Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4927 hektarů, což je o jedno procento méně než loni v srpnu. Výměra českých chmelnic se dlouhodobě pohybuje okolo 5000 hektarů. Nově se letos osázelo chmelem 243 hektarů, loni to bylo téměř 300, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Ústav eviduje rozlohy chmelnic dvakrát ročně a předpokládá, že ani letos v srpnu rozloha nedosáhne 5000 hektarů. Nejvíce se chmele dlouhodobě pěstuje v Žatecké chmelařské oblasti, kde je nyní na 3792 hektarech, proti loňskému srpnu je to o 41 hektarů méně. Úštěcká oblast nyní disponuje 512 hektary chmelnic, což je jen o pět hektarů méně. A v Tršické oblasti je nyní chmel na 622 hektarech, jde o růst o dva hektary.
Nejfrekventovanější odrůdou je Žatecký poloraný červeňák, který je na 4121 hektarech. Druhým nejčetnějším chmelem je odrůda Sládek, jenž se pěstuje na 396 hektarech. Proti loňsku se plocha zvýšila o 22 hektarů a za posledních pět let o 100 hektarů. Je odrůdou vyšlechtěnou z Northern Brewer a Žateckého poloraného červeňáku, povolená je od roku 1994. Zcela nově byla vysázena na jednom hektaru odrůda Most.
Úroda chmele byla loni nejvyšší za čtvrt století. Díky rekordnímu průměrnému výnosu 1,67 tuny z hektaru se meziročně zvýšila o 40,2 procenta na více než 8300 tun. Pomohlo počasí, hlavně deštivý červen. Většina chmelových porostů dosáhla vrcholu chmelové konstrukce, tedy sedmi metrů. Letos se pěstitelé obávají opět suchého roku, protože půdě chybí vláha ze zimy, sníh nebyl prakticky žádný.
ČTK