Husí farma v Rohozné na Jihlavsku má přes ztrátu odbytu v restauracích objednávky na všech 1000 vykrmených hus. Půjdou do obchodů a na drobný prodej, řekl farmář Josef Tříska. Farma přitom zvažovala, jestli se do výkrmu hus letos vůbec pustí, protože nikdo na jaře nedokázal odhadnout, jak bude kvůli epidemii vypadat svatomartinský trh a jestli bude o husí pečínku zájem.
Program Agricovid, ve kterém stát přerozdělí až tři miliardy korun potravinářům a zemědělcům postiženým koronavirem, musí ještě schválit Evropská komise. V tiskové zprávě uvedlo ministerstvo zemědělství. Vláda dnes schválila výdajový rámec, nárok na dotaci budou mít podniky, kterým klesly meziročně mezi začátkem března a koncem listopadu tržby o čtvrtinu. Příjem žádostí by mohl začít na přelomu letošního a příštího roku.
Úroda vinných hroznů bude letos o několik procent nad dlouhodobým průměrem. Některé bobule z běžné sklizně jsou ale ještě na keřích, nejspíš tak půjde o nejpozdější sklizňový termín, uvedli zástupci Vinařské unie na tiskové konferenci. Vinicím letos podle nich méně škodili hraboši, kteří byli na Moravě přemnožení loni. Naopak škody od špačků jsou již překonané ztrátami, které způsobila srnčí zvěř.
Jihomoravští pěstitelé a chovatelé se obávají nedostatku pracovních sil kvůli koronavirovým opatřením. Své zaměstnance poslat domů na home-office nemohou. Musí zasít ozimy, sklidit kukuřici a denně pečovat o zvířata. Zemědělci jsou s kapacitami na hraně. Jeden člověk v karanténě pro ně může znamenat výrazný problém.
Pěstitelé zeleniny s obavami vzhlížejí k příští sezoně, kterou kvůli pandemii koronaviru zřejmě opět poznamená citelný nedostatek pracovní síly z tuzemska a hlavně ze zahraničí. Už letošní rok byl pro tuzemské pěstitele zeleniny velmi náročný a mnozí zřejmě stanou před rozhodnutím, zda příští rok zredukovat plochy se zeleninou. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Letošní výnosy cukrové řepy v Pardubickém kraji budou zřejmě průměrné. Plodina má nižší cukernatost, sklizni také nepřeje deštivé počasí, řekl předseda Okresní agrární komory v Chrudimi Jaroslav Kopista. Jeho pozemky také poškodily nedávné záplavy.
V národních zemědělských dotacích by měli zemědělci získat v příštím roce 3,8 miliardy Kč. Navrhuje to ministerstvo zemědělství v materiálu, který má k dispozici. V pondělí výši dotací projedná vláda. Je to sice stejná částka, jakou Sněmovna pro zemědělce odsouhlasila na rok letošní, ministerstvo jí však na jaře o 600 milionů Kč navýšilo. Nejvíce peněz, a to 902 milionů Kč, by příští rok mělo jít na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat. Na to letos mířila více než miliarda Kč.
Nákaza prasat africkým morem se vyskytla již ve druhé německé spolkové zemi. Po Braniborsku se prokázala také v Sasku, které sousedí s Českou republikou. S odvoláním na saské ministerstvo sociálních věcí o tom dnes informovala agentura DPA. Veterináři potvrdili nákazu u zastřeleného divočáka v okrese Zhořelec (Görlitz) nedaleko trojmezí Německa, Polska a Česka. Zvíře bylo usmrceno 27. října.
Výroba masa do budoucna klesne na úkor produkce rostlinných komodit. Sdělili to zástupci Zemědělského svazu ČR v reakci na zveřejněné údaje Českého statistického úřadu. Podle nich sice produkce ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,6 procenta, ceny jatečných zvířat však meziročně klesly o 14 procent. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou důvodem slevové akce maloobchodních řetězců, které cenově tlačí na prvovýrobce. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že vyzvalo Evropskou komisi o zvážení současné situace a o případnou pomoc chovatelům prasat.
Výroba masa letos ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 1,6 procenta na 114.103 tun. Ceny jatečných zvířat ale klesaly, ceny prasat propadly o téměř 14 procent. Nákup mléka se zvýšil o 3,9 procenta na 775,7 milionu litrů při poklesu ceny mléka o 4,4 procenta. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.
