Ministerstvo zemědělství od roku 2007 do současnosti vyplatilo přes 292 milionů korun na kompenzacích chovatelům drůbeže, kteří museli likvidovat zvířata ve svých chovech kvůli ptačí chřipce. Nákaza se v ČR poprvé objevila před 15 lety v Tisové na Orlickoústecku. Dodnes muselo být utraceno více než 600.000 kusů drůbeže. Vyplývá to z informací ministerstva a Státní veterinární správy.
Česko je oficiálně zemí bez výskytu ptačí chřipky, oznámila Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Podle Státní veterinární správy (SVS) je to důležitý krok pro uvolnění obchodu s drůbeží se státy mimo EU. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Veterináři za loňský rok evidují v Česku rekordních 48 ohnisek ptačí chřipky, utraceno muselo být zhruba 330.000 kusů drůbeže a dalších ptáků. Jednalo se o vysoce patogenní ptačí chřipku subtypů H5N8 a H5N1, u kterých existuje riziko přenosu na člověka. Předloni byla potvrzena dvě ohniska, veterináři museli vybít kolem 137.000 ptáků. Naopak vyšetření loni v ČR neodhalila africký mor prasat. Poslední pozitivní případy této choroby veterináři zaznamenali v roce 2018 u uloveného divokého prasete. Zástupci Státní veterinární správy (SVS) to uvedli na tiskové konferenci.
V chovu kachen v Lipolticích na Pardubicku je ptačí chřipka. Jde o chov společnosti Perena, která nahlásila úhyn 380 z 3500 chovaných kachen. Odebrané vzorky potvrdily ptačí chřipku. Chovatel musí nechat utratit všechny kachny. Informoval o tom v tiskové zprávě mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Podle pardubické veterinární správy začne vybíjení chovu v pondělí. Jde o letošní páté ohnisko ptačí chřipky v Česku. Firma Perena je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. Chovy má v několika krajích, ptačí chřipka se v nich vyskytla také loni na jaře.
Menší problémy s odbytem kachen měla loni na jaře kvůli ptačí chřipce Blatenská ryba. V malochovu poblíž její výkrmny se v březnu potvrdila nákaza, firma tak nemohla dodávat drůbež syrovou, ale musela ji zamrazit nebo tepelně zpracovat. Výkupní ceny tak byly nižší, rozdíl ale firmě doplatilo ministerstvo zemědělství. Všechny kachny teď chová vevnitř. Řekli to zástupci firmy. Loni 21. ledna se v ČR zhruba po roce vyskytla ptačí chřipka.
Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v obci Klínovice na Strakonicku. Bylo v něm 32 slepic, kachen i hus, některé uhynuly, zbylé veterináři utratili. Jde o vysoce patogenní ptačí chřipku typu H5N1, přenosnou na člověka, je to čtvrté letošní ohnisko nákazy v ČR. První letošní případ nákazy u volně žijících ptáků potvrdili veterináři u labutě ve středočeské Davli. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
Ptačí chřipka zasáhla velkochov nosnic v Libotenicích na Litoměřicku. Ve čtyřech halách se tam nacházelo 188.000 kusů drůbeže, budou utraceny. Zničit se musí také 600.000 vajec, oznámil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o subtyp choroby H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. Na místě se v posledních dnech objevily hromadné úhyny několika tisíc kusů drůbeže. Zástupci společnosti AG Maiwald, která chov slepic na Litoměřicku provozuje, nechtějí situaci komentovat. Likvidace zvířat začne pravděpodobně ve středu, uvedli hasiči.
Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších čtyř hejn firmy Rybářství Nové Hrady. Příští týden budou muset utratit asi 1900 ptáků. V listopadu tam utratili veterináři kolem 2600 ptáků. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku s padesátiletou tradicí, zbude z něj jediné hejno s asi 200 ptáky. Firma připustila, že chov, jenž čítal 5000 ptáků, možná skončí. Řekli to veterináři a chovatelé. Veterináři utratí ptáky 21. a 22. prosince. Jde o čtyři haly, zapojí se desítky lidí včetně hasičů.
Brněnští vědci vyvíjejí novou vakcínu, která má zabránit tvorbě zánětu mléčných žláz u krav. Zároveň by se díky jejímu užívání snížilo používání antibiotik. Při vývoji vědci používají podobný princip jako při léčbě rakoviny a základem jsou takzvané dendritické buňky, které pomáhají imunitnímu systému při boji s původcem zánětu. Tím bývají nejčastěji bakterie, ale také kvasinky či mikroskopické řasy, uvedl v tiskové zprávě mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
Zemědělci a majitelé zemědělských pozemků na Opavsku jsou dlouhodobě nespokojeni s intenzitou lovu divočáků. Černá zvěř je podle nich přemnožená a působí jim velké škody. Někteří provozovatelé honiteb podle nich stavy nedostatečně redukují a zvěř jim pak působí statisícové škody. Podali dokonce trestní oznámení na úředníka opavského magistrátu, který má problematiku na starost. Řekl to zemědělec z Jakartovic Jiří Michalisko, který zastupuje několik nespokojených kolegů. Jindřich Hrbáč z odboru životního prostředí ale své pochybení odmítá. Podle něj je obtížné provozovatele honiteb donutit, aby stav černé zvěře regulovali.
Veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, musí se umisťovat do budov. Výjimku má chov holubů a běžců, jako jsou pštrosi, informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nařízení SVS vydala prostřednictvím mimořádných veterinárních opatření. Za jejich nedodržení hrozí až dvoumilionová pokuta pro podnikající a právnické osoby, u fyzických osob je pokuta do 100.000 korun.
Veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu hus se 700 ptáky u jihočeského Byňova, který je součástí Nových Hradů na Českobudějovicku. Uhynulo tam zhruba 70 hus, zbytek veterináři utratí. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o vysoce patogenní virus H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. V Byňově je jediný šlechtitelský chov hus v ČR, provozuje ho Rybářství Nové Hrady. V chovu je asi 5000 ptáků. Když se ptačí chřipka prokáže v chovech plošně, budou dopady nedozírné, řekl ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař. Veterináři vybijí stovky hus v pondělí 22. listopadu.
Veterináři potvrdili v malochovu v Dolní Lhotě u Stráže nad Nežárkou na Jindřichohradecku další ohnisko ptačí chřipky. Utratili proto 40 kusů slepic a kohoutů. Jedná se o subtyp nákazy H5N1, který může být potenciálně nebezpečný i pro člověka. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Po měsíci se v ČR znovu potvrdila ptačí chřipka. V letošním 40. ohnisku v Rohozné u Jihlavy na Vysočině je 5000 kusů drůbeže, hlavně hus, veterináři je vybijí. Oznámil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde podle něj o nízce patogenní chřipku subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka. Před měsícem šlo v Trhových Dušníkách na Příbramsku o vysoce patogenní typ choroby.
V případě opětovného zavlečení afrického moru prasat (AMP) do ČR požádá ministerstvo zemědělství znovu o spolupráci policii. Dnes to po jednání ústřední nákazové komise, kde jsou také zástupci ministerstva vnitra, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Stát pak vybízí myslivce k ještě intenzivnějšímu lovu divokých prasat. Ta nemoc přenášejí, pokud se dostane do chovu prasat, musí se vybít.
Africký mor prasat se v Polsku a Německu blíží k hranici na severu Čech. Liberecký kraj mobilizuje, svolal nákazovou komisi a poradu myslivců a starostů. V Polsku i Německu se už objevila nákaza u prasete domácího a nelze vyloučit zavlečení choroby přes hranice do Česka, řekl mluvčí krajského úřadu Jan Mikulička. Česko je od dubna 2019 oficiálně považováno za zemi bez afrického moru prasat, naposled se nemoc objevila před čtyřmi lety na Zlínsku.
V ohnisku ptačí chřipky v Trhových Dušníkách na Příbramsku byl prokázán nebezpečný podtyp viru označovaný jako H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. Veterináři o tom informovali krajské hygieniky, řekl za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Nákaza tímto virem se tak v Česku potvrdila po více než 14 letech. Podle mluvčí krajských hygieniků Dany Šalamunové bude lidem, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženými zvířaty, nařízen lékařský dohled. Do karantény jít nemusejí, protože nebyl zaznamenán případ přenosu z člověka na člověka, dodala.
Zhruba po čtyřech měsících se v ČR znovu prokázala ptačí chřipka. Ohnisko je v malochovu v obci Trhové Dušníky na Příbramsku, Na místě uhynulo pět hus. Zdrojem nákazy byli nejspíš volně žijící vodní ptáci, sdělil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.
Východ Německa se potýká s africkým morem prasat (AMP), který se do země šíří z Polska. Německé regiony kritizují spolkovou vládu kancléřky Angely Merkelové, že proti infekci nepostupuje dostatečně razantně. Žádají proto Berlín, aby na hranici s Polskem vybudoval pevnější a účinnější bariéru proti divokým prasatům, než je ta stávající. Pokud se nákazu nepodaří zastavit na hranicích, hrozí podle spolkových zemí škody v řádech miliard eur. S infekcí se potýkala i Česká republika, které se podařilo nemoci zbavit. AMP je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Vakcína neexistuje, nakažená zvířata se neléčí a musejí se usmrtit.
Česká republika získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) status země bez výskytu ptačí chřipky. Pomůže to zahraničnímu obchodu, protože v řadě zemí padnou omezení na obchodování s drůbeží a ptactvem z tuzemských chovů. Novinářům to dnes na cvičení veterinárního dozoru Nákaza 2021 v Heroltovicích na Olomoucku řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Letos bylo v ČR vyhlášeno 37 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a jedno ohnisko v chovu ptáků držených v zajetí. Poslední ohnisko bylo zlikvidováno v červnu.
