Čeští pěstitelé máku přišli kvůli konfliktu na Ukrajině o výraznou část odbytu v zahraničí. Každoročně se z tuzemska vyváží zhruba 80 procent produkce a velká část směřovala do Ruska a na Ukrajinu. V tiskové zprávě to uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Loni osevní plochy máku v Česku podle Českého statistického úřadu klesly zhruba o 40 procent na 26.125 hektarů.
Výrazný růst cen zeleniny na pultech tuzemských obchodů podle Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) souvisí s aktuální situací na společném evropském trhu, který se potýká s menšími zásobami z loňské sklizně i omezenou produkcí čerstvé zeleniny ze skleníků. Evropským zelinářům zároveň kvůli vysoké inflaci vzrostly náklady na pěstování a skladování zeleniny. „Česká republika kvůli nízké soběstačnosti nepatří mezi pěstitelské země EU s vlivem na cenotvorbu.Tuzemští pěstitelé pokrývají spotřebu zeleniny v ČR pouze z jedné třetiny,“ sdělila Zelinářská unie, podle které se ceny zeleniny stabilizují s příchodem nové letošní úrody.
Za naprosto nedostatečné opatření považuje předseda Zemědělského družstva Těšetice na Olomoucku Petr Kopecký rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP) poskytnout zemědělcům na cílenou likvidaci přemnožených hrabošů příspěvek 500 korun na jeden hektar. Podle Kopeckého je nutné povolit plošné hubení přemnožených hrabošů, jinak ZD Těšetice letos kvůli těmto hlodavcům opět vzniknou milionové škody. „Pokud nám mimořádně nepovolili plošnou aplikaci, tak je to (příspěvek MŽP na cílenou likvidaci) úplně k ničemu,“ řekl Kopecký.
Na snížení počtu přemnožených hrabošů přispěje ministerstvo životního prostředí (MŽP) zemědělcům 500 korun na jeden hektar, celkově plánuje uvolnit 40 milionů korun. Řekl to na tiskové konferenci náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zároveň uvedl, že jeho úřad se spolu s ministerstvem zemědělství (MZ) dohodl na cíleném, nikoli plošném hubení hrabošů.
Mezi zemědělci ze suchých oblastí se čím dál více skloňuje termín regenerativní zemědělství, které je možným nástrojem k udržení úrodnosti půdy, snížení eroze a vede k větší odolnosti vůči suchu. A tím pádem vede postupně ke stabilnějším výsledkům hospodaření, řekl na konferenci při setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin.
Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby přezkoumala mechanismus společného nákupu hnojiv na úrovni Evropské unie; tato hnojiva po vypuknutí války Ruska proti Ukrajině prudce zdražují, což se promítá i do rostoucích cen potravin.
Klimatická změna v posledních 20 letech zásadně proměnila podobu zemědělských oblastí v Česku. Trend se nezastavil a má pokračovat, proto se budou oblasti do roku 2050 sále proměňovat. Mapy v učebnicích zeměpisu z přelomu století dnes neplatí a současné za dalších 20 let také platit nebudou. Kvůli růstu průměrných teplot a prodloužení vegetační sezony z Česka mizí oblasti bramborářské, pícninářské i obilnářské, řekl na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Zdeněk Žalud.
Zemědělské družstvo Klapý zkraje roku vykácelo třetinu jabloňových sadů v Českém středohoří. Kvůli nízkým výkupním cenám se jablka nevyplatí pěstovat. Na podzim očesali čtvrtinu úrody, zbytek jablek spadl. Na místě sadu pod hradem Hazmburk bude růst tráva. Z osmi hektarů zmizely také třešně, nebyl o ně zájem. Řekl to ředitel družstva Otakar Šašek.
Zemědělské družstvo Senice na Hané na Olomoucku kvůli vysokým nákladům na pěstování i skladování ovoce a nízkým farmářským cenám pokácelo na začátku letošního roku ve Vilémově bezmála 16 hektarů jabloňových sadů. Stejný osud postihl posledních osm hektarů višní a hektar červeného rybízu. Loni družstvo ovoce pěstovalo na 101 hektarech sadů a plantáží, jejichž plocha se v posledních letech výrazně zmenšila. Řekl to vedoucí ovocnářské sekce ZD Senice na Hané Jaroslav Mačkal.
Osevní plochy hrachu v ČR se za posledních deset let více než ztrojnásobily. Od roku 2013 do roku 2022 se rozšířily o 230 procent na 40.627 hektarů. Letos se podle odhadu ministerstva zemědělství zvětší na 42.500 hektarů. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) to při příležitosti světového dne luštěnin uvedl na sociálních sítích. Loni se luštěniny v ČR pěstovaly na 45.643 hektarech, hrách se z toho pěstuje zhruba na 90 procentech ploch.
