Zhruba po půl století obnovily Ivančice pěstování chřestu. První sazenice se tento týden objevují na poli města, které má zhruba tři čtvrtě hektaru. První sklizeň se očekává v roce 2020, kdy by také mohli návštěvníci tradičních chřestových slavností jíst po mnoha letech místní zeleninu, řekla ředitelka ivančického infocentra Magdalena Černá.
V Německu se naplno rozbíhá sezóna chřestu. Výhonky této zeleniny s bramborami a máslem nebo populární holandskou omáčkou si v příštích dvou měsících opakovaně dají prakticky všichni obyvatelé spolkové republiky. V průměru do 24. června – kdy sezóna chřestu tradičně končí – každý z nich zkonzumuje zhruba 1,5 kila této pochutiny.
Pěstitelé ovoce a zeleniny, sdružení pod společnou odbytovou organizaci Čerstvě utrženo, začali s první výsadbou rajčat. Ve sklenících s plochou tří hektarů vysadili na farmě ve Velkých Němčicích na jižní Moravě přes 40.000 rostlin prémiových cherry odrůd. První produkce se pod značkou Čerstvě utrženo objeví na pultech českých prodejen se zeleninou a obchodních řetězců na přelomu roku 2017 a 2018. Dodávky budou celoroční. Zemědělci to uvedli v tiskové zprávě.
Podzimní etapa výstavy Flora Olomouc letos podle předběžných údajů přilákala 26.000 návštěvníků, kterých bylo ve srovnání s loňskem zhruba o 500 víc. Řekl to mluvčí výstaviště Adam Fritscher. Mezinárodní přehlídka ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků začala v Olomouci ve čtvrtek a skončila v neděli.
Dvě desítky hektarů už v Česku zabírají nové moderní skleníky na pěstování malých rajčat, po kterých výrazně roste poptávka na tuzemském trhu i v zahraničí. Pěstování rajčat ve sklenících zažívá boom, řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Tuzemská produkce zeleniny by letos navzdory jarním mrazům a suchému létu měla meziročně vzrůst zhruba o 22.000 tun na 250.000 tun. Sucho zelináře příliš nepostihlo, protože mají závlahové systémy, řekl na zahájení výstavy Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. Ceny zeleniny se podle něj po vyšší úrodě příliš nezmění.
Každý rok se ze zemědělského podniku Agro Brno-Tuřany dostane k zákazníkům přes 1000 tun Tuřanského kysaného zelí. Aby bylo možné uspokojit zájemce, kteří si tuto tradiční potravinu řadu let kupují, je nutné vysázet na jaře sazenice na zhruba 27 hektarech polí, která leží na jihu Brna v okolí řeky Svitavy, řekl vedoucí zelárny Daniel Chmelík. Vodu však zelí dostává ze Svratky.
Českou republiku v noci na dnešek zasáhly mrazy, které na řadě stanic ustanovily nové rekordní hodnoty. Pěstitelé ovoce, zeleniny a vína začali ovšem sčítat další ztráty, které prohloubí propad z první jarní vlny mrazů z noci na 21. dubna. Vinaři škody odhadují na stovky milionů korun. Ovocnáři a zelináři budou mít finanční odhady škod později. Mráz se pohyboval několik stupňů pod nulou, na Kralovarsku však rtuť teploměru klesla až k minus deseti stupňům.
Mrazy, které v závěru minulého týdne zasáhly Českou republiku, poškodily meruňky a broskve a částečně výsadby třešní a hrušní. Poškození je lokální a určit jeho přesnou výši zatím nelze. U jabloní hrozí, že předpovídaný vývoj počasí neumožní včelám a jiným opylovačům opylit květy. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Loňské škody na ovoci z mrazů na úrovni 400 milionů korun se podle něj kvůli mrazům z minulých dní opakovat nebudou.
