Vláda poskytne zemědělcům dvě miliardy korun jako odškodnění za loňské sucho. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval místopředseda vlády Richard Brabec (ANO). Podle materiálu by zároveň měli za jarní mrazy dostat kompenzaci 208 milionů korun pěstitelé ovoce a lesní školkaři. Podle ministerstva zemědělství dostanou také zemědělci 141 milionů korun na budování závlah.
Jiří Šír skončil ve funkci náměstka na ministerstvu zemědělství. Po systematizaci schválené vládou v demisi bylo toto místo od dubna zrušeno, vypíše se nové výběrové řízení. Sdělilo to tiskové oddělení ministerstva. Šír byl náměstkem zhruba dva roky. Je tak již třetím odborným náměstkem ze sedmi, který ve funkci po nástupu kabinetu Andreje Babiše (ANO) na ministerstvu končí. Šír v úřadu pokračuje jako ředitel odboru zahraničně obchodní spolupráce pod náměstkyní Vierou Šedivou. Řízením sekce je pověřený Petr Jílek.
Slovenská zemědělská a platební agentura (PPA) podala trestní oznámení pro podezření z podvodu při čerpání zemědělských dotací firmou Agro-Porúbka, kterou vlastní bývalá poslankyně nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľubica Rošková. Novinářům to řekl šéf PPA Juraj Kožuch. Podle ministryně zemědělství Gabriely Matečné v případu patrně došlo k subvenčnímu podvodu.
Ministerstvo zemědělství plánuje na příští rok zvýšit rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) o 115 milionů korun. Fond podle své výroční zprávy předloni vyplatil podpory za 1,56 miliardy korun. Peníze půjdou na rozšíření zemědělského pojištění u větších podniků, dosud o některé pojištění mohly žádat jenom malé a střední firmy. Podle ministerstva má jít o první krok v přípravě na Fond těžko pojistitelných rizik (FTPR).
Čerpání zemědělských dotací pouze pod podmínkou členství v Agrární komoře ČR rozděluje českou zemědělskou veřejnost. Myšlenku podporuje ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO), proti se naopak staví Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Milek vidí vzor v Rakousku, podle ASZ má být členství v podobných uskupeních vždy dobrovolné a nikoliv vynucované.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) nařídil audit Státního pozemkového úřadu (SPÚ), aby získal reálný obraz o fungování úřadu. Úřad ještě oficiální informaci ministerstva nemá, jeho nařízení bude respektovat, reagovala na dotaz mluvčí úřadu. Milek dnes zároveň odmítl vyjádření ředitelky Svatavy Maradové o politické motivaci její rezignace. Informovalo o tom tiskové oddělení ministerstva. Podle dokumentu, který SPÚ poskytl , byla kontrola z ministerstva financí v SPÚ naposledy v loňském roce.
Zemědělské podniky v Česku podle Zemědělského svazu vykázaly za minulý rok zisk na úrovni 12 miliard korun, zhruba stejně jako v roce 2016. Dopad sucha na pěstování plodin vyrovnalo zlepšení cen v živočišné výrobě, především u mléka a vepřového masa. Na zasedání svazu ve Větrném Jeníkově to řekl předseda svazu Martin Pýcha. Uvedl, že ziskové bylo zemědělství ve všech krajích.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) má osm poradců, jsou mezi nimi hlavně lidé zastupující Agrární komoru ČR, Potravinářskou komoru ČR, ale je v ní také zástupce společnosti Uniles z koncernu Agrofert. Jména lidí poskytlo ministerstvo. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dříve koncern Agrofert vlastnil, od loňského února je podnik ve svěřenských fondech.
Zisk českého zemědělství loni meziročně klesl o 5,4 procenta na 21,3 miliardy korun. I tak byl ale třetí nejvyšší od začátku tisíciletí, uvedl dnes na tiskové konferenci místopředseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Nejvyšší zisk zemědělství vykázalo v předloňském roce a v roce 2014. Loňské výsledky jsou předběžné, v následujících měsících je bude úřad upřesňovat. Za poklesem stojí podle ministerstva zemědělství především sucho. Mluvčí Agrární komory Jiří Felčárek upozornil, že hrubý zisk v zemědělství je zhruba poloviční oproti celkovým dotacím, bez nich by byli zemědělci ztrátoví.
