Mýtus o bezpečnosti polských potravin je v troskách, jejich kvalita je tragická, píší polská média o zprávě polského nejvyššího kontrolního úřadu NIK. „V polském masu jsou tuny antibiotik, strašné bakterie a znečistění. Kontrola potravin je jen iluzorní a nikdo se o problém nechce postarat,“ napsal server Innpoland.pl o závěrech nedávno publikované zprávy NIK.
Podíl takzvané redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů půdy u každé zemědělské firmy je v dohodě vládní koalice nastaven mnohem výš než v okolních zemích, a to na úkor ostatních zemědělských podniků hospodařících na větších výměrách polí. Novinářům to řekl předseda okresní agrární komory v Olomouci Vladimír Dosoudil. Nerovné nastavení dotací pro malé a velké zemědělce může podle něj navíc narušit strukturu tuzemského zemědělství, jelikož bude svádět například k dělení farem na menší celky.
Plochy ovocných sadů v České republice by se do dvou až tří let mohly snížit o více než pětinu na úroveň 10.000 hektarů ze současných 13.000 hektarů. Důvodem úbytku sadů je pokračující nízká rentabilita pěstování ovoce. Vedle trvale nízkých farmářských cen ovoce povedou podle ovocnářů k dalšímu kácení sadů i chystané změny pravidel zemědělských dotací pro roky 2023 až 2027. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Na třetinu by se měla zmenšit plocha pro osetí jednou plodinou v oblastech silně ohrožených erozí. Od příštího roku bude zřejmě moci činit jen deset hektarů. Uvedl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zpřísňují se tak podmínky, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace. Úpravu ještě musí schválit Evropská komise. Zatím je plocha pro monokultury omezena jak v oblastech ohrožených erozí, tak i v neohrožených lokalitách na 30 hektarů. Celkově je ohrožena erozí asi čtvrtina orné půdy v Česku a zhruba 4,5 procenta orné půdy je ohroženo silně, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
V chovu kachen v Lipolticích na Pardubicku je ptačí chřipka. Jde o chov společnosti Perena, která nahlásila úhyn 380 z 3500 chovaných kachen. Odebrané vzorky potvrdily ptačí chřipku. Chovatel musí nechat utratit všechny kachny. Informoval o tom v tiskové zprávě mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Podle pardubické veterinární správy začne vybíjení chovu v pondělí. Jde o letošní páté ohnisko ptačí chřipky v Česku. Firma Perena je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. Chovy má v několika krajích, ptačí chřipka se v nich vyskytla také loni na jaře.
Agrární komora ČR proti novým dotačním pravidlům navrženým pro roky 2023 až 2027 další protesty zatím nechystá, se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby. Řekl to prezident Agrární komory Jan Doležal. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha chce s reakcí počkat po setkání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) v příštím týdnu. Pozitivně zemědělské organizace hodnotí ohlášený vznik on-line kalkulačky, v níž si zemědělci předběžně spočítají provozní podpory podle nových pravidel.
Návrh pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027 chce ministerstvo zemědělství zaslat Evropské komisi do konce ledna. Parametry chce mít po projednání hotové do pololetí, aby na ně farmáři mohli reagovat. Novinářům to řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a jeho náměstek pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč po jednání pracovní skupiny o takzvaném strategickém plánu společné zemědělské politiky. Nejpozději do středy příštího týdne bude k dispozici on-line kalkulačka, ve které si zemědělci budou moct předběžně spočítat provozní podpory podle nových pravidel, řekl Nekula.
Vedení ministerstva zemědělství na jednání pracovní skupiny s nevládními organizacemi představí změny v pravidlech pro čerpání evropských zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Úpravy ohlášené minulý týden po jednání koaliční rady se nelíbí Agrární komoře ČR a Zemědělskému svazu ČR, organizace sdružují hlavně větší zemědělské podniky a proti návrhu ve čtvrtek svolaly protesty.
O několik milionů korun ročně by přišlo Zemědělské družstvo (ZD) Senice na Hané na Olomoucku v případě, že začnou platit připravené změny dotačních pravidel pro tuzemské zemědělce. Řekl to předseda ZD Senice na Hané Jaroslav Navrátil, podle kterého by družstvo bylo kráceno na dotacích v době, kdy mu prudce rostou náklady například na energie a mnohé jeho činnosti jsou nerentabilní. ZD Senice na Hané patří mezi největší zemědělské podniky v Olomouckém kraji. Proti změnám v rozdělování dotací dnes v Česku protestují zemědělci, zejména z velkých firem. Zemědělská technika bude postupně projíždět také například ulicemi Olomouce, Přerova či Šumperka. Dva traktory opatřené transparenty do Olomouce vyslalo i ZD Senice na Hané.
