Omezení přímých plateb podle velikosti zemědělské podniky by mělo být pro firmy s výměrou i menší než tisíc hektarů. Na tiskové konferenci to řekl předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Strana chce více podporovat malé zemědělce a omezit vliv zahraničních obchodních řetězců prostřednictvím možnosti alternativní distribuce potravin od zemědělců přímo ke konzumentům.
Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Česká republika tzv. zastropování plateb odmítá, považuje je za diskriminační, a to i kvůli tomu, že jsou v ČR v průměru největší zemědělské podniky. Vyplývá to z informace pro vládu o východiscích budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020. Vláda dnes materiál schválila, informovalo ministerstvo zemědělství.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) podporuje myšlenku sloučení ministerstev životního prostředí a zemědělství. Ekologické organizace jsou naopak proti. Nápad představilo hnutí ANO o víkendu ve svém předvolebním programu. Nápad na sloučení není nový, například v roce 2002 již o něm mluvila ODS, před volbami v roce 2010 i třeba Věci veřejné.
Páté kolo evropského dotačního rozvojového programu, ve kterém stát přerozdělí přes tři miliardy korun, se spustí v říjnu. Nejvíce peněz půjde na investice do zemědělství. V předchozím kole plánoval stát přerozdělit 4,6 miliardy korun, zemědělci a potravináři si řekli o 9,2 miliardy Kč, peníze chtěli hlavně na modernizace v zemědělství a potravinářství, sdělila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Nakonec se schválilo 5,7 miliardy korun. V novém kole bude možné žádat od 10. října do 30. října, přičemž bude možné podávat žádosti už pouze elektronicky.
Agrární komora chce, aby jako kompenzace za letošní sucho vyplatil stát zemědělcům 3,5 až čtyři miliardy korun. Škody, které jsou hlavně na Moravě, dosahují deseti až 12 miliard korun, řekl na tiskové konferenci při Zemi Živitelce prezident komory Zdeněk Jandejsek. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dříve mluvil o možném příspěvku v hodnotě 1,2 miliardy korun, stejně jako za předloňské sucho. Peníze by chtěla komora získat ze státních podniků Lesy ČR a Budějovický Budvar s tím, že by firmy neodvedly peníze do rozpočtu.
Vláda svým odmítavým postojem k možnému krácení dotací podle velikosti podniku nejspíš promrhá možnost k reformě zemědělské politiky po roce 2020. Řekli to na tiskové konferenci zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Vláda by měla republikové stanovisko vůči Evropské unii projednat dnes.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se v pololetí meziročně zvýšil o dvě procenta na 11,8 miliardy korun. Vývoz se snížil o 334,6 milionu korun na 101,1 miliardy korun a dovoz o 104,2 milionu korun na 112,9 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství o tom dnes informovalo na svém webu. Vyváželo se méně cigaret. Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska tato statistika ukazuje nezdravý vývoj v českém zemědělství a ve výrobě potravin.
Ministerstvo financí navrhlo zvýšit rozpočet ministerstva zemědělství na příští rok o více než dvě miliardy korun, řekl dnes po jednání s ministrem Ivanem Pilným (ANO) ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že ministerstvu stále chybí čtyři miliardy korun, které se bude snažit najít i ve zdrojích státního podniku Lesy ČR nebo národního podniku Budějovický Budvar. Pilný příslib dvou miliard korun potvrdil, bez evropských peněz by tak mělo ministerstvo zemědělství na příští rok 20,3 miliardy korun.
Politické strany se neshodnou, zda by se měly dotace na přímé platby v novém období zemědělské politiky od roku 2020 krátit u velkých farem, nebo by se měly dávat jen do určité výše a dále již ne. Proti tzv. dotačnímu stropu jsou například lidovci, naopak pro omezení jsou ODS, Piráti nebo Zelení. Hnutí ANO a ČSSD se konkrétně nevyjádřily.
Agrární komora hodnotí ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) spíše kladně. Vyčítá mu však například, že nedokázal připravit fond těžko pojistitelných rizik. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) pak kritizuje, že nesnížil byrokratickou zátěž zemědělců. Úřad zvládl dokončit změnu téměř všech zákonů, u nichž si to předsevzal. Nejspíš ale nebude schválena novela mysliveckého zákona, která měla být podle plánu legislativních akcí vlády účinná od letošního roku.
