Nákladní divize německých drah DB Cargo se zapojila do pomoci s exportem ukrajinského obilí, které kvůli ruské invazi není možné vyvážet do světa přes černomořské přístavy. Oznámil to německý ministr dopravy Volker Wissing. Nákladní vlaky umožní přepravu zemědělských produktů do přístavů v Severním moři a na Jadranu.
Ovocnáři mají obavy z rostoucího sucha, které nyní umocňují vysoké teploty. Pokud nezaprší, může sucho úrodu ohrozit. Sadů s umělou závlahou je velmi málo. Naopak jarní mrazy, které mohou hrozit do půlky května, sady letos přestály bez větší újmy. Částečné škody jsou kvůli mrazům jen na meruňkách. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Cena pšenice na mezinárodním trhu po indickém zákazu vývozu prudce roste. Na burze v Chicagu stoupla o 5,9 procenta a je nejvýše za dva měsíce. Informuje o tom na svém webu BBC.
Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů – Ruska a Ukrajiny.
Některá hnojiva v Česku zdražila proti loňskému roku i více než čtyřnásobně. Podle ceníku, který má k dispozici Zemědělský svaz ČR, výrazně stoupla cena všech hnojiv. Na trhu jich je také nedostatek. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil na to, že kvůli zdražení museli letos zemědělci upravit dávkování, což se může projevit na výnosech plodin.
Působnost zákona o významné tržní síle a jejím zneužití se zřejmě rozšíří i na menší podniky než dosud a rozšíří se i seznam nekalých praktik, které tento zákon bude postihovat. Nově mají mít významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Počítá s tím novela zákona, kterou úvodním kole i přes výhrady opozičního hnutí ANO na třetí pokus podpořila Sněmovna.
Vladimir Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil také nárůst jejího vývozu. Podle agentury DPA to ruský prezident uvedl na zasedání vlády, kde krok představil jako ruský příspěvek k řešení problémů s celosvětovým zásobováním potravinami. Ukrajina, která je spolu s Ruskem významným vývozcem pšenice, obiloviny exportovat nemůže kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři. Ceny potravin vzhledem k ruské agresi v sousední zemi v posledních týdnech výrazně rostou. Kyjev přitom obviňuje Moskvu, že krade ukrajinské obilí a snaží se s ním obchodovat.
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin. Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
V Častohosticích na Třebíčsku otevřela skupina Rhea holding novou farmu na odchov prasnic. Stáje pro 600 prasnic postavila během posledního roku místo zastaralého areálu na chov prasat firmy Zeos Vesce, který před lety přestal sloužit. Na investici za 115 milionů korun dostal holding dotaci 35 milionu. Při otevření provozu to novinářům řekl majitel holdingu Josef Kolář. V areálu je vysazeno na 400 ovocných stromů.
Zemědělský podnik Bonagro z Blažovic na Brněnsku začal loni používat na žacích strojích speciální lišty s optickými senzory, které výrazně snížily množství usmrcených srnčat. Jde o první ze dvou exemplářů, které do Česka dodala rakouská firma Pöttinger, řekl novinářům Roman Zvěřina, předseda představenstva Bonagra. Zájem o lišty se senzory je tak velký, že rakouský výrobce nezvládá zdaleka uspokojit poptávku, doplnil zástupce firmy Zdeněk Bílý.
V Česku v letošním prvním čtvrtletí po roce a tři čtvrtě klesla výroba masa. Snížila se meziročně o 1,5 procenta na 111.669 tun. Nejvýrazněji klesla u hovězího, méně bylo také drůbežího a vepřového. Na dlouhodobém minimu zůstávají ceny jatečných prasat. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 2,2 procenta na téměř 771 milionů litrů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V chovech v prvním čtvrtletí meziročně přibylo skotu, méně bylo drůbeže, ovcí, koz a zejména prasat, kterých zemědělci chovali nejméně od počátku sledování v roce 1921, oznámil také ČSÚ.
