Letošní produkce žita nedokáže podle Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů ČR zcela uspokojit domácí spotřebu. Zemědělci sice letos podle ministerstva zemědělství sklidili 117.357 tun žita, tedy přibližně stejně jako loni, dovézt se však bude muset zhruba 20.000 tun, odhadl Filip. Češi přitom dlouhodobě spotřebují ročně kolem 11 kilogramů výrobků s žitem, což je přibližně desetina spotřeby pšenice.
Jeden z největších problémů českého zemědělství je, že ČR ročně vyváží tři miliony tun obilí. Důvodem je, že ho zemědělci nestačí zkrmit. Řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek po konferenci o zemědělství a potravinářství, jež byla součástí českobudějovického agrosalonu Země živitelka.
Na Vysočině letos roste o něco méně plodin používaných na krmení zvířat a do bioplynových stanic, včetně kukuřice. Rozloha polí s bramborami na Vysočině je přes mírný meziroční pokles stále největší v Česku. V porovnání s uplynulým rokem zemědělci v tomto kraji letos naseli o něco více obilí, máku a kmínu, neubylo ani řepky. Vyplývá to z aktuálního soupisu ploch osevů Českého statistického úřadu.
Zveme na akci
Zveme na akci
Celou dědičnou informaci ječmene se podařilo získat mezinárodnímu týmu vědců, ve kterém jsou i odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Přečtení genomu pomůže urychlit šlechtění ječmene, sdělil vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Jaroslav Doležel. Úplné přečtení dědičné informace ječmene trvalo deset let a je to zatím největší genom, který vědci důkladně zmapovali.
O desetinu méně ploch než před deseti lety oseli loni zemědělci v Plzeňském kraji. V loňském roce to bylo celkem přes 192.000 hektarů. Úbytek je dán pokračující transformací zemědělské půdy na stavební pozemky, zvyšujícími se hektarovými výnosy plodin a dotační politikou státu, která vybízí české zemědělce k zatravňování orné půdy, uvedla v tiskové zprávě pobočka Českého statistického úřadu v Plzni (ČSÚ). Celkově loni osevní plochy zaujímaly 50,9 procenta zemědělské půdy, tedy čtvrtinu celkové výměry kraje.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji loni meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 556.055 tun, a byla tak druhou nejvyšší v historii kraje. Vyšší sklizeň na úrovni 564.000 tun byla jen v roce 2014. Hlavním důvodem loňského většího výnosu byla vyšší úroda kukuřice. Předloni byla sklizeň kukuřice velmi nízká kvůli mimořádnému suchu. Průměrný hektarový výnos obilovin loni meziročně vzrostl o 4,8 procenta na rekordních 6,55 tuny z hektaru. Údaje o sklizni zveřejnil Český statistický úřad.
Na Pardubicku a Chrudimsku poškodila podzimní sucha ozimou řepku. Značnou část úrody musejí zemědělci zaorat. Delší zima naproti tomu ozimým obilovinám neublížila. Řekla to ředitelka krajské agrární komory Vanda Rektorisová.
Dosavadní zimu hodnotí zemědělci v Plzeňském kraji jako dobrou. Letošní úrodu ale mohou ještě zhatit březnové nebo dubnové mrazíky. Výnosy plodin ale zřejmě nebudou tak vysoké jako v předchozích dvou třech letech, protože kvůli suchu byly horší podmínky při založení porostů, řekl předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice Václav Bulín.
Zemědělci v Olomouckém kraji měli loni dobrou úrodu obilovin i ostatních hlavních plodin. Z polí sklidili téměř 640.000 tun obilí, což bylo ve srovnání s rokem 2015 o 1,1 procenta více. Na celkové sklizni obilovin v Česku se Olomoucký kraj v roce 2016 podílel 7,4 procenty, vyplývá z údaj Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Za prodej hnojiva, které ohrožuje úrodnost půdy, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí, bude možné uložit pokutu až pět milionů korun. Nyní tato sankce hrozí za prodej neregistrovaného či příliš rizikového hnojiva. Změnu přináší novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Norma kvůli předpisům EU upravuje i registraci hnojiv či leteckou aplikaci kapalných hnojiv. O podpisu zákona informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Jihomoravská pole jsou aktuálně zamrzlá, někde až do hloubky půl metru. Nejvíce ty, kde bylo a je nejméně sněhu nebo kde nebyl během mrazivého ledna prakticky žádný. Jak porosty dopadnou, zatím nelze říct. Zemědělci předpokládají, že v některých případech se může stát, že porosty nepřežijí a bude nutné je zaorat a pole znovu osít.
Zveme akci pozvanka-da
Zveme na akcipozvanka-da
Zveme na akcipozvanka-da
Zveme na akcipozvanka-da
Zveme na akcipozvanka-da
Přibývá vědeckých studií, které předpovídají celosvětově pokles výnosů zemědělských plodin do roku 2050 v souvislosti s oteplováním planety. Část vědců dokonce odhaduje, že v některých oblastech klesne produkce až o 50 procent. I proto existuje intenzivní snaha snížit emise skleníkových plynů, aby bylo možné narůstající populaci uživit, řekl na konferenci na Mendelově univerzitě Petr Havlík z výzkumného institutu IIASA v rakouském Laxenburgu.
Podzimní zemědělské práce na polích jako orání, hnojení a setí ozimů jsou u konce. Na začátku podzimu je regionálně ztěžovalo dlouhotrvající sucho, následně po přívalových říjnových deštích podmáčené půdy. Obecně byly standardní, řekla mluvčí Agrární komory ČR Dana Večeřová.
