Zemědělci mohou ode dneška do 12. září podávat žádost do prvního kola dotací v Programu rozvoje venkova. Z první výzvy se rozdělí 8,3 miliardy korun. Největší část, zhruba 4,85 miliardy korun, směřuje na investice do zemědělských podniků. Dotace podpoří moderní technologie, větší pohodu zvířat nebo mladé zemědělce. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě.
Ministerstvo zemědělství pro letošní rok zrušilo dotační program ze státního rozpočtu pro potravinářské firmy. Rozdělit se mělo 230 milionů korun. Vyplývá to z informací o národních dotacích, které ministerstvo zveřejňuje na webu. Podporu z programu čerpaly firmy z holdingu Agrofert, Madeta nebo například společnost Hamé. Vláda v květnu uvedla, že dotační program bude zrušen od příštího roku jako součást jejího ozdravného balíčku. V příštích dvou letech se má podle plánu vlády v zemědělských dotacích ušetřit přes deset miliard Kč ze státního rozpočtu. Ministerstvo dříve neuvedlo, že se dotační program zruší letos.
Žně na Vysočině díky převážně slunečnému počasí v posledních sedmi dnech výrazně zrychlily. Zemědělci dokončili sklizeň řepky, její průměrný výnos 3,73 tuny z hektaru je téměř stejný jako před rokem. Obiloviny zbývalo ke konci minulého týdne posekat na 13 procentech polí. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zemědělství a jihlavské agrární komory.
Zemědělci by letos v Olomouckém kraji měli sklidit 526.500 tun základních obilovin, v meziročním srovnání o 6,8 procenta méně. Naopak sklizeň řepky olejné má mírně vzrůst o 0,6 procenta na 84.208 tun. Informaci je z červencového odhadu sklizně, který publikoval Český statistický úřad. Žně v kraji jsou v závěrečné fázi, zemědělci podle aktuálních dat ministerstva zemědělství sklidili obilí z 87 procent polí.
Čeští zemědělci sklidili 85 procent osetých ploch obilovin a 97 procent ploch řepky. Loni touto dobou byly žně u konce. Produkce obilovin dosáhla přes 6,65 milionu tun a sklidilo se přes milion hektarů osetých ploch. Díky teplému počasí, které má podle předpovědi vydržet nejméně do soboty, by žně mohly příští týden být téměř u konce. Ve žňovém zpravodajství to uvedlo ministerstvo zemědělství.
Žně v Královéhradeckém kraji díky příznivému slunečnému počasí s vysokými teplotami v uplynulém týdnu výrazně pokročily. Zemědělci v kraji k 20. srpnu zatím sklidili 77 procent ploch osetých obilovinami. Před týdnem k 13. srpnu měli sklizeno pouze 39 procent ploch. Hektarový výnos zatím činí 7,09 tuny a po Moravskoslezském kraji s hodnotou 7,16 tuny z hektaru je druhý nejvyšší v ČR. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství.
V Karlovarském kraji se letošní žně pomalu blíží k závěru. Řepka už je sklizená zcela a základní obiloviny z 72,79 procenta osetých ploch. Úplně sklizený je ozimý ječmen, nejpomaleji žně postupují u ovsa, který je zatím sklizený jen z 37,92 procenta ploch. Vyplývá to ze zveřejněných údajů ministerstva zemědělství o průběhu sklizně.
Jihočeští zemědělci dosud sklidili čtyři pětiny obilovin a většinu řepky. Výnosy odpovídají průměru uplynulých pěti let. U obilovin jsou 5,87 tuny z hektaru, u řepky 3,37 tuny. Špatně dopadly jařiny, a to hlavně kvůli jarnímu deštivému počasí a podmáčené půdě. Žně by mohly tento týden skončit. Vyplývá to z informací zemědělců a jihočeské agrární komory. Meziročně horší bude úroda základních obilovin, naopak lepší u řepky, vyplývá z červencového odhadu sklizně, který zveřejnil Český statistický úřad. Hektarové výnosy všech plodin budou podle něj nižší než loni.
Sklizňová plocha chmelnic je letos proti loňsku o 83 hektarů nižší. K 20. srpnu činila 4860 hektarů, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. O chmel se letos stará 122 pěstitelů.
Evropská unie vážně zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes okolní země. Informovala o tom o víkendu na svém zpravodajském portálu polská rozhlasová stanice Polskie Radio s odvoláním na zjištění své bruselské zpravodajky.
Zemědělci musí od letošního roku plnit přísnější pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě tak, aby vyhověli požadavkům Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat. Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.