Slovenští zemědělci loni navzdory nižším dotacím zlepšili hospodaření a dosáhli nejvyššího zisku od roku 2014. Zaměstnanost v odvětví přitom opět klesla. Země také zaznamenala nejhorší výsledek zahraničního obchodu s potravinami a zemědělskými produkty za poslední roky. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo slovenské ministerstvo zemědělství.
Výše dotací na jeden projekt v evropském rozvojovém programu by měla být do 40 milionů korun, sdělil prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mahr. V současnosti je dotační limit 150 milionů korun. Společnost by si také přála zavedení hranice přímých plateb po roce 2020. Proti tomu je například Agrární komora ČR nebo Zemědělský svaz ČR. V současnosti se nastavuje vize evropské zemědělské politiky, jak by měla fungovat dalších sedm let právě po roce 2020. Společnost také odmítla předkupní právo na zemědělskou půdu pro zemědělce, což je také jedna z vizí komory.
Smírčí řízení mezi Českou republikou a Evropskou komisí kvůli problematickému obsazování dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) bude v červenci. Sdělila to mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Kvůli možnému střetu zájmů poslanců Jaroslava Faltýnka (ANO), Ladislava Velebného (ČSSD) a Petra Kudely (KDU-ČSL) je možné, že bude muset Česko do rozpočtu EU vracet zhruba 22 milionů korun, nebo se mu o tuto částku budou krátit budoucí dotace.
Konsolidovaný čistý zisk koncernu Agrofert, který je ve svěřenských fondech šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, se loni meziročně snížil o 9,6 procenta na 7,79 miliardy korun. Konsolidované tržby koncernu klesly o 6,4 procenta na 155,3 miliardy korun. Předloni vzrostl zisk společnosti o 40 procent.
Všechny pohledávky, které mají být důvodem k vyhlášení insolvence na zemědělský podnik Agro Boskovštejn ze Znojemska, jsou sporné. Tvrdí to jednatel firmy Bohumír Rada ve vyjádření pro insolvenční soud, které je zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Návrh na insolvenci podal podnik Agro Jevišovice z koncernu Agrofert, s nímž Rada vede několik soudních sporů. Podle Rady je šikanózní a má na něj pouze vytvářet tlak.
Ministerstvo zemědělství nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který předložil bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO). Chce o devět miliard korun více než letos, sdělila dnes mluvčí MZe Markéta Ježková. Ministerstvo financí v návrhu počítá pro resort zemědělství naopak se snížením peněz o 4,93 miliardy na 47 miliard korun.
Vznik nového marketingového fondu, který měl propagovat české potraviny od roku 2018, ministerstvo zemědělství zatím odložilo. Už loni v létě uvádělo, že bude potřeba změnit zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, nyní však nepředpokládá, že by se legislativa mohla změnit do konce mandátu současné sněmovny. Sdělila to mluvčí resortu Markéta Ježková.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos v 1. čtvrtletí meziročně snížil o 1,7 miliardy korun na 5,2 miliardy Kč. Celkový obrat klesl o 2,5 procenta na 104,2 miliardy korun. Agrární vývoz klesl o 0,4 miliardy korun na 49,5 miliardy, dovoz však klesal rychleji, meziročně o 2,1 miliardy korun na 54,7 miliardy. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde zatím o průběžné čtvrtletní údaje, ze kterých nejde vyvozovat zásadní výstupy. Podle agrární komory jde však o potvrzení dlouhodobého negativního trendu poklesu významu českého zemědělství.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby se administrativa, kterou musí zemědělci a potravináři vykazovat, snížila po roce 2020 o 40 procent. Tehdy začne nové evropské dotační programovací období. Uvedl to na pražském Žofínském fóru. O snížení administrativy Jurečka požádal eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogena.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond letos plánuje spustit nová kola žádostí o investiční a provozní úvěry. Plánuje zemědělcům půjčit, stejně jako v loňském roce, kdy nové podpory spustil, až 480 milionů korun. V rozhovoru to řekl předseda představenstva fondu Zdeněk Nekula. Průměrná výše půjčky, která se může u investičních úvěrů vyšplhat až na 10 milionů korun, je podle údajů z roku 2016 kolem jednoho milionu korun. Nejčastěji o peníze žádají malé a střední podniky. Provozní úvěry mají dvouletou splatnost, investiční až patnáctiletou.
