Štítek: Půda

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD chtějí zavést předkupní právo zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy. Předkupní právo na zemědělské pozemky by měl jako druhý v pořadí také stát. Pozměňovací návrh předložila skupina zákonodárců opozice v čele s Josefem Kottem (ANO) k vládní novele o vyšší ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy. Podle předsedy sněmovního zemědělského výboru Michala Kučery (TOP 09) se diskuse o předkupním právu vedou už dlouho, narážejí ale na vlastnická práva.

Hospodářská komora má pochybnosti o podobě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který připravilo ministerstvo životního prostřední. Z její analýzy vyplývá, že pokud by zákon byl přijat v současné podobě, mohlo by to zkomplikovat rozvoj v některých průmyslových zónách, jako je například areál v Holešově nebo průmyslová zóna v Mostě. Na diskusi o novele zákona to řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Zlepšit komunikaci s obcemi, městy nebo zemědělci při provádění pozemkových úprav je jednou z priorit nové ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové, kterou do úřadu uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Maradová na tiskové konferenci řekla, že pozemkové úpravy jsou klíčovým nástrojem úřadu. Vedou podle ní ke změnám, které mají pozitivní vliv na podmínky života zejména na venkově a vytváří dlouhodobě udržitelnou krajinu.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky. Projednáním tohoto návrhu zákona dnešní jednací den Sněmovny podle dohod klubů skončil.

Hospodářská komora (HK) kritizuje plánovaný plošný zákaz stavby větších skladů, obchodních center a solárních elektráren na nejkvalitnější zemědělské půdě. Zahustí se pak síť menších skladů, což povede k větší dopravní zátěži, uvedla komora v tiskové zprávě. Proti novele se staví také Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), logistická centra podle něj přinášejí mimo jiné nová pracovní místa. Se zákazem počítá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou nyní projednávají poslanci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve Sněmovně řekl, že Česko další sklady nepotřebuje.

Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce usilovat o navýšení částky určené na pozemkové úpravy a hledat volné peníze ve vlastním rozpočtu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) souvisí pozemkové úpravy s prioritami ministerstva, jako je zadržení vody v krajině a opatření reagující na změnu klimatu. Letos se navýšil rozpočet o 200 milionů Kč a je na něj k disposici 2,35 miliardy. Příští rok by to mělo být 1,7 miliardy Kč.

Nejkvalitnější zemědělskou půdu by nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou schválila vláda. Novinářům to po jednání řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by měla přispět i k zavedení takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu upraví prováděcí právní předpis.

Na český trh vstoupila dánská společnost Agreena, která se věnuje takzvanému regenerativnímu zemědělství. Jde o hospodaření zaměřené na šetrný přístup k půdě například omezením orby nebo využití hnojiv. Nabízí také možnost získat certifikáty za ukládání uhlíku do půdy, které lze prodat. Novinářům to řekl výkonný ředitel společnosti Simon Haldrup. Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL) uvedl, že tento způsob hospodaření zatím česká legislativa nezná. Z pohledu ministerstva může podle něj být ukládání uhlíku novým obchodním modelem pro zemědělství nebo lesnictví.

Okruh údajů zveřejňovaných v registru využití půdy, takzvaném systému LPIS, se od příštího roku rozšíří například o kontaktní údaje na zemědělce a zemědělské firmy, které na ní hospodaří. Změnu přinese novela zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, která vstupuje v účinnost k 1. lednu.