Kontroly marží v obchodech, které zahájilo ministerstvo zemědělství a ÚOHS, k zastavení růstu cen nepovedou. V tiskové zprávě to uvedl Svaz pekařů a cukrářů v ČR. Upozorňuje také na to, že náklady na výrobu pečiva meziročně vzrostly v průměru o 75 procent. V minulých týdnech musela řada podniků ukončit nebo pozastavit svoji činnost. Existence dalších pekáren je ohrožena, uvedl výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý.
Pekárny se podobně jako další podniky potýkají hlavně s vysokými růstem cen elektřiny, plynu nebo pohonných hmot. Podle svazu vzrostly v průměru o 70 procent ceny zemědělských komodit. Energie, pohonné hmoty a suroviny podle svazu tvoří více než 60 procent nákladů na produkci.
Ministerstvo společně s ÚOHS od předminulého týdne sleduje ceny másla, kuřecího a vepřového masa a pečiva. „Kontrol marží se neobáváme, ale očekáváme, že vláda přijde s konkrétní podporou pekařů a přidružených oborů. V tuto chvíli je ohrožena nejen existence mnoha pekáren, ale také hrozí, že pro mnoho domácností se pečivo může v brzké době stát cenově nedostupné,“ uvedl Hlavatý.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stouply meziročně ceny potravin o desítky procent, chléb a bílé pečivo stojí zhruba o třetinu více než loni. Konzumní kmínový chléb zdražil podle ČSÚ meziročně o třetinu, kilogram nyní stojí téměř 35 korun. Kilogram pšeničného bílého pečiva se v první polovině dubna prodával za průměrných 60,84 koruny, před rokem za 46,45 koruny.
Svaz pekařů už dříve uvedl, že běžný chléb by letos mohl stát i 60 korun a požadoval například omezení vývozu pšenice. Ministerstvo zemědělství ale omezení vnitřního trhu EU nepovažuje za dobré řešení. Svaz také dříve uvedl, že stát by měl pekárnám poskytnout dotace.
Podle předsedy Svazu průmyslových mlýnů Pavla Hrdiny musí mlynáři kvůli rostoucím cenám potravinářské pšenice zvyšovat i navzdory smlouvám ceny, za které prodávají mouku pekařům. „Při nízké úrovni marží mlýnských společností a vysokém podílu komodity v nákladech mlýnů jiné východisko není. Některé mlýny mají problémy i se zajištěním surovin do nových žní,“ uvedl Hrdina.
Podle Hlavatého by také pekaři uvítali, aby se stali součástí kritické infrastruktury a v případě výpadků importu plynu měli garantované dodávky. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na začátku dubna uvedl, že chce mezi prvky kritické infrastruktury zařadit zemědělství a potravinářství.
Nekula v sobotu během sjezdu KDU-ČSL v Ostravě na twitteru uvedl, že vláda bude muset řešit další podporu českých zemědělců a potravinářů. „Je pro mě zásadní, aby za žádných okolností nedošlo k fyzické či finanční nedostupnosti základních potravin pro naše obyvatele,“ napsal.
ČTK