Sklizňové plochy chmelnic proti loňsku klesly o 36,7 hektaru na 4966 hektarů. Loni činily 5003 hektarů. Zpřesněný odhad sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Podle dřívějšího odhadu ústavu měla plocha klesnout až na 4947,4 hektaru. Chmelnice byly letos nově vysazené na 270,3 hektaru, proti loňsku jich přibylo o 22,3 hektaru.
Na šlechtitele a pěstitele chmele čekají nové zákonné podmínky. Zrušena bude například povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu. Změny přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou schválil Senát.
Nové podmínky pro šlechtitele a pěstitele chmele přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou schválila Sněmovna. Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, například ruší povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu.
Sklizňové plochy chmelnic letos meziročně klesly o 1,13 procenta na 4947,4 hektaru. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav údaje aktualizuje ke konci dubna a poté v srpnu, podle Krškové se dá předpokládat, že budou po získání srpnových dat podobně rozsáhlé jako loni. Největší nárůst plochy ústav zaznamenal u minoritní odrůdy Sládek. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je s převahou Žatecký poloraný červeňák.
Zemědělskému družstvu v Kokorách na Přerovsku se už podařilo pro jarní práce na chmelnicích zajistit zhruba stovku brigádníků z řad studentů či místních, kteří po propuknutí epidemie koronaviru přišli o práci. Nahradilo tak výpadek desítek zahraničních brigádníků, kteří letos kvůli preventivnímu uzavření hranic nemohli přijet na chmelnice pracovat.
Chmelaři řeší zřejmě největší problém v novodobé historii. Chybějí jim stovky lidí, které potřebují na zapichování drátků k růstu plodiny. V posledních letech byli na jaře na chmelnicích cizinci.
Úroda chmele bude kvůli trvalému suchu zřejmě o něco nižší než loni, kdy průměrný hektarový výnos činil 1,37 tuny. Chmelnic je ale meziročně o 81 hektarů více, přibylo jich v souvislosti s rostoucí poptávkou po této plodině. Kvalita hlávek je podle prvních rozborů dobrá. Sklizeň vypukla ve všech oblastech včetně žatecké, kde se pěstuje žatecký poloraný červeňák. ČTK to dnes řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Sklizeň chmele za letošek je ve srovnání s loňskem nižší zhruba o 12 procent, přesto jsou pěstitelé spokojení. Za celou Českou republiku byla úroda 6797 tun chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,37 tuny, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník. Řekla to Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Úroda chmele letos přesáhne 6000 tun, bude tak průměrná. Meziročně jde o snížení o více než 15 procent, uvedl Zdeněk Rosa, předseda představenstva žateckého družstva Chmelařství, které hospodaří na většině českých chmelnic. Loni chmelaři sklidili rekordních 7712 tun.
Pěstitelé řeší problém, jak chránit chmelnice před houbami, když k tomu nebudou moci používat měďnaté sloučeniny v množství větším než čtyři kilogramy čisté mědi na hektar. Snížení limitu na používání měďnatých sloučenin na chmelnicích platí podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele ČR Michala Kovaříka částečně už nyní. Od příštího roku se nařízením EU sníží z nynějších osmi kilogramů na čtyři. Chmelaři tak hledají nové účinné látky a přípravky, řekl Kovařík.
Problém se zdroji vody pro pěstitele chmele na Žatecku by mohla vyřešit nádrž u obce Kryry. Voda a zavlažování chmelnic jsou důležité pro vyšší výnos chmele, řekl dnes ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Sklizeň chmele je v polovině. Letos zabral 4945 hektarů, což je nárůst o 170 hektarů oproti loňsku. Pěstitelé jsou s kvalitou i počasím zatím spokojeni, největší potíží je sehnat brigádníky. Zemědělcům konkurují průmyslové firmy, proto pěstitelé využívají vedle vysokoškoláků hojně cizince. Řekli to představitelé Svazu pěstitelů chmele ČR.
O třetinu nižší úrodu chmele než obvykle letos očekávají v Zemědělském družstvu Kokory na Přerovsku, které je se svými 194 hektary chmelnic největším producentem chmele v regionu. Chmelnice výrazně poškodilo suché a teplé počasí, řekl předseda ZD Kokory Vladimír Lichnovský. Podle něj budou mít pěstitelé na Hané milionové ztráty.
Vývoz českého chmele loni meziročně vzrostl o 150 tun na 3818 tun. Zvýšila se také hodnota vyvezeného chmele na 988 milionů korun. O rok dříve to bylo 877 milionů korun. Nejvíc chmele mířilo do Německa, na druhém místě je Čína. Výsledky exportu poskytl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Ministerstvo zemědělství požádá Evropskou komisi, aby odložila a přehodnotila své nařízení o výrazném snížení používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů užívaných k hubení houbových chorob. Nařízení má platit od roku 2018 a tuzemští pěstitelé chmele varují, že se bez těchto přípravků při ochraně chmelnic neobejdou.
Letošní sklizeň chmele v Česku bude podle odhadů minimálně 6000 tun. To je proti loňsku o čtvrtinu více, rok se tedy podle pěstitelů poměrně vyvedl. Na tiskové konferenci to uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Do budoucna se pěstitelé obávají nařízení Evropské komise, které zamezuje používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů používaných k hubení hub. Od roku 2018 by měli používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice. To je na zamezení houbových chorob podle Hejdy málo.
Letošní úroda chmele by mohla vynést kolem 6000 tun, loni to bylo 4800 tun. Sklizeň se naplno rozběhne do dvou týdnů. ČTK to dnes řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Už třetím rokem po sobě navíc přibývá chmelnic, oproti loňskému roku se jejich plochy rozšířily asi o 160 hektarů na více než 4700 hektarů.
Čeští pěstitelé loni vyvezli 3668 tun chmele. Meziročně je to poklesl o deset procent. Výpadek v tržbách pěstitelů, které způsobilo hlavně sucho, činil přes 250 milionů korun. Téměř tři čtvrtiny celkového exportu směřovaly mimo země Evropské unie. Nejvíce zákazníků mají pěstitelé dlouhodobě v Japonsku. Výsledky exportu poskytl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Produkce chmelu letos kvůli suchu klesne meziročně o 35 procent. Podle předběžných výsledků pěstitelé sklidí 4100 tun, řekli dnes novinářům. Loni měli úrodu 6202 tun. Agrární komora ČR jedná s ministerstvem zemědělství o možnostech náhrad ztrát. Pěstitelé očekávají propad tržeb ve výši 300 až 350 milionů korun, řekl na tiskové konferenci předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.
O pětinu nižší úrodu chmele letos očekávají v Zemědělském družstvu Kokory na Přerovsku, které je se svými 180 hektary chmelnic největším producentem chmele v regionu. Chmelnice poškodilo suché a teplé počasí, řekl předseda ZD Kokory Vladimír Lichnovský
