V noci se podlahy stodol ztrácejí pod vrstvou myších tělíček. Stropy zdánlivě ožívají, ozývá se z nich škrábání. Jedna rodina tvrdí, že za požár jejího domu můžou myši, které přehryzaly elektrické dráty, píše agentura AP. Rozsáhlé oblasti australského státu Nový Jižní Wales ohrožuje invaze myší, která podle tamní vlády nemá obdoby. Kolik milionů hlodavců se usadilo na obhospodařovaných pláních v tomto státu, nikdo netuší.
Mapu tuzemských pěstitelů zeleniny zprovoznila na svém webu Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM), která chce tímto způsobem lidem usnadnit nákup čerstvé zeleniny u pěstitelů v okolí. ZUČM tak pomáhá spojit přímou cestou producenta a konzumenta zeleniny, sdělil předseda unie Petr Hanka.
Letošní sklizeň raných brambor začala kvůli chladnějšímu jaru oproti jiným rokům zhruba o dva týdny později. Obchodníci je začnou prodávat tento týden. Výraznější pokles cen pěstitelé nepředpokládají. Kvalita sklízených brambor je dobrá. Novinářům to při dnešním oficiálním zahájení sklizně raných brambor v Zálezlicích na Mělnicku řekl člen představenstva Agrární komory ČR Petr Hanka, který v okolí Zálezlic pěstuje kromě brambor například mrkev a další zeleninu.
Na pozemcích po bývalé hnědouhelné elektrárně Tušimice I vznikly skleníky, v nichž se pěstují rajčata. Už letos by z nich na český trh mohlo být dodáno až 6500 tun rajčat. V plánu má zemědělská firma vybudovat další skleník a pěstovat i okurky a papriky. Poptávka po české zelenině je velká a tento trend bude pokračovat, řekl jednatel společnosti Agro Kadaň Lukáš Rázl. Skleníky zásobuje odpadním teplem sousední elektrárna.
Letošní chladné jaro, kdy ještě v květnu padaly noční teploty pod bod mrazu, přibližně o dva týdny oddálilo kvetení révy vinné. Úrodu hroznů ale neovlivní, mrazíky keře na jihu Moravy nepoškodily. Řeklo to několik dotázaných vinařů a odborníků.
Dvoutýdenní zpoždění proti jiným rokům mají první seče pícnin v jižních Čechách. Příčinou je studené a deštivé květnové počasí. Nízké teploty nejvíc dopadly na kukuřici a jarní ječmen. Někde se kvůli dešti zpozdilo setí jařin. Tráva je řidší, scházelo jí teplo. Zásob sena je dost, řekli jihočeští zemědělci.
Lepší úrodu zeleniny než loni očekává letos navzdory chladnému a deštivému jaru farmář Ladislav Kašpar, který na polích u Těšetic-Vojnic nedaleko Olomouce opět uspořádá samosběr mrkve, cibule, zelí či červené řepy. Letos nabídku pěstované zeleniny rozšířil o cukety, salátové okurky, rajčata, lilek a melouny. Zelenina má asi dva týdny zpoždění, ale při nynějším počasí skluz za dva týdny dožene. Lidé si podle něj budou moci přijít na pole u Vojnic sklidit zeleninu ve druhé polovině srpna. Loni jich dorazily tisíce.
V Eko sadech Komňa na Uherskohradišťsku letos očekávají dobrou úrodu švestek. Loni jich tam sklidili přes 40 tun, letos by to podle majitele hospodářství Davida Ryšavého mohlo být i více. Jarní mrazíky stromy neohrozily, slivoně v té době ještě nekvetly. Problémy nezpůsobil ani studený květen. S opylováním stromů v sadech už několik let pomáhají čmeláci, kterým chladné počasí nevadí tolik jako včelám, řekl dnes novinářům Ryšavý.
Ministerstvo zemědělství má mít podle návrhu ministerstva financí v příštím roce na výdaje 58,5 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy Kč víc. Mluvčí úřadu Vojtěch Bílý sdělil, že resort dosud od ministerstva financí neobdržel bližší informace, nemůže proto specifikovat návrhy na změnu struktury rozpočtu. Proti loňskému rozpočtu má ministerstvo zemědělství dostat meziročně o 12,36 miliardy Kč méně.
Úroda sena by mohla být letos meziročně větší, kvalitu sklizně ovlivní počasí. Tráva je dostatečně narostlá, seče ve středních Čechách už mohou začít, ale podle aktuální předpovědi počasí je jejich zahájení rizikem kvůli hrozícím dešťům. Řekla to Jana Holíková, která hospodaří v Zákolanech na Kladensku.
