Zvýšení poplatků za přijímání žádostí o registraci hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu na 10.000 Kč dnes schválila v rámci novely rostlinolékařského zákona vláda. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. V současnosti poplatek činí 3000 Kč. Přijetí žádosti o prodloužení platnosti registrace pak bude podle normy stát proti současným 500 Kč čtyřikrát více.
Plzeňský kraj má nový dotační titul pro malé farmáře. Vyčlenil sumu dvou milionů Kč, maximálně 200.000 Kč pro jednoho žadatele. ČTK to řekla krajská radní Radka Trylčová (ODS). Příjem žádostí bude 30. dubna až 31. května.
Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.
Liberecký kraj rozdělí šest milionů korun na projekty zaměřené na zmírnění dopadů sucha a zadržení vody v krajině. Opoziční zastupitelé Změny pro Liberecký kraj sice žádali pro nový dotační program kraje víc peněz, zastupitelé to však nepodpořili. Podle krajského radního pro životní prostředí Jiřího Löffelmanna (Starostové pro Liberecký kraj) má letošní rok ověřit potřeby obcí. Pokud se ukáže, že je peněz třeba víc, je kraj připraven je přidat. Zájemci mohou o dotaci žádat od 1. dubna do 31. července, na projekty od 70.000 korun do milionu.
Ministerstvo zemědělství dá letos na vědu a výzkum meziročně o 100 milionů korun více na vědecké projekty a na rozvoj výzkumných organizací. Půjde o skoro 980 milionů korun, vyplývá z údajů, které ČTK poskytl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) potvrdil, že od 2. srpna neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí, sdělila dnes ČTK mluvčí SZIF Vladimíra Nováková a potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo koncernu 42,7 milionu korun, celkově 430,6 milionu Kč. Fond se nyní připravuje na auditní misi Evropské unie, která bude kontrolovat projekty z programu od roku 2012 a dále výdaje od loňského roku. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky nemá koncern zatím dopady vyčíslené.
Slovensko v příštím roce obnoví poskytování podpory farmářům na pohonné hmoty, takzvanou zelenou naftu. Oznámilo to místní ministerstvo zemědělství, které projekt připravilo. Nárok na vrácení části zaplacené spotřební daně z pohonných hmot ale nebudou mít všichni farmáři. Podobnou podporu dostávají i zemědělci v České republice.
Od roku 2007 získalo dotaci Pardubického kraje na pořízení základního vybavení pro chov včel 555 lidí. Za dobu trvání dotačního programu bylo vyplaceno víc než 6,5 milionu korun. V posledních dvou letech se počet žádostí snižuje, sdělil ČTK mluvčí hejtmanství Dominik Barták.
Státní zemědělský intervenční fond bude mít v příštím roce příjmy 38,96 miliardy korun, meziročně se tak zvýší proti letošnímu rozpočtu o více než čtyři miliardy korun. Návrh, podle kterého přesto bude fondu chybět 410,5 milionu korun na investice, projedná ve středu vláda.
Za zachování stávajících evropských peněz vydávaných na zemědělství i v příštím víceletém rozpočtu EU se dnes v Bruselu bude přimlouvat český ministr zemědělství Miroslav Toman. Na jednání s komisařem pro zemědělství Philem Hoganem také nejspíš zdůrazní, že při tvorbě nové podoby společné zemědělské politiky unie pro roky 2021 až 2027 by měly být zohledňovány odlišnosti jednotlivých zemí bloku.
Po škrtech, které navrhla Evropská komise (EK) v zemědělské politice a politice soudržnosti v letech 2021 až 2027, by české zemědělství přišlo příští rok o 4,1 procenta plateb z EU. Na přímé platby je pro příští rok vyčleněno 839 milionů eur (asi 21,5 miliardy Kč), což je 236 eur (asi 6000 Kč) na hektar, v porovnání s letošním rokem o 4,1 procenta méně. Řekl to dnes prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka při konferenci o českém zemědělství a potravinářství po roce 2020.
