Letošní úroda chmele byla průměrná a proti loňsku klesla o 17 procent na 5925 tun „zeleného zlata“. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. V hlavní Žatecké oblasti se úroda snížila o 953,75 tuny na 4323 tun, což je meziroční pokles o 18 procent. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka stojí za slabší úrodou počasí, zvlášť pak nedostatek srážek v oblasti v letních měsících. Průměrný výnos letos činil 1,19 tuny na hektar, loni by o 0,24 tuny na hektar vyšší.
Podle ústavu pomohly květnové a červnové srážky k tomu, že rostliny chmele byly většinou mohutné a tvořily skoro souvislé stěny. „V prvních dvou dekádách srpna však denní teplota opakovaně překračovala 30 °C a současně výrazně klesala noční teplota. Tento výkyv teplot působil naopak negativně na růst a vývoj hlávek,“ řekla Kršková. V srpnu pak pořádně zapršelo až na konci měsíce, takže deště už nepomohly chmelovým hlávkám v růstu, jenom ztížily sklizeň. Podle Kovaříka bylo na Žatecku i v červenci sucho a vláha chmelu chyběla. „Na druhou stranu je pravda, že letošní rok je o trochu lepší na obsah alfa hořkých látek,“ dodal tajemník.
Sklizňové plochy chmelnic proti loňsku klesly o 36,7 hektaru na 4966 hektarů. Loni činily 5003 hektarů. Podle tajemníka se nyní nedá odhadnout, jak se v příštím roce změní. „Bylo by to věštění,“ dodal. V letošním roce se i přes dlouhodobý nedostatek pracovníků nakonec pěstitelské práce zvládly, pomohli i lidé z průmyslových firem zavřených koronavirem.
Loni sklizeň chmele v ČR vzrostla meziročně o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. Sklizeň tak byla nadprůměrná. Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny.
ČTK