Noční mrazy, které začátkem dubna zasáhly celou republiku, především na Břeclavsku a Znojemsku částečně poškodily rané odrůdy meruněk a třešní, které již kvetly. Druhá vlna nízkých teplot na přelomu dubna a května nezpůsobila vážnější škody. Problém je s dlouhodobě chladným počasím, které může mít špatný vliv na opylení a víc se projevují infekční choroby. Řekla to tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová.
Letošní samosběry jahod ve Lhotě pod Libčany na Královéhradecku budou mít kvůli chladnému počasí zpoždění přibližně 20 dní. Zatímco v minulých letech sklizeň jahod v regionu obvykle začínala na přelomu května a června, letos by se mohlo začít ve třetí dekádě června. Řekl to předseda Agrodružstva Lhota pod Libčany Pavel Veselý. Družstvo má celkem vysázeno šest hektarů jahod, z toho v plodnosti k samosběru jich letos budou asi tři hektary.
Žně letos budou zhruba o necelé dva týdny opožděné kvůli pozdnímu a chladnému nástupu jara, domnívá se prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy však ještě může dojít k teplotnímu zlomu, sklizeň by tak mohla začít v běžných červnových termínech. Chladné jaro ale pomohlo ozimým plodinám, například pšenici nebo žitu. Výnosy v obilovinách by tak mohly být mírně nadprůměrné, sdělil prezident komory.
Letošní samosběr jahod ve Vraňanech na Mělnicku začne kvůli chladnějšímu počasí oproti loňsku později. Zahájen bude přibližně v polovině června, řekla za Jahodárnu Vraňany Dagmar Hančová.
Zemědělci v Plzeňském kraji sklidili loni téměř 36.000 tun brambor ze sklizňové plochy 1140 hektarů. Produkce se meziročně zvýšila o 12,5 procenta, osázená plocha se o procento zmenšila. Za posledních pět let byla loňská sklizeň nejvyšší, nejnižší byla v roce 2018, a to 30.100 tun. Loňská produkce řepky olejky v regionu byla meziročně také vyšší, stejně jako kukuřice a trvalých travních porostů, tedy pícnin. Plochy pro pěstování všech plodin se mírně zmenšily. Informace zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zemědělci v Plzeňském kraji sklidili loni 600.000 tun obilovin, meziročně o 4,2 procenta víc a nejvíc za posledních pět let. Obiloviny pěstovali na ploše 102.031 hektarů, meziročně o 1,8 procenta menší a druhé nejmenší od roku 2016. V porovnání s ostatními kraji skončil region ve sklizni na pátém místě a na celkové sklizni obilovin v ČR se podílel 7,4 procenta. Nejvíce jich vyprodukoval Středočeský kraji (1,578.900 tun). Informace dnes zveřejnila plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nezvykle chladné a deštivé počasí škodí teplomilným plodinám, jako například kukuřici a čiroku. Jihomoravští zemědělci také zaostávají se setím vojtěšky a na některých místech jim na polích stojí voda. Vegetace je opožděná o čtrnáct dní až tři týdny, vyplývá z odpovědí pěstitelů, kteří byli osloveni. Podle předpovědí na serveru Intersucho nelze očekávat zlepšení ani v příštích dnech, až do první třetiny června se počasí příliš nezmění.
Většinu produkce čerstvé zeleniny tuzemští pěstitelé dodávají obchodním řetězcům, na jejichž pultech končí 75 procent úrody. Velkoobchodům zelináři prodávají desetinu své produkce a stejný podíl připadá na konzervárny, mrazírny či sušárny. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství. Tuzemská sklizeň zeleniny je už v plné proudu a do obchodů míří saláty, ředkvičky, kedlubny, lahůdková cibulka, řezané bylinky, rajčata i okurky.
Zemědělská společnost Agrokomplex Ohře v Bohušovicích nad Ohří na Litoměřicku začala letos se sklizní špenátu kvůli chladnému dubnovému počasí o tři týdny později než obvykle. Bude-li chladný i květen, společnost to nijak nepoznamená. Pokud se oteplí, bude nutné začít sklízet hrášek. Ředitel Ivo Kadeřábek řekl, že potom bude záležet na odběratelích, kterou plodinu upřednostní. Ta druhá by pak na polích zůstala.
Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny do Česka stále roste a záporná bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin už dva roky po sobě pokořila hranici 12 miliard korun. Schodek se průběžně zvyšuje, například ve srovnání s rokem 2009 byl loni vyšší o pět miliard korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V tuzemsku vypěstovaná zelenina pokrývá jen necelou třetinu spotřeby Česka, řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petr Hanka.
