Populace hrabošů na polích se v Česku od loňského podzimu do současnosti významně zvýšila. Průměrný počet aktivních východů z nor na hektar celostátně stoupl z 439 v listopadu 2022 na 661 v lednu 2023, což představuje 3,3násobek prahu škodlivosti. Před rokem v lednu bylo v průměru 342 nor na hektar. V tiskové zprávě o tom informoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který vyzval zemědělce, aby využili všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu hrabošů.
Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. „Nejvyšších čísel dosáhly populace v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Zde se průměrné hodnoty vyhouply na 1292 aktivních východů z nor na hektar, což představuje 6,5násobek prahu škodlivosti, a 1252 nor na hektar, tedy 6,2násobek prahu škodlivosti. To jsou čísla odpovídající hodnotám kalamitních let,“ uvedla mluvčí úřadu Ivana Kršková. Výjimkou podle ní nejsou ani počty přesahující 10.000 nor na hektar v porostech řepky nebo ječmene na Brněnsku, Kroměřížsku a Přerovsku. Mimo moravské kraje se ve větší míře objevují vysoké počty hrabošů také na Třebíčsku, Lounsku a Nymbursku.
„ÚKZÚZ proto doporučuje zejména na polích s krmnými plodinami a v protierozních travních pásech rozmístění berliček pro dravé ptáky, kteří jsou schopni nástup gradace přirozeně tlumit v jejích počátcích,“ uvedla Kršková.
Zemědělci by měli kontrolovat stav hrabošů jednou za měsíc a pokud překročí práh škodlivosti, měli by aplikovat jed do jednotlivých nor, jakmile to podmínky dovolí. Rodenticidy, což jsou pesticidy určené k hubení hlodavců, není vhodné aplikovat za vlhka. Další vývoj populací hraboše bude záviset na počasí v únoru a březnu.
ČTK