Tuzemská sklizeň konzumní zeleniny v roce 2019 meziročně vzrostla o 27.478 tun na 226.341 tun. V roce 2018 se naopak meziročně propadla bezmála o 43.000 tun. Informaci pochází z údajů Českého statistického úřadu. Letošní produkce zeleniny se v Česku zatím vyvíjí slibně a její ceny po předchozím výrazném růstu klesají. Řekl to předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.
Sklizeň chřestu v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku byla letos podobná jako loni, ale méně kvalitní. Ovlivnilo ji dubnové suché počasí i nedostupnost zahraničních brigádníků kvůli pandemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. Nejistota trvá i pro příští rok, řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář.
Zemědělci nebudou muset vysévat ohlášené meziplodiny kvůli přemnoženým hrabošům v 11 okresech, většinou v severních a středních Čechách. Sdělili to zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Státu budou zemědělci hlásit zásah vyšší moci, tedy hrabošů. Ve čtvrtek zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) doporučení, aby zemědělci v místech s přemnoženými hraboši meziplodiny nevysévali, pro hraboše by sloužily porosty jako potrava a útočiště.
Farma Hladná z Albrechtic nad Vltavou sklidila letos nadprůměrné množství česneku. Ve stodole ho teď suší kolem 2000 kilogramů, postupně řežou. Vysázeli ho přes 300 kilogramů, mají tak za sedm let pěstování nejvyšší výnosový koeficient. Produkce zmizí do konce září hlavně díky prodeji ze dvora, kilogram stojí 180 korun. Sadbu chtějí časem rozšířit o 100 kilogramů. Řekla to Hana Krippnerová, která farmu provozuje s manželem.
Na polích Vysočiny letos brambory narostly, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na Vysočině se pěstuje nejvíc brambor v Česku.
Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců.
Žně v Jihočeském kraji postupují pomaleji než v minulých letech. Zemědělci zatím sklidili čtvrtinu ploch obilovin. Loni to bylo ve stejnou dobu více než polovina, vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství. Vývoj žní ovlivňuje nestabilní počasí.
Zemědělci v Česku zatím sklidili 477.200 hektarů obilovin, tedy téměř dvě pětiny ploch určených ke sklizni. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Podle něj v uplynulém týdnu díky příznivému počasí pokročily žně u všech sledovaných obilovin, nicméně proti loňskému roku jsou stále pomalejší. Před rokem bylo zpracováno zhruba 64 procent ploch.
Zemědělci ve Zlínském kraji již sklidili obiloviny z poloviny vysetých ploch. Výnosy jsou zatím vyšší než loni. Podobné výnosy jsou u řepky, která je již sklizena téměř z 94 procent, vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zemědělství.
Firma Eurofarms Agro-B z Vlastiboře na Táborsku používá při hospodaření technologie precizního zemědělství. Kombajny i traktory mají GPS. Díky tomu je přesně řízen pohyb strojů po pozemcích, postupy jsou šetrnější k půdě a u pšenice jsou díky tomu v průměru o 300 kilogramů vyšší výnosy. Firma spotřebuje i méně pesticidů a hnojiv. Do těchto technologií dosud společnost investovala zhruba deset milionů korun. Řekl to jednatel Eurofarms Agro-B Vojtěch Říha.
Produkce masa v Česku v letošním 2. čtvrtletí klesla o 2,2 procenta na 111.488 tun. Méně bylo hovězího i vepřového, drůbežího bylo zhruba stejně jako před rokem. Nákup mléka se zvýšil o 4,1 procenta na 799,97 milionu litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Žně v České republice díky příznivému počasí zintenzivnily a obilí a řepku sklízí zemědělci už ve všech krajích. Nicméně proti loňskému roku je průběh sklizně stále pomalejší. K pondělí bylo sklizeno 14,4 procenta ploch základních obilovin, před rokem to bylo 44,8 procenta. Řepky je zatím sklizeno 31,1 procenta, loni to bylo 67,6 procenta ploch. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Průměrný výnos u obilovin i řepky je podle něj zatím vyšší než loni, kdy bylo sucho.
Vzhledem k vysokým letním teplotám a menší intenzitě srážek se v severozápadních Čechách v minulém týdnu prohloubila intenzita zemědělského sucha, tedy v půdě do hloubky jednoho metru. Nejvíc suchem trpí Ústecký kraj a zemědělci zde sčítají ztráty, dále severozápadní část středních Čech, Karlovarský kraj a částečně také Plzeňský a Liberecký kraj. Nepříznivá situace panuje i v Krkonoších a částečně v Podkrkonoší, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na portálu InterSucho.
Pokles počtu pracovníků v zemědělství byl loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99.000. Uvádí to Zpráva o stavu zemědělství (tzv. Zelená zpráva), kterou dostane v pondělí pro informaci vláda. Předloni to vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé jsou na vině i nižší mzdy, mladší ročníky hledají jinou práci než jejich dědové. Průměrný plat v zemědělství se loni podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1800 Kč na 27.200 Kč.
Rybáři možná dostanou náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni, i v dalších třech letech. Počítá s tím poslanecká novela zákona, podle něhož mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Vláda podle podkladů tento návrh zřejmě neodmítne, i když proti jsou ministerstva financí a životního prostředí.
Byrokratické prekážky či ničenie úrody poľovnou zverou patrili medzi hlavné témy piatkového stretnutia ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Jána Mičovského (OĽaNO) s malými aj veľkými poľnohospodármi regiónu Novohrad. Uskutočnilo sa v areáli družstva Agrospol Boľkovce v Lučeneckom okrese.
Na šlechtitele a pěstitele chmele čekají nové zákonné podmínky. Zrušena bude například povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu. Změny přinese novela zákona o oběhu osiva a sadby, kterou schválil Senát.
Africký mor prasat se na Slovensku po prvním potvrzeném případu před necelým rokem nyní rozšířil do dalšího regionu. Laboratorní testy v úterý zjistily nový případ nákazy u uhynulého divočáka v okrese Rožňava na východě země. Jde už o pátý okres, kde se africký mor prasat na Slovensku vyskytl. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zemědělství.
Letošní žně se mohou jevit jako pomalejší proti minulým suchým rokům, vzhledem k chladnějšímu létu se ale o výrazné zpoždění nejedná. Sdělila to tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Obilí se možná bude muset dosoušet. Podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy je letošní doba sklizní návratem k normálu. Zemědělci podle něj nebudou muset investovat do nových sušiček obilí – ti kteří je potřebují, je většinou mají. Díky vlhkému počasí to vypadá, že bude dostatek krmiva pro dobytek.
Osevní plocha máku se letos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně rozrostla o 12,5 procenta na 40.255 hektarů. Činí tak 1,6 procenta celkových osevních ploch. Ještě však není jisté, že se o tolik zvýší také úroda. Pěstitelé se obávají plísňových chorob spojených s letošní větší vlhkostí, řekl na tiskové konferenci předseda spolku Český modrý mák Jaromír Gec.
