Zemědělci na jižní Moravě chovali v první polovině letošního roku 62.920 kusů skotu, proti stejnému období loni je to o 246 kusů méně. O 807 kusů se meziročně snížil počet telat a klesl také objem produkce jatečného skotu. Vzrostla naopak výroba mléka, a to o 1,4 procenta na 98 milionů litrů. O několik stovek kusů se meziročně snížil také chov prasat. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.
Zemědělské družstvo Maleč na Havlíčkobrodsku spustilo v letošní sezoně linku na čištění kmínu před dvěma týdny. Tradiční pěstitel tohoto koření začal zpracovávat kmín dovezený z polí podniků hospodařících v nižších polohách. Sklizeň kmínu v okolí Malče nabrala kvůli chladnému jaru a deštivému létu dvou až třítýdenní zpoždění, podobně jako u obilí a řepky. Řekl to agronom Josef Linhart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se za pololetí meziročně snížil o zhruba desetinu na 18 miliard Kč. Vývoz zemědělského zboží vzrostl o 5,26 procenta na 110,3 miliardy Kč, dovoz také rostl, ale pomaleji – o 2,8 procenta na 128,3 miliardy Kč. Údaje poskytli zástupci Zemědělského svazu ČR.
Letošní sklizně obilovin komplikují deště, pole jsou podmáčená, lokálně se tvoří až močály. Zemědělci tak nemůžou vyjet na některá pole s technikou, aby se do měkké půdy nezabořili. Žně tak mají několikatýdenní zpoždění, sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zemědělci by letos měli sklidit v Česku 6,995 milionu tun základních obilovin, o čtyři procenta méně než loni. Úroda řepky by pak měla meziročně klesnout o 13,3 procenta na 1,079 milionu tun, odhadl Český statistický úřad. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy bude sklizeň obilovin na zrno nejspíš průměrná, neví se však, jestli bude mít obilí vysokou kvalitu.
V zemědělství chybí pracovníci v devíti z deseti podniků, ukázal průzkum Agrární komory ČR. Na přelomu července a srpna se ho zúčastnilo 207 podniků. Většině firem chybí až pětina lidí, některým i více. Skoro tři čtvrtiny respondentů uvedly, že pociťují nedostatek pracovníků celoročně. V živočišné výrobě chybí nejvíce ošetřovatelé skotu nebo dojiči, v rostlinné pak traktoristi a obsluhovači zemědělských strojů, sdělili zástupci komory.
Zemědělci by letos měli sklidit v Česku 6,995 milionu tun základních obilovin, o čtyři procenta méně než loni. Úroda řepky by pak měla meziročně klesnout o 13,3 procenta na 1,079 milionu tun. Vyplynulo to z druhého odhadu Českého statistického úřadu, který ho dnes zveřejnil na svém webu. První odhad z června byl pesimističtější, předpokládal u sklizně obilí proti loňsku zhruba sedmiprocentní pokles a u řepky pokles o 13,9 procenta. Zatímco úroda obilovin by měla být podle statistiků průměrná, u máku ji předpokládají nejvyšší za posledních deset let. Sklidit by se ho mělo 31.000 tun, proti loňskému roku o 41,4 procenta více. „Zatím rekordní sklizeň byla dosažena v roce 2008, kdy se sklidilo téměř 50.000 tun máku,“ uvedla Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Podle statistiků je letošní sklizeň kvůli deštivému počasí pomalejší. Co se týče hektarového výnosu plodin, u obilovin má být meziročně nižší o 2,9 procenta a u řepky o 6,8 procenta. U máku čekají zemědělci meziroční pokles hektarového výnosu o 2,8 procenta. V porovnání s loňským rokem má být podle statistiků nižší sklizeň všech druhů ozimých obilovin, tedy pšenice ozimé, ječmene ozimého, žita a tritikale, což je kříženec žita a pšenice. U pšenice ozimé, která je v Česku nejrozšířenější obilovinou, ČSÚ předpokládá, že její sklizeň kvůli menšímu množství osetých ploch klesne téměř o deset procent na 4,322 milionu tun. Ječmene ozimého se podle odhadu sklidí meziročně o 9,4 procenta méně, 632.000 tun, sklizeň tritikale klesne o 4,4 procenta na 204.000 tun a žita téměř o čtvrtinu…
Červencové počty hrabošů nedosahují kalamitních stavů. Pracovníci zemědělského ústavu vysledovali 86 aktivních východů z nor na hektar, což znamená meziměsíční snížení o 23 procent. Ústav proto výhledově sníží monitoring těchto škůdců. Od srpna také neuděluje ústav možnost pokládání jedu proti hlodavcům přímo na zemědělskou půdu rozhozem, nadále se tak smí dávat pouze do nor, sdělila za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Petra Hrabčáková.
Výroba masa v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,3 procenta na 116.277 tun. Zvýšila se produkce vepřového, hovězího i drůbežího masa. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu ale podle úřadu přispěla hlavně nízká srovnávací základna z druhého čtvrtletí roku 2020, kdy za první vlny koronavirové pandemie výroba masa meziročně klesla o 2,2 procenta. Nákup mléka v letošním druhém čtvrtletí klesl oproti loňsku o 2,1 procenta na 782,8 milionu litrů.
Postup žní v Libereckém kraji zpomaluje letos deštivé počasí, sklidit se tak zatím zemědělcům podařilo sotva 16 procent ploch, které obilím a řepkou oseli. Ve srovnání s minulými lety nabírají žně stále větší zpoždění. Loni už byla touto dobou sklizena třetina polí, v roce 2018 už byly žně u konce, posekat zbývalo méně než deset procent ploch. Meteorologové navíc předpovídají i na další dny přeháňky, řekl Jiří Teplý z Regionální agrární rady Libereckého kraje.
