Sklizeň hroznů pro výrobu vína bude letos v České republice přibližně o 15 procent nižší než loni a o deset procent menší, než je dlouhodobý průměr. Důvodem je suché období od května do srpna a naopak silné srážky v průběhu září. V tiskové zprávě o tom informoval Svaz vinařů.
Deště z druhé poloviny srpna na jihu Moravy ovlivnily kvalitu hroznů u raných odrůd révy vinné, jejich cukernatost je nižší než obvykle. Kvalita hroznů v hlavní části sklizně, která zatím plošně nezačala, bude záviset na dalším vývoji počasí. Nejhorší variantou by bylo deštivé a chladné počasí bez slunečního svitu, řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Vysoké teploty beze srážek, které v tomto týdnu panují na jihu Moravy, zpomalily dozrávání hroznů ve vinohradech. První rané odrůdy tak v kraji budou vinaři sklízet nejdříve ve druhé polovině srpna. Řekli to odborníci i zástupci vinařů. Se zahájením sklizně hroznů souvisí i začátek prodeje burčáku.
Už třetí rok za sebou nenaplní vinaři kvótu pro výsadbu nových vinic. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v tiskové zprávě uvedl, že kvóta pro letošní rok umožňovala výsadbu až 178,4 hektaru nových vinic, vinaři ale podali žádosti o osázení 81,2 hektaru.
Ačkoliv se využití mechanizace v péči o vinohrady v Česku v posledních letech zvyšuje, péče o vinice představuje 400 až 500 hodin ruční práce na hektar za rok, v zahraničí je to ale podstatně méně. Podle vedoucího Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Patrika Burga je na porovnání s údaji z Francie, Itálie nebo Německa vidět, že využití mechanizace v Česká má stále limity. Mendelova univerzita o tom informovala na svých internetových stránkách.
Vinohradníci v České republice v uplynulém roce podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) vysázeli 268,2 hektaru nových vinic. Ve srovnání s rokem 2020 to bylo o 28 hektarů méně. Z bílých odrůd vysadili nejvíce Pálavy, z modrých odrůd vedl Merlot. Řekla to mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Vinohradům pod hradem Sádek na Třebíčsku nynější nezvykle teplé počasí s denními teplotami i nad deset stupňů Celsia nevadí. Aby réva začala rašit, muselo by být ve vinařské oblasti Čech a Moravy víc než deset stupňů Celsia 30 dní v řadě, řekl majitel vinařství Lubomír Lampíř. Ani zemědělci na Vysočině se zatím o plodiny na polích nebojí, teplo je podle nich teprve krátkou dobu.
Vinné révě mohou pomoci půdní houby čelit nedostatku vody v suchých obdobích klimatické změny. Zjistili to vědci z Mendelea – ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU ve výzkumu, na němž spolupracovali s vědci ze Španělska a Uruguaye. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě. Tyto houby se vyskytují v půdě zcela přirozeně a lze je do vinohradů v potřebném množství dodat. Výrazně přispívají ke zmírnění vodního stresu a navíc dodávají rostlině minerální látky z půdy, jako je fosfor nebo stopové prvky.
Sklizeň hroznů v České republice bude letos přibližně o pět procent nižší než dlouhodobý průměr a o 15 procent nižší než loni, kvalita hroznů je ale velmi vysoká. Novinářům to řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Vinnou révu v Evropě letos zasáhla sucha, krupobití a choroby. Patrně se blíží historicky nízká sklizeň. Kvalita hroznů bude ale i tak vyšší, napsala agentura Bloomberg.
Sběr hroznů ve vinohradech na jihu Moravy se sice pomalu rozjíždí, na vrcholu ale bude vinobraní pravděpodobně v posledním týdnu v září. Současné počasí, kdy denní teploty přesahují 20 stupňů a v noci klesají k 10 stupňům, hroznům velmi prospívá, řekli Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity a prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Letošní chladné jaro, kdy ještě v květnu padaly noční teploty pod bod mrazu, přibližně o dva týdny oddálilo kvetení révy vinné. Úrodu hroznů ale neovlivní, mrazíky keře na jihu Moravy nepoškodily. Řeklo to několik dotázaných vinařů a odborníků.