Ekologické organizace v otevřeném dopise vyzývají ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a ministryni životního prostředí Alenu Hubáčkovou (oba KDU-ČSL), aby Česko výrazně posílilo ekologické ambice zemědělských politik. Shodují se tak s připomínkami Evropské komise (EK) k plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027, uvedly organizace v tiskové zprávě. Ekologové chtějí hlavně posílit ochranu půdy nebo biodiverzity.
Mezi lety 2000 a 2020 se výměra zemědělské půdy, na které hospodařili jihočeští zemědělci, zmenšila o 6,3 procenta, o 28.000 hektarů. O víc než třetinu ubylo v kraji ovocných sadů. Počet lidí pravidelně zaměstnaných v oboru klesl za dvacet let o 27 procent. Vyplývá to z výsledků výzkumu, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle Asociace soukromých zemědělců jsou jedním z faktorů, který změny ovlivnil, evropské dotace.
Čeští zemědělci po dvou poměrně dobrých letech znovu s obavami sledují nastupující sucho v době, kdy by potřebovali na polích a v sadech dostatek vláhy k tomu, aby rostliny dobře rostly. Aktuálně jsou tři nejhorší stupně zemědělského sucha z šesti na 16 procentech území republiky. V dalších deseti dnech se neočekávají žádné významné deště, ale převážně slunečné a do pátku i velmi teplé počasí, které by mohlo situaci výrazně zhoršit. Tři nejhorší stupně by se mohly v polovině příštího týdne rozvinout až na 40 procentech území, vyplývá z informací projektu Intersucho.
Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni. Informoval o tom ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Země podle něj navzdory ruské invazi v dubnu vyvezla více než jeden milion tun obilí. Ukrajina byla v loňském roce čtvrtým největším světovým vývozcem kukuřice a šestým největším vývozcem pšenice.
Slovenskí poľnohospodári a potravinári dôrazne odmietajú najnovší návrh poslanca Národnej rady SR Martina Fecka, ktorým chce obmedziť vývoz poľnohospodárskych komodít a potravín zo Slovenska. Ide o mimoriadne závažný zásah do podnikateľského prostredia, o ktorom nikto s výrobcami potravín dopredu nediskutoval. Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora spolu s Klubom 500 žiadajú, aby koaličná rada návrh regulovať vývozy nepodporila.
Ani v prvním čtvrtletí letošního roku se nepodařilo na jižní Moravě zastavit dlouholetý úbytek výroby vepřového masa. Za tři měsíce se ho v kraji vyrobilo 6152 tun, což je pokles o 448 tun, vyplývá z informací, které zveřejnil Český statistický úřad. Na to, že Česko není ve výrobě vepřového dlouhodobě soběstačné, upozorňují odborníci, ale sedlákům se chov prasat a výroba vepřového nevyplácí kvůli tomu, že výkupní ceny se pohybují pod hranicí rentability.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce, aby na podporu zemědělců zasažených vysokými cenami energií nebo hnojiv směřovalo 540 milionů korun ze státního rozpočtu jako spoluúčast na finanční pomoci z EU. Nekula uvedl, že podporu pro zemědělce vyjednal na středeční radě ekonomických ministrů, návrh musí ještě schválit vláda. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Půl miliardy korun na potraviny má také dostat Správa státních hmotných rezerv (SSHR).
Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR stále požadují změnu v rozdělování plánovaných zemědělských dotací. Novinářům to řekli zástupci obou organizací. Změny v plánu vyplácení zemědělských dotací pro roky 2023 až 2027 podle nich mohou ohrozit příjmy všech zemědělců. Uvedli, že stále je ještě možnost plán dotací přepracovat a měla by o něm podle nich jednat i vládní koalice. Komora a svaz nevyloučily protesty.
Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4927 hektarů, což je o jedno procento méně než loni v srpnu. Výměra českých chmelnic se dlouhodobě pohybuje okolo 5000 hektarů. Nově se letos osázelo chmelem 243 hektarů, loni to bylo téměř 300, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
