V Hostíně u Vojkovic začala chřestová sezona, zatím sklizní bílého chřestu. Oproti loňsku je to zhruba o dva týdny dříve, a to v důsledku slunečného počasí. Prodejní ceny jsou stejné jako loni, tedy od 89 do 199 korun za kilogram. Koncem příštího týdne by mohl být i zelený chřest, řekl Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
Nezvykle teplé jarní počasí letos zhruba o tři týdny uspíšilo sklizeň rané zeleniny. Farmáři už z polí odvážejí ředkvičky, bílý chřest, jarní cibulky, salát či pažitku. Na odhad letošní tuzemské úrody zeleniny je zatím velmi brzy, rozhodne další vývoj počasí. Řekla to tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, uvedli v tiskové zprávě výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.
Zemědělci v Moravskoslezském kraji loni sklidili 367.793 tun obilovin. Meziročně to bylo o 15.200 tun, tedy o čtyři procenta, méně. Za poklesem stojí meziroční zmenšení sklizňových ploch o 5,8 procenta na 62.046 hektarů. Hektarový výnos totiž vzrostl o 0,12 tuny na 5,93 tuny. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Kvetení ovocných stromů letos přišlo rekordně brzy, a to o tři až čtyři týdny dříve než obvykle. Znamená to velké riziko pro budoucí úrodu, protože sady mohou až do poloviny května poškodit jarní mrazy. Dosavadní jarní mrazy zatím žádné zásadní hospodářské škody ovocnářům na budoucí úrodě neudělaly. Částečně a lokálně mrazy poškodily meruňky, hrušně a třešně. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Populace hrabošů na českých polích v březnu klesla proti únoru o 93 východů z nor na 661 na jeden hektar. Práh škodlivosti je ale v každém ročním období jiný, a tak zatímco v únoru byl překročený 2,9krát, v březnu třináctkrát. Pětinásobek prahu škodlivosti byl překročený ve všech krajích kromě Vysočiny a Karlovarského kraje, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚS) Ivana Kršková. Riziko ohrožení porostů je proto velmi vysoké.
Loňský výzkum prokázal v pěstební oblasti chmele na Žatecku, Úštěcku a Tršicku vadnutí chmele na 19 z 346 chmelnic, kde odborníci sbírali vzorky. Zamoření pozemků touto houbovou chorobou je tak velké, že představuje vysoké riziko rozšíření na další pěstební plochy. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda řekl, že verticiliové vadnutí chmele představuje pro české chmelaře obrovské nebezpečí.
Sucho se má v nadcházejících deseti dnech rozvinout především ve středních polohách a podhorských oblastech. Dva nejhorší stupně sucha, které nyní postihují šest procent území, mají zasáhnout až pětinu rozlohy Česka. Mírné a horší sucho se dá za deset dnů očekávat na polovině území republiky, vyplývá z predikcí modelů, které vědci prezentují na webu Intersucho. Důvodem budou vysoké teploty, které mají v Česku panovat od druhé poloviny tohoto týdne, s maximálně průměrnými srážkami.
Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Zemědělcům v Česku umožnilo počasí sázet rané brambory dřív než obvykle, první hlízy byly na jižní Moravě v zemi už koncem února. Sázení pokračuje v Polabí a na jižní Moravě. Na Vysočině, kde se pěstují později sklízené odrůdy brambor, pro ně zemědělci připravují pole. Je předpoklad, že rozlohu nesníží, protože za brambory z loňské sklizně dostávají dobře zaplaceno. Řekl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Limitem je menší množství sadbových brambor na trhu.
Meteorologové varují před mrazem, který může v noci na úterý poškodit kvetoucí stromy. V jihozápadních a severních Čechách, na Českomoravské vrchovině, severovýchodě Moravy a ve Slezsku teploty klesnou na minus dva stupně Celsia, v údolích k minus čtyřem stupňům Celsia. Od úterý do středy zase hrozí silný vítr o rychlosti až 70 kilometrů v hodině. Informoval dnes Český hydrometeorologický ústav v aktuální výstraze.
Teploty na jižní Moravě v noci klesly pod nulu, ale meruňky či broskvoně jsou už v plném květu. Stejně jako v předchozích letech hrozí pomrznutí budoucí úrody ještě dříve, než začne astronomické jaro. Z extrému v minulém roce je to posunutí ještě do většího extrému, řekl předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) kritizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za jeho postup při vyšetřování růstu cen cukru. Nelíbí se mu, k jakému závěru úřad dospěl, a chce, aby dodržování hospodářské soutěže víc hlídal. Výborný to řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Úřad v polovině února informoval, že při mapování výroby a trhu s cukrem zjistil podezřelé zvýšení marží v obchodních řetězcích a že získané materiály vyhodnocuje. Šetření reagovalo na výrazný nárůst maloobchodních cen na přelomu let 2022 a 2023.
V Královéhradeckém kraji loni klesla sklizeň cukrovky, brambor, kukuřice nazeleno a na siláž a pícnin. Důvodem byly snížené výnosy a menší výměra polí, na nichž farmáři plodiny pěstovali. U cukrovky zemědělci v Královéhradeckém kraji i loni potvrdili, že patří mezi její největší pěstitele v zemi. Uvedla to královéhradecká pobočka Českého statistického úřadu.
Výnosy řepy cukrovky i brambor ve Zlínském kraji loni meziročně klesly. U cukrovky loni činily 64,44 tuny na hektar, o rok dříve byly 68,22 tuny. V případě brambor mimo raných a sadbových se snížily hektarové výnosy z 29,96 tuny v roce 2022 na loňských 27,44 tuny.
Sklizeň obilovin v Královéhradeckém kraji loni meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 527.884 tun a byla nejvyšší za posledních sedm let. Důvodem vyšší sklizně byla především velmi dobrá úroda ozimé pšenice. Plocha osetá obilovinami loni klesla. Výrazně více farmáři loni sklidili řepky. Vyplývá to z konečných výsledků sklizně, které zveřejnil Český statistický úřad.
Sklizeň chmele loni v Olomouckém kraji díky vyšším výnosům vzrostla o 15 procent na 845 tun z 733 tun v roce 2022, kdy naopak kvůli suchému počasí klesla o čtvrtinu. Průměrný hektarový výnos chmele se v roce 2023 zvýšil na 1,37 tuny z předloňských 1,18 tuny. Zemědělci loni v kraji snížili plochu chmelnic o pět hektarů na 616 hektarů, část chmelnic navíc zničila v srpnu bouřka.
Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia, uvedla v tiskové zprávě. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.
Populace hrabošů v Česku v únoru mírně klesla na 754 aktivních východů z nor proti lednovým 822. Práh škodlivosti tak byl v únoru překročený 2,9krát. Vysoké ohrožení porostů trvá v moravských krajích, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském, a postupně se v letošním roce riziko rozšířilo do Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Mírný pokles je pro předjaří typický.
Extrémně teplé únorové počasí, které pokračuje i v březnu, už v minulých týdnech probudilo vegetaci a rané odrůdy meruněk jsou v plném květu. Je tak téměř jisté, že letošní úrodu meruněk stejně jako několikrát v posledních letech opět zdecimují mrazy. O tom, že Česko zasáhnou, není podle klimatologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Pavla Zahradníčka skoro žádných pochyb. Jde o každý rok se opakující projev počasí, kdy na jaře vpadne na české území studených vzduch od severovýchodu.
