Budějovický Budvar letos odvede do státního rozpočtu 550 milionů korun, uvedl na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Peníze půjdou na mimořádnou podporu farmářů a zemědělců pro letošní rok. Výborný dodal, že je na tom už dohodnutý s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Loni Budvar přispěl do rozpočtu 250 miliony a předloni 550 miliony Kč.
Podle Svazu venkovské turistiky a agroturistiky v Česku přibývá agroturistických zařízení, která nabízejí dovolenou zaměřenou na venkovský pobyt. V současnosti mohou lidé vybírat zhruba z tisíce nabídek. Státní agentura CzechTourism uvedla, že venkovský turismus preferují téměř dvě procenta návštěvníků během pobytu v Česku. K většímu rozvoji ale podle svazu chybí dlouhodobá programová a finanční podpora.
Za polovinu letošního roku eviduje portál státního Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy asi 270 erozních událostí, zatímco loni jich bylo za celý rok 238. Na tuto skutečnost upozornily ekologická organizace Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody ČR. Nárůst eroze je podle nich způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou.
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o 100 milionů korun ze státního rozpočtu, informoval dnes ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři. Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů euro, tedy zhruba 378 milionů korun.
Evropská komise navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily, uvedla EK v tiskovém prohlášení.“Podařilo se nám vyjednat pomoc od Evropské komise pro české pěstitele ovoce ve výši 15 milionů euro, tedy zhruba 378 mil. Kč. Další peníze přidáme z národních zdrojů. Jak jsem slíbil, české ovocnáře nenecháme padnout,“ napsal na sociální síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Letošní sklizeň obilnin začala v 25. týdnu, o týden dříve než loni, sklizeno je 3,42 procenta ploch obilnin, což je zhruba 41.400 hektarů. Řepky je sklizeno 4,22 procenta, což odpovídá 14.500 hektarů. Vyplývá to z prvního šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 7. červenci. Sdělila to Armine Artouni z tiskového odboru ministerstva zemědělství (MZe). Žně podle ministerstva zpomalují srážky, místy až velmi silné, které postupují napříč celým Českem. Zemědělci podle statistiků letos sklízejí obilniny z nejmenší pěstební plochy od počátku sledování před více než 100 lety.
Slovensko letos očekává dvouciferný pokles úrody hlavních obilovin oproti loňsku, kdy sklizeň dosáhla tříletého maxima. Důvodem propadu je menší osetá plocha a nižší hektarové výnosy. Vyplývá to z prvního odhadu, který poskytl slovenský statistický úřad. Slovensko je v produkci obilí dlouhodobě soběstačné. Analytik 365.bank Tomáš Boháček v reakci uvedl, že mírně by mohlo zdražit pečivo. Slovenský premiér Robert Fico na poli na západě země obhajoval slovenský zákaz dovozu některých zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně klesl o 84 procent na 2,09 miliardy korun. Tržby se snížily o 14 procent na 212 miliard, hlavně v chemii a zemědělství. Holding to oznámil v tiskové zprávě. Za poklesem tržeb je podle Agrofertu snížení prodejních cen. Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Zemědělci letos zaseli o 10.000 hektarů více ovsa a máku, naopak se zmenšila osevní plocha pšenice a řepky. Zemědělský svaz (ZS ČR) zaměření na jiné plodiny vysvětluje nízkou cenou obilovin a olejnin, která farmářům nepokryje výrobní náklady. Řekl to předseda ZS ČR Martin Pýcha. Pěstební plocha je podle vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu (ČSÚ) Renaty Vodičkové nejmenší za posledních 100 let. ČSÚ odhaduje, že se letos sklidí 6,822 milionu tun základních obilovin, o 8,8 procenta méně než loni.
Na třech hektarech letos Farma Jura v Bochovicích na Třebíčsku vypěstovala česnek a lidé o něj mají velký zájem. Už čtvrtým rokem prodává tuto zeleninu přímo z pole, přičemž letos plochu zvýšila dvojnásobně. Denně přijelo na pozemek na okraji obce i přes 100 zákazníků. „Na výběr jsme měli z několika odrůd, oblíbený je bjetin, který přes ostrou chuť nedráždí žaludek,“ řekl majitel farmy Dominik Jura.