Cena zemědělské půdy loni meziročně vzrostla o 13,5 procenta. Jeden hektar stál v průměru 334.080 Kč, v roce 2021 to bylo 294.326 Kč. Vyplývá to ze zprávy o trhu s půdou společnosti Farmy.cz, která se věnuje prodeji zemědělských pozemků. Průměrná míra inflace za loňský rok byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 15,1 procenta. Mezi roky 2002 až 2022 cena půdy podle údajů společnosti vzrostla o víc než 180 procent.
Ministerstvo zemědělství připravuje změny v systému roztřídění erozně ohrožené zemědělské půdy. S Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy chystá pravidla pro hospodaření v různém stupni erozního ohrožení. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. V ČR je podle něj erozí ohroženo zhruba 60 procent polí. Od příštího roku začne platit proti erozi přísnější ochrana. Agrární komora ČR upozorňovala na to, že může ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.
Novou předsedkyní Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) byla na valné hromadě zvolena Monika Nebeská, která stojí v čele představenstva společnosti Zemědělské družstvo Všestary u Hradce Králové. Dosavadní předseda ZUĆM Petr Hanka se stal místopředsedou této organizace zastřešující tuzemské pěstitele zeleniny. Druhým místopředsedou ZUČM je Radek Smotlacha, funkci předsedkyně dozorčí rady obhájila Františka Bestová. Sdělila to manažerka ZUČM Alice Kouřilová.
Rozdíly mezi cenami průmyslových výrobců cukru a spotřebitelskými cenami v obchodech se podle Potravinářské komory ČR v posledních měsících výrazně zvětšují. Komora to uvedla poté, co ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) vyzval obchodní řetězce, aby nezneužívaly současné ekonomické situace k neúměrnému zvyšování zisku. Ceny začaly stoupat se začátkem nové cukrovarnické kampaně v září minulého roku, kdy podniky začaly vyrábět z loňské sklizně.
Populace hrabošů na polích se v Česku od loňského podzimu do současnosti významně zvýšila. Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar celostátně stoupl z 439 v listopadu 2022 na 661 v lednu 2023, což představuje 3,3násobek prahu škodlivosti. Před rokem v lednu bylo v průměru 342 nor na hektar. V tiskové zprávě o tom informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který vyzval zemědělce, aby využili všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu hrabošů.
Nejchutnější odrůdou jablek z loňské úrody je Admirál. Rozhodla o tom lednová degustace jablek, kterou pořádal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Degustátoři posuzovali 40 odrůd jablek z loňské sklizně v sadech výzkumné stanice v Lysicích na Blanensku. Hodnocení má tradici od roku 1958, řekla mluvčí ústavu Ivana Kršková. V letech 2020 a 2021 se degustace kvůli epidemii koronaviru a zničení sadů krupobitím nekonaly.
Čeští zemědělci loni zaseli ozimé plodiny na 978.000 hektarech. Meziročně je to o 11.000 hektarů méně, což je pokles o 1,1 procenta. Osevní plocha pro ozimou pšenici klesla proti předešlému roku o 2,1 procenta na 785.000 hektarů. Řepku ozimou zemědělci vyseli na 363.000 hektarech, její plocha meziročně vzrostla o 19.000 hektarů, tedy o 5,5 procenta. Informoval o tomČeský statistický úřad (ČSÚ).
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v dopise vyzval obchodní řetězce, aby vysvětlily vysoké ceny cukru a vajec. Upozornil na to, že loni na podzim ceny prudce stouply. Obchody by podle něj neměly současné ekonomické situace zneužívat k neúměrnému zvyšování zisku. Cena jednoho kilogramu cukru krystal na pultech obchodů podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla od září do prosince o 77 procent.
Cukrovary v období od loňského října do konce září letošního roku vyrobí 580.000 tun cukru, což je o sedm procent méně než v předchozí cukrovarnické kampani. Vyplývá to z odhadů ministerstva zemědělství (MZe). Resort v dnešní tiskové zprávě uvedl, že poslední cukrovarnickou kampaň poznamenal deštivý podzim, silné mrazy a vysoké teploty v prosinci. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla loni v prosinci průměrná cena kilogramu cukru krystal v obchodech o 107 procent vyšší než než v lednu 2022.
Na pultech tuzemských obchodů loni výrazně podražila většina druhů zeleniny. Meziroční pokles cen byl zaznamenán pouze u květáku a mrkve. Zvýšily se i ceny, za které pěstitelé zeleninu prodávají obchodníkům a zpracovatelům. Zelináři ale dlouhodobě upozorňují na to, že se postupně zvětšuje rozdíl mezi farmářskými cenami zeleniny, které spíš stagnují, a průběžně rostoucí cenou na pultech obchodů. Informace je ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).
