Společnost Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách na Královéhradecku, který na konci března zasáhla ptačí chřipka, chce o víkendu obnovit chov slepic. Do první z šesti hal by pracovníci drůbežárny měli přivézt 61.000 kuřic. S plnou obnovou chovu farma, která patří k významným drůbežářským podnikům v Královéhradeckém kraji, počítá na podzim. Řekl to ředitel podniku Jan Pozdílek.
Ve Vodňanech na Strakonicku potvrdili veterináři 34. letošní ohnisko ptačí chřipky v malochovu s devíti slepicemi. Sdělil to za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. V blízkosti ohniska je podnik Vodňanská drůbež, který je součástí koncernu Agrofert. Potvrzený byl subtyp choroby H5N8. Podle jihočeských veterinářů jde o letošní nejhorší ohnisko v kraji, protože jsou poblíž Vodňanská drůbež a jedna jatka.
Ptačí chřipka zasáhla velkochov 175.000 slepic v Kosičkách na Královéhradecku a chov 7500 kachen v Záhornici na Nymbursku. Letos jde o 24. a 25. zjištěné ohnisko nákazy ptačí chřipky v ČR. Drůbež bude utracena. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Česká republika bude žádat finanční pomoc pro zemědělce od EU. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou ekonomické dopady na chovatele obrovské.
Drůbežáři chtějí kompenzace za ptačí chřipku od Evropské komise. Budou apelovat na ministerstvo zemědělství, aby žádalo o náhrady za výpadky na trhu. Řekla to předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Podobnou situaci stát řešil při prvním výskytu ptačí chřipky v ČR v roce 2006, tehdy Evropa kompenzace vyplácela, připomněla. V chovech se nyní utratila zhruba třetina ze 149.000 kachen určených na rozmnožování.
Ptačí chřipka se rozšířila do chovů kachen firmy Perena v Královéhradeckém kraji. V regionu jsou dvě ohniska vzdálená od sebe zhruba 15 kilometrů, 40.000 ptáků utratí veterináři v pondělí, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Jde o první komerční chovy, které letos ptačí chřipka zasáhla, a první letošní ohnisko v kraji. Firma Perena na webu uvádí, že je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. V roce 2019 vylíhnula 14 milionů kachňat.
Ptáky z malochovu v Blatné na Strakonicku, kde se dnes prokázalo nové ohnisko ptačí chřipky, utratí veterináři ve čtvrtek. Firma Blatenská ryba má kolem ohniska tři odchovny a další provoz, zhruba 20.000 ptáků. Ochranná opatření zpřísnila již dřív. Řekli to zástupci veterinářů a společnosti Blatenská ryba.
Dvanácté ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo v dosud nezasaženém regionu, v chovu v Osvětimanech ve Zlínském kraji. Bylo tam 400 kusů drůbeže, o víkendu ji veterináři utratili, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Ohniska v chovech jsou tak v sedmi krajích, tedy v polovině krajů v ČR. Zlínské ohnisko je druhé, které není v malochovu.
Veterináři ve Zlínském kraji loni zamezili rozšíření nákazy takzvanou hlavničkou u skotu. Potvrdila se u téměř dvouleté jalovice v chovu na Vsetínsku. Zvíře nákaze, která se občas vyskytuje v místech, kde se společně chová skot s ovcemi, i přes podpůrnou léčbu podlehlo. Nákaza se ale ve stádě skotu dále nerozšířila, k čemuž přispěla i mimořádná veterinární opatření, řekl ředitel krajské veterinární správy František Mahdalík.
Veterináři potvrdili o víkendu deváté a desáté ohnisko ptačí chřipky v Česku. V obou případech šlo o malochovy, nově byl jeden v Moravskoslezském kraji. Druhé nové ohnisko bylo ve středních Čechách, kde už byla chřipka dříve zjištěna, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Ohniska v chovech jsou tak v šesti krajích
Ruská federace jako první ze zahraničních partnerů omezila obchod kvůli výskytu ptačí chřipky s Jihočeským krajem. Sdělil ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé ale krok nebude mít velký ekonomický dopad, z kraje se do Ruska drůbež ani vejce nevyváží.
Ptačí chřipka se dnes potvrdila v dalších dvou lokalitách v jižních Čechách. V obou šlo o volně žijící drůbež a virus H5N8, sdělili zástupci Státní veterinární správy (SVS). Jedna je na kraji Českých Budějovic, druhá v Hradišti u Písku. Stát kvůli snaze omezit přenos choroby zakázal v celé ČR větším chovatelům chov drůbeže ve volných výbězích, omezuje se rovněž prodej a přemisťování drůbeže. Agrární komora upozornila, že české drůbeží maso a vejce uváděné na trh jsou pro spotřebitele bezpečné a z pohledu konzumace nezávadné.
