Ministerstvo zemědělství (MZe) by příští rok mělo hospodařit s rozpočtem 57,44 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 procenta, tedy 2,24 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který v pondělí schválila vláda. Po letošní novele rozpočtu ministerstvo hospodaří s výdaji 59,64 miliardy korun, výdaje oproti původně schválenému rozpočtu letos stouply o zhruba miliardu.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) dnes spustil další kolo žádostí o podporu na splátky úvěrů pro potravináře. Příjem žádostí byl však ukončený krátce po spuštění, kdy se vyčerpal limit 50 žádostí. Firmy mohly žádat až o 1,25 milionu korun. Ve čtvrtek od devíti hodin ráno pak mohou zemědělci žádat o další podporu až 250 tisíc Kč, limit je 350 žádostí. Fond tak ve druhém kole rozdělí celkem až 150 milionů Kč mezi malé a střední firmy. Informovala o tom mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozdělil 70 procent z 831 milionů korun určených na mimořádnou pomoc chovatelům prasnic, drůbeže, dojeného skotu a pěstitelům jablek a brambor. K dnešnímu dni vyplatil 587 milionů Kč a vydal téměř 1200 kladných rozhodnutí o poskytnutí dotace, která má firmám pomoci kompenzovat rostoucí vstupní náklady na energie, krmiva a pohonné hmoty. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Největší část podpory dostali chovatelé prasnic a kuřat.
Nastavení zemědělských dotací na období mezi lety 2023 až 2027 negativně ovlivní přibližně 2000 velkých podniků, které hospodaří na 63 procentech půdy a chovají více než tři čtvrtiny hospodářských zvířat. Kvůli přesunu větší části dotací směrem k menším farmářům může dojít u velkých firem ke snižování konkurenceschopnosti a produkce, zpomalení inovací a v dlouhodobém výhledu i k poklesu počtu firem. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG pro Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR, které rozdělení dotací dlouhodobě kritizují.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PRGLF) spustí další kolo příjmů žádostí na podporu malých a středních zemědělských podniků. První kolo žádostí o podporu vyčerpalo kapacitu 2000 žádostí krátce poté, co byl spuštěn jejich příjem. Fond o tom informoval v tiskové zprávě. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která sdružuje hlavně malé farmáře, žádá v dopise ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) o zmírnění některých požadavků.
Ministerstvo zemědělství (MZe) by příští rok mohlo hospodařit s výdaji 56,13 miliardy Kč, což je zhruba o 2,5 miliardy méně než letos. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu na následující rok, který je dostupný na webu vlády. Proti červnovému návrhu je to o zhruba 4,33 miliardy korun více.
Hnutí Duha a další ekologické organizace vyzvaly ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby v nastavení zemědělských dotací v ČR v období 2023 až 2027 více prosazovalo zájmy ochrany přírody. Poukázaly na nezávislé hodnocení ekologických dopadů od společnosti Integra Consulting, podle kterého koncepce dotací jako celek bude mít jen mírný pozitivní vliv. MŽP se k finální podobě dotačního plánu ještě může vyjádřit.
Zemědělci nebudou muset příští rok osít pole stejnými plodinami jako letos, umožňuje to výjimka z ekologických pravidel. Budou také moci osít plochy, které by jinak musely zůstat ladem. Na agrosalonu Země živitelka o přijetí výjimek informoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Umožnila je Evropská komise jako pomoc zemědělcům zasaženým růstem cen energií pohonných hmot nebo krmiv.
Na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově by mohla vláda dát až tři miliardy korun. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na agrosalonu Země živitelka řekl, že jeho resort spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje v této výši program sníženého sociálního pojištění pro živočišnou výrobu a produkci citlivých komodit, jako jsou brambory nebo zelenina.
