Štítek: Zelenina

Prudce rostoucí ceny elektřiny a plynu vážně ohrožují tuzemskou produkci zeleniny, jelikož energie patří mezi hlavní nákladové položky pěstitelů. Kvůli extrémně vysokým cenám energií pěstitelé v zimě omezí produkci zeleniny ve sklenících, rychle rostoucí náklady sehrají také důležitou roli při rozhodování zelinářů, zda zasejí ozimou zeleninu pro jarní sklizeň. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka, podle kterého je regulace cen energií pro pěstitele zeleniny otázkou přežití.

V posledních letech se podle zelinářů výrazně zvětšuje rozdíl mezi farmářskými cenami zeleniny, které stagnují, a její průběžně rostoucí konečnou cenou na pultech obchodů. „Spotřebitelské ceny jsou často vyšší i více než o 100 procent. Zelináři dlouhodobě nedostávají férovou cenu za svou produkci,“ řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Řada zelinářů kvůli nízkým realizačním cenám a prudce rostoucím nákladům letos snižuje pěstitelské plochy a uvažuje o přechodu na rentabilnější pěstování obilovin.

Více než polovinu ze zhruba 12.000 hektarů tuzemských polí s tržní zeleninou loni obhospodařovaly zhruba tři desítky největších pěstitelů, kteří se starají o pěstební plochy převyšující 100 hektarů. V Česku bylo loni evidováno dohromady 435 pěstitelů zeleniny, menším farmářům kvůli horšímu postavení na trhu hrozí ukončení činnosti. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy.

Další čtyři hektary skleníků pro hydroponické pěstování rajčat zprovoznili loni pěstitelé v České republice. Celková rozloha krytých ploch s rajčaty tak vzrostla na 69 hektarů. Vyplývá to ze statistik Zelinářské unie Čech a Moravy. Poptávka po menších rajčatech v tuzemských obchodech navzdory vyšší ceně stále roste. Česko kvůli tomu v posledních letech zažívá rozmach jejich pěstování.

Tuzemská produkce zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2021 podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 15.568 tun na 244.459 tun. Farmáři loni zeleninu pěstovali na 12.066 hektarech, zatímco o rok dříve pole pro tržní produkci zeleniny zabírala 11.326 hektarů. Pěstitelé se ale od loňska potýkají s nízkými cenami, za které zeleninu prodávají do obchodů či k dalšímu zpracování. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, která je zaměřena na zeleninu.

Čerstvou zeleninu v Česku na zahrádkách pěstuje zhruba 240.000 domácností, což je více než pět procent z jejich celkového počtu. Pro vlastní spotřebu je v posledních letech určeno deset až 15 procent z celkového množství v tuzemsku vypěstované zeleniny, které například v roce 2019 obnášelo 283.541 tun. Pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu se v Česku těší stále větší oblibě. Loni snahu lidí o samozásobení domácí zeleninou umocnila pandemie koronaviru. Na dotaz to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Letošní úroda zeleniny zatím vypadá slibně a ceny, za které zeleninu prodávají její tuzemští pěstitelé, jsou nyní na svém minimu. Při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Spotřebitelské ceny zeleniny na pultech prodejen jsou podle něj stále závislejší na politice obchodních řetězců, které často využívají výkyvy na trhu a prodejní ceny neúměrně zvyšují či naopak snižují. Farmářské ceny většiny druhů zeleniny ale za poslední dva roky výrazně klesly, náklady naopak rostou, uvedl Hanka.

Pandemie koronaviru se loni promítla i do tuzemské produkce sterilované zeleniny, která meziročně klesla o šest procent na 56.690 tun. Konzervárny se totiž kvůli dlouhodobě uzavřeným provozovnám veřejného stravování potýkaly s poklesem odbytu sterilované zeleniny. Naopak se zvýšil prodej zmrazené zeleniny, která nachází uplatnění zejména v domácí kuchyni. Vyplývá to ze statistik ministerstva zemědělství

Pole se zeleninou u Těšetic na Olomoucku dnes zaplnili první sběrači, kteří si mohou vlastníma rukama sklidit mrkev, cibuli, zelí, červenou řepu či si odnést melouny vypěstované na zdejším lánu. O samosběr čerstvé zeleniny je velký zájem, do polí v okolí Těšetic na přelomu srpna a září vyrážejí tisíce lidí. „Lidé se ptají hlavně na melouny a rajčata,“ řekl farmář Ladislav Kašpar, který samosběr u Těšetic organizuje druhým rokem.

Mapu tuzemských pěstitelů zeleniny zprovoznila na svém webu Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM), která chce tímto způsobem lidem usnadnit nákup čerstvé zeleniny u pěstitelů v okolí. ZUČM tak pomáhá spojit přímou cestou producenta a konzumenta zeleniny, sdělil předseda unie Petr Hanka.

Na pozemcích po bývalé hnědouhelné elektrárně Tušimice I vznikly skleníky, v nichž se pěstují rajčata. Už letos by z nich na český trh mohlo být dodáno až 6500 tun rajčat. V plánu má zemědělská firma vybudovat další skleník a pěstovat i okurky a papriky. Poptávka po české zelenině je velká a tento trend bude pokračovat, řekl jednatel společnosti Agro Kadaň Lukáš Rázl. Skleníky zásobuje odpadním teplem sousední elektrárna.

Lepší úrodu zeleniny než loni očekává letos navzdory chladnému a deštivému jaru farmář Ladislav Kašpar, který na polích u Těšetic-Vojnic nedaleko Olomouce opět uspořádá samosběr mrkve, cibule, zelí či červené řepy. Letos nabídku pěstované zeleniny rozšířil o cukety, salátové okurky, rajčata, lilek a melouny. Zelenina má asi dva týdny zpoždění, ale při nynějším počasí skluz za dva týdny dožene. Lidé si podle něj budou moci přijít na pole u Vojnic sklidit zeleninu ve druhé polovině srpna. Loni jich dorazily tisíce.

Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští pěstitelé dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství. Tuzemská sklizeň zeleniny je už v plné proudu a do obchodů míří saláty, ředkvičky, kedlubny, lahůdková cibulka, řezané bylinky, rajčata i okurky.

Zemědělská společnost Agrokomplex Ohře v Bohušovicích nad Ohří na Litoměřicku začala letos se sklizní špenátu kvůli chladnému dubnovému počasí o tři týdny později než obvykle. Bude-li chladný i květen, společnost to nijak nepoznamená. Pokud se oteplí, bude nutné začít sklízet hrášek. Ředitel Ivo Kadeřábek řekl, že potom bude záležet na odběratelích, kterou plodinu upřednostní. Ta druhá by pak na polích zůstala.

Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny do Česka stále roste a záporná bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin už dva roky po sobě pokořila hranici 12 miliard korun. Schodek se průběžně zvyšuje, například ve srovnání s rokem 2009 byl loni vyšší o pět miliard korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V tuzemsku vypěstovaná zelenina pokrývá jen necelou třetinu spotřeby Česka, řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petr Hanka.

Téměř osmihektarovou plochu v okolí Velkého Karlova na Znojemsku zakrývají nové fóliovníky. V uplynulých týdnech je tam nechal postavit zemědělský podnik z Boskovštejna. Tři jsou již hotové a dva se dokončují. Podnik tam plánuje pěstovat především několik druhů paprik, rajčata a melouny. Teplomilným rostlinám se ve fóliovnících prodlouží vegetační doba a budou déle plodit, řekl jednatel podniku Bohumír Rada. Vegetace je letos zatím kvůli chladnějšímu jaru opožděná, odborníci duben řadí k nejchladnějším za posledních 60 let.