Za nedávnou nákazou divočáků na Zlínsku africkým morem prasat (AMP) je pravděpodobně odpovědný lidský faktor, řekl dnes svým kolegům ze zemí EU český ministr zemědělství Marian Jurečka. Případ je podle něj varováním pro další evropské země, které si nyní mohou jen těžko myslet, že jsou od stávajících ohnisek nákazy dostatečně daleko.
Myslivci budou jednat s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o povolení odstřelu divočáků na Zlínsku zasaženém africkým morem prasat. V regionu nesmějí myslivci divočáky lovit od druhé poloviny června, kdy se mor objevil. O povolení usiluje Českomoravská myslivecká jednota, kromě Jurečky se jednání na Zlínsku zúčastní i šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Africký mor prasat byl k dnešku potvrzen už u 24 uhynulých divočáků, oproti pátku tak přibyly dva nové případy. Celkem byl ve Zlínském kraji od doby vypuknutí nákazy před více než dvěma týdny nahlášen nález 38 uhynulých divokých prasat. U deseti z nich byly výsledky testů negativní, ve čtyřech případech nejsou zatím k dispozici. Řekl Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Zdroj nákazy se dosud nenašel.
Zástupci Státní veterinární správy (SVS) budou testovat prasata chovaná ve společnosti Zemet na Zlínsku. Řekl to Petr Majer ze SVS. Opatření souvisí s potvrzeným výskytem afrického moru prasat u dvou divočáků nalezených u zlínské nemocnice. Zveřejněním na úřední desce SVS dnes také začala platit mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nákazy.
Chovatelé prasat ve Zlínském kraji zatím žádné oficiální informace o africkém moru prasat od státní veterinární správy nemají. Řekla to ředitelka zlínské agrární komory Jana Brázdilová. Potvrdili to také oslovení chovatelé, kteří zatím neznají ani rozsah případných opatření.
Africký mor prasat byl zjištěn u dvou uhynulých divočáků na okraji Zlína. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). V blízkosti nálezu je podnik, který na dvou místech chová 5000 prasat. Zpřísní se v něm hygienické podmínky a prasata budou vyšetřena. V případě, že by se tam objevil úhyn na mor, veterináři by nařídili vybití celého chovu. V Česku se africký mor prasat objevil poprvé. Nemoc může mít dopad na obchod s vepřovým masem i živými prasaty.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebude nakonec žádat vládu o peníze navíc na kompenzaci výdajů za ptačí chřipku. Původně úřad mluvil o 70 milionech korun, ty bude muset pokrýt z resortních úspor, řekl Jurečka.
Stát chce jako kompenzaci od Evropské komise více než 44 milionů korun za odškodňování chovatelů a náklady spojené s ptačí chřipkou. Novinářům to řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Jde zatím o předběžné vyhodnocení nákladů.
Společnost Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, kde veterináři v zimě zlikvidovali kvůli ptačí chřipce téměř 60.000 násadových vajec a utratili přes 27.000 kachen, obnovuje chov. Firma požádala stát o náhradu škody, měla by dostat čtyři miliony korun. Řekl to ředitel společnosti Jiří Bláha. Firma s 80 zaměstnanci měla loni tržby 136 milionů Kč, zisk zatím nezveřejnila.
Komora veterinárních lékařů znovu zkritizovala novelu veterinárního zákona, kterou se zabývá Poslanecká sněmovna. Podle komory úředníci Státní veterinární správy (SVS) nechtějí, aby byla vhodně definovaná odborná způsobilost veterinářů, nebo aby bylo možné postihovat laiky, kteří by za úplatu vykonávali veterinární činnost, uvedla dnes v tiskové zprávě. Ředitel SVS Zbyněk Semerád výtky odmítl, návrh komory je podle něj odborně nesprávný.
Veterináři zrušili poslední ochranná pásma před ptačí chřipkou. Byla v Poseči na Karlovarsku. V zemi tak už neplatí žádné mimořádné veterinární opatření v souvislosti s touto nemocí. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Nákazová situace je už od konce března klidná. V Česku se vyskytlo 39 ohnisek nemoci v chovech. Veterináři doufají v to, že během několika měsíců bude země znovu prohlášená za prostou nemoci. V jiných evropských státech se zatím ohniska stále objevují.
