Výzva č. 50 /PRV/2020 nie je zrušená. Generálny riaditeľ Jozef Kiss vyzýva poľnohospodárov, aby sa z nej prehlásili do aktuálne vyhlásenej výzvy č. 4.1. Motivovať ich k tomu má zvýšené stropovanie pri malých projektoch a tiež rýchlejšie vyplatenie finančných prostriedkov.
Minimální mzdové tarify v zemědělství letos vzrostou v průměru o 4,19 procenta, u nejnižších tarifních stupňů bude nárůst o něco vyšší. Vyplývá to z kolektivní smlouvy, kterou v pondělí podepsali zástupci Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Informoval o tom předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, podle kterého součástí dohody je i navýšení příspěvku zaměstnavatelů na penzijní připojištění zaměstnanců.
Demonstrace před úředem vlády ČR minulý týden podle pořadatelů přinesla změnu v přístupu vlády k národnímu strategickému plánu, když bylo zrušeno uvažované zastropování přímých plateb, což bezesporu úspěchem je. K dalšímu požadavku, snížení podílu přímých dotací na první hektary, tzv. redistribuce, na původních deset procent, byl ovšem Fialův kabinet hluchý. Ten sice snížil tento díl z uvažovaného stropu 30 na 23 procent a ministr zemědělství hovoří o přijatelném kompromisu, že je to ale nejvíc ze všech zemí unie, už ale nedodal. Pouze jeden z pobaltských států zvolil pro tyto platby 22procentí část, Německo 12procentní, všechny ostatní, tedy zbývajících 24 států, ponechalo minimální hranici, tedy deset procent. A to je to, co mě na celé věci zaráží. Proč třeba Francouzi nebo právě Němci, Slováci a třeba i Maďaři, kde je podíl velkých farem také poměrně značný, k radikálnímu navýšení redistribuce nepřistoupili? Obě dnes už bohužel znesvářené strany, tedy Asociace soukromého zemědělství na jedné a Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR na druhé straně, o dopadech tohoto opatření mluví diametrálně odlišně. Asociace jásá, prý to přinese pro jejich členy, kterých je údajně kolem sedmi tisíc, zasloužené finanční prostředky navíc, o které byli až dosud obíráni, a proto se prý nemohli dostatečně rozvíjet. Zástupci obou pořadatelů protestní demonstrace zase mluví o tom, že více peněz na takzvané první hektary vyvolá reakci od vlastníků půdy, kteří budou požadovat vyšší nájmy, což přinese další růst nákladů. Už to může být smrtelné právě pro menší podniky, kteří z vyšších dotací nedostanou nic nebo jen málo. Také oni totiž…
Toto číslo, které vyšlo 20. ledna 2020, obsahuje články
Mýtus o bezpečnosti polských potravin je v troskách, jejich kvalita je tragická, píší polská média o zprávě polského nejvyššího kontrolního úřadu NIK. „V polském masu jsou tuny antibiotik, strašné bakterie a znečistění. Kontrola potravin je jen iluzorní a nikdo se o problém nechce postarat,“ napsal server Innpoland.pl o závěrech nedávno publikované zprávy NIK.
Podíl takzvané redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů půdy u každé zemědělské firmy je v dohodě vládní koalice nastaven mnohem výš než v okolních zemích, a to na úkor ostatních zemědělských podniků hospodařících na větších výměrách polí. Novinářům to řekl předseda okresní agrární komory v Olomouci Vladimír Dosoudil. Nerovné nastavení dotací pro malé a velké zemědělce může podle něj navíc narušit strukturu tuzemského zemědělství, jelikož bude svádět například k dělení farem na menší celky.
Plochy ovocných sadů v České republice by se do dvou až tří let mohly snížit o více než pětinu na úroveň 10.000 hektarů ze současných 13.000 hektarů. Důvodem úbytku sadů je pokračující nízká rentabilita pěstování ovoce. Vedle trvale nízkých farmářských cen ovoce povedou podle ovocnářů k dalšímu kácení sadů i chystané změny pravidel zemědělských dotací pro roky 2023 až 2027. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Na třetinu by se měla zmenšit plocha pro osetí jednou plodinou v oblastech silně ohrožených erozí. Od příštího roku bude zřejmě moci činit jen deset hektarů. Uvedl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zpřísňují se tak podmínky, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace. Úpravu ještě musí schválit Evropská komise. Zatím je plocha pro monokultury omezena jak v oblastech ohrožených erozí, tak i v neohrožených lokalitách na 30 hektarů. Celkově je ohrožena erozí asi čtvrtina orné půdy v Česku a zhruba 4,5 procenta orné půdy je ohroženo silně, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
V chovu kachen v Lipolticích na Pardubicku je ptačí chřipka. Jde o chov společnosti Perena, která nahlásila úhyn 380 z 3500 chovaných kachen. Odebrané vzorky potvrdily ptačí chřipku. Chovatel musí nechat utratit všechny kachny. Informoval o tom v tiskové zprávě mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Podle pardubické veterinární správy začne vybíjení chovu v pondělí. Jde o letošní páté ohnisko ptačí chřipky v Česku. Firma Perena je jednou z nejvýznamnějších kachních líhní v Evropě. Chovy má v několika krajích, ptačí chřipka se v nich vyskytla také loni na jaře.
