb po roce 2020. Proti tomu je například Agrární komora ČR nebo Zemědělský svaz ČR. V současnosti se nastavuje vize evropské zemědělské politiky, jak by měla fungovat dalších sedm let právě po roce 2020. Společnost také odmítla předkupní právo na zemědělskou půdu pro zemědělce, což je také jedna z vizí komory.
Smírčí řízení mezi Českou republikou a Evropskou komisí kvůli problematickému obsazování dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) bude v červenci. Sdělila to mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Kvůli možnému střetu zájmů poslanců Jaroslava Faltýnka (ANO), Ladislava Velebného (ČSSD) a Petra Kudely (KDU-ČSL) je možné, že bude muset Česko do rozpočtu EU vracet zhruba 22 milionů korun, nebo se mu o tuto částku budou krátit budoucí dotace.
Konsolidovaný čistý zisk koncernu Agrofert, který je ve svěřenských fondech šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, se loni meziročně snížil o 9,6 procenta na 7,79 miliardy korun. Konsolidované tržby koncernu klesly o 6,4 procenta na 155,3 miliardy korun. Předloni vzrostl zisk společnosti o 40 procent.
Všechny pohledávky, které mají být důvodem k vyhlášení insolvence na zemědělský podnik Agro Boskovštejn ze Znojemska, jsou sporné. Tvrdí to jednatel firmy Bohumír Rada ve vyjádření pro insolvenční soud, které je zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Návrh na insolvenci podal podnik Agro Jevišovice z koncernu Agrofert, s nímž Rada vede několik soudních sporů. Podle Rady je šikanózní a má na něj pouze vytvářet tlak.
Ministerstvo zemědělství nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který předložil bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO). Chce o devět miliard korun více než letos, sdělila dnes mluvčí MZe Markéta Ježková. Ministerstvo financí v návrhu počítá pro resort zemědělství naopak se snížením peněz o 4,93 miliardy na 47 miliard korun.
Vznik nového marketingového fondu, který měl propagovat české potraviny od roku 2018, ministerstvo zemědělství zatím odložilo. Už loni v létě uvádělo, že bude potřeba změnit zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, nyní však nepředpokládá, že by se legislativa mohla změnit do konce mandátu současné sněmovny. Sdělila to mluvčí resortu Markéta Ježková.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos v 1. čtvrtletí meziročně snížil o 1,7 miliardy korun na 5,2 miliardy Kč. Celkový obrat klesl o 2,5 procenta na 104,2 miliardy korun. Agrární vývoz klesl o 0,4 miliardy korun na 49,5 miliardy, dovoz však klesal rychleji, meziročně o 2,1 miliardy korun na 54,7 miliardy. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde zatím o průběžné čtvrtletní údaje, ze kterých nejde vyvozovat zásadní výstupy. Podle agrární komory jde však o potvrzení dlouhodobého negativního trendu poklesu významu českého zemědělství.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby se administrativa, kterou musí zemědělci a potravináři vykazovat, snížila po roce 2020 o 40 procent. Tehdy začne nové evropské dotační programovací období. Uvedl to na pražském Žofínském fóru. O snížení administrativy Jurečka požádal eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogena.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond letos plánuje spustit nová kola žádostí o investiční a provozní úvěry. Plánuje zemědělcům půjčit, stejně jako v loňském roce, kdy nové podpory spustil, až 480 milionů korun. V rozhovoru to řekl předseda představenstva fondu Zdeněk Nekula. Průměrná výše půjčky, která se může u investičních úvěrů vyšplhat až na 10 milionů korun, je podle údajů z roku 2016 kolem jednoho milionu korun. Nejčastěji o peníze žádají malé a střední podniky. Provozní úvěry mají dvouletou splatnost, investiční až patnáctiletou.
Pojišťovny odhadují výplatu českým zemědělcům za škody, které jim v minulých dnech způsobil mráz, na desítky milionů korun. Nejvíce poškozeny byly meruňky, které se ovšem nedají pojistit. Výraznější škody byly ještě u hrušek, u vinné révy se na odhady vyčíslení škod teprve čeká. Vyplývá to ankety mezi pojišťovnami.
Česká exportní banka (ČEB) loni dala úvěry nebo bankovní záruky malým a středním podnikům na vývoz zemědělských a potravinářských produktů v hodnotě 165 milionů korun. Meziročně se objem vývozu s účastí banky zvýšil čtrnáctkrát. Počet uzavřených smluv se zvýšil meziročně o 60 procent, řekli na tiskové konferenci zástupci banky.
Česká republika bude chtít srovnat výši vedlejších národních podpor v zemědělství, jako jsou například odvody na sociální a zdravotní pojištění, v rámci celé Evropské unie. Změn by chtěla dosáhnout od nového zemědělského programovacího období, které začne po roce 2020. Možností je i to, aby čeští farmáři odvody na sociální a zdravotní pojištění neplatili, řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce náměstek ministra zemědělství Jiří Šír.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) odcestoval do ruské Rostovské oblasti, chce podpořit české podniky v hledání obchodních partnerů. Informovala o tom mluvčí resortu Markéta Ježková. Spolu s Jurečkou na třídenní misi odletěli zástupci České exportní banky, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a podnikatelé. Jde například o zástupce šlechtitelské firmy Moravoseed CZ a výrobce sušené zeleniny a ovoce Severofrukt.
Ovocnáři, kteří kvůli loňským jarním mrazům přišli o více než 30 procent obvyklých tržeb, mohou žádat stát o odškodnění. Původní hranice byla nad 50 procenty, změnu podmínek schválila vláda. Podniky se budou moci obracet s žádostmi na ministerstvo zemědělství, které jim rozdělí 133 milionů korun. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle odhadu Ovocnářské unie ČR ztráty dosáhly zhruba 394 milionů korun.
Česko předalo Evropské komisi v Bruselu žádost o zahájení smírčího řízení v případu údajného střetu zájmů při rozdělování zemědělských dotací, za který státu hrozí více než dvacetimilionová pokuta. Řekla to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimíra Nováková.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) obdržel rozhodnutí Evropské komise, které se týká střetu zájmů při rozdělování zemědělských dotací, mimo jiné pro holding Agrofert. Potvrdila to mluvčí fondu Vladimíra Nováková. Sankce navržená unijními orgány podle ní dosahuje 800.428 eur (přibližně 22 milionů Kč). SZIF chce rozhodnutí komise zvrátit. Doufá v to, že Česko nakonec nic platit nebude
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na začátku dubna požádá vládu o zvýšení peněz na potírání ptačí chřipky. Řekne si o 70 milionů korun. Řekla to mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Na náhrady měl pro letošní rok resort připravených 31,3 milionu korun. Celostátní veterinární opatření byla odvolána na začátku března, poslední nové ohnisko se objevilo před déle než týdnem.