Evropská komise ve snaze pomoci farmářům postiženým nynějšími suchy v Evropě oznámila uvolnění pravidel pro čerpání přímých plateb tak, aby zemědělci mohli peníze využívat už dříve. Mění se také podmínky využívání půdy, více ji bude možné využít k pěstování krmiva pro zemědělská zvířata.
Koncern Agrofert získal loni podle Hospodářských novin (HN) na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun, upozornil deník. Koncern Agrofert vlastnil ještě na začátku loňského roku současný premiér Andrej Babiš (ANO). V únoru 2017 vložil své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
Vinohradníci budou moci dostávat v následujících pěti letech až zhruba 133 milionů korun ročně na restrukturalizaci a přeměnu vinic a na investice. Návrh vládního nařízení, které to umožní, projedná ve středu kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Jde o pokračování programu, který funguje od roku 2014.
Slovensko po podezřeních z protiprávního čerpání dotací na půdu zveřejnilo na internetu informace o žadatelích o takzvané přímé platby, které jsou jedním z nástrojů společné zemědělské politiky EU. Projekt připravilo slovenské ministerstvo zemědělství ve spolupráci s úřadem geodezie, kartografie a katastru, který již dříve umožnil elektronický přístup k údajům o parcelách či stavbách na Slovensku. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná.
Firmy patřící do holdingu Agrofert podle Pirátů neoprávněně čerpaly miliony korun z dotací pro malé firmy na pojištění proti škodám způsobeným počasím i škůdci. Česká pirátská strana dnes vyzvala dopisem Agrofert, aby peníze i s úroky vrátil, oznámila mluvčí strany Karolína Sadílková v tiskové zprávě. Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který dotace udělil, případy prověřuje, píšou dnešní Hospodářské noviny (HN). Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka deníku řekl, že firmy měly i přes vstup do koncernu na dotace nárok.
Česká republika i Slovensko chtějí prosazovat zachování silného rozpočtu Evropské unie pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020 a rychlejší vyrovnávání výše přímých plateb pro farmáře. Vyplynulo to ze společné schůzky ministrů zemědělství ČR a Slovenska, předsedů zemědělských výborů sněmoven a šéfů agrárních komor obou států. Český ministr zemědělství Jiří Milek se také vyslovil pro regulaci obchodních řetězců
Slovenské úřady zpřísní kontrolu stávajícího systému poskytování dotací zemědělcům, na jehož nedostatky spolu s problémy ohledně přístupu k půdě upozornily desítky drobných farmářů protestní jízdou na traktorech po Slovensku. Po schůzce s protestujícími zemědělci to dnes řekl šéf sněmovny a koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko. Farmáři, kteří přijeli v úterý večer do Bratislavy, chtějí setrvat v protestu do podpisu memoranda s vládou ohledně naplnění svých požadavků.
Vláda dnes odsouhlasila možnost státní podpory pojištění i pro velké zemědělské podniky. Program, který bude pod Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, ještě musí notifikovat Evropská komise. Na příští rok se v něm počítá s výdaji 115 milionů korun. Ministerstvo zemědělství počítá také s rozšířením podpory pojištění pro malé a střední podniky, státní podpora by měla stoupnout až na 65 procent ze současných 50 procent u hospodářských zvířat, mák by pak měl být zařazen mezi speciální plodiny. V tomto programu by mohli zemědělci dostat až 530 milionů korun.
Evropská unie chce po Česku sankci zhruba 7,5 miliardy korun za chyby v dotacích pro zemědělce. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN) na základě vyjádření ministerstva zemědělství. Podle Evropské komise, která je orgánem EU, Česko nedostatečně prověřovalo, zda se příjemci dotací aktivně věnují zemědělské výrobě. Ministerstvo pochybení popírá a pokutu chce zvrátit v řízení, které bude trvat zřejmě několik měsíců.
