Sadaři ve Zlínském kraji věří, že dnešní noční a ranní mráz kvetoucí meruňky příliš nepoškodil. Podle pěstitelů klesly brzy ráno teploty k minus dvěma až 2,5 stupně Celsia, avšak ne na dlouho. Kromě meruněk další ovocné stromy v regionu většinou ještě nerozkvetly.
V noci na neděli a především na pondělí mají být na jižní Moravě mrazy, které mohou ohrozit úrodu meruněk, broskví či třešní. Stromy jsou totiž na Znojemsku a Břeclavsku v různé fázi květu. Kvůli teplé zimě letos jako mnohokrát v předchozích letech vykvetly poměrně brzy, a jsou proto náchylné k poškození. Oslovení pěstitelé však zatím žádná opatření nechystají a nechávají si je ještě na případné pozdější použití, tedy na dobu, kdy mohou být na stromech malé plůdky.
Mrazy, které na nejbližší dny předpověděli meteorologové, mohou poškodit některé rané třešně v jižních Čechách. Když bude mráz silný, pomrznou i pupeny. Zemědělcům mohou zmrznout rané pšenice nebo jarní ječmeny. Víc než mráz trápí zemědělce a pěstitele sucho, řekli.
Nadcházející silné noční mrazy v Česku by mohly ublížit především meruňkám. Preventivní ochrana proti mrazu je ekonomicky nevýhodná. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se mohou teploty v noci o víkendu dostat až na minus sedm stupňů Celsia, a v noci na pondělí dokonce na minus devět.
Rusko zakáže od pátku do konce srpna vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej. Ruské ministerstvo zemědělství podle agentury Reuters uvedlo, že tak chce předejít případnému nedostatku těchto plodin a zmírnit tlak na domácí ceny. Země je spolu s Ukrajinou největším světovým vývozcem slunečnicového oleje. Jedním z nejdůležitějších zákazníků je Indie.
Noční mrazy by ještě neměly tolik ohrozit úrodu v Plzeňském kraji. Pěstitel Richard Schwarz to zatím u jabloní a švestek nevidí jako problém, daleko horší by to bylo za tři týdny, řekl. Schwarz je spolumajitelem čtyřicetihektarových sadů ve Vranově na Rokycansku. Větší problémy budou mít podle něj meruňky i broskve, které už mohou kvést.
Ovocnáři na Litoměřicku se shodli, že je pěstování meruněk ekonomicky nevýhodné. Před mrazy, které ČR zasáhnou v pátek večer, tak stromy chránit nebudou. Někteří dokonce jejich pěstování omezují.
V ovocné školce Kalvoda ve Mcelích na Nymbursku loni vypěstovali zhruba 100.000 ovocných stromů. Podobné množství už mají na 19 hektarech půdy zasazeno i letos. Zákazníci koupili na podzim 90 procent loni vypěstovaných stromů, zbytek se doprodá v letošním jarním prodeji, který trvá do poloviny dubna. Nejpozději za měsíc čeká zaměstnance školky nejvíc práce, letos se zřejmě zapojí i uprchlíci z Ukrajiny. Sdělil to majitel Školky Kalvoda Jiří Novák.
Zásadní vliv na letošní sklizeň bude mít podle ministerstva zemědělství (MZe) počasí v následujících týdnech. Pokud přijdou pravidelné srážky, není důvod obávat se významnějších škod. Resort v současné době nemá od zemědělců hlášeny významné podněty o škodách způsobených suchem. Řekl to mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Ministerstvo v posledních třech letech na ochranu před následky sucha vynaložilo zhruba 26 miliard korun. Šlo o vodohospodářská opatření, ale i ta v programu rozvoje venkova.
Meruňky na Znojemsku už jsou v plném květu a ranní či noční mrazy z minulého týdne je ještě nijak zásadně nepoškodily. Tento týden plánují zaměstnanci Pomony Těšetice dokončit stříhání těchto stromů a také broskvoní, u jabloní už mají řez hotový. Podle ředitele Iva Pokorného je zatím všecko v pořádku, ale aby stromy dobře rozjely vegetaci, budou potřebovat, aby do dvou týdnů napršelo, řekl. Zároveň teď budou ovocnáři několik týdnů hlídat předpověď počasí, aby stihli ochránit úrodu v případě mrazů.