V Plzeňském kraji, kde začaly žně předminulý týden, mají zemědělci sklizeno přes 98 procent ploch ozimého ječmene s výnosem 5,62 tuny z hektaru. Výnos je mírně nižší než loni a po Karlovarském kraji druhý nejnižší ze 14 regionů ČR. Ozimé pšenice je v silech zatím pět procent ploch s výnosem 6,35 tuny z hektaru, loni byl zhruba stejný. Řepky se zatím odvezlo z polí v regionu 44 procent s výnosem 2,67 t/ha, když loni činil 3,48 tuny. Výnosy pšenice jsou zatím nejhorší ze všech krajů ČR a řepky druhé nejhorší. Sklizeň dalších druhů obilovin ještě nezačala. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
V Ústeckém kraji začala sklizeň pšenice a řepky, komplikuje ji déšť. Výnosy ze sklizně však podle krajské agrární komory překonají uplynulé suché roky i loňský propad kvůli přemnoženým hrabošům. Ředitel společnosti Agri Libochovice na Litoměřicku Martin Kučera řekl, že se tuna řepky prodává zhruba za 14.000 korun, je tak podle něj na cenovém maximu, výkupní cena pšenice je průměrná.
Jihočeští zemědělci sklidili v polovině prázdnin pětinu obilovin. Sklizeň je pomalejší, brzdí ji deště, někde je potřeba zrno dosoušet. Výnos z obilovin je zatím průměrný, 6,31 tuny z hektaru. V některých částech kraje teď kvůli počasí sklízet nelze, místy poničilo úrodu krupobití. Řekli to zástupci jihočeských zemědělců.
Zemědělci na Vysočině dokončili sklizeň ozimého ječmene. Výnosy jsou mírně vyšší než v loňském roce, z hektaru zemědělci sklidili 6,4 tuny, o 90 kilogramů víc než v roce 2020. Žně pokračují sklizní ozimé pšenice a řepky. Postup prací i výnosy z jednotlivých polí jsou letos výrazně lokálně ovlivněné častými bouřkami. Řekl to ředitel okresní agrární komory v Třebíči Karel Coufal.
Rodinná farma Škodovi, která hospodaří v Odunci u Hrotovic, své mladé vykrmené býky poráží na vlastních jatkách, hovězí maso tam pak nechává zrát i měsíc. Objednávky pravidelně rozváží k zákazníkům nejen na Třebíčsku, ale i v Brně, na Jihlavsku a na Znojemsku, zásobuje také restaurace. Řekl to farmář Vítězslav Škoda. Vyzrálé maso Škodových je od června mezi certifikovanými výrobky se značkou Vysočina regionální produkt.
Pěstitelé brambor na Vysočině letos čekají nejvýš průměrné výnosy kvůli chladnému jaru, které sázení brambor zpozdilo. Na semináři v Havlíčkově Borové to řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. V tomto kraji je třetina českých bramborových polí, pěstují se později sklízené odrůdy. Počasí bude mít podle předsedy svazu vliv na bramborová pole Vysočiny až do druhé poloviny srpna.
Pelhřimovský výrobce zemědělských strojů Agrostroj koupil německého výrobce nakladačů Stoll. Uvedl to server IHNED.cz. Cenu firmy neuvedly. Společnost Wilhelm Stoll Maschinenfabrik má roční obrat asi 120 milionů eur (v přepočtu přes tři miliardy korun). Podle serveru je Stoll druhým největším výrobcem čelních nakladačů pro zemědělství na světě s výrobou zhruba 22.000 kusů. Firma má 600 zaměstnanců a továrny v Německu, Polsku i USA. Agrostroj měl dosud asi 2700 zaměstnanců a letos by i bez Stollu dosáhl podle serveru tržeb kolem 6,5 miliardy korun.
Stále více českého chřestu se prodává nikoliv na farmářských trzích, ale v obchodních řetězcích. Například od největšího pěstitele, firmy Český chřest, šlo z jejich letošní 240tunové produkce k zákazníkům skrze řetězce 225 tun. Stojí za tím mimo jiné i pandemie koronaviru, kdy byly zavřené restaurace, naopak lidé více vařili doma, řekl dnes na tiskové konferenci za firmu Jan Charvát. Ministerstvo zemědělství se spolu s obchodníky a potravináři snaží podporovat prodej české zeleniny, dnes ocenilo tři prodejní řetězce jakožto nejlepší prodejce českého chřestu.
Strany a koalice před říjnovými volbami ve svých programech slibují v zemědělství hlavně snahy o zachování či zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin, chtějí chránit zdroje, jako je voda nebo zemědělská půda. Mnohé z programů se ale zemědělstvím dopodrobna nezabývají.
Současná vláda zvládla výskyt afrického moru prasat a dobře vyjednává podmínky pro zemědělce po startu nové zemědělské politiky po roce 2022, hodnotí aktivity ministerstva zemědělství velké svazy. Naopak jim vadí, že nebyl přijat legislativně dotažený fond těžko pojistitelných rizik a že se nezvyšují podíly prodávaných českých potravin. Soukromým zemědělcům vadí, že resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) podporuje velké společnosti.
V Německu a Polsku se šíří africký mor prasat. Čeští veterináři proto doporučují chovatelům obezřetnost. Naposledy zasáhl tři chovy v Braniborsku na východě Německa poblíž polské hranice, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. ČR je dva roky uznaná jako země prostá této choroby, ČR byla prvním státem, kde se podařilo chorobu vymýtit. Odborníci se ale obávají, že je jen otázkou času, kdy se nemoc v ČR znovu objeví.
