Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Nad hlavou mají střechu, která je chrání před sluncem a zároveň slouží ke sběru dešťové vody, kterou mohou krávy pít, píše agentura AP o farmě na vodě.
Hodnota zemědělské produkce z rostlinné výroby letos klesne oproti roku 2022 o 18,8 procenta. O více než čtvrtinu se sníží hodnota produkce obilovin. Vyplývá to z prvního odhadu takzvaného podnikatelského důchodu zemědělské činnosti Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten očekává, že podnikatelský důchod klesne meziročně o 37,5 procenta na 16 miliard korun. Důchod měří odměnu neplacené práce, výnos z půdy patřící jednotkám a výnos z užití kapitálu. Blíží se koncepci běžného zisku před rozdělením a zdaněním. Podle ČSÚ se sestavuje na základě unijní metodiky a popisuje ekonomickou výnosnost odvětví.
Němečtí zemědělci na demonstraci v Berlíně pohrozili rozsáhlými celostátními protesty, pokud vláda spolkového kancléře Olafa Scholze farmářům omezí dotace a zruší daňová zvýhodnění. Německo kvůli rozpočtové krizi, kdy ve státním rozpočtu chybí desítky miliard eur, přikročilo k ráznému úspornému programu.
V rámci posledného tohtoročného zasadnutia Rady ministrov EÚ pre poľnohospodárstvo a rybárstvo (11.12.), minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Richard Takáč inicioval diskusiu k dorovnaniu priamych platieb pre slovenských poľnohospodárov na úroveň výšky starších členských štátov.
Sklizeň pšenice na Ukrajině by v létě příštího roku mohla být nejnižší za posledních 12 let. Důvodem je pokles osevu ve válkou zmítané zemi. Celkem by sklizeň mohla klesnout na 20,2 milionu tun z letošních 22,2 milionu tun. Sklizeň také bude výrazně pod průměrem z posledních pěti let, který činí 25,9 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila agentura Argus Media.
Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vyzvali své vlády k řešení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Evropské unie. V tiskové zprávě to uvedla Agrární komora ČR. Upozornila na to, že Česko jako jediná ze zemí V4 nezavedla bariéry na dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny, přestože to má dopad na tuzemský trh. Zemědělské organizace vlády vyzvaly, aby navrhly jednostranný zákaz dovozu některých druhů produkce a sjednotily ho.
Zpřísnění pravidel pro přepravu hospodářských zvířat v podobě, jakou navrhuje Evropská komise, by mělo zásadně negativní dopad na chovatele. Řekl to ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát. Podotkl, že ještě letos na začátku roku se mluvilo o tom, že úprava bude spíše směrem k důslednějším kontrolám, nyní ale přichází podle něho dramatické zpřísnění pravidel. Komise totiž navrhuje mimo jiné zkracování maximální doby převozu na jatka. A například v době, kdy teploty překročí 30 stupňů Celsia, by se podle návrhu zvířata směla převážet jen v noci.
Po skleníku jezdí více než čtyři metry vysoký robot a detailně fotí jednotlivé rostliny rajčat, kterých je přes 40.000. Jakmile narazí na škůdce či nemocný list, okamžitě informuje farmáře, a ten zasáhne. To není výjev z filmu o budoucnosti, tak to vypadá v brněnské farmě Ráječek, kterou provozuje rodina Sklenářových. Devětadvacetiletý Matěj Sklenář získal v Bruselu cenu za nejlepší digitální projekt na konferenci Evropských mladých farmářů, kterou pořádala lidovecká frakce Evropského parlamentu (EP). V konkurenci farmářů z dalších členských států zvítězil právě díky spojení zemědělství a robotiky spolu s využitím umělé inteligence (AI).
Vítězem letošního ročníku soutěže Farma roku je Vinařství Válka z Nosislavi z okresu Brno-venkov. Soutěž pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje drobné farmáře. Výsledky oznámila na slavnostním vyhlášení v Praze, na České zemědělské univerzitě. Na druhém místě se umístil Ranč Karpentná na Frýdecko-Místecku a na třetím místě ekologická farma ALMAKO na Bruntálsku.