S nadějí vzhlížejí k nadcházejícímu ochlazení zemědělci v Olomouckém kraji, kteří se letos na jaře stejně jako jejich kolegové v celé zemi potýkají se suchem a nočními mrazíky. Pokud v následujících dnech výrazně zaprší a vyprahlá pole nepokryje vrstva sněhu, tak by dosavadní jarní sucho porostům ozimů i jařin nemělo výrazně uškodit.
Zemědělci v Ústeckém kraji doufají, že meteorologům vyjde předpověď a začne pršet. Delší sucho už by se podle nich negativně podepsalo na úrodě. Zaseté jsou jarní obiloviny, nyní se seje cukrová řepa a za dva týdny se bude sít kukuřice. Řekl to předseda Krajské agrární komory Ústeckého kraje Jaroslav Brožka.
Chřestová sezona v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku má začít v první polovině dubna. Pole jsou připravená, sklízet se bude ze 180 hektarů ploch, řekl Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
Letošní sklizeň obilovin na Ukrajině klesne meziročně o 54,6 procenta na 38,9 milionu tun. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na poradenskou společnost APK-Inform, která se zabývá zemědělstvím. Ta pokles zdůvodnila snížením osevní plochy kvůli ruské invazi. Ukrajina byla loni druhým největším dodavatelem obilovin do Evropské unie.
Letošní úroda meruněk je kvůli počasí v ohrožení. Důvodem je podle odborníků z Ústavu ovocnictví Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici velké množství slunečního svitu v lednu a únoru i velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami, které jsou na jihu Moravy v těchto dnech. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Úroda chmele loni v Olomouckém kraji díky příznivému vývoji počasí a vyšším hektarovým výnosům vzrostla meziročně o 122 tun na 998 tun. Informaci vydal Český statistický úřad. Největším pěstitelem chmele v kraji je zemědělské družstvo v Kokorách na Přerovsku, které obhospodařuje zhruba 200 hektarů chmelnic.
Lovosická Lovochemie dvakrát omezila výrobu hnojiv, a to v prosinci a lednu. Produkci omezují i další firmy. Hrozí, že na trhu budou hnojiva chybět, a to právě ve chvíli, kdy je potřebují zemědělci na jarní práce na polích nejvíce. Cena hnojiv výrazně vzrostla už loni a letos trend růstu pokračuje. Řekl to Pavel Heřmanský, mluvčí skupiny Agrofert, do které Lovochemie patří. Lovosický podnik je největším výrobcem hnojiv v Česku.
Počasí posledních týdnů trápí zemědělce. Sešla se totiž kombinace faktorů, z nichž ani jeden neprospívá kondici ozimů a nedává dobrou perspektivu jařinám, které zemědělci začínají sít v teplejších oblastech. Únor a březen jsou srážkově velice slabé, někde už řadu týdnů s výjimkou úterý nepršelo. Půda je do 40 centimetrů hloubky vyschlá téměř v celé republice. K tomu se přidává dlouhé období s nočními, místy i silnějšími mrazy, a také s větrem, což napomáhá vysušování půdy a oslabuje ozimy, vyplývá z hlášení sedláků na webu Intersucho. Aby se nepříznivá situace zlepšila, muselo by začít pršet a přestat mrznout.
Válka na Ukrajině zcela zastavila vývoz polských jablek na východ. Na trhu se kvůli tomu dál zvýšil přebytek polských jablek za nízké ceny, čímž trpí i čeští pěstitelé. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Prodej jablek se ztrátou bude podle něj mít pro české ovocnáře neblahé důsledky pro další období.
Pěstitelé opět nevědí, kdo zajistí jarní práce na chmelnicích. Brigádníky ze zahraničí měli domluvené, cestu jim však může překazit válka na Ukrajině. Nahradit tyto lidi by mohli Ukrajinci, kteří už jsou v České republice. Před bojem však utíkají převážně matky s dětmi a chmelaři budou potřebovat hlavně traktoristy. Řekl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Do Čech nemohli zahraniční brigádníci ani před dvěma lety, tehdy se hranice uzavřely kvůli covidu.