Ministerstvo zemědělství (MZe) dá v příštích deseti letech zhruba 15 miliard korun na výzkum a vývoj, který se zaměří na globální změny v biosféře, ekologické zemědělství a inovace. Vědci z oboru zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství a lesnictví by se měli zabývat například udržitelnou produkcí potravin nebo stavem půdy, vody a lesů. Vyplývá to z Koncepce výzkumu a vývoje a inovací MZe, který projednala vláda. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
Žádosti o investiční dotace pro firmy z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) od 29. listopadu loňského roku zpracovává Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podle standardních postupů. Na Babiše jako řadového poslance se již nevztahují příslušná omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů a není ani jinou osobou podílející se na plnění rozpočtu podle evropského nařízení. Fond to uvedl na svých webových stránkách. SZIF kvůli auditnímu šetření Evropské komise (EK) pozastavil od 2. srpna 2018 administraci projektů z holdingu. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) minulý týden uvedl, že smlouvy týkající se těchto projektů se budou ukončovat.
Malé a střední zemědělské a potravinářské firmy budou moci od 30. srpna žádat o podporu na snížení jistiny úvěru. Jednorázovou dotaci jim vyplatí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který podpůrné programy v připravil spolu s ministerstvem zemědělství. Firmám vyplatí celkem 750 milionů korun. Zemědělci mohou dostat až 250.000 korun, potravináři až 1,250.000 korun. Fond o tom informoval v tiskové zprávě.
Vláda dnes rozhodla, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30.606 eur (zhruba 751.000 Kč). Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Lucie Bukovanská, mluvčí holdingu Agrofert z Babišových svěřenských fondů, v reakci uvedla, že společnost překvapilo, že vláda kvůli sankci, která je jen zhruba jedno procento celé částky, v rámci politického boje obětovala zájmy ČR.
Na zaujaté vystupování vůči holdingu Agrofert a možné zneužívání politických funkcí proti holdingu si stěžuje představenstvo Agrofertu v otevřeném dopise předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS). Holding se ohradil proti výrokům členů kabinetu, které podle představenstva například ještě před zahájením jakýchkoli řízení předjímají, že Agrofert přijde o dotace. Mluvčí vlády Václav Smolka serveru iROZHLAS.cz řekl, že dopis Agrofertu je „inzerce“ a premiér jej nečetl.
Největší část mimořádné podpory pro zemědělce nejvíce zasažené růstem cen energií a vstupních nákladů dostanou chovatelé prasnic. Rozdělí se mezi ně 334,43 milionu Kč z celkem 831 milionů Kč. Celkovou částku už dříve schválila vláda. Přes 206,7 milionu Kč z ní dostanou chovatelé kuřat. Dotaci obdrží také chovatelé krav nebo pěstitelé jablek a brambor. Sazby mimořádné podpory schválil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Ministerstvo zemědělství omezí od roku 2023 osevní plochu jedné plodiny v silně erozně ohrožených oblastech ze současných třiceti na deset hektarů. V tiskové zprávě to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle agrární komory to povede k tomu, že dál zdraží potraviny, protože zemědělci za to nedostanou žádné kompenzace, znamená to pro ně vyšší náklady. Na dotčených plochách nebude možné některé plodiny vůbec pěstovat, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Silně erozně ohrožené plochy tvoří podle něj tři procenta orné půdy v zemi.
Vláda by měla na příštím jednání rozhodnout, zda podá na EK žalobu u Soudního dvora EU kvůli pokutě více než 82 milionů korun kvůli chybám v zemědělských dotacích. Jde o výsledek auditu dotací, součástí je sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) 30.606 eur (přes 754.000 korun). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) uvedl, že doporučil ministerstvu zemědělství, pod které spadá, žalobu podat. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nedávno v Českém rozhlase řekl, že nic takového neočekává.
Výdaje ministerstva zemědělství vzrostou o více než miliardu korun na 59,68 miliardy korun. Výdaje se zvýšily například o mimořádnou pomoc 540 milionů pro zemědělce, které nejvíce zasáhly růsty cen energií kvůli válce na Ukrajině. Vyplývá to z návrhu novely státního rozpočtu pro letošní rok, který schválila vláda.
Evropská komise (EK) v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu schválila České republice program státní podpory primárních zemědělských výrobců v objemu 20,2 milionu eur, tedy 500 milionů Kč. Komise to oznámila v tiskové zprávě. Program je v souladu s dočasným krizovým rámcem státní podpory, který komise přijala 23. března. Impulzem k jeho přijetí byly vážné potíže ekonomiky EU v důsledku invaze.
Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy Kč v roce 2020. Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů a za růstem zisku hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství. V tiskové zprávě to sdělil mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