Ministerstvo zemědělství se vrací k úvahám o zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců. Zda by se porovnával poměr prodejů či objemu prodaného zboží, zatím není jasné. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) je důležité nejdřív oživit české chovy prasat, aby se z nich mohly vyrábět české potraviny. V minulosti o podobné normě mluvil tehdejší prezident oborových komor Miroslav Toman. Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulosti upozorňoval, že jde o legislativně náročnou záležitost.
Ministři zemědělství ostatních zemí Evropské unie dnes dávali najevo větší pochopení pro odmítavý postoj České republiky a dalších východoevropských států k určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce. Novinářům to v Bruselu řekl český ministr Jiří Milek s tím, že asi dvě třetiny zemí unie mají nyní na problematiku podobný pohled jako Praha.
Ministerstvo zemědělství letos spustí nový národní dotační program na zlepšení životních podmínek v chovech prasat. Do roku 2020 v nich chce každoročně rozdělit 300 milionů korun. Farmáři budou moci žádat o peníze na ošetření zvířat proti hmyzu nebo na zmírnění tepelného stresu ve stájích v letním období. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Nabídku od Andreje Babiše (ANO) na místo ministra zemědělství v druhé vládě ministr v demisi Jiří Milek (za ANO) zatím nedostal. Pokud by přišla, přijal by ji, uvedl. Velké změny do doby, než vláda dostane důvěru v Poslanecké sněmovně, nechce dělat.
Česká republika odmítá zavedení dotačního limitu evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasí také se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku. Uvádí to materiál ministerstva zemědělství, který schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobný názor měl předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Zemědělské dotace by měly směřovat spíše malým a středním farmářům, měla by proto být stanovena maximální výše dotace. Shodla se na tom většina ze sedmi kandidátů na prezidenta v dnešní debatě v Radonicích u Prahy, kterou pořádala Asociace soukromého zemědělství. Z debaty se omluvili prezident Miloš Zeman a podnikatel Michal Horáček.
Zemědělcům a potravinářům by pomohlo snížení daně z přidané hodnoty na sedm až deset procent ze současných 15 procent, říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Minimálně by se nám to líbilo u základních potravin,“ uvedl. Snížením by se podle Pýchy mohly vyrovnat dopady elektronické evidence tržeb na zemědělce.
Sněmovna schválila rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) na příští rok. Fond bude mít na výdaje 34,6 miliardy korun, což je proti letošku zhruba o 3,4 miliardy korun méně. Důvodem je nižší dotace od ministerstva zemědělství. SZIF mimo jiné zprostředkovává zemědělcům finanční podporu z Evropské unie.
Česko letos na národních dotacích rozdělilo potravinářským podnikům 400 milionů korun, z toho více než čtvrtinu firmám z holdingu Agrofert. Holding, jehož majitelem byl někdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO), tak žebříček příjemců dotací vede. Uvedl to deník Hospodářské noviny (HN). Babiš v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie Agrofertu a firmy SynBiol do svěřenských fondů.
Ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO) považuje za svou prioritu zajištění potravinové soběstačnosti Česka. Chce také zabránit snížení evropských dotací pro české zemědělce po roce 2020, řekl dnes na tiskové konferenci poté, co ho premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadu. Vyloučil možnost prodeje státních podniků Budvar a Lesy ČR. Tématem pro Babiše je také rozdílná kvalita potravin v různých evropských státech.
Sněmovní zemědělský výbor doporučil Sněmovně schválit bez připomínek rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) na příští rok. Fond bude mít na výdaje 34,6 miliardy korun, což je proti letošku zhruba o 3,4 miliardy korun méně. Důvodem je nižší dotace od ministerstva zemědělství. SZIF mimo jiné zprostředkovává zemědělcům finanční podporu z Evropské unie. Jeho rozpočet musí ještě schválit Sněmovna, schvalovat ho bude zřejmě v úterý po státním rozpočtu.