V Česku se po necelém roce znovu objevila ptačí chřipka. Zatím je potvrzená u dvou uhynulých labutí na Zlivickém rybníku na Písecku, oznámili zástupci Státní veterinární správy (SVS). Nákaza se v poslední době vyskytla v mnoha evropských zemích, kde kvůli ní vybíjejí chovy drůbeže. Subtyp choroby je H5N8, což je nebezpečný virus pro ptačí populace, ale na člověka se nepřenáší.
Maďarský úřad pro bezpečnost potravin (Nebih) objevil na slepičí farmě ve městě Kerekegyháza ve střední části země další ohnisko ptačí chřipky. Začala proto likvidace více než 101.000 nosnic, uvedla maďarská tisková agentura MTI. V okolí farmy úřady vytvořily tříkilometrové ochranné pásmo a deset kilometrů kolem pásmo dozoru. Do Česka se podle údajů české Státní veterinární správy od začátku roku 2020 dovezlo z Maďarska 1900 tun krůtího masa a 7600 tun jiné drůbeže než krůt.
Kvůli výskytu ptačí chřipky bude potřeba na farmách na jihozápadě Francie vybít další stovky tisíc kachen. Oznámil to francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie, podle něhož nyní veterináři kvůli vysoce nakažlivém kmeni viru H5N8 budou svádět „závod s časem“. V zasaženém departementu Landes už nechaly úřady od 20. prosince zlikvidovat na 400.000 kusů drůbeže.
Likvidaci kolem 90.000 krůt na velkých drůbežích farmách na severozápadě Maďarska nařídil úřad pro bezpečnost potravin (Nebih) kvůli obavám z šíření nákazy ptačí chřipky. Informovala o tom dnes maďarská tisková agentura MTI.
V Jánské na Děčínsku v pobočce společnosti Proagro Nymburk se objevila v jedné z hal s nosnicemi salmonela. Státní veterinární správa proto dnes začala s likvidací 40.800 nosnic. Dnes usmrtila asi polovinu, pokračovat bude ve čtvrtek. Řekl to ředitel Krajské veterinární správy Petr Pilous. Jde zhruba o 45 týdnů starou drůbež, nové nosnice společnost po dezinfekci haly nasadí nejspíš za víc než 15 týdnů, sdělil za firmu Zdeněk Mlázovský, který počítá se ztrátami na tržbách okolo deseti milionů korun.
Farma v severní Anglii musí vybít 10.500 krocanů, protože se u nich potvrdil výskyt vysoce patogenního kmene ptačí chřipky H5N8, informovaly agentury. V okruhu deseti kilometrů od farmy je dočasný bezpečnostní perimetr. Podtyp H5N8 potvrzený v komerčním chovu je nebezpečný pro ptáky, lidem ale neublíží.
Do konce letošního roku musí být všechny chovy prasat podle zpřísněné legislativy oplocené. Venkovní výběhy budou muset mít dvojitou bariéru a všechny stavby určené k chovu prasat i pomocné stavby, kde chovatelé skladují krmivo nebo stelivo pro prasata, musí být chráněné trvalým oplocením. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Důvodem zpřísnění je dlouhodobé riziko přenosu afrického moru prasat do chovů. Za neoplocení chovu hrozí fyzické osobě pokuta do 20.000 Kč, právnickým a podnikajícím osobám do 300.000 Kč, dodal mluvčí.
Africkým morem prasat je v Libereckém kraji ohrožen zejména Frýdlantský výběžek. Důvodem jsou migrační trasy divočáků z Polska, které vedou v oblasti Dětřichova, Višňové, na severu v oblasti Habartic a Jindřichovic pod Smrkem až k Novému Městu pod Smrkem. Nákazu navíc objevili i u divokého prasete uloveného zhruba 60 kilometrů od hranice v německém Zhořelci, zavlečení afrického moru tak hrozí i v oblasti Hrádku nad Nisou. Po jednání krizového štábu to řekl ředitel krajské veterinární zprávy Roman Šebesta.
Královéhradecký kraj je jednou z rizikových oblastí pro šíření afrického moru prasat, který byl koncem října potvrzen v Německu a Polsku, v Sasku asi 60 kilometrů od státních hranic. Pokud lidé najdou uhynulé kusy černé zvěře, měli by okamžitě kontaktovat myslivce, veterinární správu nebo příslušný obecní úřad. Novinářům to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). V kraji není aktuálně zjištěn jediný případ tohoto velmi nakažlivého onemocnění, které není na člověka přenosné. Přesto by lidé neměli s uhynulými zvířaty manipulovat.
