Sasko chce kvůli šíření nákazy afrického moru prasat (AMP) vyhubit takřka všechny divočáky v ochranných koridorech, které fungují jako bariéra kolem zamořených oblastí. Oznámilo to saské ministerstvo sociálních věcí, které tažení proti infekční chorobě řídí. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit, mor je tak velkou hrozbou pro hospodářské chovy prasat. Na člověka se nepřenáší.
Chovatelé hospodářských i domácích zvířat by měli v období, kdy teploty stoupají až na hranici 30 stupňů Celsia, dbát hlavně na dostatečné napájení, větrání a chlazení. V tiskové zprávě to dnes uvedla Státní veterinární správa (SVS). Sdělila, že v období vysokých teplot své kontroly zaměřuje na dodržování povinností chovatelů.
Svaz chovatelů prasat žádá vládu o udržení výše dotací pro chovy prasat. Bez zachování podpory se podle svazu nepodaří sektoru vyrovnat se se ztrátami z posledních dvou let, které dosáhly dvou miliard korun. Svaz chovatelů prasat to sdělil v tiskové zprávě. „Chápeme sice nutnost konsolidace státního rozpočtu, ale jsme přesvědčeni, že je velký prostor pro racionalizaci mnohých nákladů státní správy,“ uvedl předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka.
Výroba masa v Královéhradeckém kraji loni mírně klesla. Zastavil se tak trend trvalého růstu produkce trvající od roku 2012 do roku 2021. Bez drůbežího vyrobily loni masokombináty v regionu 34.761 tun masa, meziročně to bylo o jedno procento méně. V celé zemi výroba masa loni klesla o 4,3 procenta na 277.400 tun. Hradecký kraj byl mezi kraji loni třetím největším producentem masa v ČR, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Omezení spojená s výskytem afrického moru prasat zasahují od hranic s Polskem na Frýdlantsku až do středních Čech. Nárazníkové pásmo – takzvané uzavřené pásmo I – nově zahrnuje 168 katastrálních území o rozloze přes 1200 kilometrů čtverečních. O rozšíření pásma rozhodla dnes Státní veterinární správa (SVS) na základě potvrzení nákazy u divočáka uloveného počátkem května v oblasti Hradčan na Českolipsku. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Množství vyrobeného vepřového masa na jižní Moravě kleslo za letošní první čtvrtletí pod 6000 tun. Proti loňsku je to úbytek o 311 tun na 5841 tun. Dlouhodobý trend se nijak nemění, například před deseti lety to bylo ještě zhruba 8500 tun, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Zemědělci dlouhodobě chovy prasat utlumují a ti, kteří je zrušili, už je kvůli vysokým nákladům neobnovují.
Africký mor prasat potvrdila laboratoř u dalších dvou divokých prasat na Frýdlantsku. Uhynulé kusy našli v blízkosti Jindřichovic a Nového Města pod Smrkem. Od objevení nákazy v Česku se už mor potvrdil na Frýdlantsku u 16 divokých prasat, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jeden případ prasečího moru potvrdila laboratoř na počátku května u divočáka uloveného ve zhruba 50 kilometrů vzdálené oblasti Ralska na Českolipsku.
Výroba masa v Česku dál klesá, v letošním prvním čtvrtletí byla meziročně nižší o 2,8 procenta, dosáhla 108.554 tun. Nejvíce ubylo vepřového, a to téměř o pět procent, drůbežího se vyrobilo o 1,4 procenta méně a výroba hovězího se téměř nezměnila. Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat meziročně rostly, tempo jejich růstu však zpomalilo. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 1,4 procenta na téměř 782 milionů litrů. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ)
Africký mor prasat se v Libereckém kraji šíří, po 14 případech na Frýdlantsku laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava potvrdila nákazu u divokého prasete uloveného v Ralsku na Českolipsku, v katastru obce Hradčany. Státní veterinární správa (SVS) kolem místa vymezila takzvané pásmo infekce a v oblasti o výměře přes 230 kilometrů čtverečních nařídila mimořádná veterinární opatření, řekl mluvčí SVS Petr Vorlíček.
V komerčním chovu krůt v Rychvaldu na Karvinsku se potvrdila vysoce patogenní ptačí chřipka subtypu H5N1. Chovatel nahlásil krajské veterinární správě, že mu uhynulo přibližně 250 z 15.192 krůt. Zbývající drůbež vykazovala příznaky nemoci, po potvrzení nákazy budou ostatní ptáci utraceni. Okolo ohniska veterináři ustaví uzavřená pásma a v nich budou platit mimořádná opatření. Řekl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
V Plzeňském kraji se v loňském roce meziročně zvýšily stavy jatečného skotu, ale klesla produkce jatečných prasat a drůbeže. Snížila se výroba mléka a snáška vajec, vzrostla průměrná roční dojivost na jednu dojnici a průměrná roční snáška vajec na nosnici, v níž byl region v mezikrajském porovnání nejlepší, řekl ředitel krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Plzni Miloslav Chlad. Meziročně se zvýšil počet odchovaných telat i selat.