Senát se bude zřejmě příští rok zabývat peticí části zemědělců, kteří žádají po vládě změnu jarního nastavení podmínek přímých dotací tak, aby je sdružení vlastníci půdy měli stejné jako samostatní zemědělci. Petici podepsalo na 11.600 lidí, a horní parlamentní komora ji tak bude muset projednat na svém zasedání.
Kalamita s přemnoženými hraboši v Česku neutichá. V listopadu odborníci sledovali další rozvoj populace škůdců, a to z říjnových 708 na aktuálních 846 používaných východů z nor na hektar. Je to 3,2krát více, než je aktuální práh škodlivosti. Zatímco dosud patřily k nejpostiženějším moravské kraje Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský, nyní k nim patří i Pardubický, kde už průměrné hodnoty také přesáhly 1000 východů z nor. Lokálně jsou hraboši extrémně přemnožení například i na Lounsku, Kutnohorsku, Kolínsku nebo Nymbursku, uvedl v tiskové zprávě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Potraviny od ledna zdraží, přestože klesne sazba. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) o tom informovali zástupci obchodních řetězců. Ministr to řekl novinářům po jednání se zástupci největších obchodníků a Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza na tiskové konferenci řekl, že dodavatelé potravin obchodníkům již oznamují, že budou zvedat ceny o pět až deset procent. Potraviny budou od Nového roku v nové sjednocené sazbě DPH 12 procent, nyní jsou v první snížené sazbě 15 procent.
Čeští pěstitelé chmele letos sklidili 6997 tun, což je mírně nadprůměrná sklizeň. Proti loňsku, kdy byla sklizeň nejhorší za deset let, je to o 2545 tun více. Průměrný výnos letos činil 1,44 tuny z hektaru, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude příští rok hospodařit s 38,9 miliardy korun, meziročně jde o snížení o zhruba 800 milionů korun. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, který schválila Sněmovna. Většinu peněz by měl zemědělský fond získat z evropských fondů, a to téměř 29 miliard korun.
Zemědělci mají dostat příští rok na národních dotacích 2,5 miliardy korun. Částka je ve srovnání s letošním rokem o 239 milionů korun nižší. Návrh podpůrných programů na rok 2024 schválila Sněmovna. Jednací den dolní komory tím skončil.
Vláda schválila návrh Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR (MPRV SR), ktorým sa predlžuje zákaz dovozu niektorých potravinárskych surovín a produktov z nich z Ukrajiny. Pôvodné uznesenie o zákaze štyroch komodít bolo v platnosti do konca roka 2023. Zároveň sa rozšíril zoznam komodít a produktov o ďalšie položky. Tiež sa zavádza režim umiestňovania colnej uzávery na všetky ostatné poľnohospodárske a potravinárske zásielky z Ukrajiny, ktoré cez územie Slovenskej republiky tranzitujú.
Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona dnešní jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.
Hospodářská komora (HK) kritizuje plánovaný plošný zákaz stavby větších skladů, obchodních center a solárních elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. Zahustí se pak síť menších skladů, což povede k větší dopravní zátěži, uvedla komora v tiskové zprávě. Proti novele se staví také Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), logistická centra podle něj přinášejí mimo jiné nová pracovní místa. Se zákazem počítá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou nyní projednávají poslanci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve Sněmovně řekl, že Česko další sklady nepotřebuje.
Ministerstvo zemědělství stanovilo sazby mimořádné podpory, kterou letos dostanou pěstitelé ovoce, zeleniny, chmele a chovatelé dojnic. Rozdělí mezi ně 243 milionů korun. Z toho 163 milionů korun je z rozpočtu EU a 80 milionů ze státního rozpočtu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dostal 2575 žádostí o mimořádnou podporu. Zemědělci by měli všechny peníze dostat do konce ledna příštího roku, výplaty fond zahájí v prosinci. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.
V České republice je jedna prodejna na 1681 obyvatel, v Německu je to na 5700 lidí. V ČR je tedy hustota obchodů více než trojnásobná. Na tiskové konferenci k novele zákona o ochraně půdního fondu to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zákon podle něj neomezí důležité infrastrukturní stavby ani rozvoj například vědeckých center. Má ale zakázat stavbu velkých logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Česko podle ministra nepotřebuje další skladovací prostor.
