Na litoměřickém výstavišti začíná jarní veletrh pro zahrádkáře a chalupáře Tržnice Zahrady Čech. V pořadí 37. ročník potrvá do neděle. Návštěvníkům nabídne tradiční sortiment pro pěstitele a kutily. Po loňském úspěchu se budou konat opět květinové workshopy s velikonoční tematikou. Letošní novinkou jsou hlemýždí závody.
Podmínky pro zemědělce, kteří hospodaří na erozně ohrožené půdě, budou sice mírnější, což zemědělci vítají, přesto ale očekávají zvýšení nákladů a administrativy. Na dnešním jednání sněmovního zemědělského výboru to řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zároveň tvrdí, že se jedná se o nejpřísnější protierozní ochranu v Evropské unii. Podle zástupce ministerstva zemědělství Miroslava Skřivánka protierozní opatření reagují na klimatickou změnu a zajistí ochranu zemědělské půdy při snížení administrativní zátěže.
Letošní úroda základních obilovin podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 8,4 procenta na 6,85 milionu tun. Sklizeň řepky se propadla o více než čtvrtinu na 952.000 tun a je nejnižší za uplynulých 18 let. Naopak úroda plodin, které se sklízí později, bude meziročně vyšší, zejména kvůli rozšíření jejich osevní plochy. Zemědělci sklidí více kukuřice, brambor, máku, sóji či cukrové řepy. Vyplývá to z dnešních informací statistiků na webu. Zástupci Zemědělského svazu a Agrární komory nepovažují úrodu za příznivou, vyplývá z jejich vyjádření.
Čeští pěstitelé ječmene budou moci od listopadu využívat zanalyzovaná data projektu Pro ječmen, která jim pomohou stabilizovat kvalitu a výnosy této plodiny. Pomohou jim potlačit velké výkyvy kvality dané vlhkem a suchem. Projekt využívá high-tech měřicí technologie, které kombinuje s prvky regenerativního zemědělství, řekl ČTK vedoucí projektu Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje. Vědci z České zemědělské univerzity (ČZÚ) a Mendelovy univerzity srovnávají tato data s tradičně obdělávanými poli. Výzkum zajistí farmářům vyšší zisky, protože za sladovnický ječmen dostanou dvakrát tolik než za běžný, přitom nebudou muset půdu tolik hnojit.
Čeští chmelaři už začali využívat nově vyvinutou aplikaci, která jim v konečné verzi od jara 2025 pomůže stabilizovat produkci i výnosy. V roce 2021 byla nejlepší sklizeň za století a o rok později nejhorší od 60. let, a nůžky se rozevírají, řekl ČTK manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje a vedoucí projektu PRO CHMEL Ivan Tučník. Aplikaci, vyvíjenou tři roky, budou moci využívat zdarma všechny chmelnice v ČR. Pomůže zachovat kvalitu i množství českého chmele.
Povodně zaplavily desítky hektarů polí se zeleninou, poškozená je především zelenina určená pro podzimní sklizeň, tedy kedlubny, zelí a brambory, řekla Zuzana Přibylová ze Zelinářské unie Čech a Moravy. Pěstitelé budou řešit také problémy s poničenými závlahovými systémy a s kvalitou zeleniny, vlhko totiž podporuje šíření škodlivých organismů, dodala Přibylová. Jak záplavy ovlivní výnosy, budou zelináři vědět až poté, co opadne voda.
Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních 12 let. Sklizeň řepky dosáhla 950.000 tun, tedy nejméně od roku 2003. Horší bude také výnos. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky způsobily neobvyklé výkyvy počasí, uvedl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.
Sklizeň chmele v ČR bude letos zřejmě lehce nad průměrem, a to zhruba o deset procent. Loni se ho sklidilo 6997 tun. Na Žatecku bude úroda až o 30 procent vyšší než loni. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to řekl novinářům při návštěvě podniku v Libočanech na Lounsku řekl, že cena chmele zůstane stejná. Na podzim bude připravená dotační podpora pro chmelaře, aby si mohli zajistit nové technologie jak na zakládání, tak na česání chmele.
Pěstitelé chmele očekávají průměrnou sklizeň. Stav porostů je dobrý, pomohly srážky v červenci, obava panuje z předpovídaných vysokých teplot, které mohou ovlivnit obsah hořkých látek. Do chmelnic vjedou převážně se zahraničními brigádníky na konci příštího týdne, stejně jako v předchozích letech. Zaznělo to dnes na setkání pěstitelů ve Stekníku, který je od loňského roku společně s historickým centrem Žatce a chmelařskou krajinou zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Zemědělci sklidili téměř všechnu řepku, obilnin posekali přes 84 procent. Vyplývá to ze žňového zpravodajství, které dnes vydalo ministerstvo zemědělství (MZe) na základě zjišťování Státního zemědělského intervenčního fondu. Dubnové mrazy a vydatné srážky v době dozrávání plodin ale zapříčiní nižší hektarový výnos u ozimých plodin, především ječmene a pšenice. Naopak jarní obilniny zatím dosahují vyšších průměrných výnosů. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Kvůli nepřízni počasí a špatné sklizni mohou letos zemědělci přijít na tržbách za obiloviny a olejniny až o šest miliard korun ve srovnání s loňským rokem, uvedla v tiskové zprávě Agrární komora ČR (AK ČR). Zemědělci letos podle ní očekávají nejhorší sklizeň řepky za posledních 17 let a druhou nejhorší sklizeň pšenice za 12 let. Ze čtvrtého žňového hlášení ministerstva zemědělství vyplývá, že v porovnání s loňskou sklizní je aktuální výnos u obilovin téměř o osm procent nižší, u řepky zaznamenal úřad pokles o 16,7 procenta. Oproti loňsku ale postupují žňové práce rychleji.