Rusko povolilo dovoz zboží, kde je zpracované drůbeží maso z českých závodů. Musí však být ošetřené tak, aby v něm byl zničen potenciální virus ptačí chřipky. Rusko dříve dovoz takového zboží zakázalo kvůli výskytu nemoci v ČR. Většina zákazů ale platí dál, sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. Společnost Hamé, které se zákaz dotkl, zmírnění zákazu označila za pozitivní zprávu.
V jižních Čechách potvrdili veterináři další nákazu ptačí chřipkou. Je opět v komerčním chovu firmy Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, v němž je 17.300 kachňat různého stáří a asi 60.000 násadových vajec. Firma už na konci ledna přišla kvůli nákaze v chovu Řitovíz o 6500 kachen, přibližně o 20 tun masa. Chov v Blatné, kde je nové ohnisko, utratí veterináři v úterý. Řekl to ředitel krajské veterinární správy František Kouba. Podle jednatele Jiřího Bláhy firma zlikviduje celý chov kachen. Po nějakém čase začneme možná od nuly, řekl. S likvidaci pomůže armáda.
Přehled výskytu ptačí chřipky u chovaného ptactva v krajích ČR (řazeno podle prvního výskytu v kraji):
Veterináři potvrdili dvě nová ohniska ptačí chřipky v jižních Čechách. Jedno z nich je v komerčním chovu kachen ve Vlachově Březí na Prachaticku. Ve středu se tam začne vybíjet 17.000 ptáků. Druhé je v malochovu v Ledenicích na Českobudějovicku. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. V Jihočeském kraji je tak již v chovech šest ohnisek nemoci, v Česku je jich celkem 15. Zatím bylo v Česku utraceno zhruba 20.000 ptáků, tedy jen asi o tři tisíce víc, než je v novém ohnisku.
Před týdnem se v Česku znovu po téměř deseti letech objevila ptačí chřipka. V okolí pěti ohnisek, především na jižní Moravě, veterináři utratili přes 10.000 kusů drůbeže. Stalo se tak kvůli několika mrtvým ptákům, u kterých byl potvrzen virus chřipky typu H5N8. Nákaza je i v mnoha dalších evropských zemí.
Veterináři začali likvidovat chov ptactva v Lázních Toušeň u Prahy, kde byl potvrzen také výskyt ptačí chřipky. Utraceno má být přibližně 1000 zvířat. S naháněním a pochytáním ptactva veterinářům pomáhají hasiči. Přístupová cesta k farmě je přehrazena páskou a střeží ji policie.
Na jihu Moravy začala plošná likvidace drůbeže kvůli ptačí chřipce, pomůže s ní i armáda. Stát chovatele odškodní, většinou dostanou stovky korun za kus drůbeže. Zatím se chřipka objevila na třech místech na jižní Moravě, ale veterináři prověřují možný výskyt i v dalších regionech v zemi. Tato nemoc zabíjí hlavně ptáky, zřídka se však přenáší i na lidi, u nichž má pak vysokou úmrtnost.
Do Česka se téměř po deseti letech vrátila vysoce patogenní ptačí chřipka. Vyskytla se ve dvou malochovech drůbeže v Jihomoravském kraji, v Ivančicích a Moravském Krumlově. Pravděpodobným zdrojem nákazy jsou podle ministerstva zemědělství volně žijící ptáci. Veterinární správa potvrdila také ptačí chřipku u labutí na řece Jihlavě, která protéká Ivančicemi. Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové jde o typ chřipky, u níž dosud nebyl zaznamenán přenos na člověka. V dalších evropských zemích se ptačí chřipka šíří.
Rozšířená praxe podávání antibiotik zdravým zvířatům v zemědělských chovech musí skončit. Shodli se na tom europoslanci, kteří jednoznačně podpořili přísnější znění pravidel pro užívání veterinárních léčivých přípravků. Podle expertů antibiotika podávaná zvířatům preventivně nebo kvůli jejich rychlejšímu váhovému přírůstku ohrožují potenciálně i lidské zdraví, protože zvyšují riziko odolnosti bakterií vůči lékům.