Sasko kvůli boji s nákazou afrického moru prasat (AMP) vybudovalo přes 780 kilometrů plotů a dalších více než 160 kilometrů připravuje a staví. Uvedlo to saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starosti i zdravotnické a hygienické otázky. Vedle plotů sází tato německá spolková země i na odstřel divočáků, na což chce do konce příštího roku vynaložit až 1,3 milionu eur (asi 30 milionu Kč).
V první ze tří hal drůbežárny v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo na konci minulého roku zjištěno dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR, se před Velikonocemi obnovil chov. Veterináři to povolili poté, co po třítýdenním chovu zkušební skupiny 37.000 slepic žádný z testů a stěrů nepotvrdil výskyt viru ptačí chřipky. Majitel drůbežárny, firma Česká drůbež, halu doplnil na 265.000 nosnic, řekli ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj Richard Bílý a jednatel společnosti Česká drůbež Zdeněk Pašek. Chov v dalších dvou halách společnost obnoví do podzimu, až do nich bude mít dostatek nosnic.
Firma Rabbit Trhový Štěpánov plánuje na farmě pro živočišnou výrobu u Šebetova na Blanensku výstavbu dvou hal pro výkrm brojlerů o celkové kapacitě 82.000 kusů. Budou stát na místě nevyužívaných hal. V severní části podniku zůstává zachovaný chov jalovic a především prasat, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.
Téměř pětina chovatelů drůbeže chce letos podle průzkumu Agrární komory ČR omezit chov drůbeže, zachovat jich ho chce 75 procent. Kvůli zákazu klecových chovů plánuje do konce roku 2026 skončit 8,3 procenta chovatelů, omezit chov chce 28 procent firem. Novinářům to řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Ukončení podnikání zvažují podle ní především střední a menší firmy. Ke konci loňského roku bylo v obohacených klecích 60 procent z 5,15 milionu nosnic v ČR. Podle Dlouhé producenty stále sužují vysoké náklady a jejich zisk ovlivňuje dovoz vajec za levnější ceny ze zahraničí.
Zemědělci loni v Olomouckém kraji snížili početní stavy prasat téměř o čtvrtinu. Jejich chov je kvůli rostoucím nákladům a nízké ceně vepřového masa pro farmáře nerentabilní. Na konci loňského roku bylo v kraji evidováno 49.582 prasat, meziročně o 15.250 méně. Početní stavy prasat se v kraji snížily výrazně rychleji než v celé ČR, kde byl roční úbytek vyčíslen na 11 procent. Informace je z údajů Českého statistického úřadu.
Jihočeští veterináři loni odbavili z kraje 2911 zásilek skotu mířících do zahraničí, šlo o 72.865 zvířat. Jedna zásilka je většinou jeden kamion zvířat. Z toho 92 procent zásilek bylo do zemí Evropské unie, zbytek jinam. Počet zvířat prodaných do třetích zemí, tedy neunijních, rychle roste. Loni jich bylo meziročně zhruba o třetinu víc. Často míří do Turecka nebo do Afriky. Jihočeský kraj patří spolu s Vysočinou k těm, odkud se z Česka vyveze do ciziny nejvíc skotu. Řekli to jihočeští veterináři.
Chovaných prasat ve Zlínském kraji meziročně ubylo více než o polovinu. Zatímco ke konci roku 2021 jich v chovech v regionu bylo 63.167, v závěru loňského roku 27.693. Stavy prasat v kraji soustavně klesají od roku 2018. Meziročně naopak v regionu mírně vzrostly počty skotu, na konci prosince 2022 zemědělci chovali 63.025 zvířat, o rok dříve jich bylo o 358 méně. Chov skotu je v posledních letech v kraji poměrně stabilní, počty zvířat se výrazněji nemění, vyplývá z údajů, které zveřejněnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Africký mor prasat potvrdila laboratoř na Frýdlantsku u dalších dvou divokých prasat. Poprvé se nákaza prokázala u uloveného divočáka, další zvíře našli uhynulé. Nakažené zvíře ulovili v honitbě u Nového Města pod Smrkem, nákaza se také potvrdila u zvířete, které našli uhynulé na území Horní Řasnice, uvedl v tiskové zprávě zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petr Majer. Od prosince, kdy se v oblasti nákaza objevila, je to už sedm případů. Nové nálezy spadají stále do vymezeného pásma, mimořádná veterinární opatření se proto v tuto chvíli nijak nemění.
Vláda schválila dotace na zlepšení životních podmínek v chovech hospodářských zvířat. Do roku 2027 na to poskytne ministerstvo zemědělství 3,7 miliardy Kč. Dalších více než 600 milionů Kč půjde na modernizaci vinic. Oba programy jsou financovány ze státního rozpočtu a peněz Evropské unie. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.