Zemědělci nedaleko Jesenice u Prahy zapálili kupu slámy na protest proti změnám v nastavení dotací. Kolem místa happeningu projelo 30 troubících traktorů. Akce se účastnilo zhruba 50 lidí, velkou část tvořili novináři. Zástupci zemědělských organizací na ní vyjádřili nesouhlas s připravovanými změnami a vyzvali vládu k jednání. „Nechceme zemědělce rozdělovat na malé a velké,“ prohlásil prezident Agrární komory Jan Doležal.
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest proti změnám v nastavení dotací vyjeli se svou technikou na silnice v Česku. Změny v dotační politice podle organizací nespravedlivě zvýhodnily malé zemědělce. Znovu varovaly před tím, že změny mohou vést k vyšším cenám potravin, snížení pestrosti krajiny, soudním sporům a arbitrážím. Zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu to uvedli na společné tiskové konferenci.
Více než polovinu ze zhruba 12.000 hektarů tuzemských polí s tržní zeleninou loni obhospodařovaly zhruba tři desítky největších pěstitelů, kteří se starají o pěstební plochy převyšující 100 hektarů. V Česku bylo loni evidováno dohromady 435 pěstitelů zeleniny, menším farmářům kvůli horšímu postavení na trhu hrozí ukončení činnosti. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy.
Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o pět procent na 133.867 tun. Výrazný pokles úrody ovocnáři zaznamenali u švestek, opět velmi slabá byla úroda třešní. Meruňky loni nezasáhly mrazy a jejich sklizeň vzrostla čtyřnásobně. Z dlouhodobého pohledu byla loňská úroda podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o sedm procent. Řekla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Menší problémy s odbytem kachen měla loni na jaře kvůli ptačí chřipce Blatenská ryba. V malochovu poblíž její výkrmny se v březnu potvrdila nákaza, firma tak nemohla dodávat drůbež syrovou, ale musela ji zamrazit nebo tepelně zpracovat. Výkupní ceny tak byly nižší, rozdíl ale firmě doplatilo ministerstvo zemědělství. Všechny kachny teď chová vevnitř. Řekli to zástupci firmy. Loni 21. ledna se v ČR zhruba po roce vyskytla ptačí chřipka.
Sladovny v roce 2020/2021 vyrobily 314.348 tun sladu, meziročně o bezmála devět procent méně. Prodej sladu ale díky vyššímu exportu vzrostl o 2,5 procenta na 323.701 tun. O rok dříve klesl o 14,3 procenta. Na český trh Sladovny Soufflet v roce 2020/2021 dodaly 121.031 tun sladu a 202.671 tun sladu vyvezly do zahraničí. V předchozím roce tuzemský prodej obnášel 132.693 tun sladu a export 183.074 tun.
Neratovická Spolana zmodernizovala výrobu zemědělského hnojiva na provoz šetrnější k životnímu prostředí a zároveň s vyšší kvalitou produktu. Zvýší tím schopnost vývozu, uvedl v tiskové zprávě mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Investice do technologie podle něj přesáhla 25 milionů korun. Spolana patří do skupiny Orlen od roku 2016.
Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.
Pro rozšíření agrofotovoltaiky, která kombinuje zemědělskou a energetickou výrobu, je podle svazů potřeba změna legislativy. Současná úprava zákona agrivoltaiku neumožňuje, protože k instalaci fotovoltaických elektráren je potřeba vyjmout půdu ze zemědělského fondu. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Aliance pro energetickou soběstačnost, Agrární komora České republiky, Ovocnářská unie České republiky a Zelinářská unie Čech a Moravy.
Česko chce spolu s dalšími státy Evropské unie zajistit unijní podporu pro chovatele prasat, které existenčně ohrožují nízké výkupní ceny vepřového masa. Českým novinářům v Bruselu to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula po svém prvním jednání s kolegy z ostatních členských zemí. S komisařem Januszem Wojciechowským hovořil mimo jiné o tom, že česká vláda hodlá místo velkých podniků více podporovat menší farmáře, což podle Nekuly polský komisař ocenil.
Jako právě utržená chutnají cherry rajčata z nového prodejního automatu instalovaného u rozlehlých skleníků rajskými jablíčky v Haňovicích na Olomoucku, které provozuje tamní zemědělské družstvo. Automat tam funguje od závěru loňského roku a pracovníci družstva musí kvůli velké poptávce jeho útroby doplňovat čerstvými plody i dvakrát denně. Družstvo proto uvažuje, že ke skleníkům přidá ještě jeden automat. Samoobslužné prodejní přístroje s čerstvými rajčaty možná posléze rozmístí i v některých městech Olomouckého kraje. Řekla to vedoucí skleníků ZD Haňovice Veronika Sedlářová.