Počasí posledních dní a týdnů je jako na houpačce. Mrazíky potrápily nejednoho pěstitele, nejinak tomu bylo i u vinařů, kteří bedlivě sledovali stav teploměrů. Zatím poslední obavy panovaly o víkendu, kdy předpovědi hlásily i teploty pod nulu. Ledoví muži, kteří s sebou podle pranostik přinášejí citelné ochlazení a s ním i případné ohrožení budoucí úrody, se podle předpovědi na vývoji počasí podepíšou, teploty by ale pod nulu klesnout neměly. Réva má co dohánět, její vegetace je kvůli nízkým teplotám o dva až tři týdny opožděná. Zásadní je termín kvetení révy.
Réva na českých vinicích už začala rašit, ale kvůli chladnému březnu a dubnu později než obvykle, kdy to bývá kolem 8. až 10. dubna. Pro budoucí vývoj vegetace révy to však nemusí nic znamenat a nevypovídá to ani o letošním ročníku; pro vinaře je rozhodující doba kvetení, která obvykle nastává v druhé polovině května. Řekl to Josef Svoboda, vinohradnický manažer skupiny Bohemia Sekt, největšího výrobce sektů a vín v ČR. Vinaři doufají, že mrazy, které by ohrozily úrodu, už nepřijdou.
Vinohradům pod hradem Sádek na Třebíčsku zatím letošní chladné jaro neškodí, protože réva ještě nevyrašila. Řekl to majitel vinařství Lubomír Lampíř. Dubnové sněžení s mrazy zdržuje jarní práce na polích Vysočiny, v některých částech kraje ještě zemědělci nestihli dokončit setí jarních plodin. Později než v minulých letech budou nasázené brambory, jichž se na Vysočině pěstuje nejvíc v Česku.
Ve Zlínském kraji za pět let ubylo pěstitelů vinné révy, rozloha vinic se ale zvětšila. Více než třetina vinic v kraji je starých od deseti do 29 let, tedy v plné plodnosti. Nejvíce zastoupenými odrůdami je Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezi pěstiteli vinné révy, kteří byli v červenci 2020 evidovaní v Registru vinic. Výsledky průzkumu, který se koná jednou za pět let, zveřejnil ČSÚ letos.
Noční mrazy, které přišly o víkendu na jih Moravy, nejvíce ohrozily letošní úrodu meruněk a třešní, naopak réva vinná nejméně do poloviny dubna na jihu Moravy mrazy zvládne bez komplikací. Ovocnáři v sadech využívali teplovzdušné agregáty i parafínové svíce. Dnes to řekli ovocnáři a vinaři.
O novou výsadbu vinic na ploše zhruba 140 hektarů letos do konce února požádalo 153 zájemců. Nevyužitých, kvótami povolených, tak zůstalo 41 hektarů. Sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Loni pěstitelé celou kvótu prakticky vyčerpali, když si zažádali o 181,2 hektaru nových vinic, přičemž kvóta pro loňský rok byla 181,4 hektaru.
Mrazivé počasí, které na jižní Moravě dnešním dnem končí, nijak neohrozilo jihomoravské vinohrady. Horší by byly jarní mrazíky nebo dlouhodobé teploty pod minus dvaceti stupni Celsia, řekli dotázaní vinaři. Nízké teploty pouze znepříjemňují lidem pokračující zimní řez, který ve vinohradech pokračuje bez ohledu na nízké teploty.
V Jihomoravském kraji za pět let ubylo pěstitelů vinné révy, rozloha vinohradů se ale zvětšila. Téměř polovina vinic v kraji jsou vinice staré od 10 do 29 let, tedy v plné plodnosti. Nejvíce zastoupenými odrůdami je Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Frankovka. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ) při rozsáhlém průzkumu mezi pěstiteli vinné révy, kteří byli loni v červenci evidovaní v Registru vinic. Výsledky průzkumu, který se koná jednou za pět let, dnes zveřejnilo brněnské pracoviště ČSÚ.
