Štítek: Dotace

Vláda  na zasedání v Jablonci nad Nisou přijala návrh ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) na změny, jež podle něj mohou letos ulevit v hospodaření zemědělcům. Změní se podmínky pro přímé platby, zemědělci tak budou moct neprodukční plochy osít například jetelem nebo vojtěškou. Sníží se i administrativa, žadatelé o platby budou předkládat méně dokladů a zautomatizují se kontroly. Změnit se mají také podmínky pro poskytování dotací, aby byly srozumitelnější, uvedl tiskový odbor ministerstva.

Společná zemědělská politika Evropské unie vyžaduje podle premiéra Petra Fialy (ODS) změnu, aby se evropští zemědělci kvůli unijním regulacím nestali nekonkurenceschopnými. Fiala v rámci interpelací ve Sněmovně také řekl, že vláda je připravena upravit podporu českých zemědělců tak, aby nebyla nevýhodná pro středně velké podniky v porovnání s ostatními. Podle něj je potřeba nastavit takové podmínky, aby se na trhu mohli uplatnit všichni.

Debata o návrzích na podporu zemědělství se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v koalici ještě vede. Agrární komoru a Zemědělský svaz proto na schůzce, kde jim měl představit konečnou podobu návrhů, požádá o to, aby se svoláním protestů farmářů proti národní politice ještě počkaly. Ministr to řekl  na tiskové konferenci k soutěži Regionální potravina.

Evropská komise (EK) představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. Komise návrh zveřejnil v den, kdy se ve střední a východní Evropě konaly protesty zemědělců zaměřené mimo jiné proti unijní zemědělské politice. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.

Ministerstvo zemědělství připravuje opatření, která by měla snížit byrokratickou zátěž pro české zemědělce. O podobném ulehčení pro farmáře by se ale mělo jednat i na evropské úrovni. Novinářům to dnes řekl v reakci na protesty zemědělců v Libereckém kraji ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) při své návštěvě Karlovarského kraje. Se zástupci zemědělců chce také příští týden jednat.

Část zemědělců se chce obrátit na Ústavní soud kvůli vládnímu nastavení dotací, které pokládá za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům. V krajním případě jsou odhodláni i k masivním projevům občanské neposlušnosti, uvedl dnes v Senátu za signatáře petice za odstranění nerovných podmínek sdružených vlastníků půdy předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík uvedl, že úřad nyní po roce vyhodnotí, zda je systém dotací nastaven správně a jak by bylo možné jej případně upravit.

Vláda se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nechystá omezit podporu takzvané zelené nafty, tedy nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů prokazatelně spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu. Řekl to v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Proti zvýšení daně na naftu farmáři protestují v Německu či ve Francii. Čeští zemědělci se podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala v březnu pravděpodobně zapojí do celoevropských protestů. Zda se uskuteční i na národní úrovni, záleží na tom, zda vláda vyjde vstříc požadavkům farmářů, dodal.

Česká republika žádá Evropskou komisi, aby snížila počet kontrol zemědělců. Na jednání v Bruselu to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný. Se zavedením satelitního sledování půdy mělo kontrol ubýt, v loňském roce se ale jejich počet naopak zdvojnásobil, což je podle českého ministra nepřijatelné. Český návrh, který se řešil na setkání unijních ministrů zemědělství v Bruselu, podepsalo již dříve 17 členských zemí. Následně ho ale dnes podpořily všechny státy EU, řekl Výborný.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nevidí důvod, proč by čeští zemědělci měli protestovat tak, jako se to děje v Německu. Řekl to na setkání s novináři. Podporu protestům vyjádřila Agrární komora ČR, podle které protesty zvažují i čeští zemědělci. Podpořila je i Asociace samostatných odborů (ASO), podle které může dojít k podobným protestům i v Česku, pokud se nezastaví ekonomický propad firem. Ministr řekl, že se pravidelně s nevládními organizacemi i odbory setkává.