Břeclavská společnost Fosfa, která vyrábí prací prášky, hnojiva či potravinářské přísady, postavila ve svém areálu zřejmě první vertikální farmu v České republice. Informuje o tom server deníku E15. Několik pater sazenic salátů zabírá plochu šedesát metrů čtverečních. První zeleninu by měla farma vyprodukovat v polovině roku.
Zatímco ovocnáři a vinaři tento týden v noci nespí a hlídají teploměr, zda neklesne pod nulu, pěstitelé zeleniny jsou klidnější. Například největší jihomoravský producent zelí Agro Tuřany ještě sazenice nevysadil na pole a přemísťuje je do skleníků. Ti, kteří už mají košťálovou zeleninu venku, ji přetáhnou folií. Na rajčata, papriky či okurky je ještě brzy na venkovní pěstování.
Pěstitelé zeleniny na Královéhradecku se obávají mrazů, které by region mohly nejvíce zasáhnout v noci ze čtvrtka na pátek. Mrazy by jim na polích mohly poničit založenou úrodu zelí či ledového salátu. Škody v jednotlivých podnicích by mohly jít do statisíců korun, zjistila u pěstitelů. V pátek by mohla ranní minima v hradeckém kraji dosáhnout minus čtyř stupňů Celsia.
Pěstitelé zeleniny s obavami sledují předpověď počasí, jelikož další výraznější ochlazení by jim už mohlo způsobit značné škody na polích s květákem, zelím, špenátem či ranými bramborami. „Zatím jsme pokles teplot přečkali bez větší újmy,“ řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
V Česku by letos mohla být velmi dobrá úroda česneku, zejména díky sněhu. Situace může být horší v místech, kde byly holomrazy, řekl v Buchlovicích na Uherskohradišťsku na celonárodním semináři o česneku šlechtitel a pěstitel Jan Kozák, přední český odborník na česnek.
Tuzemská produkce zeleniny by po loňském propadu měla letos díky příznivému počasí a rozšíření pěstebních ploch vzrůst o několik desítek tisíc tun. ČTK to dnes na zahájení podzimní etapy celonárodní výstavy ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Flora Olomouc řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Téměř osm stovek tun rajčat vypěstuje ročně Zemědělské družstvo v Haňovicích na Olomoucku v nových sklenících, do kterých s pomocí dotací z Programu rozvoje venkova investovalo přes 150 milionů korun. Většina produkce hydroponicky pěstovaných rajčat bude určena pro tuzemský trh. První cherry rajčata z naší produkce se v obchodech objeví v prosinci, řekl předseda ZD Haňovice Václav Kuba.
Dostanete pořádnou nakládačku a možná se občas zatváříte kysele. Znojmo je patrně jediné město, kde takový příslib návštěvníky neodrazuje, ale naopak láká. Znojemské nakládané okurky v charakteristickém nálevu totiž v minulosti získaly značný úspěch u gurmánů v Česku i zahraničí. Jejich věhlas oživují dvoudenní Slavnosti okurek. O víkendu přilákaly do města stovky lidí.
Dokonalou rostlinu pro požitkáře a milovníky nejen řecké kuchyně nabízejí britští šlechtitelé rostlin. Po letech křížení vypěstovali a představili jedinou rostlinu, která pod zemí produkuje brambory a nad zemí na ní rostou lilky čili baklažány, napsal zpravodajský server The Times
Ovoce a zelenina pro školáky, na které přispívají ministerstvo zemědělství a Evropská unie, by měly být ze 40 procent českého původu. Nyní z tuzemska pochází 29 procent. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v novele vládního nařízení, která je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
V Moravskoslezském kraji je nedostatek hlávkového zelí. Vinou extrémního letního sucha výnosy poklesly až o 90 procent. Krouhanky, v těchto dnech se začala prodávat, bude proto velmi málo. Navíc její cena vzrostla o polovinu. Takové zprávy hlásí dva největší producenti zelí v regionu – akciová společnost ZP Otice, která je zároveň největším výrobcem kysaného zelí v Česku, a zemědělské družstvo v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.
