Mrazivé počasí, které na jižní Moravě dnešním dnem končí, nijak neohrozilo jihomoravské vinohrady. Horší by byly jarní mrazíky nebo dlouhodobé teploty pod minus dvaceti stupni Celsia, řekli dotázaní vinaři. Nízké teploty pouze znepříjemňují lidem pokračující zimní řez, který ve vinohradech pokračuje bez ohledu na nízké teploty.
V Jihomoravském kraji za pět let ubylo pěstitelů vinné révy, rozloha vinohradů se ale zvětšila. Téměř polovina vinic v kraji jsou vinice staré od 10 do 29 let, tedy v plné plodnosti. Nejvíce zastoupenými odrůdami je Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Frankovka. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ) při rozsáhlém průzkumu mezi pěstiteli vinné révy, kteří byli loni v červenci evidovaní v Registru vinic. Výsledky průzkumu, který se koná jednou za pět let, dnes zveřejnilo brněnské pracoviště ČSÚ.
Skupina Bohemia Sekt, největší výrobce sektů a vín v ČR, loni zpracoval devět milionů kilogramů hroznů, meziročně o půl milionu kilogramů více. Potvrdila tak pozici tuzemského lídra ve zpracování hroznů, řekl ředitel Ondřej Beránek. Podnik, který každoročně zvětšuje plochy svých vinic, jichž loni vysadil 22 hektarů a obhospodařuje 580 hektarů ploch.
Čeští vědci přispěli k objevu nového genu pšenice, který umožní využít jedinečné vlastnosti planých příbuzných této významné obilniny a vyšlechtění nových, odolnějších odrůd. Na několikaletém výzkumu se kromě francouzských a australských odborníků podíleli i jejich kolegové z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR.
Zemědělci loni snížili na polích meziročně o 7,6 procenta plochu ozimých plodin na 890.000 hektarů. U řepky snížili plochu o 4,8 procenta na 350.440 ha. V tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Novým ředitelem Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) bude od února Mikuláš Madaras (44). Oznámil to dnes mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, pod resort ústav spolu s dalšími šesti výzkumnými organizacemi spadá. Rok byl pověřen řízením ústavu František Brožík.
Plochy ovocných sadů v České republice loni dál klesly. Ubylo jich o pět procent na 13.344 hektarů. Nová výsadba byla loni jednou z nejnižších za poslední léta. Od roku 2011 se plochy sadů snížily o 27 procent z tehdejších téměř 18.200 hektarů, vyplývá ze Situační a výhledové zprávy k ovoci ministerstva zemědělství a z dat ovocnářů. Důvodem úbytku sadů je podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka nízká rentabilita pěstování ovoce.
Přípravky na ochranu rostlin pro profesionální pěstitele se nejspíš začnou označovat čárovými kódy. Nový systém má bojovat proti falzifikátům. Uvádí to důvodová zpráva k novele rostlinolékařského zákona, kterou dnes odsouhlasila vláda. Sdělilo to ministerstvo zemědělství. Česko je ve falšovaných prodejích pesticidů nad evropským průměrem. Falzifikáty dovážené do ČR činí 17,8 procenta z prodejů za 930 milionů korun. V evropských státech představoval prodej falšovaných pesticidů 13,8 procenta.
Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně vzrostla o devět procent na 141.375 tun. Z dlouhodobého pohledu byla ale podprůměrná, když proti průměru sklizní předchozích pěti let byla nižší o osm procent. Razantní propady úrody ovocnáři loni zaznamenali u meruněk a třešní. Vyplývá to z bilance sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Chmel by v budoucnu mohl mít více léčivých látek i hořkých kyselin. Vědci z Česka toho chtějí docílit pomocí genetických úprav CRISPR-Cas9. Pro úpravu chmele je využili jako první na světě, techniku úspěšně otestovali na genu ovlivňujícím barvu. Nyní je zajímají geny zásadní pro tvorbu látek, které jsou důležité pro pivovarnictví nebo farmacii. Biologické centrum Akademie věd ČR (BC AV) o tom informovalo v tiskové zprávě.
Hraboši byli v prosinci aktivnější než v listopadu, když pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) zjistili v průměru 817 tzv. aktivních východů z nor na jeden hektar půdy, což bylo meziměsíční navýšení o pět procent. Ústav tak v tuzemsku v současnosti eviduje 31 okresů ohrožených kalamitním výskytem hraboše. Řekla to mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Ceny jablek mezi loňským srpnem a prosincem klesly o 29,5 procenta na 34,59 koruny za kilogram. V srpnu se v obchodech jablka prodávala za rekordních téměř 50 korun za kilogram. Od té doby jejich ceny postupně klesají. V meziročním porovnání byla cena jablek na konci loňského prosince vyšší o devět procent, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Tržní produkce zeleniny v České republice loni podle předběžných odhadů mírně klesla na 230.835 tun z 232.082 tun v roce 2019. Loňský rok pěstitelé zeleniny považují za průměrný, museli se ale potýkat s dopady pandemie koronaviru i poklesem farmářských cen. Informaci je ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, která je zaměřena na zeleninu.
Letošní úroda chmele byla průměrná a proti loňsku klesla o 17 procent na 5925 tun „zeleného zlata“. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. V hlavní Žatecké oblasti se úroda snížila o 953,75 tuny na 4323 tun, což je meziroční pokles o 18 procent. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka stojí za slabší úrodou počasí, zvlášť pak nedostatek srážek v oblasti v letních měsících. Průměrný výnos letos činil 1,19 tuny na hektar, loni by o 0,24 tuny na hektar vyšší.
Francie chce snížit svoji silnou závislost na dovozu sóji z Jižní Ameriky, oznámil dnes podle agentury Reuters francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie. Ministr mimo jiné upozornil, že produkce sóji v Latinské Americe přispívá k odlesňování. Brazilský národní výzkumný ústav INPE přitom v pondělí informoval, že brazilský amazonský prales letos utrpěl největší ztráty od roku 2008. Například asi 40 procent sóji dovezené do Británie z Brazílie, Argentiny a Paraguaye nemá jasný původ, napsal dnes list The Guardian.
Především na Moravě, v jižních a východních Čechách a na Vysočině nadále převládá vysoká vlhkost půdy. Sucho se nadále vyskytuje jen lokálně v severozápadních a západních Čechách. Ve většině republiky vysoká vlhkost ornice způsobuje problémy s dokončením zemědělských prací, řekl klimatolog a jeden z tvůrců projektu InterSucho Pavel Zahradníček.
Sklizeň ovoce na jižní Moravě byla u jabloní, višní, švestek, slív a rybízu pravděpodobně vyšší než loni. Pěstitelé naopak sklidili méně třešní, meruněk a broskví. Hrušek je zhruba stejně, vyplývá z odhadu roční sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kvůli teplé zimě přešly ovocné stromy ze spánku do rašení o týdny dříve než obvykle. Mrazy způsobily trvalé poškození u peckovin a u jádrovin deformace plodů, řekla tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová.
Pěstitelé na Vysočině přepokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože se jich urodilo víc. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.
Počasí letos na podzim komplikuje sklizeň cukrové řepy z polí, která jsou podmáčená. Například cukrovar v Dobrovici na Mladoboleslavsku se kvůli tomu potýká s menšími zásobami cukrovky ke zpracování, hrozilo i snížení produkce, nakonec se tak ale zatím nestalo, řekl PR manažer společnosti Tereos TTD Jakub Hradiský.
