Novou odrůdu meruněk odolnou proti nejčastější nemoci tohoto ovoce vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Národní značku kvality Klasa získaly další čtyři potravinářské výrobky – tlačenka, ovocná svačinka, hrášek a žitný chléb. Celkem ji tak spotřebitelé mohou nalézt na obalech 973 produktů od 226 českých a moravských výrobců. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Státní zemědělský intervenční fond.
Obilí se letos v Česku sklidilo o 7,9 procenta méně než loni, zemědělci svezli z polí 6,861 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který dnes podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nižší sklizeň očekávají statistici také u brambor o 19,1 procenta a cukrovky o čtvrtinu. Mlynáři podle výkonného ředitele Svazu pekařů a cukrářů ČR Jaromíra Dřízala již zdražili mouku o pětinu, tedy o 1000 korun na tunu. Malé pekárny již podle něj zdražily, velké vyjednávají s obchodními řetězci o cenách na příští rok.
Sezona zpracování zeleniny je kvůli počasí letos urychlená o týden až 14 dní. V závodě Pika v Bzenci na Hodonínsku, který patří do skupiny Hamé, nyní kromě zpracování hrášku zahájili také výrobu nakládaných okurek. Závod jede na tři směny sedm dní v týdnu, stejně jako podnik Agrimex u Prahy, kde vyrábějí zamrazenou zeleninu, uvedla společnost Hamé v tiskové zprávě.
Čeští bramboráři, kteří používají minimální množství hnojiv a chemických přípravků, možná získají novou podporu. Ministerstvo zemědělství ji ještě ale musí notifikovat u Evropské komise, návrh by měl podávat až ministr v nové vládě, řekl dnes předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Podle něj jsou zatím odhadované náklady 65 milionů korun ročně. Pěstitelé by chtěli české populaci vysvětlit, že české brambory, zvláště pak rané, jsou zdravé a bez stabilizátorů. Na druhou stranu nevydrží na pultech obchodů tak dlouho. Brambory se loni v ČR včetně zahrádek pěstovaly na více než 26.500 hektarech, meziročně se výměra prakticky nezměnila.
Francouzská skupina Avril se dohodla na převzetí většinového podílu v italském výrobci. Vznikne tak třetí největší producent značkového olivového oleje na světě, uvedla agentura Reuters. Finanční stránka dohody zveřejněna nebyla.
Na Vysočině rychle přibývají drobní zpracovatelé mléka a masa. Faremních mlékáren je zaregistrováno 29 a malých bouráren, tedy provozů na porcování masa, 78. Stejný trend se ale netýká automatů na prodej syrového mléka, jichž je v kraji deset, v porovnání s boomem před osmi lety poloviční počet. Veterináři u malých provozů zatím výrazné problémy nezaznamenali. Vyplývá to z přehledu činnosti krajské veterinární správy za uplynulý rok.
Česko letos na národních dotacích rozdělilo potravinářským podnikům 400 milionů korun, z toho více než čtvrtinu firmám z holdingu Agrofert. Holding, jehož majitelem byl někdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO), tak žebříček příjemců dotací vede. Uvedl to deník Hospodářské noviny (HN). Babiš v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie Agrofertu a firmy SynBiol do svěřenských fondů.
Pěstitelé jablek na jižní Moravě dokončují sklizeň, hotova by mohla být příští, nejpozději přespříští týden. Ztráty, které letos způsobily mrazy, jsou značné. Proti průměrné sklizni posledních let sklízejí pěstitelé zhruba 20 až 30 procent. Kompenzace ministerstva zemědělství jim nahradí ušlé tržby zhruba z pětiny, vyplývá z vyjádření zemědělců.
Cukrovary vyrobily v uplynulé sezoně do letošního února nejvíce cukru od vstupu do Evropské unie. Meziročně šlo o zvýšení o téměř třetinu na 592.700 tun, v loňském roce však došlo k propadu o 140.000 tun, uvádí ministerstvo zemědělství na svém webu.
Češi jedí více než polovinu sýrů, tvarohů a másel z dovozu. Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman to řekl na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka a označil to za tragický fakt. Klesá i potravinová soběstačnost ČR u vepřového masa a mrkve.
