Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4927 hektarů, což je o jedno procento méně než loni v srpnu. Výměra českých chmelnic se dlouhodobě pohybuje okolo 5000 hektarů. Nově se letos osázelo chmelem 243 hektarů, loni to bylo téměř 300, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Ruští pivovarníci se v příštích letech kvůli horšící se geopolitické situaci obávají nedostatku chmele, který dovážejí i z České republiky. Podle zprávy deníku Kommersant žádají o pomoc ministerstvo zemědělství.
Úroda chmele loni v Olomouckém kraji díky příznivému vývoji počasí a vyšším hektarovým výnosům vzrostla meziročně o 122 tun na 998 tun. Informaci vydal Český statistický úřad. Největším pěstitelem chmele v kraji je zemědělské družstvo v Kokorách na Přerovsku, které obhospodařuje zhruba 200 hektarů chmelnic.
Pěstitelé opět nevědí, kdo zajistí jarní práce na chmelnicích. Brigádníky ze zahraničí měli domluvené, cestu jim však může překazit válka na Ukrajině. Nahradit tyto lidi by mohli Ukrajinci, kteří už jsou v České republice. Před bojem však utíkají převážně matky s dětmi a chmelaři budou potřebovat hlavně traktoristy. Řekl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Do Čech nemohli zahraniční brigádníci ani před dvěma lety, tehdy se hranice uzavřely kvůli covidu.
Vláda schválila návrh novely zákona o ochraně chmele, která má zajistit odrůdovou pravost a kvalitu. Jedním z jejích hlavních cílů je modernizace evidence chmelnic. Sdělilo to v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství.
Plzeňský Prazdroj a Microsoft zahájily na šesti českých chmelnicích projekt, který pomůže pěstitelům včas reagovat na výkyvy počasí. S 30 experty ze světa instalovali na farmách senzory, které budou až do sklizně v září 2022 zaznamenávat stav půdy a mikroklima v okolí rostlin. Poté vyvinou software k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde je na řadě míst nedostatek vody. Řekl to Ivan Tučník z Prazdroje, šéf projektu PRO CHMEL, jehož cílem je zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele.
Plzeňský Prazdroj a Microsoft chtějí pomoci českým pěstitelům chmele, aby mohli včas reagovat na změny klimatu, výkyvy počasí a hlavně nepředvídatelné srážky v posledních letech. Společnosti se spojily s 30 experty z několika zemí, kteří vyvinou software k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde je na řadě míst nedostatek vody. Řekl to Ivan Tučník z Prazdroje, vedoucí projektu PRO CHMEL.
Sklizňová plocha chmelnic proti loňsku vzrostla o 4,9 hektaru na 4971 hektarů. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav tak snížil svůj květnový výhled, kdy počítal s plochou 4987,5 hektaru.
Na Žatecku začala sklizeň chmele. Pro česání využívají pracovníci nové technologie, modernizované jsou také některé sušárny. První usušený chmel z letošní sklizně dnes přivezli do podniku Chmelařství Žatec, který sdružuje sto členů ze všech pěstitelských oblastí v České republice. Úroda se čeká průměrná.
Silné bouřky, krupobití i jev zvaný downburst zničily odhadem téměř celou úrodu chmele zhruba na 300 hektarech. Škody půjdou do milionů korun, spočítané zatím nejsou. Řekl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Sklizňové plochy chmelnic se letos zvýšily o 0,8 procenta na 4987,5 hektaru. Největší nárůst na 217,1 hektaru byl u odrůdy Premiant, o 1,7 hektaru naopak klesly plochy nejčastěji pěstovaného žateckého poloraného červeňáku. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Podle ní se tak dá předpokládat, že letošní plochy budou i po finální aktualizaci v srpnu podobné jako loni.
Zemědělcům kritizují plán vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan. Trať se dotkne pěstitelů, kteří produkují chmel a zeleninu, sdělili zástupci Agrární komory ČR. Podle Svazu pěstitelů chmele ČR se tak stát na jedné straně snaží o zápis chmelařské krajiny do Seznamu světového dědictví UNESCO, na druhé straně chce stejně cennou oblastí s dlouhodobou pěstební historií vést vysokorychlostní trať. Dříve se již zemědělci ozvali proti jiné větvi plánovaných tratí – z Prahy do Brna.
Na chmelnicích na Žatecku pomalu začínají jarní práce. Složení brigádníků je kvůli pandemii koronaviru opět jiné než v předchozích letech. Převažují zahraniční pracovníci, ale pomohou i studenti a důchodci. Podmínky pro jarní vegetační období jsou prozatím dobré. Řekl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Středočeští zemědělci loni sklidili meziročně o pět procent více obilovin, vzrostl i hektarový výnos. Celkem sklizeň v regionu dosáhla téměř 1,6 milionu tun obilovin z více než 261.000 hektarů zemědělských ploch, průměrný výnos činil 6,04 tuny na hektar. Informoval o tom Pavel Hájek z Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj.
Chmel by v budoucnu mohl mít více léčivých látek i hořkých kyselin. Vědci z Česka toho chtějí docílit pomocí genetických úprav CRISPR-Cas9. Pro úpravu chmele je využili jako první na světě, techniku úspěšně otestovali na genu ovlivňujícím barvu. Nyní je zajímají geny zásadní pro tvorbu látek, které jsou důležité pro pivovarnictví nebo farmacii. Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AV) o tom informovalo v tiskové zprávě.
Letošní úroda chmele byla průměrná a proti loňsku klesla o 17 procent na 5925 tun „zeleného zlata“. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. V hlavní Žatecké oblasti se úroda snížila o 953,75 tuny na 4323 tun, což je meziroční pokles o 18 procent. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka stojí za slabší úrodou počasí, zvlášť pak nedostatek srážek v oblasti v letních měsících. Průměrný výnos letos činil 1,19 tuny na hektar, loni by o 0,24 tuny na hektar vyšší.
Sklizeň chmele je oproti loňsku nižší o 15 až 20 procent, ovlivnilo ji sucho v oblastech, kde se pěstuje nejvíc. Kvalita je nadprůměrná. Pěstitelé, kteří měli letos vyšší náklady kvůli epidemii koronaviru, počítají s propadem tržeb. Řekl to tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Sklizňové plochy chmelnic proti loňsku klesly o 36,7 hektaru na 4966 hektarů. Loni činily 5003 hektarů. Zpřesněný odhad sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Podle dřívějšího odhadu ústavu měla plocha klesnout až na 4947,4 hektaru. Chmelnice byly letos nově vysazené na 270,3 hektaru, proti loňsku jich přibylo o 22,3 hektaru.
Na šlechtitele a pěstitele chmele čekají nové zákonné podmínky. Zrušena bude například povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu. Změny přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou schválil Senát.
