Štítek: Chmel

Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se dnes jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu. Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu (NPÚ), Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.

Pěstitelé očekávají průměrnou úrodu chmele, což by nemělo mít negativní vliv na cenu piva. Řekl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na chmelnici u Loun. Ceny potravin obecně klesají s tím, jak zpomaluje inflace, nic podle Výborného nenasvědčuje tomu, že by cena za půl litr točeného piva překonala 70 korun. Pěstitele chce ministerstvo zemědělství nadále podporovat, získají část peněz z balíčku krizové pomoci Evropské unie. Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda čeká, že letošní úroda stoupne k 6000 tun.

Sklizňová plocha chmelnic je letos proti loňsku o 83 hektarů nižší. K 20. srpnu činila 4860 hektarů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. O chmel se letos stará 122 pěstitelů.

Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4874 hektarů, což je mírně méně než loni v srpnu i než před rokem. Loni na konci dubna bylo chmelnic o 53 hektarů více, v srpnu o 69 hektarů více. Nižší jsou letos v porovnání s loňským srpnem také nové výsadby, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková. Letos na konci dubna ústav evidoval nově vysazených 204 hektarů chmelnic, loni v srpnu bylo nových výsadeb o 56 hektarů více.

Úroda chmele loni v Olomouckém kraji kvůli suchu klesla o čtvrtinu na 733 tun z 998 tun v roce 2021. Plocha chmelnic zůstala na 621 hektarech, průměrný hektarový výnos se ale v roce 2022 snížil na 1,18 tuny z předloňských 1,61 tuny. Informace je z údajů České statistického úřadu.

Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Osázená plocha byla meziročně nižší o 0,6 procenta.

Letošní úrodu chmele výrazně ovlivnily výkyvy počasí v letních měsících, pro které byly charakteristické dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Vyplývá to z dat projektu PRO CHMEL, který na šesti chmelnicích na Žatecku instaloval senzory sledující množství vláhy i živin v půdě. Pavel Donner ze soukromého výzkumného Chmelařského institutu uvedl, že výkyvy počasí vedly ke změnám v růstu rostlin, což mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii.

Ode začátku října začíná platit novela zákona o ochraně chmele, která modernizuje evidenci chmelnic. Budou se v ní vést podrobnější informace než doposud, například údaje o skladbě chmelových odrůd. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude mít možnost při kontrolách ověřovat údaje v evidenci a kontroloři budou mít jasně vymezené pravomoci.

Výnos chmele bude letos menší, jeho kvalita je ale dobrá, vyplývá podle předsedy Zemědělského družstva Kokory Vladimíra Lichnovského z prvních dnů sklizně. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji. Pěstuje ho na 193 hektarech, což je třetina z celkové plochy. Po dvouletém výpadku kvůli pandemii covidu-19 sezonní práce při sklizni opět obstarávají především cizinci, doplnil Lichnovský.

Plochy osázené chmelem se letos v Česku meziročně zmenšily o 0,6 procenta, tedy o 29 hektarů na celkových 4943 hektarů. Pěstitelů je letos 121, přes tři čtvrtiny chmele se pěstují v Žatecké chmelařské oblasti, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4927 hektarů, což je o jedno procento méně než loni v srpnu. Výměra českých chmelnic se dlouhodobě pohybuje okolo 5000 hektarů. Nově se letos osázelo chmelem 243 hektarů, loni to bylo téměř 300, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

Úroda chmele loni v Olomouckém kraji díky příznivému vývoji počasí a vyšším hektarovým výnosům vzrostla meziročně o 122 tun na 998 tun. Informaci vydal Český statistický úřad. Největším pěstitelem chmele v kraji je zemědělské družstvo v Kokorách na Přerovsku, které obhospodařuje zhruba 200 hektarů chmelnic.

Pěstitelé opět nevědí, kdo zajistí jarní práce na chmelnicích. Brigádníky ze zahraničí měli domluvené, cestu jim však může překazit válka na Ukrajině. Nahradit tyto lidi by mohli Ukrajinci, kteří už jsou v České republice. Před bojem však utíkají převážně matky s dětmi a chmelaři budou potřebovat hlavně traktoristy. Řekl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Do Čech nemohli zahraniční brigádníci ani před dvěma lety, tehdy se hranice uzavřely kvůli covidu.

Vláda schválila návrh novely zákona o ochraně chmele, která má zajistit odrůdovou pravost a kvalitu. Jedním z jejích hlavních cílů je modernizace evidence chmelnic. Sdělilo to v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství.

Plzeňský Prazdroj a Microsoft zahájily na šesti českých chmelnicích projekt, který pomůže pěstitelům včas reagovat na výkyvy počasí. S 30 experty ze světa instalovali na farmách senzory, které budou až do sklizně v září 2022 zaznamenávat stav půdy a mikroklima v okolí rostlin. Poté vyvinou software k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde je na řadě míst nedostatek vody. Řekl to Ivan Tučník z Prazdroje, šéf projektu PRO CHMEL, jehož cílem je zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele.

Plzeňský Prazdroj a Microsoft chtějí pomoci českým pěstitelům chmele, aby mohli včas reagovat na změny klimatu, výkyvy počasí a hlavně nepředvídatelné srážky v posledních letech. Společnosti se spojily s 30 experty z několika zemí, kteří vyvinou software k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde je na řadě míst nedostatek vody. Řekl to Ivan Tučník z Prazdroje, vedoucí projektu PRO CHMEL.

Sklizňová plocha chmelnic proti loňsku vzrostla o 4,9 hektaru na 4971 hektarů. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav tak snížil svůj květnový výhled, kdy počítal s plochou 4987,5 hektaru.

Na Žatecku začala sklizeň chmele. Pro česání využívají pracovníci nové technologie, modernizované jsou také některé sušárny. První usušený chmel z letošní sklizně dnes přivezli do podniku Chmelařství Žatec, který sdružuje sto členů ze všech pěstitelských oblastí v České republice. Úroda se čeká průměrná.