Společnosti Sladovny Soufflet ČR, která je největším tuzemským výrobcem sladu, v účetním roce 2015/2016 mírně vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb na 3,8 miliardy korun z 3,794 miliardy v roce předchozím. Čistý zisk firmě stoupl výrazněji na bezmála 325 milionů korun z 251 milionů v roce 2014/2015. Informace jez výroční zprávy společnosti, jejíž hospodářský rok začal v červenci 2015 a skončil loni v červnu.
Právní předpisy na celoevropské úrovni by měly v budoucnosti bránit nekalým obchodním praktikám na zemědělských trzích. Doporučuje to zpráva odborné pracovní skupiny, kterou ministrům členských zemí Evropské unie předložil eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. Český ministr Marian Jurečka takový záměr uvítal.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že export českého zboží do Číny neohrozil. Poté, co podpořil schůzku svého vládního a stranického kolegy Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, zrušil Peking Jurečkovu naplánovanou cestu do Číny. Důvody mu přitom čínská strana nesdělila. Zřejmě je nezná ani čínská velvyslankyně v Praze Ma Kche-čching, s níž o zrušení cesty hovořil náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. Ministrovy kroky kritizovala Potravinářská komora ČR, která se obává narušení těžce navázaných obchodních vztahů obou zemí.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že české mléko by mohlo najít nový odbyt v zemích Blízkého východu nebo v Turecku. Produkce mléka v Česku meziročně stoupla, ale jeho výkupní ceny klesly. Sobotka se domnívá, že nikdo nedokáže odhadnout, jak dlouho budou trvat sankce mezi EU a Ruskem, které představovalo pro český mlékárenský průmysl velké odbytiště. Premiér při návštěvě v zemědělském družstvu v Bernarticích na Písecku řekl, že by se producenti mléka a mléčných výrobků měli zkusit obracet na jiné trhy.
Problémem českého potravinářství je podle ministerstva zemědělství málo rozvinutý zpracovatelský průmysl. Ministerstvo chce proto podpořit investice potravinářských podniků do zpracovatelských kapacit. Podle Kamila Bílka z ministerstva zemědělství je potřeba klást důraz na to, aby se v Česku vyráběly potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Jako hlavní příklad uvedl mlékárenský průmysl. Ač je Česko soběstačné ze 130 procent v produkci mléka, saldo zahraničního obchodu je záporné a činí tři miliardy korun kvůli velkému dovozu tvarohu a sýrů, řekl dnes v Brně na konferenci o potravinářském průmyslu.
Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso za české. Přitom jej dovážel z Polska, zjistili veterináři. Další maso dovážel z Nizozemí, což veterinářům nenahlásil, i když měl. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Veterináři s prodejcem zahájili správní řízení. Teoreticky tak provozovateli hrozí za klamání spotřebitele pokuta ve výši až 50 milionů korun, většinou je ale její výše řádově nižší.
Kvalita potravinářské pšenice a mouky pro pekaře bude letos podle prvních odhadů velmi dobrá. Díky dobré úrodě lze předpokládat, že ceny surovin a pekařských výrobků by zdražovat neměly. Zaznělo to na semináři Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů ČR na agrosalonu Země živitelka, který se konal v Českých Budějovicích.
Značku Regionální potravina letos získalo 107 výrobků od 106 výrobců. V šestém ročníku krajských soutěží o ni usilovalo 1262 výrobků od 418 producentů. Na tiskové konferenci to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zájem byl přibližně stejný jako loni, proti prvnímu ročníku vzrostl o třetinu. Značku mohou získat pouze malí a střední producenti, jejichž podnik může mít maximálně 250 zaměstnanců.
Až třetina českého biomléka se vyváží do zahraničí, především do Německa. V posledních letech navíc roste zahraniční poptávka každoročně až o 100 procent. Sdělila to Sylva Horáková, mluvčí svazu PRO-BIO sídlícího v Šumperku. Svaz je celostátním sdružením ekologických zemědělců a zpracovatelů a prodejců biopotravin.
