Ministerstvo zemědělství od roku 2007 do současnosti vyplatilo přes 292 milionů korun na kompenzacích chovatelům drůbeže, kteří museli likvidovat zvířata ve svých chovech kvůli ptačí chřipce. Nákaza se v ČR poprvé objevila před 15 lety v Tisové na Orlickoústecku. Dodnes muselo být utraceno více než 600.000 kusů drůbeže. Vyplývá to z informací ministerstva a Státní veterinární správy.
Do české legislativy by se podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) měl dostat pojem rodinná farma. Řekl to na čtvrteční valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), která o to dlouhodobě usiluje. Tento koncept by podle znovuzvoleného předsedy asociace Jaroslava Šebka měl výrazně zjednodušit podnikání velkého množství malých farmářů například jednoduššími podmínky pro zpracování jejich produkce, a stát by tak rozlišoval mezi malými farmáři a velkými podniky, uvedl.
Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a organizace Čmelák – Společnost přátel přírody. Podle ministerstva je nastavení výsledkem dohody se zemědělci.
Vybudování nových skladišť hnojiv a jejich údržba bude v letošním a příštím roce stát 933 milionů korun. Náklady souvisí s plněním evropské směrnice, kterou musí dodržovat zemědělci hospodařící v oblastech, kde je velké riziko uniku dusičnanů do půdy a následně do vodních toků. Odhad nákladů dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství.
Celkem osm párů tažných koní s oráči dnes v Nabočanech na Chrudimsku soutěžilo v orbě. Účastníci přijeli z různých míst Česka i Slovenska. Porota hodnotila jejich výkony podle 12 kritérií, deset z nich je zaměřeno na kvalitu orby. Většinu soutěžící splnili, řekl novinářům předseda rozhodčí komise Jozef Ďuďák.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice na dobu nejméně tří pěstitelských sezon. Velká část ukrajinské úrody se kvůli ruské agresi nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Ukrajině, které se přezdívá obilnice Evropy, Rusko zablokovalo námořní cesty pro vývoz obilí. Země ale má řadu dalších problémů – od zaminovaných pšeničných polí po nedostatek skladovacích prostor.
Všechna orná půda, která je nyní v České republice k dispozici, by se měla osít. Řekl to novinářům v Nabočanech na Chrudimsku během výstavy Naše pole zemědělský ekonom Martin Sedláček, který akci pořádá. Zároveň by bylo podle něj prospěšné, posunout některá další opatření vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu, takzvaného Green Dealu, o jeden až tři roky. Pomohlo by to v současné situaci, kdy Ukrajina válčí s Ruskem, jsou ohroženy dodávky potravinářských komodit ze zahraničí a zvyšují se ceny energií i dalších zemědělských vstupů, uvedl.
V Krkonoších začíná po zimě pastva hospodářských zvířat. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) nabádají návštěvníky hor, aby dbali pokynů pastevce při přehánění stád, neplašili zvířata, nestavili se stádům do cesty a v případě útěku zvířat či jakéhokoli problému správu parku kontaktovali. Pastva a péče hospodářů o krkonošské louky pomáhají navracet do přírody druhovou pestrost rostlin i živočichů, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Mezi nejvýznamnější luční krkonošské enklávy patří Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy louky nebo Sklenářovice.
Nizozemská vláda představila plány snížení emisí oxidů dusíku o 70 procent, v některých oblastech až o 95 procent. Podle vlády jde o „nevyhnutelnou změnu“. Zemědělci plány označují za nerealistické a chystají protesty, napsala agentura AP. Nizozemské provinční vlády mají teď rok na to, aby představily konkrétní plány, kterými docílí požadovaného snížení.
Kvůli suchu a nedostatku srážek je v Česku nutno letos počítat s nižšími výnosy řepky, letos by produkce mohla být jeden až 1,1 milionu tun. V ČR jsou nyní nejnižší osevní plochy řepky za posledních 15 let, v roce 2021 bylo oseto přes 342.000 hektarů. Sdělil to ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala se odhaduje, že hektarový výnos klesne o jednotky procent a podobná situace je v ostatních zemích EU. Loni produkce řepky činila 1,02 milionu tun.
