První hrozny z moravských vinic letos sklidí vinaři už na konci července. Rané odrůdy dozrávají až o tři týdny dřív, na začátku srpna tak bude k dostání i burčák z moravských hroznů. ČTK to potvrdili zástupci tří vinařství i vedení Vinařského fondu.
Letošní produkce vína v Evropské unii bude zřejmě nejnižší za 36 let. Vinice po celé Evropě poškodilo silné krupobití, pozdní mrazy na jaře a pak horké, suché léto. Produkce vinné šťávy ve 28 zemích EU má letos podle odhadů činit 145,1 milionu hektolitrů, což je nejméně od pěstitelského roku 1981/1982. Ve srovnání s loňským pěstitelským rokem bude nižší o 16 procent, uvedla Evropská komise.
Plocha vinic v ČR se ke konci července meziročně zvětšila o 78 hektarů na 17.832 hektarů. Dnes o tom informovala mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Nejvíc se nově vysazují Ryzlink rýnský, Pálava a Hibernal, který patří mezi odrůdy odolné proti houbovým chorobám.
Produkce vína ve Francii by letos mohla být rekordně nízká, vinice totiž poničily jarní mrazy. V regionu Bordeaux může být nižší až o polovinu. Francouzské ministerstvo zemědělství ve svém dnešním výhledu odhadlo, že produkce klesne na 37 milionů až 38,2 milionu hektolitrů z loňských 45,5 milionu hektolitrů. Francie je druhým největším producentem vína na světě.
Letošní jarní mrazy, které poškodily vinnou révu, zřejmě povedou ke zvýšení cen hroznů. Svaz vinařů odhaduje, že by se mohla posunout až ke 20 korunám za kilogram. Také firmy růst očekávají, cenu ale zatím odhadovat nechtějí.
Povolení na novou výsadbu vinic získalo 184 pěstitelů révy, kteří využili celou možnou plochu 178 hektarů. Celkem o novou výsadbu žádalo 190 zájemců. Znovu bude možno žádat příští rok od ledna do konce února. Informaci na svém webu zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Lhůtu na žádost ministerstvo dvakrát prodlužovalo.
Čeští vinaři nevyužijí celou novou plochu pro rozšiřování vinohradů, kterou letos povolila Česku Evropská unie. Vinři zažádali o 168,8 hektaru, povolená kvóta byla 178 hektarů. Sdělila to mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková s tím, že vinaři dostali povolení na 156,5 hektaru. Po vstupu do unie platil v Česku zákaz výsadby nových vinic, letos mohli vinaři poprvé požádat o rozšíření. Nově si budou moci zažádat od ledna příštího roku.
Pěstitelé vinné révy si budou moci požádat o dotaci na obnovu vinic, pokud budou pěstovat jeden keř na ploše maximálně 2,8 metru čtverečního. Novelu vládní vyhlášky nyní poslalo ministerstvo zemědělství do meziresortního připomínkového řízení, píše se na webu vlády.
Úroda vinné révy by mohla být letos bohatá. Zimní mrazy, ani tzv. ledoví muži, tedy jarní mrazíky v polovině května, jí neublížily, řekli zástupci Svazu vinařů ČR. Vinice tak přečkaly nejobávanější část roku bez problémů. I přesto bude záležet na počasí v létě, například loni kvůli silným dešťům napadla révu plíseň, nakonec se proto sklidilo pouze 90 procent vinic. Hniloba byla v některých případech extrémně rychlá, hrozny shnily i za tři dny.
Čína loni sesadila Francii z pozice druhého největšího pěstitele vína na světě podle rozlohy obdělávaných ploch. V produkci vína ale těžce zaostává. Čína již od roku 2013 spotřebuje nejvíce červeného vína na světě a snaží se rozšířit plochy, na kterých pěstuje víno, aby uspokojila rostoucí poptávku, napsala agentura Reuters. Podle mezinárodní organizace vinné révy a vína OIV Čína od počátku tisíciletí více než zdvojnásobila rozlohu pozemků, na kterých pěstuje vinnou révu, na 799.000 hektarů.
Česko možná podá u Soudního dvoru EU žalobu na lednové rozhodnutí Evropské komise, podle něhož má vrátit Bruselu v přepočtu více než 50 milionů korun, které v minulosti vyplatilo vinařům coby dotace na ochranu vinic před ptáky. O tom, zda stát žalobu podá, má ve středu rozhodnout vláda.
Od příštího roku se v Česku změní pravidla pro obnovu i novou výsadbu vinic. Novinářům to řekli zástupci ministerstva zemědělství (MZe). Evropská unie chce změnou předpisů stabilizovat celkovou výměru vinic na svém území. Konečnou verzi materiálu zatím ještě Brusel nemá. Čeští úředníci na něj čekají, až poté budou moci změny promítnout do národní legislativy.
Sklizeň obilovin v Česku loni meziročně vzrostla o 17 procent na 8,779 milionu tun. Konečná čísla o loňské úrodě zemědělských plodin na svém webu zveřejnil Český statistický úřad. Z dlouhodobých údajů vyplývá, že šlo o třetí nejvyšší produkci v české historii.
Sklizeň vinných hroznů v Česku loni meziročně klesla o 15 procent na 63.533 tun. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad. Podle výkonného ředitele Svazu vinařů ČR Martina Půčka dosáhne produkce vína z aktuální sklizně zhruba 500.000 hektolitrů, přibližně o čtvrtinu méně než v předchozím roce.
