Štítek: Chmel

Sklizeň chmele v ČR bude letos zřejmě lehce nad průměrem, a to zhruba o deset procent. Loni se ho sklidilo 6997 tun. Na Žatecku bude úroda až o 30 procent vyšší než loni. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to řekl novinářům při návštěvě podniku v Libočanech na Lounsku řekl, že cena chmele zůstane stejná. Na podzim bude připravená dotační podpora pro chmelaře, aby si mohli zajistit nové technologie jak na zakládání, tak na česání chmele.

Pěstitelé chmele očekávají průměrnou sklizeň. Stav porostů je dobrý, pomohly srážky v červenci, obava panuje z předpovídaných vysokých teplot, které mohou ovlivnit obsah hořkých látek. Do chmelnic vjedou převážně se zahraničními brigádníky na konci příštího týdne, stejně jako v předchozích letech. Zaznělo to dnes na setkání pěstitelů ve Stekníku, který je od loňského roku společně s historickým centrem Žatce a chmelařskou krajinou zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4851,8 hektaru, což je mírně méně než loni v srpnu i než před rokem. Na konci loňského dubna bylo o 23 hektarů více, v srpnu to bylo o devět hektarů více než nyní. Nižší je v porovnání s loňským rokem také plocha nově vysazených chmelnic. Těch letos pěstitelé vysadili 195,9 hektaru, což od srpna představuje snížení o 15,7 hektaru. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Loňský výzkum prokázal v pěstební oblasti chmele na Žatecku, Úštěcku a Tršicku vadnutí chmele na 19 z 346 chmelnic, kde odborníci sbírali vzorky. Zamoření pozemků touto houbovou chorobou je tak velké, že představuje vysoké riziko rozšíření na další pěstební plochy. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda  řekl, že verticiliové vadnutí chmele představuje pro české chmelaře obrovské nebezpečí.

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Sklizeň chmele loni v Olomouckém kraji díky vyšším výnosům vzrostla o 15 procent na 845 tun z 733 tun v roce 2022, kdy naopak kvůli suchému počasí klesla o čtvrtinu. Průměrný hektarový výnos chmele se v roce 2023 zvýšil na 1,37 tuny z předloňských 1,18 tuny. Zemědělci loni v kraji snížili plochu chmelnic o pět hektarů na 616 hektarů, část chmelnic navíc zničila v srpnu bouřka.

Česká republika má nově 17 památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Jako poslední se dnes jeho součástí staly Žatec a krajina žateckého chmele. Rozhodl o tom mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Rijádu. Zapsání Žatce a tamní chmelařské krajiny vyvolalo v Česku pozitivní ohlasy. Představitelé ministerstva kultury, Národního památkového ústavu (NPÚ), Ústeckého kraje i Žatce na Lounsku to pokládají zejména za příležitost pro rozvoj a propagaci lokality a posílení jejího turistického ruchu. Žatec, který o zápis usiloval 16 let, se nyní chce zaměřit na rozvoj infrastruktury a spolupráci s místními živnostníky.

Pěstitelé očekávají průměrnou úrodu chmele, což by nemělo mít negativní vliv na cenu piva. Řekl to ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na chmelnici u Loun. Ceny potravin obecně klesají s tím, jak zpomaluje inflace, nic podle Výborného nenasvědčuje tomu, že by cena za půl litr točeného piva překonala 70 korun. Pěstitele chce ministerstvo zemědělství nadále podporovat, získají část peněz z balíčku krizové pomoci Evropské unie. Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda čeká, že letošní úroda stoupne k 6000 tun.

Sklizňová plocha chmelnic je letos proti loňsku o 83 hektarů nižší. K 20. srpnu činila 4860 hektarů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. O chmel se letos stará 122 pěstitelů.

Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4874 hektarů, což je mírně méně než loni v srpnu i než před rokem. Loni na konci dubna bylo chmelnic o 53 hektarů více, v srpnu o 69 hektarů více. Nižší jsou letos v porovnání s loňským srpnem také nové výsadby, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková. Letos na konci dubna ústav evidoval nově vysazených 204 hektarů chmelnic, loni v srpnu bylo nových výsadeb o 56 hektarů více.

Úroda chmele loni v Olomouckém kraji kvůli suchu klesla o čtvrtinu na 733 tun z 998 tun v roce 2021. Plocha chmelnic zůstala na 621 hektarech, průměrný hektarový výnos se ale v roce 2022 snížil na 1,18 tuny z předloňských 1,61 tuny. Informace je z údajů České statistického úřadu.

Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami. Proti loňské nadprůměrné sklizni činí propad téměř 50 procent, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Osázená plocha byla meziročně nižší o 0,6 procenta.

Letošní úrodu chmele výrazně ovlivnily výkyvy počasí v letních měsících, pro které byly charakteristické dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Vyplývá to z dat projektu PRO CHMEL, který na šesti chmelnicích na Žatecku instaloval senzory sledující množství vláhy i živin v půdě. Pavel Donner ze soukromého výzkumného Chmelařského institutu uvedl, že výkyvy počasí vedly ke změnám v růstu rostlin, což mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii.

Ode začátku října začíná platit novela zákona o ochraně chmele, která modernizuje evidenci chmelnic. Budou se v ní vést podrobnější informace než doposud, například údaje o skladbě chmelových odrůd. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude mít možnost při kontrolách ověřovat údaje v evidenci a kontroloři budou mít jasně vymezené pravomoci.

Výnos chmele bude letos menší, jeho kvalita je ale dobrá, vyplývá podle předsedy Zemědělského družstva Kokory Vladimíra Lichnovského z prvních dnů sklizně. Družstvo je největším producentem chmele v Olomouckém kraji. Pěstuje ho na 193 hektarech, což je třetina z celkové plochy. Po dvouletém výpadku kvůli pandemii covidu-19 sezonní práce při sklizni opět obstarávají především cizinci, doplnil Lichnovský.

Plochy osázené chmelem se letos v Česku meziročně zmenšily o 0,6 procenta, tedy o 29 hektarů na celkových 4943 hektarů. Pěstitelů je letos 121, přes tři čtvrtiny chmele se pěstují v Žatecké chmelařské oblasti, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.

Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4927 hektarů, což je o jedno procento méně než loni v srpnu. Výměra českých chmelnic se dlouhodobě pohybuje okolo 5000 hektarů. Nově se letos osázelo chmelem 243 hektarů, loni to bylo téměř 300, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.