V poradí 48. ročník medzinárodnej výstavy Agrokomplex, s podtitulom ,,Návrat ku koreňom“ otvoril brány Národného výstaviska, š. p. pre širokú verejnosť. Až do nedele 20. augusta 2023 uvidia návštevníci exponáty od vyše 450-tich vystavovateľov a predajcov z ôsmich krajín, ktorí priviezli do Nitry poľnohospodársku techniku, kvalitné potravinárske a poľnohospodárske produkty, rastliny, 600 jedincov hospodárskych zvierat, či najnovšie technológie, ktoré posúvajú poľnohospodárstvo a potravinárstvo medzi vysoko sofistikované odvetvia. Súčasťou Agrokomplexu je už tradične Národná výstava hospodárskych zvierat a výstava Poľovníctvo, rybárstvo a včelárstvo.
Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.
Peníze určené na pomoc zemědělcům, aby se zmírnily dopady dovozu ukrajinské produkce do Evropské unie, by měly podle Českomoravské drůbežářské unie směřovat i chovům kuřat na maso. V tiskové zprávě to uvedla předsedkyně unie Gabriela Dlouhá. Ministerstvo zemědělství by mělo rozdělit přes 160 milionů korun z peněz EU. Už uvedlo, že finance by měly podpořit například pěstitele zeleniny a chmele. Podle Dlouhé nyní plánuje navíc podpořit chovatele dojného skotu. Asociace soukromého zemědělství sdružující (ASZ) malé farmáře však uvedla, že nesouhlasí s podporou chovů kuřat na maso, protože jde o velké průmyslové podniky. Podle Dlouhé asociace zaměňuje velké zpracovatele masa s chovy, tedy prvovýrobci.
Hodnota zemědělské produkce loni dosáhla 199 miliard korun, byla nejvyšší za pět let. Ceny zemědělských výrobců vzrostly oproti roku 2021 o 31,5 procenta. Ceny vstupů do zemědělství, jako jsou energie nebo krmiva, vzrostly o 24,2 procenta. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Data vycházejí z každoroční takzvané Zelené zprávy, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací.
V Plzeňském kraji, kde začaly žně v prvním červencovém týdnu, je zatím v silech obilí ze 68 procent ploch osetých obilovinami. Řepka je sklizená z 93 procent ploch. Kombajny sečou všechny druhy obilnin. Výnosy jsou zatím mírně vyšší než loni, kdy byla dobrá úroda. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství (MZe).
Intenzivní deště z posledních dvou týdnů dokázaly nasytit v Česku půdu do jednoho metru natolik, že ukončily několik týdnů trvající půdní sucho. Nasycená je jak svrchní vrstva do 40 centimetrů, tak na většině území i spodní vrstva do jednoho metru. Na 99 procentech území republiky je tak nyní stejně nebo více vody v půdě, než bylo v průměru v letech 1961 až 2010. A z předpovědi na dalších devět dnů vyplývá, že by dobrá vláhová situace měla vydržet na většině území i přes to, že by mělo panovat suché počasí s teplotami okolo 30 stupňů Celsia. Vyplývá to z informací, které dnes vědci zveřejnili na webu Intersucho.cz.
Jihočeští zemědělci sklidili již přes polovinu obilovin a většinu řepky. Do konce tohoto týdne by mohli mít žně za sebou. Průměrný výnos z obilovin je šest tun z hektaru, u řepky 3,37 tuny. Jde o lepší průměr. Horší je to ale s potravinářskou kvalitou pšenic i ječmenů. Jihočeským zemědělcům vrátili odběratelé z Rakouska dodávku pšenice krmné, měla nižší obsah dusíku, než je potřeba. Ceny, za něž se úroda prodává, jsou meziročně asi o polovinu nižší. Řekla to ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Tempo poklesu počtu chovaných prasat na jižní Moravě ani letos v prvním pololetí nezpomalilo. V chovech jich bylo 100.001, což je v meziročním srovnání o 11.275 méně. Ještě o dva roky dříve jich bylo 130.000, vyplývá z dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zemědělci dlouhodobě mluví o tom, že se jim nevyplatí prasata chovat, protože se realizační ceny většinou pohybují na hranici rentability či pod ní. Stavy skotu v minulých letech většinou mírně rostly, k letošnímu 30. červnu však poklesly o 1713 na 64.451.
Zemědělské podniky na Slovensku loni hospodařily v souhrnu s rekordním ziskem, výraznější zvýšení zisku zaznamenali i potravináři. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zemědělství, které zlepšení hospodaření farmářů v době vysoké inflace zdůvodnilo mimo jiné výrazným růstem jejich tržeb.
