Zemědělské obchodní družstvo (ZOD) Mrákov na Domažlicku, jedna z největších farem v Plzeňském kraji, je loni i letos ve ztrátě. V celé novodobé historii bylo vždy v zisku. Ceny všech rostlinných komodit jsou hluboko pod náklady, mléko je na hraně rentability. Řekl to předseda družstva Jiří Schamberger. Na vině jsou podle něj hlavně dovozy komodit z Ukrajiny a Latinské Ameriky, které zdeformovaly evropský zemědělský trh, a vysoké ceny vstupů. ZOD Mrákov hospodaří na 3500 hektarech a má 1400 dojnic a 350 prasat.
Vysoké ceny krmiv a nízké výkupní ceny obilí a řepky firma řeší tím, že obilí zařazuje stále více do krmných dávek. „Abychom nebyli tak závislí na trzích. A co jde, to spotřebováváme sami,“ uvedl. Už loni firma zařadila do krmení pšenici upravenou louhováním, která je podle Schambergera velice prospěšná pro dobytek. „Také nejlevnější obilí dáváme do bioplynové stanice,“ řekl.
Pšenici, které podnik dodá ročně do výkupů 2000 tun, teď prodá za 3800 korun za tunu, což je o více než 2000 pod průměrnými cenami běžných let, u ječmene je to ještě horší. U řepky, které prodává 1000 až 1200 tun, je teď cena 10.500 Kč/t, 3000 až 3500 Kč pod rentabilitou. Firma tedy jen za prodej plodin výkupům tratí proti průměrným cenám zhruba sedm milionů korun ročně, uvedl Schamberger.
Cena mléka se teď pohybuje kolem 10,50 Kč/l a je na úrovni výrobních nákladů. „Také hodně spadla, před rokem jsme prodávali za 14 korun,“ uvedl předseda ZOD, které ročně prodá téměř 15 milionů litrů. Jen snížení ceny o jednu korunu nám způsobí ztrátu 15 milionů, řekl.
„A do těch ztrát přicházejí další a další nařízení a omezení EU. Takže se nemůže nikdo divit, že vyjíždíme na protesty, protože nemáme základní podmínku pro to, abychom vytvářeli zisk. Nám jdou vstupy nahoru a ceny komodit dolů,“ řekl Schamberger. Vstupy začaly enormně růst předloni, kdy se ale ještě vyrovnávaly s cenami komodit. „Loni byl největší podíl drahých vstupů a komodity se propadly,“ uvedl. ZOD Mrákov má ještě něco našetřeno, takže dokáže vydržet rok nebo dva. „Ale pro spoustu farem, které mají třeba jenom rostlinnou výrobu, je současná situace likvidační. Řešením by byly zásadní změny, kvůli nimž byly dnešní protesty,“ uvedl.
ZOD se 135 zaměstnanci se snaží něco málo přivydělat doplňkovými činnostmi – bioplynovou stanicí, každodenním prodejem pohonných hmot, hnojiv a krmiv pro maloodběratele, vlastní porážkou a zpracovnou masa a uzenin, jídelnou pro veřejnost, ubytovnou a pronájmem prostor pro prodejce pracovních a volnočasových oděvů a obuvi. „Tohle je taková image a služba pro tuto oblast. Ale co je nám platné, když na potravinářském uzlu vyděláme jeden milion a na mléce proděláme 15 milionů. Musíme vydělávat ve stájích a na polích,“ řekl předseda. ZOD také pomáhá obcím a podporuje kulturní a společenský život asi v 15 obcích, kde má svá pole a louky. Dává ročně 300.000 korun hasičům, mladým sportovcům, čtyřem mysliveckým spolkům, škole a školkám.
Po celou dobu existence družstvo s 240 členy zhodnocuje majetek. Dnes má vlastní kapitál čtyřikrát větší oproti základnímu kapitálu, tedy vkladům členů, jimž každý rok vyplácí dividendu ve výši tří procent ze vkladů.
ČTK