Agrární komora ČR proti novým dotačním pravidlům navrženým pro roky 2023 až 2027 další protesty zatím nechystá, se svými výhradami by se ale mohla obrátit na Evropskou komisi a proti návrhu by mohly také směřovat hromadné žaloby. Řekl to prezident Agrární komory Jan Doležal. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha chce s reakcí počkat po setkání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) v příštím týdnu. Pozitivně zemědělské organizace hodnotí ohlášený vznik on-line kalkulačky, v níž si zemědělci předběžně spočítají provozní podpory podle nových pravidel.
Návrh pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027 chce ministerstvo zemědělství zaslat Evropské komisi do konce ledna. Parametry chce mít po projednání hotové do pololetí, aby na ně farmáři mohli reagovat. Novinářům to řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a jeho náměstek pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč po jednání pracovní skupiny o takzvaném strategickém plánu společné zemědělské politiky. Nejpozději do středy příštího týdne bude k dispozici on-line kalkulačka, ve které si zemědělci budou moct předběžně spočítat provozní podpory podle nových pravidel, řekl Nekula.
Vedení ministerstva zemědělství na jednání pracovní skupiny s nevládními organizacemi představí změny v pravidlech pro čerpání evropských zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027. Úpravy ohlášené minulý týden po jednání koaliční rady se nelíbí Agrární komoře ČR a Zemědělskému svazu ČR, organizace sdružují hlavně větší zemědělské podniky a proti návrhu ve čtvrtek svolaly protesty.
O několik milionů korun ročně by přišlo Zemědělské družstvo (ZD) Senice na Hané na Olomoucku v případě, že začnou platit připravené změny dotačních pravidel pro tuzemské zemědělce. Řekl to předseda ZD Senice na Hané Jaroslav Navrátil, podle kterého by družstvo bylo kráceno na dotacích v době, kdy mu prudce rostou náklady například na energie a mnohé jeho činnosti jsou nerentabilní. ZD Senice na Hané patří mezi největší zemědělské podniky v Olomouckém kraji. Proti změnám v rozdělování dotací dnes v Česku protestují zemědělci, zejména z velkých firem. Zemědělská technika bude postupně projíždět také například ulicemi Olomouce, Přerova či Šumperka. Dva traktory opatřené transparenty do Olomouce vyslalo i ZD Senice na Hané.
Zemědělci nedaleko Jesenice u Prahy zapálili kupu slámy na protest proti změnám v nastavení dotací. Kolem místa happeningu projelo 30 troubících traktorů. Akce se účastnilo zhruba 50 lidí, velkou část tvořili novináři. Zástupci zemědělských organizací na ní vyjádřili nesouhlas s připravovanými změnami a vyzvali vládu k jednání. „Nechceme zemědělce rozdělovat na malé a velké,“ prohlásil prezident Agrární komory Jan Doležal.
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest proti změnám v nastavení dotací vyjeli se svou technikou na silnice v Česku. Změny v dotační politice podle organizací nespravedlivě zvýhodnily malé zemědělce. Znovu varovaly před tím, že změny mohou vést k vyšším cenám potravin, snížení pestrosti krajiny, soudním sporům a arbitrážím. Zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu to uvedli na společné tiskové konferenci.
Více než polovinu ze zhruba 12.000 hektarů tuzemských polí s tržní zeleninou loni obhospodařovaly zhruba tři desítky největších pěstitelů, kteří se starají o pěstební plochy převyšující 100 hektarů. V Česku bylo loni evidováno dohromady 435 pěstitelů zeleniny, menším farmářům kvůli horšímu postavení na trhu hrozí ukončení činnosti. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy.
Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o pět procent na 133.867 tun. Výrazný pokles úrody ovocnáři zaznamenali u švestek, opět velmi slabá byla úroda třešní. Meruňky loni nezasáhly mrazy a jejich sklizeň vzrostla čtyřnásobně. Z dlouhodobého pohledu byla loňská úroda podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o sedm procent. Řekla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.
Menší problémy s odbytem kachen měla loni na jaře kvůli ptačí chřipce Blatenská ryba. V malochovu poblíž její výkrmny se v březnu potvrdila nákaza, firma tak nemohla dodávat drůbež syrovou, ale musela ji zamrazit nebo tepelně zpracovat. Výkupní ceny tak byly nižší, rozdíl ale firmě doplatilo ministerstvo zemědělství. Všechny kachny teď chová vevnitř. Řekli to zástupci firmy. Loni 21. ledna se v ČR zhruba po roce vyskytla ptačí chřipka.
Sladovny v roce 2020/2021 vyrobily 314.348 tun sladu, meziročně o bezmála devět procent méně. Prodej sladu ale díky vyššímu exportu vzrostl o 2,5 procenta na 323.701 tun. O rok dříve klesl o 14,3 procenta. Na český trh Sladovny Soufflet v roce 2020/2021 dodaly 121.031 tun sladu a 202.671 tun sladu vyvezly do zahraničí. V předchozím roce tuzemský prodej obnášel 132.693 tun sladu a export 183.074 tun.
Neratovická Spolana zmodernizovala výrobu zemědělského hnojiva na provoz šetrnější k životnímu prostředí a zároveň s vyšší kvalitou produktu. Zvýší tím schopnost vývozu, uvedl v tiskové zprávě mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Investice do technologie podle něj přesáhla 25 milionů korun. Spolana patří do skupiny Orlen od roku 2016.
