Sklizeň obilovin v Olomouckém kraji letos meziročně klesla zhruba o deset procent. Zatímco loni farmáři z polí sklidili 568.920 tun obilovin, letos to bylo 517.353 tun. ČTK dnes informaci získala z odhadu sklizně zemědělských plodin, který na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.
Zemědělci v Pardubickém kraji už sklidili obiloviny zhruba ze čtvrtiny a řepku téměř ze tří čtvrtin osetých ploch. Zcela již skončily žně ozimého ječmene. Průměrné výnosy obilovin jsou zatím nižší než vloni, naopak u řepky jsou ve srovnání s minulým rokem lepší. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
Na jižní Moravě zemědělci dosud sklidili přes polovinu ploch osetých obilím a téměř 90 procent polí s řepkou. Vzhledem k velkým vedrům na jaře a suchu se letošní průměrné výnosy blíží loňským, které byly nejnižší od katastrofálního sucha v roce 2012. Sedláci průměrně sklidili z hektaru 4,56 tuny obilí a 3,11 tuny řepky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Regionální agrární komora Jihomoravského kraje.
Na Vysočině zemědělci posekali pětinu obilí a 30 procent řepky, zatímco před rokem se touto dobou žně v kraji teprve rozbíhaly a do řepky sklizňové stroje ještě nezajely. Letošní hektarový výnos u obilí se v průměru pohybuje kolem 5,7 tuny a je zatím o čtyři desetiny vyšší než výsledek za minulý rok, který byl poznamenaný suchem. O něco lepší úroda je také u řepky. Vyplývá to z dnešních informací ministerstva zemědělství a společnosti Agrovenkov Vysočina.
Stát má pro případ krizových situací zásoby obilí na několik týdnů. Podobně jsou na tom další země Evropy. ČTK to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Sklady se otvírají, když vláda vyhlásí krizový stav, například při povodních. Krizová legislativa má přesná pravidla.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji by měla letos klesnout o 13 procent na 392.161 tun z předloňských 450.605 tun. Hlavním důvodem je očekávaný pokles hektarových výnosů o 12 procent na průměrných 5,12 tuny. Zemědělci také mají obiloviny zaseté na menší ploše než loni. Vyplývá to z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 10. červnu. Žně v hradeckém kraji začaly kolem 20. června, tedy zhruba o dva týdny dříve než obvykle.
Úroda hlavních obilovin na Slovensku letos podle odhadu stoupne proti loňsku o 7,1 procenta na 2,59 milionu tun. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Loni mělo na úrodu negativní vliv mimo jiné sucho.
První zemědělci na jižní Moravě vyjeli sklízet na pole obilí. Je to o 14 dní dříve než běžně, podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy budou v celém Česku sklizně posunuté o týden až 14 dní. V ZD Bulharech na Břeclavsku se začalo sklízet v úterý, podle předsedy tamního družstva Antonína Osičky se mohlo začít sekat už před týdnem. Agrární komora odhaduje propad sklizně minimálně o pětinu proti normálu.
Letošní suché a teplé jaro negativně ovlivnilo stav zemědělských plodin v Pardubickém kraji. Nižší bude zřejmě sklizeň obilí, které vyhnalo málo odnoží, zčásti i pícnin, uvedli zástupci zemědělských podniků a agrární komory, kteří byli osloveni. Porosty ale nejsou v kritickém stavu a vývoj počasí během léta ještě může situaci změnit k lepšímu.
Ozimé obiloviny a řepka ve výše položených oblastech Pardubického kraje přežily velké mrazy v únoru a březnu díky sněhu na polích. V nížinách, kde sníh nebyl, nízké teploty škody na rostlinách nejspíš napáchaly.
Jihomoravští zemědělci zatím rozmary počasí nepocítili. Týden trvající tuhé mrazy na přelomu února a března, které v noci klesaly pod minus deset stupňů Celsia, nepoškodily díky solidní sněhové pokrývce ozimé porosty obilí a řepky. Zemědělci očekávají, že by na pole mohli vyjet koncem března.
Novou posklizňovou linku se sušárnou a moderními sklady na obilí a řepku staví ZOD Brniště (dříve Zemědělské obchodní družstvo Brniště) na Českolipsku. Investice za 40 milionů korun je největší ve firmě za posledních deset let. Umožnit by měla zrychlit a tím i zlevnit sklizeň plodin a také zajistit vyšší kvalitu skladování. Do provozu ji chtějí dát ještě před letošní sklizní v polovině července. Informoval o tom ředitel ZOD Brniště Otto Forman.
Mrazy kolem minus 20 stupňů Celsia bez pokrytí půdy sněhem nejsou dobré pro ozimy jako pšenice, ječmen nebo řepka, uvedl dnes Zemědělský svaz ČR. Klimatické změny budou podle něho ovlivňovat zemědělství stále více. Podle Agrární komory ČR se však musí počkat, až mrazy skončí, pak se teprve budou sčítat škody.
Sklizeň většiny zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji loni oproti roku 2016 klesla, nejvýrazněji u kukuřice na zrno a řepky. Výtěžek z hektaru se meziročně zvýšil jen u žita a tritikale. Úroda téměř všech plodin byla v kraji horší, než je celorepublikový průměr. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Letošní sklizeň obilovin je o 15,2 procenta nižší než loni. Včetně kukuřice na zrno se očekává úroda 7,274 milionu tun obilovin. Vyplývá to z odhadu, který podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně nižší je i úroda řepky a brambor, cukrovky se sklidí téměř stejné množství jako v loňském roce. Podle mluvčího Agrární komory Jiřího Felčárka je problém s kvalitou obilovin a s regionálními výpadky úrody, zvláště pak na Moravě.
Úroda většiny hlavních zemědělských plodin na Slovensku bude letos oproti loňsku nižší. Vyplývá to z odhadu slovenského statistického úřadu. Největšího výpadku dosáhne sklizeň kukuřice, přibližně na úrovni minulého roku se udrží úroda brambor. Farmáři již dříve upozornili, že úrodu ovlivní kromě jiného sucho.
Letošní produkce žita nedokáže podle Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů ČR zcela uspokojit domácí spotřebu. Zemědělci sice letos podle ministerstva zemědělství sklidili 117.357 tun žita, tedy přibližně stejně jako loni, dovézt se však bude muset zhruba 20.000 tun, odhadl Filip. Češi přitom dlouhodobě spotřebují ročně kolem 11 kilogramů výrobků s žitem, což je přibližně desetina spotřeby pšenice.
Jeden z největších problémů českého zemědělství je, že ČR ročně vyváží tři miliony tun obilí. Důvodem je, že ho zemědělci nestačí zkrmit. Řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek po konferenci o zemědělství a potravinářství, jež byla součástí českobudějovického agrosalonu Země živitelka.
Na Vysočině letos roste o něco méně plodin používaných na krmení zvířat a do bioplynových stanic, včetně kukuřice. Rozloha polí s bramborami na Vysočině je přes mírný meziroční pokles stále největší v Česku. V porovnání s uplynulým rokem zemědělci v tomto kraji letos naseli o něco více obilí, máku a kmínu, neubylo ani řepky. Vyplývá to z aktuálního soupisu ploch osevů Českého statistického úřadu.
Zveme na akci
