Ukrajina bude schopna v září vyvézt ze svých přístavů tři miliony tun obilí a předpokládá, že v dalším období dokáže export zvýšit na čtyři miliony tun každý měsíc. Řekl to dnes náměstek ministra infrastruktury Jurij Vaskov. Kvůli únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zablokovaným přístavům teď Ukrajina ve srovnání s loňskem vyváží méně než polovinu obilí.
Ceny pšenice dnes prudce vzrostly, na obchodní burze v Chicagu se jeden bušl (27,2 kg) prodává zhruba za 7,86 USD, v přepočtu asi 6930 Kč za tunu. Proti pátku je to nárůst skoro o čtyři procenta. Sobotní raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa vyvolává obavy, zda bude možné z Ukrajiny vyvážet obilí na základě dohody uzavřené minulý týden s Ruskem. Pšenice tak smazala většinu ztrát z pátku, kdy její cena po podpisu zmíněné smlouvy klesla téměř o šest procent.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice na dobu nejméně tří pěstitelských sezon. Velká část ukrajinské úrody se kvůli ruské agresi nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Ukrajině, které se přezdívá obilnice Evropy, Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz obilí. Země ale má řadu dalších problémů – od zaminovaných pšeničných polí po nedostatek skladovacích prostor.
Nákladní divize německých drah DB Cargo se zapojila do pomoci s exportem ukrajinského obilí, které kvůli ruské invazi není možné vyvážet do světa přes černomořské přístavy. Oznámil to německý ministr dopravy Volker Wissing. Nákladní vlaky umožní přepravu zemědělských produktů do přístavů v Severním moři a na Jadranu.
Cena pšenice na mezinárodním trhu po indickém zákazu vývozu prudce roste. Na burze v Chicagu stoupla o 5,9 procenta a je nejvýše za dva měsíce. Informuje o tom na svém webu BBC.
Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.
Vladimir Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil také nárůst jejího vývozu. Podle agentury DPA to ruský prezident uvedl na zasedání vlády, kde krok představil jako ruský příspěvek k řešení problémů s celosvětovým zásobováním potravinami. Ukrajina, která je spolu s Ruskem významným vývozcem pšenice, obiloviny exportovat nemůže kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři. Ceny potravin vzhledem k ruské agresi v sousední zemi v posledních týdnech výrazně rostou. Kyjev přitom obviňuje Moskvu, že krade ukrajinské obilí a snaží se s ním obchodovat.
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin. Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. V pořadu australské televize 60 Minutes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ministerstvo zemědělství později uvedlo, že Ukrajina formálně uzavřela čtyři přístavy v Černém a v Azovském moři, které obsadili Rusové.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji loni sklidili více než 380.500 tun obilovin, což bylo meziročně téměř o tři procenta více. Výtěžek u obilovin vzrostl o 0,03 tuny na 5,85 tuny z hektaru. U většiny zemědělských plodin ale v kraji výnos klesl a byl nižší než celostátní průměr. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla zničit globální trhy s obilím tak hluboce, že by to mohl být největší šok v zásobování za několik desetiletí. Uvedl to na twitteru zemědělský ekonom Illinoiské univerzity Scott Irwin. Cena pšenice je nyní nejvyšší od roku 2008 a za celý týden směřuje k růstu o rekordních 40 procent, napsala agentura Bloomberg.
Farmáři loni v Olomouckém kraji sklidili více obilí, cukrové řepy a kukuřice. Naopak množství sklizené řepky a brambor v meziročním srovnání kleslo. Vyplývá to z odhadu sklizně vybraných zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad. Farmáři měli loni na konci sklizně mírně vyšší výnosy než v roce 2020.
V jižních Čechách letos zemědělci sklidili méně obilovin, brambor a řepky než loni, kdy byl mimořádně úrodný rok. Rekordní byla naopak produkce ovsa, větší úroda jablek a zelí. Vyplývá to z odhadu, jejž zveřejnili statistici. Z dlouhodobého hlediska jde o slušné výsledky, pětinový propad je u řepky, řekli jihočeští zemědělci.
Letošní úroda řepky je nejnižší za posledních 14 let. Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sklidili zemědělci 1,027 milionu tun, což je o 17,5 procenta méně než loni. V meziročním srovnání si o 1,4 procenta pohoršily také obiloviny. Úroda brambor je ve srovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní nižší o 3,5 procenta, může za to zejména úbytek ploch. Polepší si naopak cukrovka, slunečnice či mák. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ.
Zemědělci v Plzeňském kraji sklidili loni 600.000 tun obilovin, meziročně o 4,2 procenta víc a nejvíc za posledních pět let. Obiloviny pěstovali na ploše 102.031 hektarů, meziročně o 1,8 procenta menší a druhé nejmenší od roku 2016. V porovnání s ostatními kraji skončil region ve sklizni na pátém místě a na celkové sklizni obilovin v ČR se podílel 7,4 procenta. Nejvíce jich vyprodukoval Středočeský kraji (1,578.900 tun). Informace dnes zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Celková sklizeň obilovin loni ve Zlínském kraji díky vyšším hektarovým výnosům meziročně vzrostla o 9,7 procenta na 343.565 tun. Po Jihomoravském kraji šlo o druhý nejvyšší procentuální nárůst v České republice. Lepší výsledky ve srovnání se suchým rokem 2019 zaznamenali zemědělci v regionu také u většiny ostatních pěstovaných plodin. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Výnosy brambor, kukuřice na krmení i pícnin byly loni ve Zlínském kraji ve srovnání s rokem 2019 vyšší. Meziročně se v regionu snížily hektarové výnosy cukrovky, ale pouze nepatrně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy v kraji se v loňském roce změnily jen mírně. Výjimkou byly plochy s krmnou kukuřicí, ubylo jich o více než tisíc hektarů.
Celková sklizeň obilovin loni v Olomouckém kraji díky vyšším hektarovým výnosům meziročně vzrostla o 4,6 procenta na 591.200 tun. Lepší výsledky ve srovnání se suchým rokem 2019 farmáři zaznamenali také u většiny ostatních zemědělských plodin, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Výnosy brambor, cukrovky, kukuřice na krmení, pícnin a sena byly v Pardubickém kraji vloni většinou vyšší než v roce 2019. O jedno procento se meziročně snížily jen hektarové výnosy cukrovky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Osevní plochy se změnily jen mírně.
Produkce většiny zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji loni oproti roku 2019 vzrostla, nejvýrazněji u ovsa, jarní pšenice a kukuřice na zrno. Výtěžek z hektaru meziročně klesl jen u cukrovky. Úroda téměř všech plodin byla v kraji mírně nižší, než je celostátní průměr. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