V živočišné výrobě aktuálně chybí zhruba šestina pracovníků kvůli karanténám nebo ošetřování dětí, které nemohly jít do škol. Lidé ze zahraničí pak nedorazili na pěstování zeleniny. Sdělili to zástupci Agrární komory ČR. Chovatelé zvířat proto apelují na vládu, aby prominula sociální pojištění alespoň po dobu trvání nouzového stavu pro prvních 50 zaměstnanců v podniku. Podle komory ubližuje zemědělcům také uzavření gastronomického sektoru a školních jídelen, se kterými měli někteří z nich smlouvy.
Farmáři v Plzeňském kraji letos po letech zvětšili plochy pro pěstování konzumních brambor. Důvodem tohoto kroku byla vyšší výkupní cena a jejich nedostatek v minulých dvou letech, řekl Viktor Kopačka, ředitel podniku VESA Velhartice, jednoho ze dvou největších šlechtitelů brambor v ČR.
Zaměstnanci Farmy Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku, jež obhospodařuje největší produkční skleníky v zemi, jsou kvůli koronavirové pandemii rozděleni do dvou směn, které se nepotkávají. Oproti jaru je ale nyní méně zaměstnankyň doma se školními dětmi. Zatímco na jaře na farmě pracovala stovka brigádníků, nyní jich tam je asi deset a dalších deset firma nabere v listopadu. Řekl to vedoucí provozu Jan Fučík.
klizeň cukrové řepy v Královéhradeckém kraji by letos měla meziročně vzrůst o devět procent na 690.309 tun a být nejvyšší za poslední tři roky. Farmáři v Královéhradeckém kraji patří mezi největší pěstitele cukrovky v zemi, sklízejí zhruba pětinu republikové produkce. Větší plochy cukrovky budou letos sklízet jen farmáři ze Středočeského a Olomouckého kraje. Vyplývá to z letošního prvního odhadu sklizně podzimních plodin, který provedl Český statistický úřad.
Jihočeští zemědělci očekávají podle odhadu výnosů a sklizně k 15. září ve srovnání s loňskem lepší úrodu všech základních druhů obilovin i kukuřice na zrno. Zřejmě sklidili víc řepky, máku, brambor, pícnin, ale také jablek a švestek. Podle odhadu sklidili 769.961 tun obilovin, meziročně o necelých sedm procent víc. Výnos z hektaru byl loni 5,45 tuny, letos 5,85 tuny. Ubývá ale osevních ploch. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Ministerstvo zemědělství zvýšilo meziročně o více než tisíc korun na hektar platbu pro pěstitele škrobových brambor, kteří tak letos získají přes 15.300 korun za hektar. O více než tisíc korun na hektar se také zvýšila platba pro pěstitele chmele, zvýšily se také platby pro pěstitele cukrové řepy nebo chovatele telat, dojnic nebo ovcí a koz. Naopak stát snížil platby pro pěstitele konzumních brambor. Celkově na tzv. citlivých komoditách plánuje vyplatit 3,5 miliardy korun, informoval dnes úřad v tiskové zprávě. Loni a předloni šlo o 3,3 miliardy korun.
Jediný šlechtitelský chov hus v Česku, v jihočeském Byňově, čeká kvůli koronaviru pokles objednávek. Některé restaurace snižují domluvený odběr. V Byňově teď prodávají přes okénko jednotlivcům. Odbyt se zastavil i Rybářství Nové Hrady, pod nějž chov spadá. Kdyby platila přísná opatření i na Vánoce, některé rybníky by rybáři letos nelovili. Řekli to ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař a vedoucí střediska chovu drůbeže Naďa Hrvolová.
Národní zemědělské muzeum dokončilo stavbu centrálního depozitáře v Čáslavi na Kutnohorsku. Bude sloužit k uložení sbírkových předmětů z poboček. Výstavba vyšla na 122 milionů korun, většinu pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. S uvedením do provozu se počítá příští rok v květnu, informovala mluvčí muzea Jitka Taussiková.
Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace. Nový systém má motivovat farmáře k ekologickému hospodaření a nejméně pětinu peněz z hlavního balíku přímých plateb státy povinně vyhradí na jeho podporu. Oznámila to německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, která dohodla s kolegy kompromisní pozici pro další vyjednávání s Evropským parlamentem.