Průměrný výnos obilovin i řepky je letos v Česku v porovnání s loňskou sklizní nižší, u obilovin téměř o osm procent, u řepky jde o pokles o 16,7 procenta. Hektarové výnosy ovlivňuje především nepříznivé počasí, které na některých místech ztěžuje žňové práce. V porovnání s loňskou sklizní ale postupují letošní práce výrazně rychleji. Vyplývá to ze žňového zpravodajství, které dnes vydalo ministerstvo zemědělství na základě průzkumu Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
(mak) Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, který analyzuje obiloviny v akreditovaných laboratořích, letos zatím vyhodnotil kvalitu sklizené pšenice jako velmi dobrou. Potvrzují to také zemědělci v okolí Prahy. Informovala o tom vedoucí laboratoře Ivana Polišenská a rovněž zástupci některých zemědělských farem. Pokud laboratoř vyhodnotí kvalitu sklizených obilovin jako nedostatečnou pro potravinářské využití, dají se většinou použít jako krmné. Jejich cena je ale nižší, zemědělci se tak obávají ztrát. Cenový rozdíl mezi potravinářskou a krmnou pšenicí byl v květnu přes 500 korun za tunu.
Ječmen ozimý už je v Česku téměř sklizený, zemědělci k dnešnímu dni posekali 95 procent ploch. Sklidili 37,81 procenta ploch obilnin, téměř o deset procent více než loni touto dobou. Vyplývá to ze žňového zpravodajství, které dnes vydalo ministerstvo zemědělství (MZe) na základě průzkumu Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety. Společnost Agrotest fyto letos poprvé analyzovala vzorky pšenice, kvalita vzorků sklizených na začátku července je podle analýzy velmi dobrá.
Slovenští zemědělci odhadli škody na letošní úrodě způsobené hrabošem polním a přívalovými dešti dohromady nejméně na 35 milionů eur (887 milionů Kč). Uvítali by změny stávajících pravidel, aby mohli účinněji zasáhnout proti hrabošům. Novinářům to dnes řekli zástupci Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK).
Zemědělci sklidili více než 162.000 hektarů obilnin, což odpovídá 13,45 procenta jejich plochy. Loni touto dobou sklidili 10,8 procenta ploch obilnin. Řepky je sklizeno přes 22 procent, tedy zhruba 75.000 hektarů. Vyplývá to ze žňového zpravodajství, které vydalo ministerstvo zemědělství na základě údajů Státního zemědělského intervenčního fondu. Sklizeň obilnin a řepky podle fondu oproti minulému týdnu mírně postoupila i přes časté bouřky a přívalové deště. Sklízet začali zemědělci ve všech krajích, nejdále je sklizeň ve Zlínském kraji. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Za polovinu letošního roku eviduje portál státního Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy asi 270 erozních událostí, zatímco loni jich bylo za celý rok 238. Na tuto skutečnost upozornily ekologická organizace Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody ČR. Nárůst eroze je podle nich způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou.
Letošní sklizeň obilnin začala v 25. týdnu, o týden dříve než loni, sklizeno je 3,42 procenta ploch obilnin, což je zhruba 41.400 hektarů. Řepky je sklizeno 4,22 procenta, což odpovídá 14.500 hektarů. Vyplývá to z prvního šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 7. červenci. Sdělila to Armine Artouni z tiskového odboru ministerstva zemědělství (MZe). Žně podle ministerstva zpomalují srážky, místy až velmi silné, které postupují napříč celým Českem. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Slovensko letos očekává dvouciferný pokles úrody hlavních obilovin oproti loňsku, kdy sklizeň dosáhla tříletého maxima. Důvodem propadu je menší osetá plocha a nižší hektarové výnosy. Vyplývá to z prvního odhadu, který poskytl slovenský statistický úřad. Slovensko je v produkci obilí dlouhodobě soběstačné. Analytik 365.bank Tomáš Boháček v reakci uvedl, že mírně by mohlo zdražit pečivo. Slovenský premiér Robert Fico na poli na západě země obhajoval slovenský zákaz dovozu některých zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny.
Zemědělci letos zaseli o 10.000 hektarů více ovsa a máku, naopak se zmenšila osevní plocha pšenice a řepky. Zemědělský svaz (ZS ČR) zaměření na jiné plodiny vysvětluje nízkou cenou obilovin a olejnin, která farmářům nepokryje výrobní náklady. Řekl to předseda ZS ČR Martin Pýcha. Pěstební plocha je podle vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renaty Vodičkové nejmenší za posledních 100 let. ČSÚ odhaduje, že se letos sklidí 6,822 milionu tun základních obilovin, o 8,8 procenta méně než loni.
