Štítek: Veterinářství

Česko je oficiálně zemí bez výskytu ptačí chřipky, oznámila Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) na svém webu. Podle Státní veterinární správy (SVS), která o tom informovala v tiskové zprávě, je to důležitý krok pro uvolnění obchodu s drůbeží se státy mimo Evropskou unii. V letošním roce bylo na území České republiky postupně vyhlášeno 23 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a v chovech ptáků držených v zajetí. Poslední ohnisko bylo potvrzeno 12. května v malochovu drůbeže v Kladně-Švermově ve Středočeském kraji.

Sasko chce kvůli šíření nákazy afrického moru prasat (AMP) vyhubit takřka všechny divočáky v ochranných koridorech, které fungují jako bariéra kolem zamořených oblastí. Oznámilo to saské ministerstvo sociálních věcí, které tažení proti infekční chorobě řídí. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit, mor je tak velkou hrozbou pro hospodářské chovy prasat. Na člověka se nepřenáší.

Omezení spojená s výskytem afrického moru prasat zasahují od hranic s Polskem na Frýdlantsku až do středních Čech. Nárazníkové pásmo – takzvané uzavřené pásmo I – nově zahrnuje 168 katastrálních území o rozloze přes 1200 kilometrů čtverečních. O rozšíření pásma rozhodla dnes Státní veterinární správa (SVS) na základě potvrzení nákazy u divočáka uloveného počátkem května v oblasti Hradčan na Českolipsku. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Africký mor prasat potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku. Uhynulé kusy našli v blízkosti Jindřichovic a Nového Města pod Smrkem. Od objevení nákazy v Česku se už mor potvrdil na Frýdlantsku u 16 divokých prasat, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jeden případ prasečího moru potvrdila laboratoř na počátku května u divočáka uloveného ve zhruba 50 kilometrů vzdálené oblasti Ralska na Českolipsku.

Africký mor prasat se v Libereckém kraji šíří, po 14 případech na Frýdlantsku laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku, v katastru obce Hradčany. Státní veterinární správa (SVS)  kolem místa vymezila takzvané pásmo infekce a v oblasti o výměře přes 230 kilometrů čtverečních nařídila mimořádná veterinární opatření, řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

V komerčním chovu krůt v Rychvaldu na Karvinsku se potvrdila vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N1. Chovatel nahlásil krajské veterinární správě, že mu uhynulo přibližně 250 z 15.192 krůt. Zbývající drůbež vykazovala příznaky nemoci, po potvrzení nákazy budou ostatní ptáci utraceni. Okolo ohniska veterináři ustaví uzavřená pásma a v nich budou platit mimořádná opatření. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Sasko kvůli boji s nákazou afrického moru prasat (AMP) vybudovalo přes 780 kilometrů plotů a dalších více než 160 kilometrů připravuje a staví. Uvedlo to saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starosti i zdravotnické a hygienické otázky. Vedle plotů sází tato německá spolková země i na odstřel divočáků, na což chce do konce příštího roku vynaložit až 1,3 milionu eur (asi 30 milionu Kč).

V první ze tří hal drůbežárny v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo na konci minulého roku zjištěno dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR, se před Velikonocemi obnovil chov. Veterináři to povolili poté, co po třítýdenním chovu zkušební skupiny 37.000 slepic žádný z testů a stěrů nepotvrdil výskyt viru ptačí chřipky. Majitel drůbežárny, firma Česká drůbež, halu doplnil na 265.000 nosnic, řekli  ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj Richard Bílý a jednatel společnosti Česká drůbež Zdeněk Pašek. Chov v dalších dvou halách společnost obnoví do podzimu, až do nich bude mít dostatek nosnic.

Africký mor prasat potvrdila laboratoř na Frýdlantsku u dalších dvou divokých prasat. Poprvé se nákaza prokázala u uloveného divočáka, další zvíře našli uhynulé. Nakažené zvíře ulovili v honitbě u Nového Města pod Smrkem, nákaza se také potvrdila u zvířete, které našli uhynulé na území Horní Řasnice, uvedl v tiskové zprávě zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petr Majer. Od prosince, kdy se v oblasti nákaza objevila, je to už sedm případů. Nové nálezy spadají stále do vymezeného pásma, mimořádná veterinární opatření se proto v tuto chvíli nijak nemění.

Veterináři zaznamenali loni ve Zlínském kraji jeden případ trichofytózy skotu. V roce 2021 byly v regionu dva, předtím se kožní onemocnění způsobené plísní, které je přenosné i na člověka, v kraji několik let neobjevilo. Nákaza se v minulém roce vyskytla v chovu na Vsetínsku, řekl ředitel krajské veterinární správy Michal Kamarád. Díky přijatým mimořádným veterinárním opatřením se podle něj onemocnění dále nerozšířilo.

Prasečí mor potvrdila laboratoř u dalšího uhynulého divokého prasete na Frýdlantsku, jde o čtvrtý případ v tomto regionu. Žádné další opatření se ale přijímat nemusí, protože bylo nalezeno v uzavřeném pásmu. Řekl to ředitel Státní veterinární správy pro Liberecký kraj Roman Šebesta.

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

Veterináři loni uložili pokuty za 27,2 milionu korun. Meziročně objem vybraných pokut vzrostl o čtvrtinu. Provedli 6764 kontrol životní pohody hospodářských zvířat a zájmových chovů. Závadu zjistili při 19 procentech kontrol hospodářských zvířat a 32 procentech zájmových chovů. Novinářům to řekli zástupci Státní veterinární správy (SVS). Počet kontrol meziročně vzrostl o tři procenta. V pěti nejzávažnějších případech předala SVS podnět pro podezření z trestného činu policii.

Veterináři utratili v Lánech na Kladensku kachny v chovu, v němž se objevila ptačí chřipka. Usmrtili asi 9300 zvířat. Část z chovu, který představoval kolem 10.000 kusů, zemřela na nákazu. Vybíjení trvalo téměř šest hodin, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

V chovu kachen firmy Perena v Dobřenicích na Hradecku se objevilo letošní desáté ohnisko ptačí chřipky. Utraceno bude 23.000 kachen. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Chov kachen na farmě v Dobřenicích byl kvůli ptačí chřipce vybit již v roce 2021. Tehdy šlo o 24.000 ptáků.

Kvůli nákaze ptačí chřipkou nařídily úřady v Bavorsku vybít chov zhruba 70.000 kachen, s likvidací drůbeže se podle bavorské televize BR začne okamžitě. Infekce se vyskytla v okrese Schwandorf, který sousedí s Českou republikou.

Veterináři dnes dopoledne utrácejí 1900 kachen na farmě společnosti Perena v Nouzově u Dymokur na Nymbursku, kde se objevilo letošní osmé ohnisko ptačí chřipky. Přípravné práce začaly ráno, likvidace chovu má být hotová během dopoledne. Drůbež veterináři a hasiči usmrcují v kontejnerech s oxidem uhličitým, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

V chovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se na konci prosince potvrdilo dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR, skončila dnes po poledni likvidace drůbeže. V třech třípodlažních halách bylo původně na 750.000 nosnic. Hasiči a pracovnicí firmy Česká drůbež, které chov patří, tak museli z hal vynosit kolem 1000 tun slepic. Pracovali na tom 12 dní. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.