U středně velkých zemědělských podniků se změnou nastavení dotací výrazně sníží dotační podpora. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Je přesvědčený o tom, že by se mělo přistoupil k úpravám nastavení dotací, aby středně velké podniky nebyly tolik znevýhodněné. V minulém roce začalo nové dotační období Společné zemědělské politiky EU a větší část dotací se přesunula k menším farmářům.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) do konce roku 2023 vyplatil 8,2 miliardy korun dotací, o které zemědělci žádají pomocí takzvané jednotné žádosti. Vyplacených žádostí bylo ke konci prosince 35.598, v roce 2022 to bylo přes 37.163. Fond vydal rozhodnutí u více než 93 procent žádostí o základní platbu, kterou farmáři získávají na hektar obhospodařované půdy. Rozhodnutí má fond vydat do 26. ledna. SZIF to uvedl v tiskové zprávě.

V rámci posledného tohtoročného zasadnutia Rady ministrov EÚ pre poľnohospodárstvo a rybárstvo (11.12.), minister pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Richard Takáč inicioval diskusiu k dorovnaniu priamych platieb pre slovenských poľnohospodárov na úroveň výšky starších členských štátov.

Senát se bude zřejmě příští rok zabývat peticí části zemědělců, kteří žádají po vládě změnu jarního nastavení podmínek přímých dotací tak, aby je sdružení vlastníci půdy měli stejné jako samostatní zemědělci. Petici podepsalo na 11.600 lidí, a horní parlamentní komora ji tak bude muset projednat na svém zasedání.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude příští rok hospodařit s 38,9 miliardy korun, meziročně jde o snížení o zhruba 800 milionů korun. Vyplývá to z vládního návrhu rozpočtu fondu, který schválila Sněmovna. Většinu peněz by měl zemědělský fond získat z evropských fondů, a to téměř 29 miliard korun.

Zemědělci mají dostat příští rok na národních dotacích 2,5 miliardy korun. Částka je ve srovnání s letošním rokem o 239 milionů korun nižší. Návrh podpůrných programů na rok 2024  schválila Sněmovna. Jednací den dolní komory tím skončil.

Ministerstvo zemědělství stanovilo sazby mimořádné podpory, kterou letos dostanou pěstitelé ovoce, zeleniny, chmele a chovatelé dojnic. Rozdělí mezi ně 243 milionů korun. Z toho 163 milionů korun je z rozpočtu EU a 80 milionů ze státního rozpočtu. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dostal 2575 žádostí o mimořádnou podporu. Zemědělci by měli všechny peníze dostat do konce ledna příštího roku, výplaty fond zahájí v prosinci. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

Na dotacích ze státního rozpočtu by se příští rok v zemědělství mělo rozdělit 2,5 miliardy korun. Je to zhruba o 240 milionů méně, než bylo v rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na národní dotace letos. Materiál projednala vláda. MZe o tom informovalo v tiskové zprávě. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) zůstane hlavní struktura dotací a výše podpor stejná. Ministerstvo letos zrušilo program pro potravinářské firmy, ve kterém se mělo rozdělit 230 milionů korun.

Na přímých platbách pro zemědělce, které dostávají na hektar obhospodařované půdy, se letos rozdělí 20 miliard Kč. Loni to bylo téměř 23 miliard Kč, letos však začalo nové dotační období Společné zemědělské politiky EU. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zemědělství. Přímé platby jsou hrazené zcela ze zdrojů EU.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal a zpracoval 31.218 žádostí o přímé platby a neprojektová opatření. Výplatu zahájí 1. prosince, podporu získá 29.827 zemědělců. Fond letos nepočítá s vyplácením záloh kvůli náročnosti realizace nové Společné zemědělské politiky EU. Dotaci fond vyplatí jako jednu platbu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva. Rozdělit by fond měl zhruba 30 miliard korun.

Petici, která požaduje, aby vláda změnila podmínky zemědělských dotací tak, aby sdružení vlastníci půdy měli stejné podmínky jako samostatní zemědělci, podepsalo 11.600 lidí. Sdělil to iniciátor petice a předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Současné nastavení zemědělských dotací považuje za diskriminační. Uvedl, že v úterý 5. prosince by mělo být k petici veřejné slyšení v Poslanecké sněmovně. V případě, že nebudou požadavky petice vyslyšeny, je podle něj připravena i ústavní žaloba, což je ale poslední možné řešení, podotkl.