Sklizeň základních obilovin letos ve srovnání s loňskou úrodou klesne o 8,8 procenta na 6,822 milionu tun. Ve svém prvním odhadu sklizně to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Řepky se sklidí 1,045 milionu tun, což je o pětinu méně než minulý rok. Statistici údaje o letošní sklizni, která začala zhruba o týden dřív než loni, během léta ještě několikrát zpřesní.
Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody. Uvedl to Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a doplnil, že schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v ČR neuspokojivá. Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet totiž jen několik procent vody. V Česku ale ročně vzniká tisíce drobných opatření na zvýšení zadržení vody v krajině. Stav nasycení půdy vodou na území Česka zhodnotil T. Hrdinka k 3. červenci jako dobrý až nadprůměrný.
Sklizeň ozimých obilovin na Chrudimsku a Pardubicku začala o dva týdny dřív, než je obvyklé. Zemědělské stroje sklízely ozimy od minulého týdne, deštivé počasí pak práce zastavilo. Řekl to předseda chrudimské agrární komory a zemědělec Jaroslav Kopista.
O podporu za škody způsobené letošními jarními mrazy požádalo zemědělský fond 630 ovocnářů a zemědělských družstev, z toho více než polovina nahlásila poškození na jabloních, 275 pěstitelů nahlásilo škody na švestkách. Řekla to Kateřina Adamcová, ředitelka Sekce projektových opatření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). K vyplacení podpory musí žadatelé splnit podmínky a fond následně zkontroluje škody na zasaženém místě. K 2. červenci ověřil SZIF přes 500 žadatelů.
Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31.430 tun ze 138.963 tun. Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců v roce 2023 podle ČSÚ.
Přesto, že hraboší populace se v červnu na českých polích po několika měsících poklesu mírně zvýšila, s ohledem na aktuální práh škodlivosti, který je čtyřikrát výše než květnový, se riziko poškození porostů snížilo. Z květnového průměru 176 aktivních východů z nor na hektar se průměr zvýšil na 216. Jde pouze o desetiprocentní překročení červnového prahu škodlivosti, což je nejméně za poslední rok a populace je prakticky stejná jako loni v červnu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Loni se populace hrabošů přes léto a na podzim dramaticky rozrostla.
V rámci prvej zahraničnej návštevy na úrovni agroministrov dnes minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky Richard Takáč privítal ministra zemědelství Českej republiky Marka Výborného. Témou spoločných rozhovorov boli najmä spoločná poľnohospodárska politika, dovozy agrokomodít z Ukrajiny, problémy s veľkými šelmami či odlesňovanie.
Původní rozhodnutí ohledně plošného navýšení pachtu ze strany SPÚ o 5,8 % bylo podle vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýcha vnímáno zemědělskou veřejností značně kontroverzně. Tento postoj nevyplýval pouze z plošného navýšení pachtu, ale i z metodiky výpočtu. „V únoru tohoto roku jsme nad otázkou úprav pachtovného ze strany SPÚ měli poměrně věcnou a plodnou diskusi s ředitelkou SPÚ Ing. Maradovou, díky ní jsme došli k dohodě ohledně úprav kalkulací,“ poznamenal.
„Po deseti letech jsme se rozhodli zvýšit ceny pachtovného u zemědělských nemovitostí státu, abychom je přiblížili reálné hodnotě,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný a dodal, že při tomto rozhodnutí se vycházelo z analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). „Ta potvrdila, že dosavadní výše již neodpovídá současným ekonomickým podmínkám v zemědělství,“ zdůraznil.
Na jižní Moravě začala minulý týden sklizeň polních plodin, ovšem deštivé počasí ji komplikuje. A předpoklady očekávaných výnosů se spíše nenaplňují. Průběh zimního, jarního i současného letního počasí není příznivý, řekl předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.
